FOREIGN TRADE MAGAZINE

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP83-00415R013800140012-0
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: C
• Document Page Count: 55
• Document Creation Date: December 14, 2016
• Document Release Date: March 8, 2002
• Sequence Number: 12
• Publication Date: January 8, 1953
• Content Type: REPORT

vo WO NO.
51 ? 61
vi? 1949
COUNTRY
SUBJECT
PLACE
ACQUIRED
,of
Approved, For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
ugssincATIoN
SECEETREATION
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY
INFORMATION REPORT
Czechoslovakia
Foreign Trade Magazine
vEs I 0 \9.,s!'Jsikl
25X1A
DATE OF INFO,
ACQUIRED
25X1A
REPORT NO,
25X1A
CD NO.
DATE DISTR. 8 January 1953
NO. OF PAGES 1
NO. OF ENCLS. 1 (magazine )
(LISTED BELOW)
SUPPLEMENT TO
REPORT NO.
25X1A 25X1A
THIS DOCUMENT CONTAINS INFORMATION AFFECTING THE NATIONAL DEFENSE
OF THE UNITED STATES WITHIN THE MEANING OF THE ESPIONAGE ACT 50
U. S. C., 31 AND 32 A$ AMENDED. ITS TRANSMISSION OR THE REVELATION
OF ITS CONTENTS IN ANY MANNER TO AN UNAUTHORIZED PERSON IS PRO.
HIBITED BY LAW. REPRODUCTION OF THIS FORM IS PROHIBITED
SOURCE
THIS. IS UNEVALUATED INFORMATION
* Documentary
25X1
1. The attached copy of Zahranicat Obchodo No. E. of 1952, is sent to you for
retention. The contents are listed in English on the inner front cover page.
25X
2. Reference is made to the evaluation requests contained in and
25X1A I forwarding preceding issues of this magazine. Please indicate
if you are interested in receiving future issues.
C71-4
THIS DOCUMENT HAS ENcLasun ATTACHED
- DO NOT DETACH
25X1A
CLASSIFICATION CONFIDENTIAL
25X1
a
'CAA
STATE
NAVY
NSRB
DISTRIBUTION
ARMY
AIR
ORR
_
Approved For Release 2002/08/19 :-CIA-RDP83-00415R013800149012-0-
' W'R
,41111104
5X1A
1 t/?:
ved FOr Release 2002/0 /19 : CIA-RDP4,3-00415R013806140012-0
4
t?iff
Approved For Release 2002/08/, Otir
?11110,16.110..0P, ,
NT41
b? II ,
9,440041.
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
THIS n u. EtiCLOSU RE TO
-
Approved For Release-202100 -Rkp83-004151-(01.3600140012-0
CONFIDENTIAL
ZA,HRANICNi
OBCHOD
vt
11
1952
CONFIDENTIAL
qq0N111)E,NTIAL
A 4
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013860140012-0
25X1A
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
/'--.111tANTtlak-1 01(7,1:301
cNtc ;74 TT\TTTRTi s?77-'-?r,A A HP ATTCY. HC ortcHoriu
, )54pcir),Nits-4- riTT INFOR---.`krt
1-491' NAVRAT-T, S RF,DAI RATIOlt
talrska pomoc SSSR, ?Andra rozkvA-
,Itisef Gabriel: 0 nove method e planov
Stale zvvAdvat kvalifikacinaii
.iaroslav Tureeek: Runronsk.fr zahranic
Dr Ant, Malik: Statut podniku pro ?Ai
Dr Jij1 Setinski: SvetovY obchod,s t
Dr Du4an Zivada,: Mezinarodni notimoi,
Ludek VvbiraJ Smernice pro ohr
nmi it orove a. dotarove ohlasti
,Iftsief Zaloudek: Nove formv kodovair
li ria.A1 viaP'i
oil v zahru-ii(mirn ohc.hode '
h pracovni
-ti ohchorl. P iero organisace
- rami6ni oh -lad a reorga.nisa$4' -
aktcry .
IcKaK HoMOME, :-aallor pa/ow
l'a6oue.a: floame metoribr nAa
H. fOCTrIigHTIO V 1VITITTaT1 iota A T.401C4
!Infioc.rtau Vvoegek : Pymbou 'ma Inieuta
AUT01-1 Maitabc: Giarvt. opeAntaiiii
,-1.141114
;11-1. reOpftili CeTtiliCK11147 Mdpowasi In
i.JiyulaH dattaila at,TA, nannimm,
anit
Vi:raz..Itortorintt 1k-46i4t:m1: 1.13peKTITIMI
r in 11faM14 'TA 'rroanti
t :4A41(t) '11(anovitex HoPhie ,t)onmw 10,1
tcon't the U. R
r;sion ot Our Country ,
-bisint Gabriel: A New M-,thod of Plaur
J. rt.: The An te, Continually Ininro-
r)ur Workers
,tosef Ture6eit: Rumanian F,meign Tra,
Or Antonin Han., Positior of the WY
r,'4437
dodaci It- 't.kv
odri. stvk , '
414
. 4T5
r"1. TPATTIreii . .445
nnflatymin ToprorsAt'-t 448
I IMO t1;1111174 TVAOTTIVIIKOR
TOprOlIAA 1 ek' opratntaapuit '-44,4r4:17
ii RHcrnHeqn4-4tOBAII peopra.-
-
orow,A ao 1 riniopam
gopmiToor Tive (liopmv.Nut
1A5I l'Oprim/ v c,i(Thle141414 c
Nal)artnit ,t{ , _ 4474
'ed
Guarantt oi thp Economic -
44414
ng in Pore Dr) Trade , 544f
ri the Qua f`irltiorts0.
'455 I
p hization . #
,ort-Itnnor Crtnnany and
, -4
Or, lift Setinsli*: World Trade in Tract, T'S , , . '4.6"t
Or. linsan Zavada: International Norm in. of Delii , 1-17 orrnsiTirrIents 472
El-,ilr. Lodi% Vvbirial: Directs for Trani.. Contacts --lir the Most
1 .494...wit-int Pound and Dollar Areas . 474 n-
.tasef Zaloudek: New Forms of Codes . . 475 #
,
v-1., -WI T ? - -
'!,?=tiakce Praha II tt. PaBfiekvehv67611 '9 it.] 0547 A in . ce
714 f'Ina 3
aha IL '
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
,
Approved For .Release 2002/08/19 :,,pIA-RDP83-00415R013800140012-0
-ROONIK VII ? CISLO 11
LLSTOPAD 1052
ZAHRANICNI OBCHOD
Bratrska pomoc SSSR zfiruka rozkvetu na?i vlasti
K 35. vYroei Velkei fijnove socialisticke revoluce vydal
Svaz eeskoslovenska-soVetskeho pfatelstvi broguru s vSrg'e
uvedenSim titulem, jejimg autorem je ministr zahranieniho
obchodu dr. A nt onin Grego r. Otiskujeme z brogury
frvedni kapitolu.
V dnegni situaci maji zvlagtni vYznam Stalinova slova z obdobi kapita-
listicke konjunktury mezi ob6ma valkami: A.ijnova revoluce zasadila
sv?
tov? kapitalismu smrtelnou ranu, ze ktere e ug nikdy nevzpamatuje.
Prave proto kapitalismus jig nikdy nenabude ?rovnovahy" a ?stability",
jakou mel pfed kijnem.q1)
Tato Stalinova slova z konce roku 1927 znamenala tehdy smelou pfed-
poved', ktera je dries skuteenosti uznavanou vgemi myslicimi lidmi. Sve-
tova situace se od te doby znaene zmenila v neprospech kapitalismu.
Gd roku 1927 dohyl SovetskSi svaz pfes velk6 pfekagky pevnou yOu
a nezlomnYm odhodlanim lidu nepfehlednou icadu vitezstvi; veden Komu-
nistickou stranou Savetskeho svazu a velikYm J. V. Stalinem rozvinul in-
dustrialisaci zerne, provedl kolektivisaci, zvitezil nad fagistickYmi vetfelci
a tim dokazal celemu svetu pfevahu socialistickeho fadu nad fiklem kapi-
talistickY'rn. Dnes stoji na prahu komunismu.
Historicke vitezstvi myglenek marxismu-leninismu melo velkou odezvu
pa celem svete. Dunive kroky ruskSrch bolgevikil dolehly v listopadu 1917
i do nagi zeme. Revolueni niyglenky, veetne myglenky sebeureeni narodii,
pfenesly se i na eeskosiovenskY proletariat, staly se hlavni hnaci silou
:delnicke tfidy a vynutily si proti Win kapitalistickeho Zapadu vytvofeni
samostatneho statu.
Ceske burgoasii se Vgak podafilo pomaci zr'adnych vOdcO socialni demo-
kracie utlumit revolueni rozmach let 1919 ag 1920 a zachranit burgoasni
panstvi v Ceskoslovensku. eeskoslovenska burgoasie se aktivne neastnila
nepfatelske politiky imperialistickeho sveta vffei Sovetskemu svazu a sna-
gila se vgemi prostfedky ueinit z republiky elamek imperialistickeho obkli-
Covani Sovetskeho svazu na jeho zapadnich hranicich.
V teto politice pokraeovala, i kdyg byla nucena hrozbou hitlerovskeho
nebezpeoi a pod tlakem vefejneho mineni v roce 1935 uzavfit se SovetskSTm
svazem spojeneckou smlouvu. V dobe Mnichova roku 1938 nage burgoasie
otevfene zradila zajmy republiky, nepfijala opetovne nabizenou pomoc
Sovetskeho svazu, vydala republiku bez jedineho vYstfelu na pfikaz z?
padnich imperialistti fagistinn, aby uvolnila,cestu hitlerovske expansi proti
Solietskernu svazu. Avgak dejiny nebyla mono zastavit.
KapitalistickY svet se s-v*mi nepfeklenutelnYmi rozpory hledal vycho-
disko z prohlubujici se vgeobecne krise kapitalisticke so-ustavy v dalgi -crake.
-
Tato valka fgak ,skonella pfesne tak, jak. to pfedvidal soudruh Stalin
v roce 1934 na XVII. sjezdu strany, kdygpri hodnoceni mezinarodni situ-
. 1) J. V.' Stalin, OtAzky leniirdsrau, Svoboda 1950, str. 182.
_
445
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/1 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
ace fekl: ?Buriaasie si maie bSrt jista, e se velmi Cetni pi??elnicke
tfidy Sovetskeho svazu v Evrope a v Asil postaraji a to, aby napadli
zezadu sve utiskovatele, kteti zosnovali zloannou valku proti vlasti del-
nick& tidy vAech zemi. A necht se na ras? pani burkove nehorii, nebu-
dou-li se druheho dne pa takove valce nci dopoCitat nekter3"Tch jim bliz-
kSrch vlad, nyni spokojene kralujicich ,z boI mi1osti"?.2)
Ceskemu a slovenskemu lidu pfinesla druha svetova valka fAechno to,
oc byl oloupen po prvni svetove valce Sovetska arna6Ala pfinesla do naelch
zerni koneene skuteCnou svobodu a vloilla rozhodovani o pfigtich osudech
zeme do rukou lidu. arukou taco svobody se stala pevna. draba naroda
Ceskoslovenska s na.rody Sovetskeho svazu. CeskoslovensV lid ma vge-
chny dfivody dekovat za svou svobodu nijnove revoluci; bez silneho So-
vetskeho svazu by se nebyl nikdy zbavi kapitalistickeho ujahneni a ne-
mohl by ani s aspechem zahajit budovani socialismu ve vlastni zemi.
VAeobecna. krise kapitalisticke sousta vy dostala po druhe svetove
valce do druhe faze, ktera se vyznaCuje novYm rozloienim Si! mezi taborem
socialismu a kapitalismu. ? Soudruh 2cLnov hodnotil tuto situaci v race
1947 slovy: ?Cim dergi doba nas dell od konce v?y, tim ostfeji se vy-
hraliuji dva hlavni smery v povaleCne mezinarodni politice, je odpovidaji
rozdeleni politickYch sil pasobicich ve sve.ove arene na dva hlavni tabory
-- tabor imperialistickY, protidemokratickY a tabor protiimperialistickY,
demokraticV.c
Jsme gfastni, e mieme bkt eleny demokratickeho tabora, tabora miru
a pokroku, v jehoi Cele je Sovetsk svaz. Tento tabor se stal nepfemoii-
telOm. PfedevAim nesmirne vzrostla sila Sovetskeht svazu, jak dokazuji
aspechy ,povaleCne petiletky a perspektivv nove petiletky. Kolem Sovet-
skeho svazu se seskupil tabor evropskYch lidovYch demokracii, lidove
republiky Cinske a Nemecke demokraticke republiky. DemokratickS7 ta-
bor zahrnuje dues na 800 miliaria lidi. Tento tabor m? mohutneho spojen-
ce v rostoucim narodne osvabozeneckem h-arti ujaf-monkch nfirodu v kolo-
nialnich a za.vislSrch zemieh a v mohutnern hnuti animal miru na celem
svete.
Naproti tomu imperialistickSr tabor vyge z valky zna Cue oslaben a sv3irni
prohlubujicimi se krisemi a vnitfnimi ro7pory je d6:e oslabovan. Neza-
mestnanost v kapitalistickSich statech se stale stupriuje. Pet let po skon-
Ceni valky, v race 1950, zaznamenaval kapitalismui ve svSrch zemich
ohromnS7 poeet 45 miliona nezamestnanYcli nebo CasteCne zamestnan:Ych.
Tito lide spolu se s?rmi rodinnYmi pfislu:Sniky pfedstavuji armadu kolem
-150 milion lidi, kterY'm kapitalismu.s neric s to dat jine vyhlidky do bu-
doucnosti ne2 Mad a valku.
Kratce po skonCeni hrozne druhe sveteve valky se imperialist& pustili
do novella valeCneho dobrodruAstvi v Koreii, pokoukjIce se zabranit hro-
zicimu rozvratu sveho hospodaIstvi. Avgak rniliardy v:,..makladane na valku
v Koreji a na plipravu valky proti Sovel.kemu svazu a lidovSrm demo-
kraciim naopak tento hospodafsk3-7 rozvrw- jegte proYubuji.
Rozhodujici vYZnam pro toto dargi o abeni kapil:alistickeho tibora
rnela prave skuteCnost, e ze soustavy kapitalistickeho hospodafstvi vy-
padly dargi velike oblasti s ohromnSimi produkCnimi inninostmi a suro-
vinovSimi zdroji. Diive jednotn3-7 svetov3"T trh se rozwtd1. Soudruh Stalin
V. Stalin Otazky leninisnnt Svann(la 195) s 43:3.
446
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release-2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
charakterisuje tuto skuteenost temito-slovy: >?Za nejdfileiitejgi ekonomic-
kY vYsledek druhe svetove valky a jejich hospodafskYch dfisledkil je
nutno povalovat rozpad jednotneho vge zahrnujiciho svetoveho trhu. Tato
okolnost ureila dalgi prohloubeni vgeobecne krise svetove kapitalisticke
soubtavy.c
Zakladnim dirvodem vytvofeni noveho svetoveho trhu je hospodafske
semknuti zemti demokratickeho tabora na zaklade upfimneho rani yza.-
jemne si pomoci k vgestrannemu hospodifskemu rozvoji.
Tak zfistava, na jedne strane star kapitalistickY trh se vgemi svYmi
chaotickYmi zjevy a krisemi. Na druhe strane roste a upeviriuje se novY
svetavY trh mezi SovetskYm svazem a lidovYmi demokraciemi, lidovou
republikou einskou a Nemeckou demokratickou republikou. Tento trh je
charakterisovan snahou vzajemne si pomoci k dalgimu rozvoji.
Na kapitalistickem Zapade praivaji dnes krisi obdobnou te, ktera, pro-
bihala v letech 1929 a2 1933. Tehdy melo Ceskosloven,sko na milion neza-
mestnanYch. V Ceskoslovensku spejicimu k socislismu je takfka na vgech
usecich hospodafstvi nedostatek pracujicich, pfesto2e prilmysl i zemedel-
stvi jsou dnes mnohem vice mechanisovany ne tehdy. BurZoasni. republika
nemusela tehdy mit tak vysokY poet nezamestnanYch, kdyby nebyla 13Y-
vala vedena jen slepou nenavisti k prynimu s.ocialistickemu statu na svete.
Podle statistiky z r. 1932 dosahl na p1. kovoprtimysl jen 40% vYroby z r.
1929, pfi torn vYvoz do SSSR inil v r. 1932 1,6% celeho eeskoslovenskeho
vYvozu, aekoliv byl toho roku sovetskY dovoz strojil a zafizeni vice nei
5krat vetgi ve srovnan1 s lety 1924-25. Nage budoasie davala pfednost
tomu, aby ziistala nezamestnanost a aby kapacita strojniho zafizeni v ko-
vodelnem priimyslu byla vyt.dita jen z male Usti.
vYstayba socialismu znamena zcela jine tempo rozvoje, je nejlepe
videt na pfirfistcich prfimyslove vYroby v poslednich letech. Nage pra-
myslova vYroba v r. 1950 proti r. 1949 vzrostla o 15,3%. V r. 1951 vzrostla
o dalgich 14,9%. Od r. 1948, kdy jsrne pfekroeili pfedvaleenou firoven
pr?-
myslov?Yroby, vzrostla do konce r. 1951 o dye tfetiny. Za krise tvrdili
tehdejgi narodohospodafi, e. Ceskoslovensko je pfeindustrialisovano. Po
20 let budoasni vlany v eeskoslovensku jsme prakticky nevychfizell
z krisi.
Lidove demokraticke Ceskoslovensko naproti tomu od konce druhe sve-
tove valky rozviji prtimysl 1 cele hospodafstvi., dik pomoci Sovet-
skeho svazu a Spolupraci s lidovmi demokraciemi.
Nove hospodoIske vziahy mezi SovetskYm svazem a lidovYmi demokra-
ciemi zajigfuji. nagemu lidu skuteenou hospodafskou nezkvislost. Pied
druhou svetovou valkou pfedstavovala ciziho kapitklu na nagem
prilmyslu skoro jednu petinu a na konci valky skoro etvutinu. To melo
za nasledek, e odplYvaly stovky milionfl do zahraniei ye forme dividend.
o tyto suiny musela nezbytne bYt zkracovana 2ivotni firoveri delnicke
tNdy Ceskoslovenska.
V novYch hospodafskYch vztazich mezi lidovYmi demokraciemi a SSSR
nic takoveho neexistuje. SovetskY svaz svou zahranieni politikou vede
vgechny lidove demokracie k esleclne demokracii a svobode a svou ma-
terialni pomoci tuto demokracii a svobodu upevriuje. Teto politice vdeei
nejen Ceskoslovensko, ale i ostatni lidove demokracie, e dosahuji rfistu
hospodafstvi, jaky v minulnsti nikdy nepoznaly a jakYm se v tak kratkem
obdobi nemffie pochlubit 2adn3 z kapitalistickYch state!.
447,
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Neustala pomoc, kterou poskytuje Ceskoslovensku Sovetskk svaz, ma
ruzne formy. Vzhledem k nakmu hospoclaNtvi je nutno se zminit aspon
o nekterkth. Jsou to pfedevgim:
a) vkpomoc ye forme dodavek claleitkch surovin a potravin
ihned po skoneeni druhe svetove \Talky.
b) &val.& pomoc nesemu hospodatst-ci dodavkarni ditleEtkch stroj
surovin a potravin, jako je ielezna ruda, barevne kovy, bavina,
obili, maso atd., bez nich si dnes neclOvedeme ani ofedstavit nagi vkrobu
nebo zasobovani obyvatelstva,
C) poskytov? ?v?, kterkch se dostaio naAi zemi nejrizn?
im mezi jinkm i piljekami zlata a devis pH nizkem zitroeeni
a za podminky, e budou splaceny naimi norma1nimi dodavkami zbo:41,
d) v?cko-technicka pom)c tim, e na'm Sovetskk svaz
+lava neziAtne k disposici vkchny vedelke a technicke poznatky nezbytne
ke zlepkni dnegni vkroby nebo k zavedeni novkch druha vkroby,
el bohate zkugenosti sovetskYch zlepkvatelit a stachanovcd,
ktere n?neinne pomahaji zrychlovat tempo vkroby,
f)pi-iprava n.aAich vedeckYch a technickkch kadru,
vysilani delegaci naAich odbornikii do Sovetskeho svazu a n.aopak, studium
na Skolach v Sovetskem svazu, co namena, dii vkznamnou pomcc
v &pane vkstavbe socialismu.
Zadna kapitalisticka. zeme by tram ntenohla poskvtovat takovou levnou
a technicky prvotficlni pomoc. Pfitom c d?1eit?ejen to,'Ze tato pomcc
je tak levn? technicky prvotfidni, nkbri pfedeVSim to, 2e je provazera
upfininkm pfanim pornoci k dosa2eni dlIho hospodafskeho vzestupu.
0 nove method e" planovani V zahranie"nim obehode
Josef Gabriel
Predloknim navrhu plant' zahranieniho obchodu na rok 1953 vlade
skoneila duleEta etapa planovacich prari. Nyni je tfeba, abychom se po-
kusili zhodnotit, jak jsme porOzumeli ?d?nove planovaci. methody
a jak jsme je aplikovali v zahranienim obchode, a dale, jak jsme zajistili
jejich promitnuti Wino do navrhu planu Usneseni s'.rany a vlady z eerven-
ce letoSniho roku o nove methode plant vani pMne1a zasadni zm'eny i do
planovani zahranieniho obchodu, pomoh:a zkvalitnil navrh planu a vytvo-
Hla tuda i pfedpoklady k lepSimu Warn plant'. V kterkeh zasadach tohoto
dokumentu strany a vlady spoeiva hlaviI pomoc pro planovani zahranie-
niho obchodu?
t. PfedevAim v tom, ie zavedenim this iedne decen t ralis a ce v pia-
novani byl zcela odstranen rozpor mezi fizenim a planovanim obchodni
einnosti. Reorganisace ministerstva, ktera rovnei skedovala decentralisaci
Hzeni a kontroly einnosti do nave uelenenkch odborti a oddeleni a orga-
nisaene zajistila provadeni 'Leto linie v praxi, vytvofila zaroveri pf.edpo-
klady pro decentralisaci planovaci. einnesti do pfistuAnkch ?tvar?, ktera
nutne musila nisledovat jako logickk dnsledek reorganisace ostatni ein-
nosti ministerstva.
13ylo tedy rnot'ne pfenest diisledneji planovaci einnost do jednot 1 i-
vkch fit var? m in iste r stv a, z,almena do operativnich odborn,
dovozniho, obou odboril vkvoznich, do odboru deN isoveho a dopravniho
118
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R01380014001240
, a zajistit spolupraci teritorialnich odborii. Tyto fitvary spolu s odborem
fi-
nan?m a skupinou hlavniho fieetniho pak mohly rozvinout girokou Cino-
rodou praci pi yypracovani dile ic h planfi zahranieniho obchodu.
2. Dokument strany a vlady dale pfedpoklada vytvofeni. mo:inosti v z a-
jemne proverky navrhu planu. Tato zasada nebyla pfi sestaveni
navrhu planu na rok 1953 na ministerstvu dost dfirazne prosazena. Chyba
spoeivala v tom, ie misto vyvolani protikladfi mezi navrhem podnikil a
navrhem operativniho odboru ministerstva, staveli jsme fakticky na na-
vrhu pfislugnehot odboru a cestou tkonsultaci s podnikem jsme zplagtovali
. manost prodiskutovani konkretnich &seine vyjadfenYch a zdfivodnenYch
navrh? pracovnikil v podnicich a pracovnikil na ministerstvu. Chyba byla
odstranetna a v prfibehu praci na planu. Tfeba zdfiraznit, e podniky pro
zahranieni obchod pini v fidobi sestavovani planu nektere funkce hlavnich
spray na vYrobnich ministerstvech. Forma k onsult ace nevytvafela
take pine vedomi odpovednosti za navrh u praeovnikfi v podnicich a nepod-
porovala nutnost fadn6 arguinentace. Tim se oVgem nem& nic menit na za-
sade, e za navrh planu do vlady odpovidat v ,celte tgifi minister st v o.
Vedic navrhu hospodafskeho planu zahrani6niho obchotdu, yypracovanteho
ministerstvem, bude mit vlada k disposici pfipomInky SUP a na za-
? klade techto navrhfi bade projednan a schvaien plan, ktery pfedstavaje
nejlepgi fe5eni. Nejde tu o duplicitu vff?I praxe, nYbri o uplatneni zasady
vzajemnetho provefovani nfivrhu i na na,Aich stupnich. Pokladame za
spravne, aby ekonomicko-planovaci odbor a v zavanYch pfipadech sb,m
ministr mel manost posoudit a roihodnout konkretni nfivrhy operativnich
odborti,a
3. Nova, methoda planovani tdava irokou manost tvfirei Cinnosti p o d-
nikfim pro zahraniCni obeho d, zejmena pfl sestaveni obehod-
ne-finanenich p1?. K sestaveni obchodne-finanenich planfi doehazi ai
po rozpisu vladou schvaleneho pilanu na podniky a zde se prave naskYta
manost, taby opravdu vgichni prac.ovnici podniku na zaklad.e definitivnich
a zavaznYch fikolfi, danYch vladou, vypracovali svilj obchodne-
finaneni plan tak, aby byla vytvotfena bezpeena zakladna ke spine-
ni a kvalitativnimu pfekroCeni planu.
Tento itkol stoji ,dosud pfed nami. Mame tuda manost poueit se z chyb,
. kterych jsme se dopustili pfi sestavovani navrhu hospodafskeho planu
zahranieniho obchod-a a thlavne nezapominat, e k zajigteni tak ?velkeho
fikolu je zapotfebi rozvinout agitaene-politickou praci, ktera. musi pfed-
chazet vlastni odbornou praci pfi sestavovani obchodne-finanenich pl'anfi.
Je na iniciative vedoucich pracovnikfi ministerstva, aby do podnikti
jasna, sniernice o sestaveni obchodne-finanenich planfi a pak je na
fistfednicht feditelich, aby za pomoci a spoluprace strany a odborii rozvi-
nuli girokou uvedomovaci kampafi pied zapoeetim prace na E,.estaveni
obchodne-finanenich planfi, aby se tyto plany skuteene staly zakladnou,
zajigfujici yeasne a proporcionalni spineni i kvalitativni pfekroeeni pianu
zahranienihot ?obchodu. Obchodne-finaneni plany se stavaji po schvaleni,_
ministrem .zahranieniho tobchodu soueasti statniho planu rozvoje narod-
nihot hoSpodafstvi.
4. Dale dokument strany a vlady vysoko vyzdvihuje nutnost k 0 n -
troy pfi provadeni plan u. S hlediska planovaci . methodiky je
nutno zdfiraznit, e pravidelna, dfisledna a cilevedome provadena kontrola
449
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
pineni planu ma za aCel nejen kontrolovat obchodni Cinnost, vyvozovat
z kontroly zavery a &nit operativni opatfeni nutna k odstraneni zjike-
nkch zavad, ale k takto providena kontrola je na vkch stupnich zfiroveri
vysokou planovaci Akolou operativnich sloiek I phi/lova:ea v podnicich i na
ministerstvu, z nI musi bSt vyvozovany zavery a peelive registrovany
a zevkobecriovany zkuknosti, kterSich bude vy0ito v pine mile pfi sesta-
veni navrhu planu pro pfiki hospodafskk rok.
Je tfeba zdfiraznit, e teto druhe funkcL kontroly nevenujeme na naS'em
aseku dosti pozornosti, ani v obchodnich skupinich a na feditelskkch po-
radach v podnicich, ani v odborech ministerstva. To plati nejen pro sesta-
vovani roenich plan& ale i pro e'tvrtletni plany. Touto cestou mffieme od-
krkt reservy na pfiklad v dovozu investic a adriby a mtikme pfispet
I k postupnemu odbouravani pIIli .irok?palety drobnkch v 'yvoznich
artikla a nedostateCnou devisovou rentabilitou. A nejen tyto skryte reser-
vy a nedostatky odstranovat, ale throven informativne jednat s vkrobou
a s SVP o provedeni skuteene napravy. I to je e'fist planovacich praci, kte-
rou je nutno provadet denne, po celk rok.
Dokument strany a vlady dale vyty'Ouje nektere nutn?f edp o-
k 1 a d y, bez nichi nelze postavit kvalitni a zdavodnene hospodifske plany.
Dokument uklada, aby na vAech hospodifskSrch asecich byl stanoven co
nejvetSi p o Cet norem, bez nichi plan nemak bkt skuteenS7m planem.
Pokud jde o stanoveni norem, ma vcrroba podstatne lehel fikol
obehod a zejmena zahranierii obchod. To vAak nikterak neznamenk
v planu zahranieniho obehodu bychom nemeli nektere ukazatele normo-
vat. Mame ji ure'ite zkugenosti, na pfiklad se stanovenim norem n a -
vratn osti a norem ved le j'A ich vklo h. Je treba tyto zkuknosti
prohlubovat, vzajemne si je sdelovat, nejlepgi zkuknosti zevgeobecriovat
a pak planovat. V planovacim kursii ZAP probiha diskuse o vytvofeni no-
rem zasob, vlastnich naklada, devisove vknosnosti
a pod. Bude nutne, abychom zkuknosti a zavery pfenesli ze gkoleni do i-e-
ditelskS7ch porad a na pracoviAte a s ,otazkou norem se vyrovnali ph sesta-
veni obchodne-finanenich plana v podnicich a samizfejme i v definitivni
aprave planu zahranieniho obchodu, kterSr bude vypracovan po podepsani
dohod s demokratickni stay.
Dokument strany a vlady uk lad a ministers tva m, aby byla
prohloubena zdavodn en os t pfedkiadankch plana. Novrh planu bez
hlubokeho a konkretniho zdavodneni nelze za navrh pokladat, jde spfge
o avahu, ktere nemffieme pfifknout charakter vedeckeho pfedvidani, ne-
ni-li tu alespon u kaide dfileiite poloky v dovozu i ve vkvozu nutne zda-
vodneni, na pfiklad a hlediska potfeb mirodniho hospodafstvi, smluvnich
zavazka, odbytovkch a nakupnich pfedpoklada a cenove dokumentace,
podlokne zkuAenostmi naiich nejlepgich pracovnikn
Pfedlo2enSr navrh planu ma sve zdfivodneni zejmena v daleiitSich poloA-
ka,ch dovozu a v).rvozu. Bude tfeba zdavodneni dale prohlubovat a a jed-
notneho hlediska je zregulovat. Vice peee bude nutno venovat zdavo d-
neni hlavnic h ukazatel? plan u, jako je celkovk obrat, objern
dovozu a v3ivozu, podil vfrobnich prostiedka a spotfebnich pfedmeta, po-
dil demokratickkch a kapitalistickkch stalk podil zavisbich zemi, nivrat-
nost, stavy pohledavek, ceny a pod.
Dokument strany a vlady dale zdfirazauje vkznarn It C et ni evi den-
c e, jako easti jednotne narodohospodafske evidence. Na aseku zahranW-
450
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
obchodu jsou ji vytvoi-eny pfedpoklady, aby teetni evidenre, vycha-
z,ejici ze zfisad chozraseotu, pinila od 1. ledna 1953 svtj Teel. Je vgak tfeba
zdtraznit, e i neetni evidence by se stala pouhou administrativni
kdyby nebylo dfikladne agitaene-politicke pflpravy, ktera je u't pro-
vadena spolu s odbornou piipravou u pracovnikt, ktefi v teetni evidenci
pfimo pracujici. reelu ifeetni evidence a take systemu vDiaznictvi musi
rozumet vgichni pracovnici, kteff chteji bSit skuteene hospodfifi na svem
pracovigti, zejmena operativni slaky a planovaei, jaka i vedouci jednot-
livSrch irtvart.
? Zasady nove planovaci methody, vytyeene dokumentem strany a vlady,
byly v Aseku zahranieniho obchodu vcelku aplikovany u v Adobi sesta-
veni navrhu planu na rok 1953. Chyba spoeivala v /nal? dtkladne a opa-
,dene masove-politicke pfiprave na ministerstvu I v podnicich, kterit. mela
zajistit hluboke porozumeni zasadam nove methody jako pfedpokladu
spravneho a bojoveho postoje k jeji giroke aplikaci V praxi. Tenth nedo-
? statek je odstranovan jednak po iftedni linii a jednak v duchu usneseni
aktivitu komunistt z fijna letogniho roku vedoucimi odboth pfimo v jejich
? ntvarech. S novou planovaci methodou se pracovnici zahranie'niho obcho-
du dakladne seznamuji rovn'a ye vetgine kurst ZSP.
Je tfeba jegte podtrhnout, e planovaci methodika neni samoteelna
em-
not methodiltil a planovaCt. Nepokladame za spravnou takovou metho-
,diku, ktera pi egeni methodickSrch otazek ztraci tfeba na okamiik se
?zfetele fleel a cil, ke kteremu ma vest. Nelze vymyslet takovk recept, kterSr
by eii methodiku planovani na v'gech Asecich a ire vgech stupnich. Je
vgak mane a nutne, aby ye smyslu usneseni strany a vlady byly v resortu
vypracovany ramcove methodick 6? pokyn y, ktere by ustner-
? liovaly Planovaci. Cinnost v jednotlivkch Atvarech. Dale je nutne, aby kat.-
demu pracovniku byly zasady planovaci methodiky natolik jasne, aby
je cloyed' spravne aplikovat. Pak bude kaidSr pracovnik i dobrSrm metho-
dikem sve vlastni konkretni prace.
Zbkva jegte zabkv,at se otazkou, jak byla uplatilovana nova, plimovaci
? methoda pfimo pi sestaveni navrhu planu zahranieniho obchodu na rok
"1953.
K zajigteni jednotnosti v praci ministerstev pH sestaveni hospo- ?
dafskSrch plant byly vydany S U P methodicke p o k yn y, ktere
.? mely obsahovat soustavu hlavnich ukazatelii s charakteristikou zdfl-
vodnenim jejich obsahu, dale soustavu formulaft a tabulek, v nichi bude
? plan vypracov'an, geznam polaek statni:ho planu a pokyny, jak stanovit
odhad realisace belneho roku. Na zaklade techto methodickkch pokynt
mela ministerstv a vypracovat methodicke pokyny
?
vlastn 1, ureene pro ave odbory a podniky. I kdy'i pro zahranieni obchod
nebyl vfeet ukazatelt v methodickSrch pokynech SUP vyeerpavajici, bylo
? nutne vypracovat v ekonomicko-planovacim ?odboru interni methodicke
? pokyny pro jednotlive odbory a v odborech pokyny pro podniky. Tento
tkol byl v ministerstvu spinen formou instruktaie k pfedanSrm ukazate-
v nich mel bSrt plan vypracovan. Zkugenosti. vgak navvedeuji tomu,
v budoucnu bude nutno vypracovat jasnou a konkretni smernici a pH-
instruktaie pouHt k vysvetleni a dopineni smernice. Methodicke poky-
? ny, vypracovane jednotlivkmi odbory, vykazovaly nedostatky v jednot-
nosti obsahu a terminu. Do budoucna je nutne zajistit, aby methodicke
Ipokyny pro podniky byly Shromadeny a skloubeny v ekonomicko-plan0-
451
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
vacim odboru a pfediny pak kompletne. Tato zkugenost ji byla uplatne--
na pfi vyclani smernic pro sestaveni obchodne-finanenich
K o nt r olni 6181 a pro jednotliva odvetvi schvaluje na navrh SOP
vlada. U zahranieniho obchodu byla v tornto roce vzata na vedomi inte r-
ni sestava S UP, ktera vyplynula z vrcholnkch narodohospodafskkch
bilanci a zakladnich materialovkch bilanci, byla porovnana v souhlase s na-
vrhem MZO. Kontrolnl eIsla vychazela dale na useku zahranieniho obchodu
ze smluvnich zavazkil, z usneseni vlady pro jednotlivit odvetvi, ("Ale z potteb
narodniho hospodatstvi a ze zkugenosti nejlepgich podnikft a pracovnikfr
Tout? methodau vyplynuly pro zahranie'ni obchod zikladth dovozni po -
t fe by a zakladni v kvozn I fon d y v konkretnich eiselnkch ficlajich.
Kontrolni. CIsla vcelku spinila svfij ueel a umotmla pfi zajigteni ftkolti
statniho planu einorodou praci pfi sestaveni navrhu planu v jednotlivkeh
odborech ministerstva i v podnicich.
Postup pi vypracovani navrhu hcspodafskoho planu zahranieniho
obchodu na ministerstvu byl stanoven a fizen pf I k a zem ministra za-
hranieniho obchodu e. 1 ze tine 1. srpna 1952. Ptikaz stanovi pfesne, kon-
kretni a terminovane fikoly pro jednotlive odbory, ktere zpracovivaji na.-
vrhy dIlIch planfi pod osobni odpovednosti vedoucich. T??raci spo-
e'ivalo jednak ye yypra-covini a zdflvodneni hmotneho planu dovozu a vk-
vozu, v jeho vybilancovani vcelku i v jednotlivkch teritorialnich relacich
a v pevne vazbe na devisovk plan, jednak v projednani hmotneho planu
dovozu a vkvozu s dodavatelskkmi a odberatelskkmi ministerstvy.
1\16.vrh planu zahranieniho obchodu byl do vlady odevzdan v terminu
a ye vegkerkch ukazatelich, stanovenkch methodickkmi pokyny
okol byl tedy vcelku .spinen. Prace vgak vykazuje jegte nedostatky, ktere
pfevane pramenily z toho, e zasadyylanovaci methody nebyly v metho-
dickkch pokynech ministerstva ani SUP dilicladne domygleny planovacimi
organy a nestaly se take majetkem Vgech pracovnilEd, co i se projevovalo
ji v prftbehu planovacich praci nedostatkem kritik3,- zdola.
Hlavni nedostatek je v tom,e cela facia poloiek v dovozu a vkvozu ne-
byla v terminu projednana s dodavatelskYmi a spotfebitelskkmi minister-
stvy, protoie nebylo poeitano s Casovkm skloubenim ykrobnich pl?
s planem zahrmieniho ,obchodu. Tak se stab, e navrh planu za,hranieniho
obchodu, v dobg, kdy byl ptedlokn Aide', se neopiral tady poloiek o do-
jednani s vyrobnimi ministerstvy, ktere je dokoneovano teprve nyni. -Za
ofieinu je tfeba pova2ovat nejen nedomyglenost methodickkch pokynil, ale
zeasti i nedfisledne provadenou kontrolu postupu jednani s ykrabou.
I kdyi vcelku je mono kladne hodnotit uplatneni zasad nove planovaci
methodiky v planovani zahranieniho obchodu a konkretne v ptedloidenem
navrhu planu do vlady, je tteba nyni se zametit zejmna na zjigtene neclo-
statky a s taho hlediska mono zaverem formulovat nage fikoly, vedouci
k prohlouloeni plamovaci methodiky v zahranienim obchode a tuda ke
zkvalitneni planu zahranieniho obchodu, asi takto:
1. Hluboce promyslet zasady nove planovaci methody, vytyeene usnese-
nim strany a vlady, jasne je aplikovat v methodickkch pokynech a za-
jistit jejich provedeni v planovaci technice. Dokoria akci, zametenou
k soravnemu chapani zasad nove planovaci methody u vgech odpoved-
nkclia pracovnikii.
Pfezkoumat dosavadni ykklad zasady vthjemne proverky navrhu
vypracovankch na ministerstv-u a v podnicich a vychazet
i zde' pine ze sovetskkch zkugenosti.
452
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
3. Prokazat nedostatky v easovem skloubeni stavby vkrobnich plant' a
planu zahranieniho obchodu a zajistit jejich odstraneni.
4. Venoyat yeas vice peee politicke uyedomovaci a agitaeni praci k zajg-
teni dfileiit3ich fisekfi, planovacich praci.
5. Bojovneji se ,stavet kHun z usneseni strany a vlady, zejrnena na Use-
ku jednani s ykrobou. Vgemi prostfedky usiloyat o jejich bezpodmineene
spineni.
6. Zkuknosti, ktere vyplynuly z diskusi se sayetskkm poradcem v prfibehu
planovacich praci, promitnout do planovaci methodiky a zajistit jejich
dfisledne pfevedeni do praxe i do jednaciho fadu odboril a statutu pod-
nikii.
Stale zvyAovat kvalifikaei na?ich praeovnikii
Pfi budovani s,ocialismu v nag vlasti pfipadaji zahranienifnu obchodu
mimofadne &Waite Ukoly, o nichiji mnohokrat mluvili nag vedouci sou-
druzi. V hlavnich rysech jsou tytoly vgem pracovnikam zahranieniho
obchodu zname, je jim jasna, linie nag strany a vlady, horI je to vAak ji2
s .konkretnim provadenirn teto linie, s iniciativnim pinenim ukolfi. Rozpor
mezi pochopenim smernic strany a vlady a umenim je prosazovat pH kat'do-
denni prakticke einn.osti na jednotlivSich Asecich nageho politickeho, hospo-
dalskeho a kulturniho prameni z valne east z toho, ie kvalifikace
pracovniku pokulhava za poadavky, ktere na ne klade jejich postaveni.
Tante rozpor se zylaSt ostfe projevuje na useku zahranieniho obchodu.
Ne proto, Ze by zahranieni obchod byl vybaven horSimi pracovniky ne
jina, odvetvi ? je tomu east? prave nadpak -- ale proto, e poadavky na
kvalifikaci jsou zde mimofadne velke a komplikovane. Mame -dal ohrom-
nou vkhodu v tom, Ze tak jako ye vSech oborech mfAeme i v otazkach kva-
lifikace pracovnikfi pro rfizna odvetvi nakho spoleeenskeho iivota najit
poueeni u Sovetskeho svazu, v jeho ceste, v jeho zkugenostech. Buda proto
na miste, abychom se v prve fade seznamili s kvalifikaci pracovnikfi zahra-
nioniho obchodu v SSSR, ktefi se musi stat nagm vzorem.
Hlavni masa pracovnikil sovetskeho zahranieniho obchodu pfichazi do
praxe z petilete vysoke Skoly pro zahranieni ,obchod. Pracovnici, ktefi jsou
povefovani zvlagt dil1eZ4mi a obtanS7mi ukoly a funkcemi, isou absolventy
dalSiho tfileteho studia na Akademii pro zahranieni obchod (vedecka aspi-
rantura s prohloubenkm filosofickS7m a ekonomickm studiem, zakoneena
obhajobou disertaeni prace) a jsou kandidaty ved. Vysoka, Skola (Institut)
pro zahranieni obchod je Skola ekonomickeho typu, zakladem studia je tedy
politicka, ekonomie a Asekova, ekonomika zahranieniho obchodu, ovgem
vedle zakladfi marxismu-leniniSmu (Dejiny KSSS) a dialektickeho a histo-
deka? materialismu. Rozsah a obtanost studia yyZaduje trvani pet let,
aokoliv studium vetSiny hospodalskkch vysokkch Skol i v SSSR je etyflete.
? Rozdeleni pfednaigenSrch disciplin je asi toto (v procentech Casu venova-
neho lekcim, seminalfirn a cvieenim dohromady):
1. Ideologieke a vgeobeene ekonomicke pfedmety (t. j. zd-
klady marxismu-leninismu, dialektickSr a historiekk materialismus,
ekonomie, historic politicke ekonomie, historic narodniho hospodat-
stvi) 18%
453
Approved For Release -2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
2. Specialni politicke a ekonom:cke? ptedntety (t. 1. mezina-
rodni obchod, zahranieni obchod SSSR, rnezinarodni p1itika, statistika za-
hranceniho obchodu, hospodatskY zemepls sveta) 12,5%
3. Organisaane-technicke ptedmety (t. j. organisace a techni-
ka zahr. obchodu, zboiznalstvi, mezinarolni doprava, platebni styk, mezi-
narodni pravo soukrome a obchtxlni, ittetnictvi v zahr.Lmienim obchodu) . . 20%
4. Jaz yky (ve'etne realii a kultury ptistWne zeme neb oblasti) 29%
5. Ostatni ptedm? (ekonomika vr_Ittniho obchtAu, obeanske pray?
SSSR, matematika) 6 5%
13. Provozni praxe behem studia 14%
Takovouto prilpravu ma v SSSR z "eiteenik v zakranienim obcho-
du, kterY se zapracovava ?>od piky?. Soudruh Stalin nas u? e Akola je
teprve ptipravn tupen. Skuteeneho zoceleni pracovnikft se nabSivi pi
prakticke pra.ci, mimo gkolu, v boji pnti obtaim, pti jejich pfekonavani.e)
Tedy i absolvent vysoke gkoly se musi v praxi dale &it, zejmena od svkch
stargich kolegfi a za vedeni a peee sveho ptedstaveneho, a to jak prakticky,
tak i dale theoreticky. V teto prakticke gkole obtoji jen ten, ikdo je nejen
odbornikem, ale i politickSrm, vetejne 6innm elovekem, kterSr se nevyliSrba.
politicko-organisaeni praci ve strane, v odborech a jinYch organisacich,
kter37 se aktivne ifeastni. spoleeenske ptestavhy zonne. Je to zvlagf
prave pro hospodatske pracovniky, kteti pfece v prve fade organisuji din-
nost lidi, stYkaji.se stale a pracuji s lidmi. V zahranienim obchodu k tomu
navic ptistupuje price s cizinci a easto i mimo hranice nagi zeme.
Je mono tedy Fici,ire politicka uvedomelost a vzdelini a politicko-orga-
nisaeni zkugenosti pati konec kondi A odborn?valifikaci pracovnikit
v zahranienim obchodu. Z toho,)co byio dosud vylageno, se mifgeme pokusit
o charakteristiku kvalifikace pracovnika v socialistickem zahranienim ob-
chodu:
1. Politicka uvedomelost a oddanost veet socialismu a komunismu, marxisticko-
teninske vzdelani, politicko-organisaeni zkuS'enosti.
?2. Hluboke ekonomicke vzdelani vgeobecne.
3. Specialni ekonomicke a organisaene-technicke vzd,Mani v oboru zahranierilho
obchodu.
4. Jazykove znalosti (v es. pomerech nejnIene perfektni znalost dvou jazyku veetne
rugtiny).
5. VAeobecnk rozhled a kulturni Uroven.
6. Prakticke nekolikalete zku'Senosti na u:.aitem pracoiti v zahranienim obchodu.
V sovetskem zahranienifn obchodu pracuji id? s jinou kvalifikaci
(hlavne technici), avgak dophiuji svou specialni kvalifikaci v kratkodob'Ych
(roenich) kursech, ptipadne i tfiletou aspiranturou na Akademii pro zahra-
nieni obchod. Pravnici-specialiste pro z.ahranieni t)bchod studuji na zvlagtni
fakulte vysoke gkoly pro zahranieni obchod.
Mame tedy u nag htdne co dohanet, abychom byli na vSrgi ikolim, ktere
mame pinit. Ptitom dohanet musime oti praci, normlieme se odstehovat na
nekolik let na vysokou gkolu (kter?ake u nas teprve d? prvni krtfoky
pod.le sveho sovetskeho vzoru). Na druhe strane zdaleka nejsou vgichni
pracovnici dpinSrmi zaelteeniky. Cein, tada kvalifikaenich potiadavkii je
u velke efisti soudruht spinena. Aby vgak -q-sledky jejich price byly co
nejlepgi, musi vgichni v te nebo one mite dohanet v nekterSrch poiadavcich.
Neni mono se zabSrvat vgemi detaily kvalifikaenich nedostatkit nagich pra-
covniku. Jsou vgak ureite velke skupiny pracovnikti v zahranienim obcho-
du, u nichi je nutno se zastavit a pro brat hlavni otazky jejich kvalifika,ce:
Otazky leninismu, Praha 1950, str. WO.
454
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release?2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
jsou to v prve fade nove delnicke kadry, dale stafi praktici v zahranienim
obchodu a kone6ne vedouci pracovnici vgech stuprifi.
V poslednich letech byl nag zahranieni obchod posilen soudruhy
z tovar e n, ktePi jako vyspeli 017.1rignici de.ilnicke tfidy si pPinesli do nove
praxe velmi &Waite kvalifikaeni poladavky: tNdnI uvedomeni, oddanost
veci socialismu a komunismu, z valne easti t?oliticko-organisaeni praxi,
nektefi i dost vysokY stuperi politickeho vzdelani, vgeobecneho rozhledu
a kulturni drovne. Vetgine se dostalo t?reiteho minima specialniho gko-
leni v zahrani6ne obchodnich pPedinetech a dopineni politickeho vzdelani
v "ODS a v podnikovYch gkolach. Hlavni jejich ueitelkou se vgak stala praxe
sama, dc ktere se museli zapojit, i kdyi jejich theoreticka prriprava byla
velmi nedostateena, jak to jinak v nagich pomerech ani neglo.
Jak ukazuji dosavadni zkugenosti, osvedeili se nejlepe ti z nich, ktefi
vedle pfirozeneho nadani byli politicky nejyyspeleigi a meli politicko-orga-
nisaoni zkug'enosti zejmena ze stranicke prate. To jim pomohlo rychle se.
orientovat, dosahnout blizkeho kontaktu s noycrrn prostPedim, rozeznavat
podstatne veci od vedlejgich v novo praci, najit si methody, jak se dal &it
pi praci a z prace same. Dovedli proto take sa,mi posoudit, co ja umi a co
jim jegte chybi, aby mohli samostatnS7m a tvrireim zpilsobem pracovat. Za-
main tam sve dalgi gkoleni a sebevzdelani politicke, vgeobecne i odborne,
a jsou na atom pomerne velmi dobe s dalgim zvygovanim kvalifikace. Osvo-
jili si tota to podstatne: samostatne myslet, tak iak to odpovida poiaday-
krim vedecke prace, aplikovat theoreticke poznatky na konkretni praxi.
Dalgi prohlubovani jejich kvalifikace je pomerne snadne, nebot jsou schopni
ze studia at ja v ramci RS S nebo v systemu zavodnich gkol prace vyrait
maximum pro zlepgeni sve prakticke einnosti v zahranienim obchodu. Stali
se z nich ji fakticky pfislugnici nove socialisticke inteligence, j kd37i ne-
maji v kapse maturitni vysvedoeni a vysokogkolskY diplom.
Cela Pada soudruhri, ktefi pfigli z tovaren, vgak zristava pozadu. Tem je
-tPeba pfedevgim pomahat, venovat jim zylaigtni peei ye gkoleni j na praco-
vigti, tak aby co nejrychleji odstranili sve kyalifikaeni nedostatky po vzoru
svrch rispegneigich soudruhii. Odpadnuti kaLleho jednotlivce z techto no-
?ch pracovnikri, je velikou moralni i hospodafskou ztratou a vrha gpatne
svetlo na cele pracovigte, na jeho pfedstavene i na ce13i kolektiv spolu-
? pracovnik-ri.
Ni prvnim pohledu na otazky zvygovani kvalifikace star Src h pra k-
tikri v zahranienim obchodu by se mohlo zdat, Pegeni je celkem snad-
ne. Maji vetginou vysokogkolske nebo odborne stfedogkolske vzdelani (ze-
jmena komereni nebo pravnicke), ovladaji perfektne nekolik cizich jazykri,
maji east? bohatou praxi i ye vice branZlch. Vetginou i jejich politickA uve-
domelost je dosti vysoka.-Slo by tedy zdanlive, zejmena o dalgi doplriavani
kvalifikace o nove poznatky, ktere pini theorie i praxe a o ,prohlubavani
znalosti marxismu-leninismu. I to vgak da hodne prace a je to nutne jako
ochrana proti bezduchemu a bezperspektivnimu rutinerstvi. Pfesto vgak
v nekterSich zasadnich pAadavcich na kvalifikaci je osvojeni jich prave pro
-stare praktiky a odchovance stax*h gkol velmi obtiZne, ba obtfineigi, ne
pro Alpine zaeateeniky.
Stare gkoly, jejich Z' duch a naplri se laPenesly i hluboko do etapy lidove
demokracie, vychovavaly kvalifikovanST personal pro kapitalisticke podniky.
-Tomuto cili siouila brieZoasni ekonomie, burIoasni theorie statu a prava,
lapitalisticke rieetnictvi a dalgi discipliny, ktere se na techto gkolaCh ped-
455
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
nakly. Jejich ueitele v mnona pfipadech byli Ude tesne spjati se starYm
radem a nemohli a mnohdy ani nechteti poctive sioutiit nove spoleenosti,
vedene delnickou tficlou, a sve posluhovani burtioasii pfikrYvali plakikem
zdanlive ?objektivityq. Nektere z techto ikoI to dovedly znamenite a ?inteli-
g,entne? a poznamenaly sve absolventy na dlouhou dobu a nejvic v tako-
vYch vednich oborech, jako je prave politicka ekonomie, Usekove ekono-
miky, theorie stalu a prava, statistika a Odtud prameni znaena east obtiii
a neilspechil starch praktikil v nove spoleeenske situaci, pfes jejich zkuk-
nosti a vysokou specialni kvalifikaci, na of. obchodne-technickou, jazyko-
you a pod. Tito soudruzi jsou zejmena zatitieni jednostranne podnikovYmi
??soukromohospodafskYmi? hledisky, kterYm se naueili ye stare Akole a
upevnili v praxi v kapitalistickYch podnicich, a chybi jim ce,loodvetvovY
celostatni pohled. PH torn oast? poutiivaji. celkem spravne nove termino-
logie, domnivaji se, e stare pfekonali. Ve skuteencisti vgak si i za novYmi
formami (nejen tedy za starYmi, pfevzatymi z chive* epochy) stale pfed-
stavuji stars' obsah, a to jeSte skreslene podle definic burtioasni vedy.
Neni spravne je za to mahem odsuzovat, ale pornihat jim stejne pozorne
jako novYm kadrinn. Je tfeba si uvedomit, tie je mnohem tai zbavovat se
starch pfedstav a navykii a pfi tom si zaroveli 4,-,:svojovat nove, nei jen
se ueit novemu bez zatileni starYm. Pokud se to dafi, dosahuji tito soudruzi
skuteene vynikajicich uspechit a jsou velkYm pfinosem jak pro dilo samo,
tak pro vYchovu novYch pracovniku. Pici torn je tfeba pozorne sledovat, zda
si tito soudruzi skuteane osvojuji po dstatu marxismtt-leninisMu, poli-
ticke ekonomie, Ci Usekove ekonomiky, zda chapou jejich yYznam pro svou
pra,ktickou praci, zda se neuei proto, ie to musi laVt?, tie se .bto nyni poia-
dujeq a tie je to souefisti. ?>kadroveho materialuc Mutie se nam stat, tie tito
soudruzi pfl sve vgeobecne Urovni se celkem snadno nauei ?marxisticke
fraseologik, zapamatuji si jednotlive poueky, oslni sv?koli citaty z
avgak v jejich konkretni praci se nic nezmeni, aekoliv v torn prave musi
bYt cil vkho nakho Akoleni.
Kvalifikaeni potiadayky, uvedene na zaeatku, plati jak na adove, tak na
vedouci pracovnik y. rozlikni e pouze v Lift hloubce a proporcich
,jednotlivYch kvalifikaenich poiadavkfi. Od vedoucich pracovniktit, od pfed-
nosty oddeleni nahoru, je vgak tfeba vyadovat jeAe specialni kvalifikaci
navic: totiti umeni planovat, fidit a kontrolovat praci svYch podfizenYch,
umeni Spravne vybirat, rozestavovat a leit spolu.pracovniky a Oft se i ocl
nich. %rya jeden zvlaani. druh neitspe4nYch vedoucich pracovnikft, ktere
jiste nachazime i v nakm oboru. Vyskytuji se ?pfednostove?, ktefi jsou
jinak kvalifikovanymi pracovniky pro Usek, kterY je jim svefen. Na pf.
takovY pfednosta oddeleni zna konkretne praci'vgech syYch referentit, od
hodiny by kteroukoli mohl delat a doW &gat, avAak Edit prkci celeho ko-
lektivu, dostat z nej maximum vYkon'i bez gturrnovek, nemide dokazat.
Obvykle sam vyfizuje celou fadu dilci h ukolu vvsedava v kancelafi do
noci, praci Si nosi s sebou domii a pfi torn jeho pocifizeni, na jejich ti nedo-
statky si stale stetiuje, nemaji easto co Mat. Zprwiidla je to elovek, kterY
nerna politicko-organisaeni zkuknosti, -yhYba, se v,fejne praci s poukazem
!la to, ie nema Cas. zanedbava politicke skoleni atd. Neuvedomuje Si pfi tom,
z nejvetgi easti prave v torn je kofen ho obtiii a nenspechfl. V politicko-
organisaeni. einnosti by se naueil pracovAt s lidmi, osvedeene partijni metho-
dy prace by mohl pfenakt na sve prac( vi*Ste theorcticky by si je podkladal
v noiitickern Skoleni. Pro tento druh vedoucIch pracovnikii je naznaeena
456
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
cesta nejspolehlivejei a nejrychlejel pro ziskani potfebne dopllikove kvali-
fikace.
Bylo by mono jiste rozebirat ?kvalifikaeni nedostatky v rilznYch odsti-
nech a proporcich a u cele fady dalgich skupin pracovniku zahranieniho
obchodu;,13f.esahova10 by to vgak rkmec tohoto elknku. Jde zde hlavne o to,
abychom si ujasnili, jak ma asi vypadat kvalifikace pracovnika v socialis-
tickern zahranienim obchodu. KaclY si jiste skin a za pomoci svYch nejbla-
gich spolupracovnikii bude um& uvedomit sve nedostatky, najit cestu jejich
odStraneni a tak co nejrychleji a nejclilkladneji pHs* ke zlepgeni firovne
prace v nagem fiseku. Tim najde kaiclY ye sve praci jegte vetei uspokojeni,
radost a nadeeni, co e nezbytne pro dosaieni nagich velkYch spoleenYch
postupnYch cilU, socialismu a kornunismu. J. H.
Rumunsky zahranMni olochod a jeho organisace
Jaroslav Tureoek
Pfed druhou svetovou valkou bylo hospodafstvi Rumunska vykoristovano
:zapadnimi kapitalisty a bylo zcela zavisle na jejich finaneni qoomoci?. Impe-
rialiste vyaivali sveho monopolniho postaveni hlavne v bezmeznem vyeer-
pavani nafty a jinych pfirodnich zdrojii. Take v zahr ani?m o b-
chode bylo Rumunsko orientovano pfedeveim na zapad, kam vyvaielo su-
roviny neba polotovary. Tim rumuneti kapitaliste branili sve zemi ye vybu-
dovani vlastniho prilmyslu a v odstraneni hospoclaNke zaostalosti. 2ivotni
&oven pracujicich Umyslne sni2ova1i i tim, ie vyvaZeli statisice tun peenice
na zapad, zatim co rumunskY lid musil se ivit kukufici.
V letech 1929-1936 einil dovoz surovin pouze 12-16% z celkoveho do-
vozu, dovoz hotovYch vyrobkii einil 84-88%. Bylo dovaeno v znaene mIe
I zbai pfepychove. raasne vykofistovani zenae cizimi monopolisty vysvitne
jegte lepe, uvedomime-li si,'Ze na pfiklad v r. 1936 byla prfimerna cena jedne
tuny dovaIeneho zbo'ii 20 034 Lei, zatim co priimerna cena jedne tuny zboii
vyvaieneho z Rumunska Cinila jen 2 057 Lei.
RumunskY zahranieni obchod pied druhou svetovou valkou ovladalo N 6-
m eck o. Tak v roce 1938 na dovozu do Rumunska se podilelo 36,$% a ye
vyvozu 26,5%. Dale nasledovaly: eeskoslovensko, Anglie, Francid,
Belgie a USA. Se SovetskYm svazem byl styk nepatrnY;idovoz einil 0,1%
vyvoz nedosahoval ani teto vYge. Ve valeenYch letech byl zahranieni ob-
chQd Rumunska zcela pod vlivena hitlerovskeho Nemecka a dovoz v roce
1943 Cinil 83%, vYvoz 71%.
Dne 8. kvetna 1945 byla v Moskve podepsana prvni so vet s k o-rumun-
ska obchodni dohoda, ktera znamenala rozhodujici obrat v zahranienim ob-
chode Rumunska. Byla to prvni obchodni dohoda v dejinach Rumunska,
uzaVrena s velmoci na zaklade rovnosti obou kontrahentl VYznam teto do-
hody tkvi pfedevgim_v torn, ie -se tu pfed Rumunskem, ktere v minulosti
trpelo pfedevgirn nedcistatkera vYrobniho zafizeni, oteviely netugene perspek-
tivy a rumunskemu zahranionimu obchodu vaZnY a dilleAitY fikal ye vYstavbe
narodniho hospodafstvi. Stroje a zarizeni, dodane SovetskYm svazem, uma-
nily. prvni rozhodujici kroky na poli hospodkrske stabilisace; Bezprostfed-
nim cilcm teto dohody bylo upevnit existujici prilmysl v Rumunsku a pH-
457
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
spet k jeho dalgimu rozvoji, pfedevr.iim ytvoi.anim r,fedpokIadu (pomoc ye-
decko-technicka) pro vybudovani zaklidny. Vzij:ma?kmena zboii. se
uskuteenuje na zaklade spravedlivYch j:dnotnYch c?.n, vyjaffujicich power
hodnoty yzajemne vymeneneho tyto dye skuteenosti
strukturu sovetskeho exportu a tvof.mi cen v syvetsko-rumunske relaci
- a srovname-ll je s charakteristickai rysy vYmeny zboil v cltIveje'im
rumunskern zahranieni-m obchode, poc?-lopime skir_eone revolueni ArYznarn
zahranioniho obchodu sovetsko-rumunskeho pro rumunskY lid. Nejlepe fgak
vysvitne vYznam Dohody z kvetna 1945 pro rumunskY zahranieni obchod
na skuteenYch eislech: Podil hotovYch vrobkft v rtununskem exportu se za
pouhY rok zvil z 2,2% na 15,6%.
Dalk obchodne-politicka dahoda sov?ko-rumun?zavicena v Moskve
28. unora 1947, zamefuje se hlavne na tvoiceni pfedpokladii pro rozvoj
v h utn im a n a f to v ? prtimysiu a na do3ai'eni. pfedvaleene
pri-
myslov?rovne i v jinYch odvetvich rumunskeho prUmyslu. Zde je, tfeba
poznamenat, e v dusledku faAistickeho valeeneho hospodafstvi a v dlisled-
ku pfedvaleeneho rabovani naftovYch zdrojit cizimrL monopoly Cabo, nafty
v povaleenych letech klesla. Pfes prvni hospodafske aspechy einil celkovY
rozsah prnmyslove vYroby poeatkem r. 1947 pouze 48% pfedvaleene drovne
(1938), a to hlavne vzhledem k sabotaii kapitalistickYch podniku a nasled:
kinn valky a sucha. Tento stay byl ocbtranen Dohalou z 28. II. 1947 (kro-
me ,poskytovani vedeeko-technicke pomaci) v podstate dvema zpilsoby: jed-
nak dodavkami sovetskeho zafizeni, zejmerta pro tabu nafty, jed-
nak sovetsliYmi dodavkami pro vybudovani teikYch prfunyslovYch odvetvi,
kter?ela umoinit vlastni rumunskou vYrobu potfebneho vYrobniho za-
fizeni. Dalgi dodavky podle teto Dohodv (ocel, e1ezn. ruda, stroje pril?
myslove i zemedelske) vytvofily pfedpaklady k tom:, ie Rumuni mohli pfi-
stoupit alespoli ke kratkodobemu plan_vani. Tak dochazi od 1. eervence
1947 k zavedeni mesienich planti podIe iednotlivSich prnmyslovS'rch odvetvi
se zvlaknim zfetelem k naftovemu, hutnimu a kameno-uhelnemu prfimyslu
a k sestaveni plarn1 minimalniho vzestupu vYroby do konce r. 1947. Rumun-
skY lid pod vedenim sve konmnisticke strany vstoupil do rozhodujici faze
boje o hospodalske ozdraveni zeme, a zvYgeni ivcnI tirovne pracujicich.
Zaroveri s temito mesienimi plany byl vvpracovan k3ntrolni plan zahranie-
niho obchodu, jehoi hlavnim cilem bylo opatifiti suroviny a strojni zafizeni
ke zvYgeni v prumyslu a zemedAstvi a zvYiti vc7voz hotovYch vY-
Ve 14Tvozu pfevladal totii pied v Ilkott petrolej (57%), obill (23%)
a dfivi (14%), kdeito v dovozu zaujimaly hotovt- vSirobky celSich 80%
a suraviny sotva 12%.
VYznam obchodnich stykii s SSSR v tomto obdcni je mono ukazat na
techto eislech:
Sovetske dodayky umoinily rozsah prilmyslove vroby, kterY se zvMI
ze 48% poeatkem roku 1947 na 70% v eervenci, 78.6% v srpnu a 95,4%
v fijnu ? pfedvaleene Urovne. Mono tedy konstatovat, e Dohoda z 28.
nnora 1947 mela rozhodujici yYznam pro vytvofeni eminimalnich pfedpo-
kladn pro pfechod k planovanemu hospodafstvi Rumunska.
Teprve po znarodneni nodnikA prinnyslorkh, baukovnich, pojigtovacich,
baiiskYch, dopravnich atd. 11. eeryna 1918, mohl b-;-t uskuteenen m o n o-
pal z a hr ani en ih o obchodu v Rumunsku, aezbytn3'r to zaklad po-
litiky statu, budujiciho socialismus. Sou:Iruh Stalin ji v r. 1927 prohlasil:
458
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
?Monopol zrthranieniho obchodu je jednim. z neochvejnYch zakladir politic-.
kYch zasad sovetske vlady.c A rumunskSr zahranie'M obehod, postavenY
na tot? organisaeni forme, mi rovnel' itkol ochranit stat pied ittoky kapi-
talistickeho sveta. Tak v dusledku znarodneni bylo v r. 1948 zi-lzeno prvnich
6 statnich podnikii pro zahranieni obchod. Tad roku bylo za ifeelem
spineni nkolii, vyplYvajicich z planovaneho hospodafstvi, zfizeno m
nisterstvo, zahranHniho obchodu.
Kratkodobe hospodafske planpz r. 1949 a 1950 byly irspegne spineny. Pro.
spineni planu 1949 mela znaenY yYznam Dohoda o vYmene zbdi, uzavfena
mezi SSSR a Rumunskem v lednu 1949. Na zaklade teto Dohody zvYgila se
vYmena zbdi mezi obema staty 21/2Iuat proti r. 1948. Ve'gkere dosak'ene
iispeehy byly hlavne dilem vgestranne hospodafske pomoei SSSR, ktera ser
jevila v nejrfiznelgich formach: finaneni pornoc, zkraceni reparaenieh platu
na 50%, dodayky surovin a ditle?titeho zafizeni, uplimna technicka pomoc
atd. Kdy2 hovofil soudruh Gheorghe Gheorghiu-Del o sovetske pomoci, na-
psal: ?Sovetskou pomoc pocitujeme jako posilujici zdroj a novou energii na
poli politiekem, hospodifskem, kulturnim, umeleekem i vedeekem.?
tIspegne spineni pry/11th narodohospodafskSich v r. 1949 a 1950'
postavilo zaklad k uskuteeneni prvniho petileteho planu 1951-1955 v Li-
dove republice Rumunske. Zasadnim itholem petiletky je vYstavba socialis-
ticke hospodafske zakladny. Plan pfecIpoklada zvfAeni prilmyslove produk-
ce v roce 1955 na 244% proti roku 1950, 88% zvfgeni zemedelske produkce,
119% zvYgeni zemedelske produkce statniho sektoru a 80% zvYgeni ivotnf
&ova.
Behem petiletky bude dokoneena mohutna stavba kanal Dunaj?Cern&
mote a easteene do provozu bude dana hydrocentrala V. I. Lenina a jine elek-
trarny. Na techto nkolech se podili dosud itspegne i rumunsky zahranieni
obchod diky jeho zmonopolisovani. Dnes mono charakterisovat rumunskk
zahranieni obchod temito hlavnimi rysy:
faktickSr monopol zahrani6nlho obchodu,
kizeni je soustfedeno v jednom Usftednim organu, v ministerstvo zahrani6niho
Qb-
chodu, ktere provddi celkovou politiku zahranieniho obchodu, Mdl podniky zahranie-
niho obchOdu a rozhoduje o kaIde transakci,
provadeni operativnl 6innosti je vyhrazeno vS1u6ne socialistickSrm podnikam,
statni regulace cen a vyit6tovani mezi podniky zahrani6n1ho obchodu a jejich do-
machni kontrahenty,
socialisticke zasady vniticni organisace
Ministerstvo zahranieniho obchodu na thlrlade zasad, vytysdenYch
Rumunskou delnickou stranou a vladou lidove republiky Rumunske, provadi
politiktt zahranieniho obchodu, koordinuje plany a einnost vgech sldek admi-
nistrativnich a obchodnich, je jsou mu podfizeny, vede jednani s cizimi staty
pIi vYmene zbdi a provedeni s tim souvisi. Ministerstvo zahrai-
nieniho obchodu gkoli a zkvalitnuje kadry zahraniernho obchodu, zabYva se
celnimi otazkami i celnim aparatem, koirtroluje meritorne i formalne einnost
svYch obchodnich zastupitelstev v zahraniei, jakd i organisaeni sit rumun-
skeho zahranieniho obchodu v zemi a nakonec vykonava, hospodalskY i fi- '
nanCni dohled nad vgemi sldkami, je 'i mu podlehaji.
Obchodni zastoupeni ministerstva zahranie'rriho obchodu, zfize-
na v SSSR a zemich s planovanYm hospodafstvim, maji jinY raz, nel" v ka-
459'
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
pitalistickSich zemich. Tyto rozdily souvisi pfedev,-;hm s povahpu obchodin
uzaviranSrch v techto oblastech. V zemich s p1anovanS7m hospodalstvim
dbaji obchodni zastoupeni o dfisledne provadeni dohod, uzaviranSich
via-
dami, nebot tyto dohody mak povahu pfesne vyznaeenSrch zavazkii, jichi
pineni zajlefuje skuteenost, e v obou zemich je planovane hospodifstvi.
V techto zemich jsou organisace ministerstva zahranieniho obchodu ?pray-
neny take podpisovat kontrakty imenem spoleenosti zahranieniho obchodu.
Psredstavitele Usti- eden zahranieniho obchodu, ustanoveni v zemich
lidove demokracie, byli pojati do pfisluAnSitt obchodnich zastupitelstev. Tak
se tyto organisace staly organy ? obehodne operativnimi.
Statni spole?sti zahranieniho obchodu jsou podniky, ktere se za-
bSivaji provadenim zahranieniho obchodu. VSrvozn charakter ma 5 a do-
vozni 6 podniku. Veechny spoleenosti jsou spojeny mnoha svazky spolu-
price s domacimi, vSirobnimi a obchodnimi podniky. Tyto svazky lze cha-
rakterisovat takto:
dovozni po dnik uzavird dohody a dodava vkrobky ptislugne vkrobe a vnitt-
nimu obchodu. Vkvozni pcxinik ziskava zboZi ur'eene pro vkvoz ptimo u jeho vkrobcil
v nakupnich resp. vkrobnich podnicich. Ukolem vkvo podniku neni jen
odbyt exportnich ptebytkil v zahrani61, nkbr2 i ziskavani pottebneho zboil pro vk-
voz ptislu?ne jakosti a terminy.
Pro rozvijeni a rozgifovani obchodnich stykti se zahraniam byla v race
1949 zfizena rumunska Obchodni komora zahrankaiho obchodu, ktera ma
tyto hlavni Ukoly:
theastriuje se konferenci zahranienich obchodnich komor a organisuje konference
stejneho razu v LRR,
- - vydava periodicke publikace a hospodatsKY material,
organisuje vkstavy-vzorkovny v zemich a zUtastfiuje s; mezinarodnich vkstav
- organisuje arbitrai zahranieniho crbehodu.
provadi pottebne formality pro zapisovani patenttt rurnunskch v cizine a cizich
v LRH,
vystavuje osvedeeni o puvodu zboZi.
na poiadani provadi expertisy zboki,
- - sestavuje studia o vYmene zbo'Zi s cizinot:.
poskytuje informace o zboii.
Dopravu vSivoznich a dovoznich nakiadn a splrni vAech s tim souvisi-
cich formalit provadi spoleenost ROMTRANS, podleha ministerstvu
zahranieniho obchodu.
Sta1S7 a mnohostrannV rozvoj rumunske hospoclilske spoluprace se So-
vetskSrm svazem a lidove demokratickVini zememi nevylueuje obchodni AT7-
r.neny s ostatnimi zememi, ktere chteii rozvijet vSechny tyto v3imeny na
zaklade rovnopravnosti a vzajemnYch vYhod. Dukazem v tomto smeru jsou
dohody, uzavfene LRR s Rakouskem, Ralii., Argentinou, Finskena a jinYmi
zememi v Evrope, JinI Americe a na Stfednim VSrchode. Aveak vlady nate-
r3:Tch zemi zapadni Evropy a jinSrch kontinentil, vlady podfizene americkm
monopolitm, umyslne stavi fadu pfekaj:ek zahraniinimu obchodu zemi t?
bora socialismu a miru. Skuteenost vak ukazuje, e takova opatfeni. ne-
mohou nijak ovlivnit hospodafskY rozvoj lidove republiky Rumunske ani
ostatnich lidove demokratickSrch zemi.
RumunskSr lid pod vedenim Rumunske delnicke strany dosahl v posted-
nich letech vVznaehi;7ch Uspechu v spineni a pfekrreeni statnich plan& Po-
liticke i hospodafske Uspechy noveho Rumunska rhaji naezinarodni ?rzn am
jsou hodnotn'Ym ptinosem pro udrieni miru na c-Aem svete.
160
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Rumunske spoleenosti pro zahranfeni obchod
,Chimimport.
Bueuresti,
Str. Ion Ghica 3.
'Tehnoimport.
Bucuresti,
Str. Doom/lei 5.
Masinimport.
Bucuresti,
Str. Slihall Eminescu 10
Iudustrialimport.
Bueuresti,
Str. Gabriel Teri 3.
Ener g ?import,
Bucuresti,
Str. Vasile Lascar 32.
Expo rtlem n,
Bucuresti,
Plata Rosetti 4.
Agroexport.
Rucuresti,
Str. 13 Deeembrie 5-7.
Petrolexport.
Bucuresti.
'Str. Gabriel l'eri 2.
Rornanoexport,
Bucuresti,
Plata Rosetti 4,
iqetalimport,
Diteuresti,
Str. J. C, Friartu 18,
I'rodexport,
Bueuresti,
.Str. Ion Ghia 3,
Itomtrans.
Bucuresti,
vyvall chemikalie, farmaeeutika, sera a otkovaci lathy, barviva,
laity a voskY,
dovall chemikalie (suroviny a volotovarY) barviva, ethericke a
aromatick6 oiieje, pfirodni kauiMk, umela hnojiva, ochranne latkY
proti akadetuu rostlin.
dopravni prosttedky v4eho druhu, traktory, zemedelske
stroje a nastroje, stroje a Ptistroje.
dovagi stroje a zatizenl pro stavebni, textilni, kogedelnY a potra-
vinatsky pritraysl, rfizne stroje a nastroje.
dovaii teleznou rudu a koks. Dieselovy motory, ventilatory, kom-
presory, eerpadia, pojizdn* material a lokoinotivy kaideho druhtt
pro normal/1i i tizkt rozchod, lot% zatizeni pro mat. pramysl a j.
dovaii elektrickY material slaboproudf, radiove loamy a soueitst-
kv rozhlasovYch ptijimaaa, teletonni material, elektromaterial
silnoproutlt, isolatory atd,
vyvail jehlienate a listnate tezivo, vYrobky ze &ova, papir a le-
penku, jakoi i vedlej41 produkty.
vyytitti kukutici, itto, jeemen, boby, krrniva, hrach a j.
vyvail benzin a Rite pohonne lathy. manganovou ruthi, pyritove
koncentraty, bauxit a j.
kovy a kovove zbogi, tabulove sklo a sklenene zhogi,
elek-
troteehnlckd Alrolyky, textilni yfrobky, odpadlcy, koleainy, koi-
ky, lcogene zbogi, stavebni material, vYrobity umeleckeho
pr?-
myslu jine.
dovail textilni suroviny, textilni nolotovary textilni yY.,rolyky,
surove kale, ttisfliva.
? dovati surove gelezo, barevne kovy, ohnivzdornY material, vY-
rohky z ,ocele a geleza.
vyvail jatetni dobytelt, ma.so, masne vztroblcy, vedlej41 zviteel pro-
dukty, dritbeg, Deft ryhy a ryhi produkty a j.
dovail kdvu. kakaove boby, Zaj, kmln, koteni, jigni ovoce.
mezInfirodni opedice.
461
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Statut podniku pro zahrani6ni obchod a reorganisace
Dr Antonin Malik
Ji v dobe, kdy byl vydan statut narodnich podniku, projevovali nektefi
pracovnici zahranioniho obchodu zajem o podobne uspofadani take v nagem
sektoru. Bylo tfeba pfedevgim jasne formulovati linii nageho zahranieniho
obchodu, vytyeit jeha zakladni fikoly a vymeziti jak vzhjemne pomery mezi
fidicimi a vSrkonnS7mi organy, tak i zpfisoby price.
Pfitom byla snaha prosazovat zejmena nove formy prace a zhodnotit
take vS7s1edky zlepkvatelskoho hnuti, pokud bylo zamefeno na zdokonalo-
vani fidicich a kontrolnich princiPil a na zjednodugeni vlastniho provozu.
Tyto pfivodni nekoordinovane snahy pfechazely v planovite fisili po fmo-
rovem zasedani fistfedniho vkboru XS e v r. 1951, a hlavne pak v lete a na
podzim lonskeho roku, kdy zahranieni obchod byl postaven pied telkS7 fikol
snait poCet pracovnich sil jejich pfevodem do vfroby. Akce mela b'Yt zajig-
feria hlavne odstranenim zbyteene administrativy na zaklade dilkladne re-
vise vgech dosavadnich pracovnich zpilsobd. V fadach zamestnancii zahra-
nieniho obchodu skuteene take vyvolala snahu, aby nektere administrativni
pfeiitky byly odstraneny a cele fizeni zjednodugeno pu soueasnem zkvalit-
neni fidicich a kontrolnich principfl. Tyto snahy byly cennS7m pfinosern
a podnetem k revisi vgech zpfisobti nagi price. Pomohly tak odhalit nektere
jeji pfilig ustalene byrokraticke formy. Nekteri vladni usneseni z nedavne
doby, na pfiklad o pfevedeni celni spravy a devisoveho dohledu do sfery
ministerstva zahranieniho obchodu a hlavne chystane organisaeni dfisledky
jsou dokladem uplatilovani techto snah. Bylo ovgem tfeba mnoho Casu, aby
nave uspofadani bylo skuteene dfikladne propracovan.o a aby byla uvaena
mo'inost realisace se vgech stran, ani i by se ,ahrozil rozvoj dalgi iniciativy
zdola.
Revise zpitsabu fizeni price v zahranienim obchade take ukazala gkod-
live &inky tak zvarieho systemu SPH, kterk byl i do zahranieniho obchodu
prosazovan. Ukazalo se, e v podnicich, ktere pfejimaly tento system, se
zvygovala administrativa a fizeni se nezdakonalilo. hiiciativa pracovnik4
se odvadela ad kritiky obchodnich nakladfi. Ti, kcloi tento system zava-
deli, nezvladli ani easave, ani vecne celou problematiku zahranieniho ob-
chodu.
To byl take hlavni dfrvod, nroe zavadeni SPH systemu naraielo v eel&
fade spoleonosti na va-inST odpor a proe nektere spoleenosti pfeyzaly jenom
nektere zisady tohoto systemu. Jinak fegily problerny sqm hdividuilnIm
zpfisobem a zavinily tim nejednotnou organisaci. I kdyk' v nekterch sine-
rech, na pfiklad pokud se tSrka, skladil a pod., byl zaveden pro nektere vSr-
sadni spoleenosti bezesporne lepgi pofaclek, vykazovaly zfiroveli spoleenosti
tu nevYhodu, ie nag zpilsob price byl v porovnani s sovetskSrrn pfilig ni-
kladnSr. Proto byly se vgech stran velmi vitany konsultace se sovetskSrmi
odborniky, ktere se konaly na podzim minuleho roku.
Sovetskr svaz ma v monopolisaci zahranieniho ob?odu proti nam sku-
teene dlouholete zkugenosti. Vybudoval si pevnou organisaci, ktera zajig-
fuje, aby zahranieni obchod pInil yeas a fadne a pfitom skuteene velmi eko-
nomicky vgechny sve funkce. Po podzimnich konsultacich v Praze poskytli
462
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
nam soveteti soudruzi manost prozkournati pfimo na miste v SSSR jejich
zprisoby prace a organisaoni formy, ktere nal znalci studovali se zfetelem
na mokost jejich aplikace na specificke pomery nakho zahranieniho ob-
chodu.
V tomto obdobi vznikal prvni navrh statutu podniku pro provozovani za-
hranioniho obchodu. Jeho nedostatkem byla okolnost, k zachytil dfivefai
stay organisace a funkce podniku a jenom v nekterich bodech a nekdy
i vehni nejasne se dotkl smeru vkvoje tak, jak byl pfedvidan po prvnich
konsultacich a studiich v SSSR. Dale bylo take jasne, ie trove formy prate
nemohou bti prosazovany pouze v podnicich, riSrbfi musi laSt zavedeny
i v ministerstvu. Bylo tfeba vypracovati napfed novou organisaci minister-
stva zahranieniho obchodu a k teto organisaci pih1Iet pfi konstrukci
statutu.
Druh9. navrh se snail pfeklenouti nedostatky prveho navrhu, take po
nekolikerem pfipominkovem fizeni dostala se teprve v srpnu t. r. do rukou
zamestnancfi zahranieniho obchodu tato dfi1e'2ita pomficka. Je to Aistavni
zdkom< podnikfi pro provozovani zahranieniho obchodu, od nehd se budou
odvozovat dargi zasadni pokyn3.7 a smernice, pfedeveim organisani fady
podnikfi a ?stabil provadeci opatfeni. S tohoto hlediska je tfeba chapat jeho
vSiznarn a osvojit si jeho zasady natolik, abychom je mohli ve sve praxi
stale uplatriovat.
Vee, cokoli se v podniku deje, ma lo:crt zamefeno ke spineni zakladniho
poslani, t. j. pineni planu zahranioniho obchodu. Mnoho vadnSich
zasahil vznikalo v minulosti nedostateen3im pochopenim filrolfi zahranifeniho
obchodu v soueasne fazi vSivoje naeho narodniho hospodafstvi na ceste
k socialismu. Proto prave statut na prvem miste forrnuluje tfi stekjni
z?
sady nakho podnikani ?
zajiAtovat rozvoj vlastnich vYrobnich sil,
spojeni nal hospoddrske soustavy se soustavami hospoddr-stvi v SSSR a ostatnich
demokratickYch statech a
obchod se zememi ostatnich hospodafskYch systemil, pokud prospiva vSrstavbe so-
cialismu u nds.
Jejich podrobri.S.7 v3'7Irlad a soustavna aplikace umani kaidemu z nas vy-
tvofit si svfij osobni pohled na smysl nai prace, pod jeho i uhlem se budeme
avakneji a namnoze svobodneji rozhodovat pfl feeeni ssIrch fikolfi.
Ostatni kapitoly statutu vlastne rozvadeji, jak ma bcrt organisane za-
jieteno pineni tohoto ustfedniho poslani. PH torn jsou zvlagte dfilaite ka-
pitoly IV. a V., jednajici o zasadach fizeni podnikfi a jejich
organisac i. Je to vlastne po prv?kdy se jasneji formuluje vztah mi-
nisterstva k podnikfim a vytvail se tak zaklad pro to, aby organy minister-
stva byly skuteene fidicimi a kontrolnimi a zaroveri se zajietuje jedna
z hlavnich zasad bovetske organisace N/rstavby podnikfi: centralisace funkci
fidicich a kontrolnich a decentralisace funkci vlikonnfich,. Tato zasada se
potom prolina i do vnitfni organisace podnika.
Mnoho zfisad, ktere zatim byly s podnikoveho hlediska na firovni moralni
povinnosti, jako boleevick zpfisob prace, tfidni postoj i zasada staleho vze-
stupu a pod., statut pfirno uzakoliuje jako slukbni povinnost, z nI vypl*vaji
prava, ale i odpovednost. A tak musime chapat ustanoveni elanku 18 a ne-
spatfovat v nem jen fr?. reelnou organisaci podnikfi a pinenim techto
zfisad na kaidem pracovieti je postaven zalladni pfedpoklad pro I:wipe-Sr-re
pineni naich
463
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Otazka jednotnosti organisace podniku a zpusobri vyteeni zasad pro jei.
vYstaybu byla pIi konstrukci statutu zvlagf peelive rozebirana. Pfedchaze-
jicim getfenim bylo nesporne dokhzano, e problematika statick?rga-
nisace je pro naprostou vetginu nagich podnikri shodna a 'le jen mala east
t. zv. specifickYch pomerri vyladh, si vYjimeene fegeni.
Prvni apravou zakladni organisaeni struktury proti dosavadnimu stavu
je snileni poetu organisaenich stuptiri. Z dosavadni peti-
stupriove organisace vyfazuji se t. zv, odbory a nejvyggim organisaenim
stupnem se stiva skupin a.
Naproti tomu se rozgifuje poeet namestka Ustfedniho feditele
a kaidemu z nich se podfizuje nekolik obchodnich skupin. Bylo by falegne
se domnivat, le to vlastne znamena rozgifeni dosavadniho obchodniho od-
boru na vice odborn, jejichi vedouci se stava namestkem ristfedniho fe-
ditele. Prave okolnost, e nejvyggim organisaenim ritvarem je skupina, zna-
mei* e podfizenim nekolika skupin jednomu namestku nevznika, tu vyggi
organisaeni stuperi, take jakekoliv dosud bene plguovani na odbory a kon-
trola pineni jejich planii i kontrola hospodafeni na takoveto celky odpada.
V nekterYch sovetskYch organisacich pro zahranieni obchod dokonce do-
chazi k tomu, e jeden namestek ma na starosti vYvoz a druhY dovoz, pfesto-
existuji obchodni skupiny, v nichi se provozuje jak dovoz, tak vkvoz.
Funkce namestkri jsou t. v.% volne, t. j. nevytvafi organisaeni. celek.
Sku-
te?st, le se obchod podfizuje nekolika namestkrim, jenom proSpiva bez-
prostfednimu styku a operativnosti fizeni. Jeden obchodni odbor, zvligte
ve velkych spoleenostech si vynucoval existenci rnznYch gtabnich sloiek
kolem jeho vedouciho a vedouci odboru se nikdy nedostal k pfimemu ope-
rativnimu fizeni. Jeho styk s pracovigtem se namnoze omezoval jen na po-
vrchni informace.
Pfi fegeni vnitfni struktury obchodnich ritvaril bylo zasadne
sledovano zamerne soustfedeni ripine odpovednosti za pineni planu v co
mono nejnilgich organisaenich stupnich. To byl dovod, proe statut v zfi-
sade nepfipougti tvoteni t. zy. zasobovaeich nebo odbytovYch skupin, ktere
byly prosazovany v SPH jako partnerske ritvary vlastnim obchodnim sku-
pinam. Nehlede k tomu,'le se tim vytvarel dalgi mezistuperi mezi ?aerate-
lem a dodavatelem, byla pfesunovana upina odpovednost za pineni planu
na vedouciho odboru, zatim co se vlastni operativa zdr'iovala vytvale-
nim zbyteenYch tfecich ploch.
ZakIadni ,organisaeni jednotkou v obenodnich ntvarech je tudil r e f e-
r a t, take obchodni referent si ma v idealnim pfipade vytizovat celou
agendu spojenou se ziskanim a vyfizenim obchodniho pfipadu pod vlastni
cdpovednosti. za pomoci administrativniho referenta a korespondentky. Pou-
ze tam, kde neni s to zvladnout vgechny sve funkce, podfizuje se mu jegle
zcisobovatel, pfip. u dovozu odbytcif. Pokud ovgem pro ureite oddeleni
do-
dava, nebo z neho odebira nekolik vYrobnich podnik?, je Ueelne, aby styk
s kaidYm podnikem, -pfipadne skupinou podnikri mel jeden zasobovatel nebo
odbytaf. Jest1ie si v tom pfipade komereni pomery vynucuji teritori a1-
n i organisaci vkvozu nebo dovozu v tomto oddeIeni, je nutno pfipustit
prvni kompromis z teto zasady a zasobovaci (odbytcyY) referent se podfidi
pfimo vedoucimu oddeleni. Stupriuje-li se to al do skupiny, je nutno pfi-
pustit druhy kompromis a zfidit zasobovaci (odbytove) oddeleni, podfizene
pfimo vedoucimu skupiny. To vgak je nejzag.gi kompromis, k nemul lze jit,
protctie kaklY tento ristupek znamena, e ripina odpovednost za pineni planu
464
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
se pfenagi vdy k vySSimu organisaenimu stupni a minimalne je ji nutria
docilit u vedouciho obchodni skupiny.
Tento drivod take vedl k tomu, e statut nepfipouSti samostatne vedeni
skladri, protae odpovednost za odvolavky zboZ1 i za jeho uloieni i za zprisob
jeho expedice musi mit ten, kdo s nim pfimo komerene disponuje.
Statut se zatim nevypofadal do vSech podrobnosti s funkci t. zv. ekono-
mistii, jak jsou znamy v sorvetskch obchodnich skupinach, i kdyZ" je v ?n-
ku 38. parnatOvano na organisaeni zaji6teni pineni funkci, spojeiVch se
sestavovanim a kontrolou pineni planu. Definitivni vyfesSeni souvisi s vybu-
dovanim systemu cele operativni evidence v zahranienim obchode, zvlagte
take v souviilosti se zavadenim novkch method evidence rieetni.
IVoyinklou proti dosavadnimu stavu organisace temef ye vSech vSisad-
nich podnicich je take Cleneni ritvarri astfedniho feditele. ZvlaAte proti za-
Cleneni organisaeniho a pravniho oddeleni pfimo do pfikazovaci sfery
risttedniho feditele byly prvnim piipominkovem fizeni ureite namitky.
Nemine obstat drivod, e se risticedni feditel vlastne zdriuje fizenim techto
dvou oddeleni. Prave naopak organisaeni i pravni oddeleni jsou pomocnS7m
organem ristredniho feditele, ktere mu usnadriuji fizeni prace ve spoleenosti
a jsou vlastne jeho rozSifeii*m sekretariatem. I v dfivejAim organisaenim
systemu zpracovavalo organisaeni i pravni oddeleni nejoasteji pfime pfikazy
risticedniho l'editele, pH Cern- postaveni meziolanku jednoho vedouciho od-
bora mezi vedouciho techto odcleleni a ristredniho feditele se naruSily vST-
hody, plynouci z bezprostfedniho styku.
V sovetskSrch vSrsadnich spoleenostech je na iistfedniho feditele veginou
napojeno vice fitvara nei u nas. Tak na pfiklad devisove a finaneni odd&
leni, ktere je u nas zainazeno do avai? hlavniho rieetniho a nekdy i kon-
junkturni oddeleni.
Dalekosahle drisledky pfinese nova organisaeni stavba skupiny ek on o-
micko-planovaci a skupiny hlavniho rieetniho. Pomoci
techto dvou skupin drii vlastne ristfedni feditel ?v gachu? celou spoleenost.
Skupina ekonomicko-planovaci byla posilena o funkce obchodne-politicke
tak, aby ten, kdo plan sestavuje a kontroluje jeho pineni, mel take v ruce
moZnost vytvafet obchodne-politicke pfedpoklady pro jeho spineni. Proje-
vuje se to zejmena v oddeleni t erit or ialni m, do neha se sloueila
agenda dosavadniho teritorialniho planovani, dokumentace, zahranioniho za-
stoupeni a kompensaeni. PH konstrukci tohoto ocldeleni vychazelo se z toho,
komoditni skladba obchodnich ritvart spoleenosti si pHmo vynucuje, aby
bylo ve spoleenostech centralni misto, v nemk" by se promitaly teritorialni
problemy jednot1ivS7ch komoditnich skupin a je by zajiAtovalo koordinaci
jejich'feS'eni. V praxi se vSrhodne projevi drisledne provedeni prganisace
toho-
to teritorialnihot oddeleni v tom smeru, ie referent, kterSr zpracovava ureitou
zemi nebo oblast pH teritorialnim planovani, me pi sledovani pineni planu
ye sv'em teritoriu soueasne obchodne-politicky zaji:Sfavat lepSI pineni planu.
Zafazeni ristfednich kontraktaenich referatii do oddeleni souhrn-
neho planu je vSeobecne pokladano za vSthodne, jelika" tento referat niffie
pro svou einnost nejvice eerpat z informaci a materialu, zpracovavaneho
pfimo v tomto oddeleni.
Plnenim _novSrch povinnosti k on juk turniho oddeleni take docilime
zlepgeni naSi dosavadni cenove dokumentace a komoditniho prrizkumu,
jeliko shledkvame prave v tomto smeru, e jsme proti sovetskSrm metho-
dam prOce hodne pozadu.
465
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Skupina hlavniho Ci eetniho ma podle statutu zajikovat organi-
saci neetni evidence a lepgi kontrolu pineni statnih) planu. Funkce hlav-
niho neetniho ?pith se o ustanoveni zakona o hlavn'ch neetnich a o orga-
nisaci neetni slufty. Hlavni iteetni ma yykonavat funkci statniho kontrol-
niho organu ye vecech zachovani hospodafske, finan:ni a rozpoetove kazne.
Proto bylo tfeba ji ye statutu pfihlednouti k feint) pfipravoyanYm smer-
nicim a organisaene zajlgtovat jejich spineni. Organisace ntvarn hlavniho
deetniho bude ov?em jeke dale pfibliioyana sovetskYm vzorfun a poiadav
kfim novych pfedpisfi. Po darAich konsultacich se sovetskYmi experty se
ukazuje, e praxe pIi yypracovani organisaonich fadil podnikfi jeke v ne-
kterYch podrobnostech pfekona, statut hlavne v organisani struktufe
a funkeni nanlni oddeleni devisoy?o, ktere s zmeni v oddeleni d e-
visov6-f inaneni a krome syYch statutem ureenYch funkci jeke
pkevezme funkci finaneniho planovani yeetne fizeni mzdove politiky, Ave-
rovani a pokladny. Tak by prakticky zbvlo v napini finaneni fietarny, jak
byla pfedepsana statutem, pouze bilancovani a strojni knihovani. Z toho du-
vodu je neelnejei vytyofit pcuze jednu ce nt r ?i iietarn u, ktera
bude pinit ftholy syntheticke i analyticke neetni evidence. System provozniho
deetnictvi bude zcela opueten a nahrazen dokonalej?Smi a pfitom jedmoduA-
Aimi formami. Pro to u'Z' statut vytyafel pfedpoklady prosazovanim centra-
lisace provozniho neetnictvi.
Proti dosavadnimu stavu bude take nutno mnohem dokonaleji vybudovat
oddeleni kontroly hospodaf en 1. aby hlavn iteetni mohl skuteene
pinit funkce statniho kontrolora hospodafeni. Skup:na hlavniho neetniho
bude tedy mit etyli oddeleni netarnu ? odde,leni k ntroly hospoclafeni
fakturaci a oddeleni devisove-finaneni. V tomto smerii bude definitivni vy-
dani statutu upraveno.
Jeke se oeekava v nejbliffi dobe dopineni statutu 00 koneenern vyirekni
uspofadani agendy mezinarodniho zasilatelstvi. Jine imravy se nepfedpokla-
daji.
Organisace je mrtvou feel bez lidi. Jeji dynamiku tvofi zamestnanci, po-
vinnosti, jimii se Hdi pH svem jednini, a pracovni p)stuoy. -Sesta kapitoia
statutu pamatuje na to vytyeenim vAeobecnYch povinnosti pr a-
o o vnik ii. Zdfiraziluje pfedevgim nutnost dfisledn,tho provadeni zasady
jednoho vedouciho jako jedinou ochranu oroti mo2no.ti vYskytu Akodlivych
vliva funkcionalismu. A deskta kapitola nrimatuje na to, jak ma podnik pe-
eovat o to, aby dociloval stale vyAgi kvalitu sve einnosti peei o zamestnance.
Statut, kterY byl \wan jako prozatinani, nabyr neinnosti dnem vyhla-
Aeni. VAechna opatfeni, ktera z neho vyplYvaji, musi ht provedena do kon-
ce roku 1952. Pro vetknu podnikit to neni malt ukci.
Na zaklade statutu, kterY je Astavnim zakonem pro cel' zahranieni
obchod, bude v kaLlem podniku yypracovAn organisaeni j ad. V or-
ganisaenim fidu bude ureena jak staticki, tak dynamicka organisace pod-
niku.
Statickou organisaci rozumime rozdeleni poduLku na ntvary, ureeni
organisaenich stupith, ktere zfirovell znamenaji instalce pro cestu pfikazni
shora a cestu navrhovou zdola, rozeleneni irtvard na jednotliva, pracovigte
vyteeni zakladnich fikolfi utvariim.
Dynamick a organisace dava staticke organisa Liivot. Ureuje, jakYm
zinisobem pini jednotlive ntvary sve funkce, jak navthiem na sebe navazuji.
jak syYm harmonickYm skloubenim pftsobi, e podnik jako celek pini Vge-
466
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
,ehny sve fikoly. Plitom soueasne dynamicka organisace ovlivfiuje statickou
rorganisaci. Z pracovniho postupu, kterSr je soueasti dynamieke organisace,
vyp1Srva potfeba pracovnich mist a potfeba pracovniku, ktera je schematic-
ky vyjadfena ye statickem organisaenim sehematu. To tedy znamena, e je
nutno vypracovat organisaeni schema podniku, potom organisaeni
sche-
mata jednotlivSreh fitvarfi a na praeovni mista, stanovit funkeni napl? jed-
notlivkeh pracovnich mist a dopinit ji popisem pracovniho postupu se veemi
jeho nalditostmi voetne poOivar4rch pomileek a doklad? a veetne smernie
o vzniku, podepisovani, evidovani, obehu a ukladani dokladit ve'etne orga-
nisaoniho adu, pokud jde o statiekou organisaci, maji podniky vypracovat
do konce fijna t. r. Bude dan k posouzeni zvlaetni komisi ministerstva a po
jejim posouzeni ke schvaleni v Itolegiu ministra. Nfivrhy organisaenich fadfi
budou sehvaleny tak, aby nejpozdeji od 1. I. 1953 mo?hla .V7t staticka i dy-
namicka, organisace podle statutu uvadena v podnieich v platnost.
Tak bude mit kald7 pracovnik konkretne ureen rozsah svS7ch povinnosti
zpfisob, jak tyto povinnosti mafanne pinit. Na misto ustalenSrch nebo take
neusta1emS7ch zvyklosti, nastoupi jasne formulovane smernic e, ktere
umani lepei fizeni i kentrolu. A to je hlavnim ?Celem statutu a z dello
vyplkvajici reorganisace.
Statut byl konstruovan z konfrontace sovetskSreh zkneenosti. s nagimi
manostmi v soueasnem stupni vS7voje nageho hospodaIstvi. Pfihlaelo se
take ke elenitosti podle zboi i podle Uzemi nageho zahranieniho obchodu
k mnastvi zpracovavanch obchodnich picipadA, specialne pokud se tSrlta
obchodu s kapitalistieltSdni staty. PH zpraeovani statutu vyualy se royal'
? namety a zkueenosti odborniku pfimo z podnikfi a v nekolikerem pfipomin-
lkovem fizeni, jIm statut proeel pied vydanim; byly uplatneny namety sku-
teene eirokeho okruhu pracovnikfi celeho zahranieniho obchodu.
Lze tedyHci,st'e statut je dilem kolektivniho sngeni, vyjadfujici nazor
ltolektivu na to, jak by mel loSrt nag zahranieni obehod organisovan, a ie
proto povinnosti celeho kolektivu pracovniku zahranieniho obchodu aktivne
pfispet k tomu, aby jeho zasady byly v cele IM zavedeny, trvale uplatfio-
vany a abychom v jejich duchu kraeeli stale vpfed k lepgimu a lepelmu
pineni Altolit a pfispeli tak co nejvetgi merou pH vSistavbe socialismu
.a k udet'eni. miru ve svete.
Svetovy obchod s traktory
Dr Jill. Setinsky
Traktory jsou dtletitou polotkou v 6eskos1ovenskem zahrani6nim obchodu. Ve sty-
-ku se stay lidovYch dernokracii jsou vyznamnym prinosem pro jejich budovani socia-
lismu na vesnici. Vedle toho si vAali 6eskoslovenske traktory ziskaly dobrou povest a
dobyly eestnou posici 1 na trzich semi kapitalistickYch, a to jak v Evrope, tak i ve
statech zainofskych. Ptinagime proto tento elanek o idoze traktoru v prttmyslu i v za-
hranienim obchodu kapitalistickych semi, zpracovany na zaklade dat Hospodcit'ske
komise OSN pro Evropu, je Z ukazuji soueasnY stay ye vYrob6 i svetovern obchodu
traktory, jakot i vyhlidky na budouci vYvoj.
Tendence ye vyuNti traktorft
Proti ptedvalane dobe stoupl Uhrnny paet traktorei ye svete podstatne. V r. 1939 se
odhadovalo v celem svet6 asi 2,5 mil. traktort, kdetto v r. 1951 einil svetovY?hrn asi
.6,1 mil. traktort. V roce 1939 pfipadal v celern svete jeden traktor prtmerne asi no.
.953 ha orne peuly, kdetto v roce 1951 jit jen na 200 ha. Tento poeet je vAak velmi ne-
467'
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
voynomerne rozdelen. Tak Severni Amerika, ktera ma asi '85 celkoVe came ptdy ve
svete, vlastni vice ne1 2/1 svetoveho traktorova, parku. Nap!oti tomu Latinska Ameri-
ka, Asie a Afrika, jet mail ternef polovinu sveteve orne gad) nernaji ani svetovehoi
traktoroveho parku. Pomerne vyrovnan je power u Evropc, je 1 ma asi 32% svetove
urine ptdy a na traktorovem parku se podili asi 25%. Uvedend data nazorne odhaluji
hlubakou nerovnamernost vyvoje zemedelstvi kapitalistickYoli
Celkem se v Evrope zvytil poeet tra.ktorA od roku 19:9 do roku 1951 z 270 tis.
na 971 tis., t. j. asi 3,5X. C'harakteristicky je oti torn zejniona vzestup poetu trakto-
ril v zemich lidave demokracie. Tak v CSR v letech 1ii39- 1951 poet traktorn
zpateronasobil, v Rumunsku stoupl na sedmirasobek, v Billharsku na dvojnasobek,
v Mad'arsku se zvyAil 2,5krat a v Polsku dokonoe patnactkr,i.t. Zprava OSN konstatu-
je, e, i kdy1 jsou tyto zeme dosud za trovni aechanisace SSR, budou bThem neike-
lika let pattit rnezi nejyyspelej11 zeme.
Zajimav-y a poueny je na.proti tomu vSivoj v ingoslavii, k.rr?ela pted valkou asi
2,3 tis. traktort. Tento poeet stoupl do roku 1949 na 7 tis., av1ak ad te doby nastava,
stagnace. Uvedene eislice jsou dokladem krise do nit. se di stab o jugoslavske hospo-
datstvi vinou titovske kliky pc) pteruAeni hosi,odafskYch srykt s SSSR a ostatnimi
zememi miroveho tabora..
Pokud se tYee zapadni Evr op y, je zSJ1Llav?te nejr. etti podet traktort ma ji
prave ty zeme, jejichl zemedelstvi je pornerne OezvyznammT totil Velka Britannic, a
S"vyrcarsko. Tak ve Velke Brita.nnii stoupl podet traktort z 5. tis. v r. 1939 la 325 tis.
r. 1951 a ye Svycarsku z 8 tis. v r. 1939 na 2 tis. v r. 1951 Ptieiny tohoto yzestupii
jsou nasna,de. Byla to valeena nutnost vyu11t ititensivneji vlestnich zdrojti za soudas-
ndho nedostatku praeovnich sil.
Av1ak i v ostatnich zapadoevropskych zentt h so mnotst, i traktort za tub o dolou
zvy1iIo. Tak ve Francii z 30 tis. na 135 tis., v Holandsku z tis na 19 tis., v Dansku
ze 4 tis. na 22 tis. a ye Avedsku z 20 tis. na 60 is.
V ostatnim svete byl vyr-voj tenta: Sev. Amerika (USA a Kanada) v r. 1939 1,597
tis. traktort, v i. 1951 4,168 tis. traktort. Lat Amerika v 1939 35 tis., v r. 1951
122 tis. V Africa se za stejnou dobil zvy1i1 poeei ze 17 tis. rn 100 tis. a v Asii z 8 tis.
na, 39 tisic.
Tento vyvoj je reflexern zvy1eni kapacitv traktoroveho ornmyslu, a to zejmena
v Evrope. Kdeas) v Sev. Americe stoupla vyroba zem&i'ilskych traktorti ze 175
tis. v r. 1938 na 558 tis. v r. 1950. stoupla v Er rope (bez SSSR) za steijnou dobu ze
40 tis. na 240 t's. VYroloa v Sovetskem svazu einila v r. 193 asi 51. tis. Podle etvrte
petiletky pa,k mei? bYti dosatena vyroby 112 ti.; traktort. Znravy Gosplanu o pineni -
planu za r. 1951 pak uclava, 2e vyroba traktorn at; upla proti predch,ozimu roku na 117%.
NejvetAim zapadoevropskym producentem hIa v r. 1951 V. Britannic (120 tis.).
nasledovana zap. Nemeckem. (57 tis.1 a Francli '14 tis.)
Ve vYrobe je dnes vAeobecne tendence k sun jim traktoriun a produkce kolovYch
traktart nad 35 HP neustale stoupd.. Na ptik1id ve Velke ,L;ritannii podll kolovyrch
traktort ye skupine 35 HP a YYSe stoupl z r. 1948 na 15,7% v r. 1950. Ve Vel-
k Britannii a v zap. Nernecku jsou ptipravov iny prototypy jegte silnejSich trakto-
rn, ne1 jsou nyni skuteene vyrabeny. Zda se, to za limit pri kolave traktory se po-
vatuje nynt 65 HP. Fri vvS-11 sue jKC)11 iit ,pneu ati,kv ten() ovla,datelne- a je vYrhod-
nejSi ,pou1it pasoveho traktoru. Co do motorie'rfiho vybaven1 stoupa, obliba Dieselo-
vych motor& Ve Velke Britannii mei? v r. 1951 asi 13% traktarn Dieselovy motory.
Dttvody jsou hlaxne t3rto: Spotteba paliva u f3tselova motoru eini asi jen 50 nebo
60% motoru vylniAneho. To ma zvlakni vYznan pH tendenci k pou1ivani silneje'ich
traktorti. A za, druhe, palivo poutivane do Dieselavych motiat je podstane levnejAl
ne1 palivo do motart vYbutAnych.
V.Oroba traktorj irSSSR
Sovetsky svaz byl prvni evropskou zemi, v rii.;? se rozvinul traktorovy prtimysl ua
opravdu Airolte zakladne.
Pfedreileemei 7-1:eroba traktoret SSSR (o For-,
s.9-r
1928
1972
1929 1930
1931
1932
1933
1934
1933
1936
1937
3281.9 097
38 105
50 640
78 138
01 452
112 590
115 595
80 300
Vyroba nesmirne utrpela valkou, nebot! nekte:ie z nejvetAlciii zavodt (charkovskY
stalingradskY) byly dokonale znieeny. Av1ak jil v r. 1943 by:o zapoeato s jejich ob-
novou. V r. 1950 byl plan spinen na 102% a sovet kb zernedelstvi. dostalo 180.000 trak-
468
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
tort v jednotkach 15 HP. At do nedavna pfevladaly v SSSR traktory na ocelovYch
kolech nebo pasech nad traktory ia pneumatikach. V r. 1951 byly zavedeny nova
typy traktorg asi a 30% ftspornejgi.
zviat pozoruhodnou sovetskou novinkou jsou e le k t rick ?raktory. Podia so-
vetskych fidajet je jich nyni v provozu nekolik set a v .oblasti staveb komunismu,
kde jsou provadeny take ohromne zavodflovaci prace, maji bYti nove traktorove sta-
nice vybaveny 50 elektrickymi traktory. (Ptipominame zaroven smernice XIX. sjez-
du strany k petiletemu pi?, kde v oddilu II. je sdtraztovana dtletitost zvYgeni
poetu elektrickych traktonft.)
Wyroba traktork ye stdtech LDS
Pied valkou byla vyroba traktort v techta zemich bud' mala (v 1Vlad'arsku v CSR)
nebo vtbec tadna, take jejich traktorovy prfunysl je data nejnovejeiha. Podle tkoltt
plant jcdnotlivych statta ma, vyroba dosahnouti v Polsku v r. 1955 11 tis. kust v Ru-
munsku 5 tis. kust a v Mad'arsku ma behem petiletky koneici r. 1954, byti vyrobeno.
27.200 traktort.
Velkd Britannic
DuleZitau filohu v rozvoji britskeho traktoroveho prtmyslu mel a'merickY kapi-
td1. AZ do r. 1933 nebylo vlastni vyroby a potteba byla kryta dovozem z USA. V torn-
to roce zalotil Ford tovarinftv4Dagenhamu a vyroba pomerne rychle vzrostla a na
18.000 kilo!' v r. 1937. Ford vedl ve vyrobe jeete v r. 1946 a jeha podil na celkove vY-
robe einil 87%. V ndsledujicim race stoupla vYroba traktoret na 58 tis, a podil Forda
klesl na 60%. V r. 1946 zaeala fa Standard Motor Co. s vYrobou traktaru Ferguson, a
v r, 1948 bylo dosa.leno vykonu asi 5.500 kust mesriene. Tato roven byla, dodr2ena
zhruba i v TI. 1951 ani t tiara ovgem byla vyterpdna kapacita.
Dalgim vyznaninym vYrobcem je David Brown Co. s vSTrobou asi 12.000 Rust roene
v r. 1948. Mengi vyrobci jsou Marshall of Gainsborough, Fowler Company (vyroba
pasovych traktortt) a Morris Motors (traktor Nuffield). Zesililo se vgak i pronikani
arherickeho kapitalu. Svoje filialky mail nyni ye Velke Britarmii i americke firmy
Massey Harris, Allis Chalmers a International Harvester Co. (traktor Farman BM).
Podle stfizliveho odhadu je britskY traktorovy prgmysl nyni ovladan asi z 50% ame-
rickym kapitaleml.
Vgechny vyrabene traktory jsou novYch, povaleenYch typft a cenove jsou velmi
konkureneni s traktory americkymi. Jejich detailni cony jsou dokonce nitgi net
u a,merickYch. Na ptiklad Fordtv traktor americke vyroby stal koncem r. 1950 $ 1.329.
Naproti tomu s nim srovnatelny traktor Ferguson stal ve Velke Britannii v imam 1951
355 ($ 940), V zdti 1951, byla jeho cena zvSrgena na ? 360 ($ 1.000). Rozvaji britskeho
traktoroveho prtmyslu pornohl neptimo rozvoj leteckeho prfurayslu za valky, po nemt
zbyla jednak kapacita, jednak kvalifikovane technicke a delnicke kadry. Vedle toha
mei ovgem velky vyznaan rostouci prtmysl motorovych vozidel.
Veteinou jsou vyrabeny traktory k vgeobecnemu poutiti. Zvlagtni pozornost byla
venovana rozdeleni vdhy na kola, cot se projevuje na vetgi adhesi a lapel ovladatel-
nosti. Ban je znaerry poeet (al 8) rychlosti. Hydraulicke zvedani je nyni bene za-
vedeno. Jak jsrne jit podotkli, je vgeobecne tendence k vYrobe silnejgich traktor.
Vf,roba koloDch traktork vs Velke Britannii podle sily traktorit
(v kusech a v procentech)
10-15 HP
1948 1949
kusft % celk. kustt
152 ? 271
%
?
1950
kusit %
418 ?
15-25 HP
57 439
50
41 007
46,5
54 575
46,3
25-35 In.
54 661
47
36 036
41
44 077
38
35 a vkg
3 423
3
10 892
12,5
18 356
15.7
Celicem
115 675
100
88 206
100
117 426
100
Jak jsme se ji rovnet zminili, stoup& take obliba Dieselova motaru. Tak v r. 1948-
einil jejich podil na vYrobe traktort jenom 3%, v r. 1949 10% a V r. 1950 jit 12%.
TJ pasovYch traktart tnil podir Dieselt v r. 1948 35%, v Ir. 1949 64% a v r. 1950 57%.
VYroba pdsovYch trakto-rt je vgak proti kolovym nepatrad). V r. 1946 einila pouze
248 kust a poeet 2.853 'rust v roce 1950 ptedstavoVal jen neeo vice neZ celkove
vYroby traktort.
46R
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Dipadni Nemecko
Nejvkznarrinejgim vkrobcem traktord v kanitalisticke Evrope pa VeIke Britanni je
zap. Nemecko. Jeho traktorovk prtmysl in ye srovnani s ostatni Evropou) pornerne
Aarou tradici a prvni ykrobce modernich traltort v Evrope byla nemecka firma Lanz
jig v r. 1920. Rovnet daLgi finny, jako Deutz ,t Hamomag nabyly velkeho vkznarnu.
Fred rokem 1945 bylo dosateno maxima v.,. co-by v rt. 1940 - - 35 tisic kust. Po wilco
vgak doglo k obnoveni vyroby v roz.sahlejAin metitku teprve v neclavne dobe", jak je
natrne z tohoto prehledu:
1946
17
1.945
1949
1950
:11114-tet traktora
1 900
3 90
7 600
26 700
57 600
V soudasne dobe vyrabi asi 32 ykrobct 90
yk-roba silne monopolisovaxta v rukou gest,
M.A.N. a, Normag. Novinkou je zavedeni vzdi
Francie
Tteti nejvetgi zapadoevropskk vyrobce je F
traktord roene.
'typu a 54 middy motort. Ptesto vgak je
firem: Deut:. Lanz, Allgaier, Hanomag,
.Aneho chia7eni firmami Deutz a Allgaier.
ancie, jet pt,-ti valkou vyrabela asi 1.700
Typ
Ieraiwouzkei ri/roba
1947
ktori (v ku-'ch
194S 1949
1950
3
923
11
744
16
0}11
12
725
Pagovt
339
679
1
191
1
466
t
4
262
12
423
11'
275
14
191
flia.vni vyrobci kolovych traktort jsou ft" 'nault, Viern. Latil a M.A.P., jejicht
Podil emil v 1. polovine r. 1951 asi 60%. V -rosledni dohe oronik? do fran.couzskeho
traktoroveho prtmyslu silne arnerickk kapit 0. Zejmena ,'_irmy Massey Harris, Allis
Ch,came,rs a International Harvester. Motnc, dhadovati, podil americkeho kapitalu
cca 30%t
Afengil prtmysl je i v ostatnich zemich jako v I ta : i (8.000 kust v r. 1950).
v Rakousku (5.700 kust v r. 19501, vo :tvycarsk (1.200 kust v r. 19501 a
ye v eds ku (7.000 ku.sti v r. 1950).
Problemy evropskeho traktorove.ho pritmyslit
V3rroba traktorti v zap. Evrope vyrostla aem \talky a la?te vice pa iii. Vgeobecna
tendence je k silnejAim traktortm pro vgeot ecne poutiti a k Dieselovkm motor-Um.
Co do typtt je ykroba znaene rozttigtena a vyrabi se as; 200 typO wlovkch a asi
50 typt pasovych traktort.
Na druhe strane se vgak prosazuje i v tto ktorovem prurnvslu za,kon koneentrace.
'Pak ve Vetke Britannii tti finny kontroinj 80% celkovt' vy:roby, v zap. Nerneeku
firem 85% ykroby.
Vatnyrn problemem je nevyutit?apacita zejmena v cislednIch letech.
Neryitt-itci kapacita traktorov4ho :ortcla;,,tht nekter;e* evropskYch z.emich
In Woo 1;..p.zech
zerna
petit. kapP,i
v4roba 195::
nevylAita ka-
:. irita 1950
Vramcip
30
11
16
Z39. Nemeeko
75
57
1$1
hahn
16
:'11i1r'ears140
6,5
1
5,5
Velk?tritannie
219
120
90
Zajimavk je v tabuice pokles nevyutite k acityV r. 11'51 proti roku 1950, ktery
neni ovgem zpilsoben zykgenott vkrobou trak r0, nkbrt. jclim vyutitim. pro vale6nou
ykrobtt.
470
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
? '?
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
71Woba traktorfc v USA
Rovne2 v USA vYroba traktorn proti ptedva1een6 arovni stoupla.
VYroba traktora v USA (v 1000 kusech)
Typ
lio1ovf,
1922
94 aa7
1937
237 337
1943
52v v87
1949
555 523
1950 .
498,073
rasovk
4 187
34 603
39 412
44 613
13 680
Celkem
98 704
272 439
568 999
600 136
541 753
Je samozfejme, le zvla?te v USA je vyroba silne kon.centrovana a monopolisovana.
,Ctyti vyrobci kontroluji asi 60% vyroby: International Harvester asi 20%, John Deer
and Co., asi 20%, Massey Harris 9,6% a J. I. Case 9,40/0,1 Nejvetai vyroloce,jedineho
typu .koloveho traktoru je pravdepodobne Ford se 105 tis. kust, t.. j. 19% veakere
vyroby kolovych traktort v r. 1950. Nejvetai vyrobce pasovych traktorn je Caterpillar
Co. Struktura vyroby neni jednotna. Na ptildad International Harvester vyrabi
5 typft kolovych traktora a 28 modelt. John Deer and Co. 6 typo s 10 m.odely, Massey
Harris 6 typ. a 10 model-Of. Naproti tomu Ford Motor Co. a Ferguson Co. vyrabeji
kaZdy jeden typ ye 2 provedenich. Celkem se vyrabi as!, 60 typti kolovYch a 29 typn
pasovYch traktort. 87% vaech traktort vyrobenych v r. 1950 bylo k vaeobecnemu
poutiti. Tento typ ptevlad?a domacirn trhu USA, kdetto v exportu stoupd podil pa-
sovYch traktort. V r. 1950 bylo vyrobeno asi jedenactkrat vice kolovYch nel pasovych
traktortt, kdetto v ,exportu byl v tomto roce podil pasovYch 20%. Celkem se vyval
opasovYch traktort asi 1/3, kdetto z kolovych jen 15%.
I v USA se projevuje tendence k silnejaim traktoram a to zejmena proto,'Ze jejich
provozni naklady jsou pom.erne levnejAi. ,
NejvetAim svetovYm vYvozcem traktorn jsou USA a druhYm Velka Britannie. As!
(60% britske vYroby bylo vyvezeno v r. 1948 a asi 70% v letech 1949 a 1950. Naproti
tomu pro USA ma relativne vYvoz daleko mengi yYznam a vYroba le prientovana
ptedevS'im na .domaci trh. Jenom asi Ito vgdch traktorn se vyvali.
Sv6tovci, _vYroba a obehod traktory (v 1000 kusech):
Zern6 V.Vroba VSTvoz Dovoz
1948 1949 1950 1948 1949 1950 1948 1949 1950
Svet celkem 801 872 906 195 193 192 195 193 192
USA kola 530 556 198 194 100 75 24 10 7
pasy 39 45 44 10 16 15 ? ? ?
eelkem 569 601 512 114 116 90 24 10 7
V. Brit. kola 116 88 117 68 62.5 81,5 1.7 0.6 0.1
nftsy 1 2 3 1 1.5 2.5 0.7 1 0.3
calkem 117 90 120 69 64 84 2.4 1,6 0.4
Zeme Wroba VSrvoz . Dovoz
1948 1949 1950 1948 1949 1950 1948 1949 1950
Evrova (bez SSSR
a Vel. Britannic)
47 81 123 3 5 10 54 39 36
Lat. Amerika ? ? ? ? 27 21 25
Bliz. Weitod ? ? ? ? 2 4 3
DAL Wchod ? ? ? ? 3 4 5
Afrika _ _ _ _ ? 21 19 17
Australie
a N. Miami 2 6 s ? ? ? 18 29 31
Od konce valky nastava soupeteni mezi USA a Velkou Britannii. V r. 1937 vyro-
tila Velka Britannie asi 18 tis. traktora, z nichZ vyvezla 10 tis. V te dobe vyrobily
USA 175 tis. traktorn, take Velka Britannic jim nemohla bYti vaZnYm soupetem.
Naopak, Velka Britannie dovaZela asi 300 tis. traktora roene. Nyni v?ak je Velka
Britannie vaZnYm soupetem USA.
VYroba a ykroz traktortl, ye VelkO Britannii a USA (v -1000 kusech):
1948 -1949 1950
V3iroba 17Svoz % VSTroba yv.oz % VMba VS,voz fin
V. Brit. kolove 116 68 59 ' 88 62.5 71 117 8.5 10
nasovA ' 1 1 100 2 1.5 75 3 2.5 83
celkem 117 69 59 90 64 71 120 84 70
USA kolove 530 104 20 556 100 18 498 75 15
pasov6 39 10 26 45 16 36 44 15 34
\ celkem 569 114 20 601 116 19 512 90 17
Poznamka: sioupec ,-,40 udava. podil vS,vozu pa vy'robb.
471
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Nejvetgi podil na vYvozu Velke Britann[,maI kolovt traktory, av'Sak v posledni
dobe stoupa i vyznam pasovYch traktona. T v exportu 54: projevuje tendence k
traktoram. Tak u skuriny 35 HP a vYge einil jejil podil na vYvozu v r. 1948
oouze 3%, avgak stoupt na 17% v r. 1950. Skupina 25-35 HP v techto letech svid
podil - 41% - udriela. Naprott tomu v, skupine 15---25 HP jeji podil v letech
1948-50 klesl z 56% na 42%.
Uzemni rozcielenl vVvozu Velke Britannic, a USA yyp; -1; za posledni l? taktos
177.)voz traktora Velke Britannic a T'SA podle
100e Is??1811,
Dovozni zome V. Brit USA
nich. davanich f I) laS I
;949 19541
V. Lit. USA V. Brit. USA
See. Amerika
ev. Amerika.
13.1
13.1
43.3
43.4
t 8
59,5
8.6
47.4
IJNA
12,3
-
co
-
4,0
-
Fianada
Evropa
0.8
43,4
1,2
59,5
4.6
47,4
z toho V. Britannie
26.4
-
27.1
2.3
18.5
-
19.2
1.5
24.1
-
10.1
_
Lat. AnThrika
BlIzkk
5,2
21,6
1.5
15.1
2.3
20.5
Vkchod
Mink
0,9
1.3
0,8
2,9
1.2
1.2
Viichod
Afrika
1,1
1.9
1 0
3,1
3.1
1.7
Australie a N. ZAlaroll
7.7
13,2
12.7
5.4
71;
22 9
9,6
5,9
9,7
28,0
4.6
4,4
ostatni
1,4
-
3 3
-
6.8
-
Svet relkem
69,9
113,4
63 1
115.3
R.3.8
119.9
teto tabulky vysvita, te
a) britskY vkvoz stoup& kdeZto americkY klesa, takle Velka. Britannie rychle do-
hani Spojene staty;
b) je i jistY yzajemnY obchod mezi oberna zememi;
C) Kanada je trhem americkYm, avAak i Velka Britann Le se tam probiji;
d) o evropske zeme se oba staty deli asi stejnYm
e) Latinska Amerika je domenou SpojenYch maji asi 80% jejiho do-
vozu;
1) v Africe ztraci USA, kdetto Velka Brithonie zislkava
g) Australie a Nov' Zeland jsou britskYm trhem;
h) na Blizkem VYchode je posice zhruba s;tejna.
Pfieiny tohoto ykyoje jsou technicke i hospodaf-ske. Velka Britannie byla diive
poz-adu jak technicky, tak i co do organisac,Er prodeje i cenove.
V torn vgak nastalo ye Velke Britannii vehke zlepgenf. Povaleene typy Pritsk?e
vyrovnaji americkYrn. Hospodatsky pak pom.ohl britskYm traktortim n_ed o s ta t e k
d ol a r ii ve vetS'ine zemi. Byli tu vgak i ni einitele. V ramci britskeho'imperia
podporovala vYvoz Velke Britannie prefereneni c is a .blizkost trhu a levnefaf
door avn?ro vYvoz do Evropy. Naproti tomu americke :firmy sedely odedavna
pevne na jihoamerickem trhu a pH rnenovYch. potilich se dovedly velmi prutne pri-
zpilsobovati situaci. Pokraeov ni. phate
Mezinarodni normovan6 dodaci doloiky
Or Dugan Z qvada
Jett() se vgeobecne pocifovalo, te se nevyuZiva dostateene vaech motnosti, jet po-
skytuji mezinarodne normovane dodaci dolotky, Ceskoslovenska obchodni komora -
opirajic se o kladne stanovisko zejrnena MZO, min. financi, Cs. pojigtovny, SECS,
Metransu, Cechofrachtu a j. - sezvala v zati t. r. odborniky z praxe i theorie,?aby
za jejich vzajemne soueinnosti bylo mono naletite ujasniti celou problematiku.Dilei
referaty k jednotlivYm programu i diskuse experta a zastupcil ,podnikti za-
Li:tante/11h? obchodu osvetlily celou lattku a iTyznely pro leprd vyutiti IncotermA. Spo-
lednostmi pripravoyane oho. ho dni podm in pro itzaverku ykyoznich obcho-
d? s partnery v KS, ktere poeitaji s betnVm poutivanim Incotermsd, zasluhuji,
aby byl 5 veci informovan co motna neigirgi okruh zajerncil.
Nutnost kodifikace ofictiodnich 2vyktosti
Snad v tadnem jinem oboru nebyly tak zakoteneny a rozvetveny zvyklosti jaka
v obehode a v n am? nt dcprave jesthte i na nzemi. tehot statu se
zvyklosti v ureitYch oblastech (na pt. v ptiwavech) vyvinuly do razne podoby,
je
472
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
nasnade, te obsah zvyklosti v raznYch statech mohl tim spit vykazovat odchylky
velmi podstatne, a snad tadnY jinY ;pramen prava nemel v Inezinarodnich obchod-
nich a dopravnich stycich takovY yYznam jako prave zvyklosti.
Se vznikem svetoveho trhu a se .stale se stupnujicim rozvojem techniky nabyl
mezinarodni obchod forem, pro net se stala splef nejednotneho zvykoveho prava
netim velmi nepohodlnYm, ba nesehtidnYm, nebof z odchylneho vYkladu vznikaly
jen neplijemnosti, spory a ztraty. NeplekvaPi proto, jestlite za teto situace vznika
snaha kodifikovat nepsane pravo,'a to jak uvnitl toho ktereho pravniho talc
take v remci mezinarodnich styka; prvni takovY pokus ueinila Mezinarodni ob-
chodni komora v r. 1923, kdyt vydala definice 6 nejbetnejtich dodacich dolotek, za-
ehycujic jejich vYklad v 13, statech. Daleko vettiho melitka byly ?T ermes co rn-
merciau x?, yydane v r. 1931 rovnet Mezinarodni obchodni komorou, podavajici
vYklad dodacich dolotek jako ustalenSich typa obchodnich podminek. V nich bylo
jasne specifikovano, jakd je v 35 zemich jejich naplfi co do pray a povinnosti kupu-
jiciho i prodavajiciho. Na tuto publikaci se strany v kontraktu ovgem nemohly od-
volavat ? jeji vYznam spoeival v tom, te vYvozce nebo clovozce si mohl zjistit jak
obsah ma dolotka F. 0. B., F. A. S., frank? vagon, franko C. I. F. a C. & F. ye state
partnerove, resp. mel motnost oplit se o takto zachycenY vYklad v nejasnYch plipa-
dech, pled soudem a pod.
PozoruhodnYm krokem voiced k zavedeni jednotn? vVkladu byla vgak te-
prve Vargavsko-oxf or dska pravidla, yydana v r. 1932 Mezinarodnim
pravnim sdrutenim a Mezinarodni obchodni komorou. Tato pravidla, k nimt
p11-
stoupil i SSSR, upravuji v 21 elancich velmi podrobne otazku dopravy, pojigteni, pla-
ceni a j. okolnosti p11 kontraktech, uzavlenYch na basi cif. Proti ?Termes corn-
rnerciaux? spoeiva pokrok techto pravidel v tom, ste strany mohou je utinit plimo
5ou0sti kontraktu: tim jsou prava a povinnosti obou stran jasne podrobne stano-
veny a ptedern je zajitten jednotny jejich vYklacl. Plea svou, dokonalost se tento
instrument nevtil Ink, jak by si byl zas1oulil, aekoliv by bylo motno spite oee-
kavat opak.
INCOTERMS 1936
omerne daleko znamejti net ?Termes commerciaux? a mnohem betneji pouti-
.
van0 net ?Vartavsko-oxfordska pravidla? jsou ?International Commercial Terms?
(zki.Acene ?I nco terms 193 6?). Vedle clolotek, jet byly zpracovany v Terms Corn-
melciaux, upravuji tato pravidla jette d.altich 5 dolotek, a to ?ze zavodu?, ?frank?
ptistav?, ?clopravne placeno?, ?z lodi? a ?z nabfeti?.2) N?? jednotlivYch dolotek
byla stanovena kompromisem jako jakSrsi ?mezinarodni nver?, na nernt se shod]
zylattni vYbor Mezinarodni obchodni komory po- tfiletem projednavani.
Pravni povaha Incotermsti
Tu a tam v praxi lie se setkati s minenim, le Incotermsy mail vgeobecnou plat-
noit ? e se proste podie nich postupuje, jestlite prava a povinnosti stran nebyly
plesne dojeclnany, resp: jestlite dodateene vzniknou nejasnosti ye vykladu pray a po-
vinhosti stran. Stejne tak nespravnY je nazor, te Incotermsy jsou mezinarodni doho-
dou, kter?e zavazna pro tech 25 statt, jet je ptijaly9: Belgii, Bulharsko, CSR,
DanSko, Finsko, Francii, Holandsko, Indii, Indoeinu, Japonsko, Jugoslavii, Litvu,
Madarsko, Nemecko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Recko, Rumunsko, Spa-
nelsko, Svedsko, SySrcary, Turecko a USA (proti Incotermstim hlasovala V. Britannic,
zdrtela se Australie a Italie mela znaene vYhrady). Ostatne zavedeni vteobecne za-
vaznosti Incotermsfi nebylo nikdy zamYtleno. Jejich neelem bylo vykonstruovat
z dosavadnich zvyklosti jako vYslednici sjednocenST jich vkklad.
1).V CSR na pE bylo podohyeeno zvykove pravo, lel donlnovalo ustanoveni abchociniho za-
kona o smlouve spediZni, vydanim Cs. zvyklosti spedienfeh v r. 1928. V r. 1942 pak byly vyhla,
Sony VAeobeene s.pedifli podmink y, cloplfmjici rameove ptedpisy zakonne po-
drobnYmi podminkami vymezujicimi prava a povinnosti, ktere plynou ze smlouvy atepravni.
(Tyto ptedpisy, jsou vAak nepoutivatelne a budou nahrazeny noyYmi predpisv, jel se ptipra-
vuji.) Pies snahu o kOdifikaci zvykoveho prays nebyly v tadnem pravnim fadu pfimo upra-
veny dodaci dololky krome Danska. Norska a Svedska.
2)Ceska. termin o10 g 1 e pro nektere z dololek nebyla dosud vyhovujici, nebot na roz-
}Bent dololek pouIlyaro se obratu jednou ?vyplaceneq a po druhe afraflikO aS obsah obou v2-
rsz(1 je tYl. Prato se pracuje na vytvoteni novYch vYstilnYeh, yzalernne se 'Welch nazy0
v rSmcl poilzenf n o v 511 o p Pekladu Incoterms Navrhy v tornto smeru Cs. abehod-
rd komora velrmi uvita.
5) Nutno at uvedomit tot12. Sc pfijett se strany onech stattt nestalo se oficlalnim zmasobem,
nYbrl jen prostfednictvim narodnich skupin, ktere jsou vlastne elenskYmi ntyary mezinarodni
obchodni kcrmory.
473
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
?
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
ly Incoterrusy plati?
Incotermsy nejsou tedy normou ifery ani mezinaradniho. ani vnitrostatniha pre-
va: normou, srnluvnim pravem stevaji Sc teprve, jestlile je strany pojaly do kon-
traktu ? at tak jako aplikace rozhodei dololky a jeji ptijeti zalklada ptisluenost
rozhodeiho soudu. Je prota nutno odvolati e na Incotetinsy v nabidce, v jejfm pH-
jeti i v potvrzeni cibjednavky. Postai zceL, jestlfle u dotyane dodaci do1oky, uve-
den& v textu, u ceny, ,ptipadne dole mezi Platebnimi podminkami, ptipoji se ?podle
Incotermsil?. Je tedy pravSrm poslanim Incatermsd usntidflovat situaci tam, kde se
dosud nepoulivalo standardni formy smlouvy.
I kdyl Incotermsy mail ptevalne charakter podminek dopr a vn eh, jest tteba
miti pH pouliti techto pravidel vldy na mysli, ite se vztahuji toliko na porn& mezi
prodavajicim a kupujicim a e ladne z techto ustanoveni se netSrka ptimo nebo no-
Primo pomerik mezi odesilatelem a ptepravcem, je l jsou zaloieny ptepravni smlou-
you. Je ovAem samoztejme, e povinnosti pro,davajicihJ), vyp1Swajici z ustanoveni
Incotermsil o doprave, ptejima po,dle ptikazu zasiLatel, a proto jim bude odpovidati
i provadeni dopravy.
Doolfioyani a omezocani nicoterms,6
Incotermsy staly se tak vgeobecne znarr Vmi, le je mono ptedpokladati, e je
kaldS, partner bud' ma nebo ie si je m?snadno opattit. Proto jak ji2 bylo dtive
teeeno ? nemusi se v podminkach kontraktu citovat jejich pine zneni a steel pouhe
odvola ni: za tohoto stavu mohlo by se ,jevit kalde dopineni nebo omezeni te el
one dololky jako technicky obtfine. To ovSen, neznamena, le by to nebylo ve smlouve
vhodnou stylisaci molne. Ostatne ji pH sestavovani Incotermsii rnuselo bSrt jasno,
jejich obsah se male dostati v te ei one zemi do rozporu s nekterSrmi pravnimi
ptedpisy, a kdyby to konkretne byla ustanoveni ko gentniho razu, 'nebylo by
\a:thee mono Incotermsy aplikovat v dotyenem smeru.
Nutno konstatovat, e i ony samy ye dvou ptipadech nedospely Ice koneenemu,
nezavislemu a jednoznaeaemu vS,kladu; v delolce F. A. S. a F. 0. B. u zpasobu do-
dani zboli k boku nebo na palubu lodi elm: e odkaz na zvyklosti ptistavu nalodeni,
jim i se vlastne ustanoveni Incotermsd tedv dophiuji.
Smernice pro obehodni styk s neichllefidtejAimi zememi
librove a dolarove oblasti
lag. Ludek V vbiral
PH vytizovani jednotlivSrch obchodnich ptl,aadta naraleli vYvozni referenti vY'sad-
nich spoleanosti na nedostatek spolehlivYch, ptesnYch a uolnYch informaci, ktere by
jim byly voditkem Ice spravnemu teSani. Nedostatky v torato smeru mely easto za
nasledek nedorozumeni se zekazniky, neptevzoti zbo21 a nutnost jeho ptedisponovani,
pokuty, ukladane za nedodriovani nebo nezrrilost dovoznLh a jinrch ptedpisft nebo
iine neptijemne komplikace, ktere v nejleps'i:n ptipade znamenaly ztratu easu, spo-
jenou s ovekovanim nekterSrch zakladnich.dat, nebo ? col bylo ye veteine takovijchto
ptipadU ? ztretu v devisach. Pokud v nektel Yoh spoleenoitech byl materiel tohota
druhu, ani ptisluAnSr referent nemohl se maohdy na n/J1 spolehnout co do jeho
npinosti nebo easovosti. A kdy u byly zdo spolehlive podklady, jejich opatteni
easto ptedchazely trpke a draze zaplacene zkuA'enosti. PH torn vgak tyto informace
a zkueenosti nebyly tlumoeeny ostatnim vS7satinim spoleenostem, pokud ovgem neMo
o nejdfilelitejgi informace v?eabecneho razu.
Ne,dostatek pfesnYch, upin?ch a aktualnich informaci vvvolal natolik iniciativni
navrh Centrotexu, aby se pro pottebu obchednich referartu vSrsadnich spoleenostf
zpracovaly s m ?n ice pro obchodni styk s nejd?1itCjimi zememi librove
delarove oblasti. Navrh uvitaly ostatni vSisatini spoleenoti, jakol i jin?lolky za-
hranieniho obchodu OOK, SBOs, M,ettans, Cs. pojjltovna). Bylo zdftrazilo-
vano, e tyto smernice musi na rozdil ad pod)bnSTch zahranienich pfirheek obsaho-
vat vAechny z ?ladni info r mace k jecinotlivS,m esekum obchodniho ptipadu,
tedy nejen informace v'Seobecne, nbr i informace prak tick e, i kdyl se v mno-
hSrch ptipadech east? meni. Zahranieni ptirueky podobneho druhu zastavaji po stran-
ce prakticke hodrie dlulny a jsou teme't vdy zpracovany s hlediska t?tere vV-
vozni zerne.
Je pochopitelne.'Ze nal?'e smernice, maji-li sJyjnit sviti fled, musi bti vypracovany
za -deasti veech slalek nageho zahranleniha okehodu. Prot:, byli vyzvani jednotlivi
474
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
?
referenti vYsadnich spoleenosti, aby zpracovali smernice pro jednotlive zeme. Refe-
rent v kratke dobe zpracovani vYvoznich smernic pevza1i ternef pro vSechny zeme,,
ktere byly do akce zahrnuty. VSichni tito spolupracovnici postupuji vyprac?ovank
elaborat k hlavni revisi COK, kterd ve spolupraci s MZO, obchodnimi ptidelenci,
ustfedni celni spravou, SBCs, Metransem, Cechofrachtem a Cs. pojigtovnou praci;
zreviduje a dopini. Takto provefenY a dopinenY material je rozmnolen a zaslan vgem,
slakam zahranieniho obchodu ye vy2adanem poetu exemplatti na vedomi k dalgimu
pfipadnemu dopinerii a pfipominkam. Na zaklade doglYch pfipominek budou smer-
nice znovu dopineny.
Pro usnadneni .prace jednotlivYch spolupracovnikd a pro zachovani jednotne formy-
techto smernic vypracovala COK ve spolupraci s uigim krouZlem spolupracovnika
schema k zachyceni v?ech dulelitYch informaci. Schema, zalokne na desetinne sou-
stave, aby umoMovalo snadne hledani a organicke velenovani novYch informaci,
uvadime na zadnich strankach ?balky.
Vlastni smernice .budou pak vydany ye forme s a mos tatn? bloku pr o??
kaZdou zem i, take zastarale informace bude mono bene vytazdvat a ?nahra-
zovat nov-Yrni. Tyto bloky mohou ptisluAni ref erenti poutit i pro uldadani specialnich
informaci, tSrkajicich se jednotlivYch komodit.
Ze schematu, otIgteneho na zadnich strankach ?balky, vyplYva, e zpracovani vY-
voznich smernic je praci pomerne rozsahlou a odpovednou. V nekterYch litipadech:
nebude mo'ine podat I:mine a pfesne informace die tohoto schematu pro nedostatek
poclkladu. Bude vgak vypracovan a zachycen zakla d, kterY mtitZ'e bYt postupne
do-
pl?ov?a rozgif?ovan.
Vypracovani techto smernic by se nedalo zvladnout bez spoluprace vgech theast-
nenYch slolek zahranieniho obchodu. Jejich praci urychli so cialis ticke z
v azky temef vgech, ktefi do tato akce jsou zapojeni. K akci se pfipojilo nekolik
krouZka posluchaeu fakulty pro zahr ani en i obcho d, ktei ve spolupraci
s vYsadnimi spoleenostmi zpracovavaji smernice pro nektere stfedoamericke staty.
Na zaklade takto do gife se rozVinuvgi akce byly ji zpracovany a vg'em rozeslany
dpine smernice pro obchod s Dominikanskou republiko u, jakoZ' i Cast
smernic, tYlkajici se pravodnich doklade pro zasilky do Brazili e, Guatemaly
a Panam y. Poeta se dale s tim, e jegte behem tohoto roku by mohly bYt do-
hotoveny a rozeslany epine smernice pro obchod s temito staty:
Argentina, Australie, Bolivie. Brazilie, Costa Rica, Ecuador, Egypt, Guatemala, Honduras,.
Chile, Indie, Indonesie, Iran. Jihoafricka unie, Kolumble, Kuba, Malaisko, Mexika Nicaragua,
Pakistan, Panama, Paraguay. Peru, Salvador. Syrie, Thai, Urugay. Venezuela.
Dosud nezpracovany jsou:
BritskY Honduras, Britska zapadni India Burma. Ceylon, Haiti. ob6 Rhodesia
Tyto 4eme eekaji na dalSi spolupracovniky, ktel'i by se ptihlasili k ?jejich zpraco-
vani u COK u s. dr. Zavad y, kterY poda ochotne Vgechny dalSi informace.
Vzhledem k yYznamu cele akce by PtipadnY socialistickY zavazek v tomto smeru.
byl opravdu platnYm pl'inosem n,agemu zahranienimu obchodu.
Nove formy kodovanf
? Josef Zaloudek
Po2adavek Asporneho telegrafickeho styku s cizinou stal se dnes ji vgeobecne
uznavanou nutnosti, nebot &tile podniky zahranieniho obchodu zavedenim kontroly
odesilanYch telegramil se pfesvedeily, e jim v korunach, a nagemu hospodatstvi
v devisach, roene unikaly zcela nenapadnYm zpilsabem statislcove eastky. Instruk-
taZe, organisovane Cs. obchodni komorou, referenti, resp. davernici pro kodovani
a garanti telegrafniho styku, ustanoveni v jednotlivYch sttediscich, vYkonali v tomta
smeru ji kus dobre prace.
Podniky zahranieniho ?obchodu jsou dnes vybaveny vgemi standardnimi kody
a vedle toho i specialnimi kody pro jejich obor, pokud takove na svete existuji; je,
jiste potegitelnou skuteenosti i to, ie u'Z je v provozu closti podnikovYch koda, at ji
to jsou obsahle elaboraty o nekolika stech strankdch Ci jen ifeba zcela struene ko-
dove seznamy, vypracovane na Pt. pro odjadejiciho delegate. Je pl.ekvapujici, kde
vgude lze kodovani vytait. Na pf. souteZ obchodnich Ptidelenc? o snaeni telegrafic-
kYch vSrdajtt ukazala, e mono zavadet kodovani mezi nimi a MZO, stejne jako mezi
podniky zahranieniho obchodu a delegdty, e lze pouEvat kodova slova katalazich
475,
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
?co ma yYznam zejmena u stroj? s kompiikovanYm technickYm popisem, varian-
tami, ptislugenstvim atd. Iniciativni navrhy na sestaveni universalniho kodu pro LDS
(material pro nej je jf2 zeasti ptipraven) jscu dalgim doidadem, jak le mono roz-
Sitit kodovani.
Mono-li u kodovani oklasickeho? stylu oznaeiti ? vzhludem k sniZeni relijnich vk-
dajd a uspote devis ? jako telegrafickY styk na druhou, pak je mo2no novY zpiisob,
kterY vznikl na pacle na?ich podnik0 zahraneniho obchodu, pova2ovat za trojmocnY,
nebof dekodovani a kodovani je tak snadne, e u?etti praci i pH sepisovani vlastni
depeAe.
Cestne misto v tomto ohledu zaujima Cec ho f r a cht a M et ran s. Cecho-
fracht si vypracoval tispornY zpilsob, jeho 'Z k pravidelnemu vymeilovani in-
formaci o stavu na lodnim trhu se spedienimi spoleanostrni ostatnich LDS; vYhodne
feS'eni nalezl s. Subrt i pro styk s Cinou, kde Uspora Ikahtfho slova ma hodnotu pt4;,
dolaru, a koneene vyutiva Itaidodenne ptednosti kodu New I3oe (jeho poutivani za-
vedeno bylo z popudu Sovfrachtu), pomoci neji je mono ph chartefovani lodi vy-
jadfit jedinYm slovem na ph podminku charter party, jejf2 zneni vycla celou stranku
textu. Nemene vYznamnYch vYsledkil dopracoval se i Metrans, kde s. Minatik za-
vedl dilmyslnY kod pro telegraficke disposice ohledne velkYch zasilek. Ptijela-li do
Gdyne lod naloiend pyritem, kterY se mel oddisponovat ke zpracovani do nekolika
desitek zavodu, posilany byly sahodlouhe depege, ktere dnes jsou zkraceny takto:
EX ASTA 200 DIKOS 156 BRUCII
coZ. v Peel jasne znamend tote:
Ex asta 200 tun zavodu J. Dimitrova KostoIn n HornadoM. stanice Kostolany n. Barna.-
dom via Cieszyn/CesIck Te?in O-Wagen Ladenorme, Ladegewicht, Deklaration: Pyrit Gruppe
33=1, Klasse 8. kyz ZeleznY (113Trit). skupina 4236. U. VIII ? Zollabfertigung dureh Zolldeklaran-
ten in Ceskli Titin. 156 tun HrtgovskYm chemicitYm zaveditm. narodni nodnik. Ostrava-Hrugov,
stanice Ostrava-Hru?ov via Chalupki/Vrbice. 0-Wagen Ladenorme. Ladegewicht. Deklaration:
Pyrit Gruppe 33-1, Klasse 8, kyz ieleznY Myrit1, skupina 4236. tlida VIII Z011abfertigung durch
Zolldeklaranten CSD in Bohumin
Nemene pozoruhodna, i kdy2 jinak zametend, je kodova soustava telegrafickYch
avis, kterou vypracoval s. ing. Holicky z Metransu: kdyby 7.o nebylo na daleich tadnich
doloterto, malokdo by jiste yeti', tie s depe?i tohoto drain mohla by vymizet Idieova
slova jako je )?odeslanog, hnalocleno? nebo .p'.:?elolenoa, je i se v nich musela -nutne ob-
jevovat. :Zcla jde o odeslani, ptelo2eni nebo nalocieni, je preste patrno z toho, je-li v de-
peai umisteno datum na zatatku, uprostted nebo na konci depe?e, na ph
nyni: 102603/50/6205/15/6
di lye: Waggon No 102603 mit 50 Kolli Bto kg 8205 abgesandt am 15/6 ab Praha
nyni: Nitra 15/6/50/10258 Komarno
dfive: Sendung 50 Kolli Bto kg 10258 abgesainit am 15/6 ab Komarno an litre Adresse Der
motonoot Nitra.
nyni: 102506n5/6/10102 Russe
dive: Waggon No 102506 umgeladen am 15/6 in Kahn No 10102 in Russe.
Tento zpUsob ukazal se prtnnerne aspen o 50% Uspo)nejSi neZ nejstruerfejgi te-
legram, stylisovanY v jasne feel. Neff proto divu, Z"e se o vytaiti tett) soustavy ivC
zajima polskY spedieni podnik pro styk se syYmi spojenirni a ie tato mosZnost, ktera
je nejen jednoducha, ale praci dokonce podstatne uleheuje, bude dalekosahle zhod-
nocena talk, jak si to zasluhuje. Podklady pro tento zpilsob avisovani dostalo jal 'Dices
120 zahranienich firem, zejmena spediterh, a jekto teto soustavy buclou poutivat vg2-
chna komoditni sttediska Metransu, ptejtie -_47.nto zpfisob lu Vgech podnikft zahranie-
nilto obchodu.
je jiste na miste povgimnout si. jak rychlE ze skromnYch poeatkU se dopracovala
na/ie kodostika peknYch vYsledkn. Je nutno naleZ'ite ocenit, jak si nalezla svou vlast-
ni, a to nejen novou, nSTbri i co nejschildnejgi cestu a jak se dovedla i ptizpasobit
situaci: zlepgenYmi methodami se pracovnie nejen nezatauji, nYbri naopak uvol-
-riuji, a to je jiste pH clne'Snim mnoistvi ?kciC vec bezvYznamna. Leckdo po
vylieeni techto itspechfi namitne, ie to jsou rno.inosti clane specialne jen ve spedici,
kdeZto v jeho oboru je to new lineho, tam by to neAlo. Doufejme, 2e bude vie tech,
kdoi shledaji, 2e u nich jsou jate ;line moinosti, ktere nerna ani Metrans, ani Cecho-
fracht, kde se mimochodem pfi?lo na uvedene molnosti teprve po nekolika letech
neUsporne praxe. A do te doby, ne objevi. jak na to, a by dosahli tohoto dokona-
lejgiho stupne, nechf potdivaji vYhodne komoditii nomenklatury k o-
d o v ?a tam, kde to znamena ptesvedeive uspory nebo moZnost uchovani v cld-
vernosti, zatim s tandar d ni c h ko d C --- ale s vypracovanYmi dodatky, jimii
se kodovani usnadni a finaneni efekt podstAne zvY?i! - nebo radeii k o d C s pe-
cialnich Ci dokonce podn ikovY c h. pokud je v oodniku zahranieniho ob-
chodu ji vypracovan.
476
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
SSSR a zeme lidove demokracie
'SSSR
Na slavnostnim zasedani moskevskeho
.sovetu na poCest 35. vYroei. Velke
ilJiflO-
ye sociaaisticke revoluce, jehd se
mleastnil J. V. Stalin se syYmi nejbla-
timi spoluipracovniky, loromluvil names-
tek .predsedy Rady ministra SSSR M. G.
Pervuchin, kterY zejmena uvedl:
Cela doba tri a pal desetileti potvrdila
a dokazala nepi'emditelnou 2ivotni iii
sovetskeho spoleeenskeho a statniho zri-
.:zeni. Nage zeme nejen se eti obstMa v
teild?ch zkoutkach Velke vlasteneeke
\Talky, nYbrZ" i zachranila srveit pred
hr?-
zou fagistickeho otroctvi tim, 2e rozeirti-
la hitlerovskou armadu. Po \rake obno-
vili sotrettti fide y kratke dobe znieen3'r
pramysl, ,clopravu a izemedelstVi a za-
jistili ye vtech odvetvich narodniho? hos-
podarstvi znaene prekroeeni preclvalee-
tlrovne. S nesmionou radosti
_sovettti lide program komunisticke vY-
-staviby, schValen XIX, sjezdem strany.
-Jsou Revile ,presvedeeni, 2"e se tento vel-
kolepY program stane skuteeno.sti. Nag
vitezinY postup na ?este ke komunismu _
upevnuje den ze dne stale vice shy a
mezinarodni autoritu tabora demokracie
-.a socialismu a inspiruje pracujici vgech
zerni v jejich revoluenirn boji proti
imperialisrnu. Mluve o vnieni situ,aci
-Sovetskeho svazu uvedl s. Pervuehin,
? plain pramyslove vYroby byl spinen za
deset mesicii..troku 1952 na vice ne 101%.
Priimerne roeni tempo piirfiSitAcu
priimyslove vYroby za rok 1951 a
1952 bude init vice ind .14% proti 12%,
.stanovenYm petiletrm planem. SovetskY
velkoprilmysl vyrabi nyni kaidch de-
vet dni tolik vYrobkil, kolik se vyrabe-:
lo v Rusku ped Velkou rijnavou socia-
listickou revoluci za celY rok. RychlYm
? tempem roste v roce 1952 i vYroba .spo-
trebnich predmetil. Za dva prvini roky
nove petiletky bude pramern$r rooni
prirastek vYroby spotreibniho zboff i-
nit vice nei 13% proti 11%, stanovenSrm
-ve smernicich k petiletemu planu. Letos
dostane sovetske obyvatelsrtvo vice pra-
myslovYch vYrobkil a potravin ne v
roce 1950: ?devil' a 27% vice, koiene
oladvi o 32%, masn:Ych a irybnYch ykrob-
kii o 31%, Z'ivoieigiOch a rositlininkch yY-
robkii o 31% atd. V oblasti zernedelstvi
bylo za minule dva roky move petiletky
dosaien.o velk3'rch lisped-1u. Rozgirily se
osevni ?plochy, zejmena pgenice. Proti
lonsku Stoupla .celkova sEkiiizefi haviny,
,cukrovky, mu, sluneenice a brambor.
1Bylo dosaZeno novch ?apCch? v rozvoji
Zivoeigne ykroby. Celkovk stay vdech
druhfi debytka stoupl ye vgech katego-
riich hospodarstvi v obdobi .od eervence
roku 1950 do eervence 1952 o 26,7 mil.
kusu. Celkova hrubd i trZni produkce
iivoeigne vfroby vriSSSR je vygg ne
ped valkou. Jette vice se upevnila tech-:
nicka zakladna zemedelstvi tim, Z'e do-
stalo velke muotstvi nov.Ych traktora,
automobila a zemedelskYch strojii.
V uplynu13'rch 35 letech inastaly v has-
podarstvi a kulture vgech inarodil mnio-
honarodniho Sovetskeho svazu obrovske
zmeny. Velka rijnova socialisticka revo-
luce vysvobodila porobene narody z po-
litickeho, natrodnostniho a hospodarske-
ho fitisku. Hospoddissky a kulturne za-
?stale narodnostni .oblasti se pod vede-
nim komunisiticke strany premeniily v
kvetouci kolchozni socialisticke republi-
ky.
Spineni pleinu ye III. etvrtleti 1952
Rozvoj pramyslu a zemedelstvi a zidr-
geni obratu zbdi ye III. etvrtleti 1952
jsou charakterisoveny temito
Ctvrtletni plan celkove vYroby pr fl-
myslu byl spinen na 100,7%. Jednotli-
va ministerstva spinila plan celkove
pr?-
myslov?Yroby takto:
mintsterstvo:
hutnietvi a Zeleza
hutnietvi bareynYch kovn
nhelneho prumyslu
naftoveho prnmyslu
pro elektrarny
chernlekeho prtanyslu
elektroteohnlekeho prturnyslu
telekornunlIcaeniho prtimysiu
tetkeho strojtrenstyl
automobil. a traktor. prtanyslu
pro yYrobu obrabeelch strobl
strojtrenstyi a yfrroby pfistroie
pro vrabu stay. silnie. strojtt
'pro vProbu dopravnlch stroitt
pro yyrobtx zemedel. strojti
prtimyslu staveb. hmot SSSR
dtevatskeho prufnyslu SSSR
papirenskeho a dtevozpracuji-
citho prttmyslu
lehkeho prAmyslu
rybneho prtumyslu
masneho a mleeneho prianyslu
potrayinatskeho prtimyslu
prturnysloye podniky ministerstva
,baylnaestyi
prtunysloye podniky ministerstya
dopravy
pramysloye podniky ministerstva
zdrayobnletvi
prtunyslove podniky mIntsterstyzy
kinematograifie ? na
ministerstva mistral-Jo premyslu
a ministerstva mistnlho orb-
myslu pally svazoykeh
na 107,0%
yYrohni drutstevnictyi na 103,0%
na 103,0%
na 99,9%
na 100,1%
na 100,8%
na 100,1%
Pa 101,0%
na 102,0%
tna 101,0%
na 98.2%
na 100,8%
na 100,0%
na 100,1%
na 104,0%
na 93,0%
am 910%
na 99,7%
na 92,0%
na
na
na
na
na
na
na
na
104.0%
101,0%
95,0%
100,2%
105,0%
83.0%
102,0%
103 0%
107,0%
? 477
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Approved For Release 2002/08/19 : CIA-RDP83-00415R013800140012-0
Ilbrana vkroba vegkereho prilmyslu
SSSR se zygrAila v III. etvrtleti 1952 ye
srovnani s III. etvrtletim 1951 o 11%.
Produktivita prace delnika v prumyslu
vzrostla ye III. etvrtleti 1952 proti III.
etvrtleti 1951 o 6%. Ijkol sniiovani vlast-
nich nakladu prumyslove vkroby, stano-
venk pro III. etvrtleti 1952, byl spinen.
K ol chozy, strojni a traktorove sta-
nice a sovchozy U.speAne dokoneuji skli-
zen. Roku 1952 Cinila celkova sklizen
obili 8 miliard pudit, t. j. byla o 600 mi-
Hand pudil vyI neZ v minulem roce.
Podle &laid hlavni statni inspekce pro
stanovenf hektarov-kch vgrnesfi pH Ra-
de ministril SSSR bylo nejyyMi sklizne
obili dosaieno letos na Ukrajin?na Se-
yernim Kavkazu a na Kry-mu. Take v
mnoha ostatnich oblastech zeme byla
sklizena bohatal firoda obili neZ' v minu-
lern race. Ve srovnani s rokem 1951 se
zygreila celkova sklizen lnenaho vlakna,
sluneenic a brambon Celkova sklaze?
surove baylny a cukrovky prevy'guje le-
tos sklizefi z roku 1951. Letos se dale
upevnila materialne technicka zakladna
zemedelstvi a byla zyk,gena f.trovefi me-
chanisace zemedelskNich praci v kolcho-
zech a soychozech. Strojni a traktorove
stanice provedy v uplynulern obdobi r.
1952 v kolchozech o 8% vice zemedel-
s,kYch praci ne2 za steine ?Obdobi r. 1951.
Obilovin bylo v kolchozech sklizeno
kornbajny o 15% vice nei v minulem ro-
ce.
V III. etvrtleti 1952 se i nadale rozvi-
jel sovetskY obcho d. Obyvatelstvu by-
lo prodano ye statnich a druistevnich
obchodech o 10% zboii vice nei ve 111.
etvrtleti 1951.
CIna
Pramyslova vgrroba
letos nejyyMi ,pfedvaleenou firoven. V
severovkchodni eine, nejd?let? Cin-
ske -prurnyslove oblasti, pfeykSi objem
priimyslove vYroby koncem letaniho
roku o 10% nejyygi itreven z roku 1943.
Produkce oceli, gumy, napiru a skla ji
nyni je vySS'i maximalni vkroba
pr'edvaleena. Prilmyslova ykroba v se-
verovy:chocini Cine stoupla v roce 1951
o 35% ye srovnani s rokem 1950. Leto.s
se tato &oven proti roku 1951 zvgrgi o
41,5%. Dfive dova'iela Cina celou fadu
vkrobka, na Priklad pr-esne a Velke stro-
je, elektricke zarizeni a jine. Nvni tyto
predrnety vvrabi sama. Od roku 1949
provadi Ustredni. lidova vlada politku
rozvoje te.ikeho priimyslu. V roce 1952
podil strojirenskeho prilmvslu na celko-
ye vgrrobe severovkchadni Cloy stoup-
478
ne na 12,5% oroti 6,7% v roce 1943, kdy
atoodye-tvi priimyslove vkroby dosahlo
nejvyggi prod Ace. Rctzsah investienich
staveb se nrcti lofisku zvkgil o 125%.
Cinske zemede is t v I je roma. na
zestupu, jak o torn svedei zprava listu
CzenfenEbao ct rozvoii zemedelske vgr-
riby ve vgrchodni eine. Podle pf,edbek"-
nYch odhadil byla sklizen chili o 13%
picot' valkou a baylny o 77%.
7naengrch pCch bylo dosaieno v cho-
vu dobytka. Poeet ronateho dobytka se
sI roku 1949 zvetAil o 2 miliony kusti,
poeet vepHi vzrostl o 8 mil. kusa, eindi
pfedvalkiend ilroven pfekonana o
23%. D?1eitI podil na tom:to rozvoji
maji zemedelska druistva a pomocne
tracovni skupiny.
V yrc hodn C in a ma 2.9 mil. pra-
wnich skupin a 367 vrobnich . dru-
ev. Krome toho je ye Vgrchodni eine.
9 velkkch tipine mechanisovankch slat-
nich statku a vice nei 1.000 menHch
s-atkil a pokusnkch stank. Celkem ie v
Cine asi 6 ml. ponincOch pracovnich
:kupin a asi 3 000 zemedelskkch .d.ruk"-
:t.ev s 35 mil Menu.
V Pekinu byla podepsana obchodni
dohoda s Ceylon em, podle ni2 doda
r nska vlada Cevlonu 80000 tun rue.
to prvni obchodni dohoda, sjed.nand
trezi Cinskou Iidovou republikou a zemi
hoygrchodni Asie.
S it di I bN 'a nodepsana obchodni do-
trxia, podle ni &Ad Cina Indii 50 000
tun ryZe. Podle dohody z kvetna 1952
oidala Cina 100 000 ,tun re.
Polsko
Pli volbach do Seimu, ktere se konaly
'a zaklade nt.ve fistavv, bylo odevzdano
pco kandidatku Narodni fronty. vedenou
-.esidentem Polske lidove republikV
A,erutem, 15,139 849 Masi, to je 99 8%
a,ech odevzd.tn