HUTNICKE LISTY

• Document Type: CREST
• Collection: General CIA Records
• Document Number (FOIA) /ESDN (CREST): CIA-RDP80S01540R002200020004-7
• Release Decision: RIPPUB
• Original Classification: K
• Document Page Count: 60
• Document Creation Date: December 22, 2016
• Document Release Date: May 15, 2012
• Sequence Number: 4
• Content Type: MISC

Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
HUTNICKE
LISTY
VALCOVANf
R 10"ON131,
ROCNfK VIII,
ICASOPIS MINISTERSTVA HUTNfHO PRUMYSLU A RUDNYCH DOLU
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
HUTNICKE LISTY
Casopis ministerstva hutniho prumyslu a rudnych dole
?KypHa.I M1fHHCTepcTBa McTa.n.nyprnx 14 PY.1 HI1KOB
Journal of the Ministry of Metallurgical Industry and Ore Mines
Journal du Ministere de l'Industrie Siderurgique et des Mines
Ing. Dr. techn. B. Poeta: Vice oceli z nagich ocel`aren a zdokonaleni techno-
logie jejiho zpracovani v nagich valcovnach ............ ........... 113
Ing. Dr. techn. B. Poeta: Zasady racionalniho derov$ni pfi valccvani bezesvych
trub. - OCHOBbI paLjM40HaJIbHOYI npOIIILIBKI4 npn npOKOTKe 6ecuIOB-
HbIx Tpy6. - Rational piercing principles of seamless tube rolling. - Les
pricipes du percage rationnel du laminage des tuyax sans soudure .... 115
Ing. Fr. Wiesner: Ulozeni valcu valcovacich stolic. - YcTaxoaxa BailKOB np0-
KaTHbIx CTaHOB. - Bearing of the rolling mill rolls. - Les coussinets des
cylindres de laminage . ............................................ 124
Ing. J. Teindl: ZSvislost ztr5t mofenim na zpusobu v5lcovani jemnych plechi. -
3aBI4C1IM0CTb Me}KJjy nOTepHMH nPI4 TpaBJICI-11414 it CII00o6OM npo-
KBTKI4 TOHKOLI CTaJIbHoi aKecT14. - Relation of pickling losses to the
method of sheet rolling. - Relation des pertes de decapage de la me-
thode du laminage des toles fins . .................................... 129
Ing. F. Wiesner: Valcovani sirokych pasti za tepla. - Top*iaH npoKaTKa uII4-
pOKorloJlocoBOf4 cTaJII4. - Hot rolling of wide strips. - Le laminage
A chaud des feuillards larges . ...................................... 134
Normalisa6ni hlidka ............................................... ...... 138
Literarni hlidka ........................................................ 140
Vychova: Ing. J. Teindl: Vychova inzenyru-valcifu v Sovetskem svazu .. ... 146
Knihy a 6asopisy dosle redakci ............................................ 148
153
Vedouci redakce : akademik prof. Dr. Mont. Ing. F r. P i s e k.
Soudruzi: Ing. J. Bafinka, J. Klika, Ing. E. Kozina, V. Mudra, Ing. Dr. J.
Malkovsky, Ing. Dr. B. Poeta, Ing. Dr. V. Rauner, Ing. Dr. R. Stefec, V. Vaviich,
Ing. L. Vesely, M. Votruba, P. Knobloch.
Soudruzi: Ing. L. Balcar, Ing. J. Bafinka, prof. dr. J. Cabelka, J. Dlouhy, Ing.
J. Dohnal, prof. Dr. Fr. Faltus, Ing. Dr. J. Formanek, J. Hejsek, Ing. R. Henych,
Ing. F. Houdek, Ing. A. Hubner, Ing. J. Chmelik, akademik prof. Ing. Dr. V. Jare,
J. Jonas, Ing. Dr. F. Kinky, J. Klika, Ing. E. Kozina, Ing. B. Kubanek, Ing. Dr.
J. Malkovsky, J. Mikula, V. Mudra, E. Patera, Ing. J. Pergl, N. Piski6ek, Ing. Dr.
Fr. Pobofil, Ing. Dr. B. Poeta, A. Pt ik, Ing. Dr. V. Rauner, J. Sladovnik, Ing.
E. Stacha, B. Slddek, Ing. J. Smutny, Ing. V. Sajch, Ing. Dr. R. Stefec, V. Tiler,
V. Vaviich, Ing. L. Vesely, M. Votruba, Dr. V. Zdvesky,
Za tIRO: Z. Jadrny, Fr. Kdcha.
Za Statni nakladatelstvi technicke literatury: P. Knobloch, P. Kypr.
Za D{Im technikil: s. Martinek.
Vydava ministerstvo hutniho prumyslu a rudnych dolly ve Statnim nakladatelstvi technicke literatury, narodni pod-
nik, Praha II, Sp5len5 51. - Vedouci redakce akademik prof. Dr. Mont. Fr. Pisek. - Redakce: Brno-Zabovfesky,
Mueednicka 8, telefon 53003 a 53265. - Administrace: Praha II, Krakovska 8, telefon 230751. - Vychdzi mesi6n6. Toto
eislo vyslo 16. dubna 1953. Cena jednotliveho eisla Kcs 25.-, rocni predplatne Kes 300,-. Objednavky se prijimaji nej-
men6 do konce b6ineho roku; zrugeni odb6ru je mozn6 toliko po ilplnem vycerpani zaplaceneho pfedplatneho.- Tisk-
nou Brni nsk& knihtisk`rny, n. p., zskladni ziavod, Brno, Ul. 9. kvetna 7, telefon 53611. - Do sazby 20. brezna 1953, do
tisku 13. dubna 1953. - 2700 vytisku. - Papir: text 222-90 g a 403-100 g, ob5lka 228-120 g. - Novinove vyplatne povoleno
okrskovym pogtovnim Iifadem v Brni, c. j. IA-2370 ; 88872. - Dohledaci postovni urad Brno 2.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
HUTNICKE LISTY
ROLNIK VIII. BRNO, V B$EZNU 1953.
CISLO 3.
Vice oceli z nasich ocelaren a zdokonaleni technologic. jejiho zpracovani
v nasich valcovnach.
Ing. Dr. techn. Bohumil P o c t a, Ostrava.
17speany rozvoj naaeho hu~niho primyslu je jeden
ze zikladi zdarneho rozvoje cele naafi primyslove
vyroby i naaeho hospodarskeho rozkvetu vibec.
Rozvoj tezkeho primyslu je zakladni pfedpoklad
uspeane cesty k socialismu, ziruka naaeho politic-
keho ristu a obranyschopnosti proti vaem pokusim
zasahovat ruaive do naaeho budovatelskeho isilf.
K praci naaich huti, k jejich fisili o plneni vyrobnich
ukoli, je uprena pozornost vsech pracujicich naafi
vlasti, ktera potfebuje pro svij hospodarsky roz-
mach stroje, elektrarny, zeleznice, nove primyslove
zavody, potrebuje ocel, pretvofenou v soustruhy,
ieleznidni vagony, automobily, traktory, konstrukce
mosti a tovarnich hal, potfebuje ocel, pfetvofenou
ve vyrobky, ktere slouii dloveku a pomihaji a umoi-
Auji uskutednovat jeho pracovni usili a budovatel-
ske nadaenf.
Hutnictvi naaeho statu zaznameniva velky roz-
mach sve vyroby, a to jednak zvyaovanim i stupfio-
vanfm vyroby ve starych zavodech, na starch vy-
robnich zafizenich, jednak zavadenfm vyroby na
nove postavenych vyrobnich zafizenich. Tak na pr.
jen v minulem roce byly uvedeny do provozu mo-
dern vysoke pece, ocelafske martinske pece a mo-
dern- blokova tra1. Je vsak nutne zamyslet se nad
tam, jak se ocel, kterou vyrobime v ocelarskych pe-
cich, dale zpracovava, zda z of nag stat, nas ostatni
primysl dostavi dostatedne mnozstvi tech vyrob-
ki, ktere jsou vlastni vychozi surovinou a poloto-
varem pro vyrobu stroju, vozidel, ocelovych kon-
strukcf atd.
Zdaleka nejvetei east vyrobene oceli se v hutnich
zavodech zpracovava valcovanfm a jen mensf last
pfichazi ve tvaru ingoti do kovaren na vykovky,
nebo se odleva ve slevarnich na ocelove odlitky.
Moino odhadnout, ze vilcovnami prochizi asi 95 %
veakere vyrobene oceli, kterou valcovny zpracovi-
vajf na tydovou a profilovou ocel, na plechy i pisy,
na trubky, kolejnice nebo na rizn6 polotovary pro
strojirensky primysl. Z techto divodi je nutne
sledovat soudasnou vyrobnf problematiku nasich
huti nejen s hlediska vyroby suroveho zeleza a
oceli, ale i zamerit pozornost dal na nase valcovny.
Na ktere problemy a ikoly je tfeba v naaich
valcovenskych provozech upoutat zfetel?
Jsou to : zvyseni vykoni valcovacfch tratf, zvy-
aeni vytezki valcovaneho zbozf, zlepaeni jakosti
vilcovanych vyrobki a zavadeni vyroby novych
profili, zvyaeni dasoveho vyuiiti valcovacfch tratf
a snfaenf jejich poruchovosti, zracionalisovimi price
valcovacfch trati cestou jejich co nejsirsi mechani-
sace a automatisace.
Pokud jde o otazku zvyaeni vyrobnosti valcova-
cfch trati, jsou nove valcovaci trate, ktere byly po-
staveny nebo ktere se stavejf, uz poditiny pro vy-
soke vykony. Jsou to na pf. modern blokovny, vy-
sledek ' prace nasich delniki a inzenyri, nebo mo-
dernf valcovaci tral na bezeave trubky. nebo ply-
nuli sochorova tral. Ale i na starych valcovacfch
tratich jsou jeate skryte vyrobnf reservy. Je nyni
Akol tyto reservy odkryvat.
Prostfedkem k odkryvani techto reserv je lepe
zorganisovana price, disledni technologicki ki-
zen, dodrzovani technologickych pfedpisi, zkraco-
vani pomocnych a ztratovych cash, zmenaeni poru-
chovosti. Technologicke pfedpisy a jejich dodrzo-
vanf jsou i ve valcovnich prvni z pfedpokladu zlep-
aene price valcovacfch trati. Jsou zakladem dobfe
organisovane price a jakostni vyroby a zakladnou,
o kterou se mute opfit iniciativa osazenstva valco
vacich trati, projevujici se v so:ialistickych for-
mach price, v socialistickem soutezen. Proto tea
usneseni strany a vlady z 13. listopadu 1951 o opat-
rench ke zvyaeni vyroby hutniho primyslu uklida
jako jedno z opatfenf, jimz by se zajistilo pine vy-
uziti zar"izen hutnf ch zavodn, aby zivazne techno-
logicke pfedpisy a price podle grafikoni byla zave-
dena i ve valcovnach, podfnajic pfipravou oceli pro
valcovan a spotfebnfmi normami ingoti a pfedval-
kix na 1 t valcovaneho materialu kondic.
Jde pfedevaim o to, jak bez velkych investidnich
nakladu, racionalnfm vyuzitim dosavadnich zafize-
ni, dosahnout nejen zvyaenych vykoni, ale celkove-
ho zlepaenf price, zvyaeni vyte ku a snlenf vyrob-
nich nakladu. Timto ukolem se bucleme muset zaby-
vat. Zabyvali se jim tez v Sovetskem svazu a ikol
vyreaili velmi ispesne. Vykony jejich valcovacfch
trati tech typo a provedeni, ktere mime tez u nas,
jsou vyssi. Jako pffklad uvidim vykony jedne z val-
covacfch trati na valcovini bezeavych trub, kteri
svou konstrukci a konstrukcf pece je velmi podobni
jedne z valcovacfch tratf u nas. Vykony jsou udany
v podtu kusi vyvalcovanych trubek za 1 hodinu:
Primer trubky v mm
70
95
102
121
133
Vykony v kusech - SSSR
210
165
135
95
65
CSR
122
90
78
68
60
Tyto napadne rozdily ve vykonech byly na zaff-
zeni v SSSR umozneny jednak dill! automatisaci a
mechanisaci ohfivaci pece a valcovacf trati, jednak
zlepaenou organisacl price.
O tom, jak moino promyalenym zlepsovanfm or-
ganisace price, technickymi opatrenimi a zdokona-
lovanim technologie zvyaovat vykony valcovacfch
113
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
trati bez nakladnych investic, svdddi tyto prikla-
dy jednoho zavodu v Sovetskem svazu:
a) Vyroba valcovacich trati postavenych v zavo-
dd pled velkou:
Rok 1941 . . . . . vyroba = 100 %,
1942 . . . . . 132%,
1943 . . . . . 132 %,
1944 . . . . . 138%,
1945 . . . . . 163%.
b) Vyroba valcovacich trati prestehovanych
z uzemi do6asn6 obsazenych Ndmci a postavenych
na vychode:
Rok 1942 . . . . . vyroba = 100 %,
1943 . . . . . 148,8 %,
1944 . . . . . 156,9 %,
1945 . . . . . 201,7 %.
c) Rust produktivity prace v tomto zivod6 behem
valky :
Rok 1940 . . . . . produktivita = 100 %,
1942 . . . . . 107%,
1944 . . . . . 110 %,
1945 . . . . . - 125 %.
Problemem zvyseni vykonu dosavadnich valcova-
cich trati cestou zlepaene organisace prace a zave-
denim urditych opatreni se zabyvali tei v Mad'ar-
sku. Na podklads podrobnych dasovych studii a roz-
borem prace, podinajic prisunem ingotu z ocelaren
a kondic piedivanm vyvalcovaneho zboii uprav-
nam prisli k zivsru, ie vykony dosavadnich valco-
vacich trati lze zvysit bez velkych investic o 5 ai
8%.
Modern valcovacf trate pracuji zpravidla s vet-
simi vilcovacimi rychlostmi a povetaine plynule
a automaticky nebo poloautomaticky. Na starsich
valcovacich tratich je prace sice znadne zmechani-
sovana, neni vsak automatisovana, a to je jedna
z pridin, prod tyto trate musi pracovat s mensimi
valcovacimi rychlostmi. Krome toho z celkoveho
valcovaciho dasu tvofi vlastni pracovnidasjen men-
si podil, vetsi east pracovniho dasu je potrebna pro
pomocne a pripravne pracovni ukony, jako je na pr.
vevideni materialu do valcu, vraceni vyvalku do
kalibru atp. Proto je nutne.pofizovat podrobne da-
sove snmky prace valcovacich trati, providet jejich
rozbory a vysledku pouiivat ke zdokonalovani a
prohlubovani technologickych predpisu.
easove vyuliti valcovacich trati neni rovnei nej-
lepai. Trate trpi dastou poruchovosti, ktera naru-
auje denni, tydenni a mesidni valcovaci program
a zavinuje nejen snizeni celkovych vykonu i zmen-
seni vyuliti vyrobni kapacity, ale pusobi i neprizni-
ve na jakost valcovaneho zboii, zejmena kdyi je po-
ruchovosti narusovan pravidelny pracovn rytmus
ph valcovani legovanych oceli, kde se kladou na
rovnomernost ohrevu zvyaene poladavky.
Zavedenim preventivnich planovanych oprav
a zdokonalenim iudriby lze podstatne zvyait kalen-
darni dasove vyuliti valcovacich trati, jak nas o tom
poucuji opet sovetske zkusenosti. Na pr. u valcova-
cf trati na valcovani bezeavych trubek, o ktere byla
zminka jL drive ph srovnavan vykonu, byly hlavni
opravy provadeny jednou za dva roky, ph demi mi-
114
nisterstvem schvalena doba pro celou dobu opravy
i s potrebnou dobou na zabeh dinila 12 dn. Naproti
tomu u podobne trati u nas se provadi hlavni opra-
va v nejpriznivejsim pfipad6 kaidy rok, po pripadd
s ohledem na ohrivaci pec i dvakrat do roka a cel-
kova doba pro tyto opravy potrebna jsou th tydny.
Pro doplneni obrazu o jakosti udribarske prace
v sovetskem zavode treba jeste dodat, le pracovni
prestavky, zavinene mechanickymi poruchami na
citovane valcovacf trati, em ily v r. 1950 pouze
0,3 %. Je to vysledek promyslene udribarske pede,
jejimi vysledkem bylo, ie na pr. na jedne z velkych
valcovacich trati, u nil byla mechanicka porucho-
vost v r. 1942 jeste 5,6 %, byla v r. 1950 sniiena ui
na 1,08 %. U jine z trati ve stejnem obdobi klesla
mechanicka poruchovost z 3,3 % v r. 1942 na 1,07
v r. 1950.
Zavainym ukolem nasich valcovan je soustavne
zvysovani vytdiku, t. j. snilovani potrebne vahy in-
gotu na 1 t valcovaneho zboii. Je to jedna z ne-
dostatedne vyuiivanych reserv oceli. Zlepaeni vy-
telku jen o desetiny procenta znamena v celostat-
nim meritku rodne tisice tun oceli, ktera je sice vy-
robena, ale neni ji pro potrebu naseho prumyslu,
naaeho hospodarstvi jako hotovych vyrobku, jako
zboii, vyuiito. Technicko-hospodarske normy spo-
treby tohoto materialu nejsou povdtaine dodriova-
ny. Prostredky k zjedna.ni napravy jsou predevaim
v technologicke kazni. Je pravda, ie jakost oceli je
zakladnim predpokladem i podminkou dobreho vy-
teiku valcovacich trati, ale v samotnych valcoven-
skych provozech je treba venovat teto otazce zvlaal
velkou pedi. Je nutno vaimat si pfipravy materialu
pro valcovani, jeho tfideni, diaten a kontroly a ne-
pripouatet k valcovani material nevyhovujici ja-
kostnim predpisum. Mimoradnou pedi nutno venovat
ohrevu materialu, dodriovat vysi a rozmezi ohfiva-
cich teplot a dobu ohrevu. Prave pri ohrevu je treba
zavest duslednou technologickou kazen. Ale i v dal-
aim prubehu valcovani je technologicka kazen pod-
minkou nejen fispeane prace, ale i predpokladem
toho, aby vyuliti zpracovavane oceli bylo maxi-
malni.
Nasi valciri musi obratit zretel tel na dalai mol-
nost co nejhospodarnejaiho vyuliti oceli pri valco-
vani na valcovacich tratich a tou je vyuiivani do-
volenych dolnich rozmerovych odchylek. Tuto val-
covaci techniku nelze sice zevseobecnovat, avaak
v urditych pf1padech valcovanych vyrobku lze do-
sahnout dosti znadnych materialovych uspor. U ne-
kterych druhu valcovanych vyrobku, u nichl se
s ohledem na udel jejich pouiiti musi poditat s va-
hou, je tento poiadavek zduvodnen nejen potrebou
uspory oceli, ale tei nutnosti hospodarneho provo-
zu tech zafizeni, pro ktera se vyrobku valcovanych
v minus tolerancich- pouziva. Jsou to na pr. lodni
plechy nebo trubky vypainice pro tdlbu nafty, nebo
ru=e profily pro stavbu vozidel atp.
Otazka valcovani nekterych druhti valcovaneho
zboii v minus tolerancich by se mela stat predme-
tem diskuse nasich valciru. Nazornym prikladem,
deho Ize dosahnout, jsou sovetske zkusenosti Kuj-
byaevova zavodu na vyrobu bezeavych trubek. Ten-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
to zavod uaetril v rote 1951 pii valcovani olejar-
skych trubek zavedenim methody valcovani v mi-
nus tolerancfch 4180 t oceli, cimi mohl z takto
uaeti^eneho materialu vyrobit navic 61.517 m tru-
bek. V Stalinove hutnim kombinatu bylo touto me-
thodou uaetreno 2000 t oceli.
Zracionalisovanf vyroby valcoven se muss nako-
nee projevit zhospodarnenfm teto vyroby a zvyae-
nim produktivity prace naeich valcoven. Zvyaenf
vykonu valcovacich trati, zvyaeni vytezku, sni eni
ztratovych ease, zmechanisovani a zautomatisovani
pracovnfch tikonu - to vae jsou nutne pkedpoklady
sniCeni vyrobnfch nakladu valcovaneho zboii. Tim
se nam jednotlive dflci technicke ukoly promitaji
ve svych dusledcich jako ukoly hospodarske a tim
i politicks. Ale prave proto, fie jde o ukoly hospo-
darsko-politicks, nemuleme je posuzovat pouze me-
rftkem technickym a technologickem, ale musime
za nimi videt liveho cloveka, ktery praei fidf, orga-
nisuje, provadf.
Mame-li mluvit o zdokonaleni technologie zpraco-
vani oceli ve valcovnach, treba obratit zretel k ob-
sluze peci a k valcfrum, k obsluhovacum trati na
fidicich mustcich, k pomocnikum na valcovacich
tratich a u pil a nulek, k tratovym zamecnikum
a elektrikaHim, k mistrum, dozorcum a inlenyrum.
Vzbudit a vyvolat zajem pracujicich, vytvorit tech-
nicks a organisacnf podmfnky pro socialisticke sou-
tezeni, zainteresovat tvurei iniciativu pracujicich
na soucasne problemy naeich valcoven - to je spo-
lehliva a jista. cesta, jak se s naznaeen$ni ukoly
se zdarem vypoMdat. Nove usneseni 1JRO a vlady
o socialistickam souteleni mluvi o tom, le povin-
nostf hospodarskych'a technickych organu na za-
vode je zabyvat se osobne a pruno ukoly socialis-
tickeho souteleni, vytvaiet techni.cke a organisaeni
predpoklady pro jeho rozvfjeni, socialisticke sou-
tezeni organisovat, sledovat a v raledky kontrolovat
a zhodnocovat. Proto bude nutno, aby technicks
kadry v nasich valcovnach obeznamily eve spolu-
pracovnfky se soucasnou problematikou valcoven,
aby tuto problematiku osvetlovaly a vykladaly pM-
mo na pracoviatfch, u peci, u tratf a nejen vytva-
rely podminky, ale v co nej#ireim rozsahu podporo-
valy socialisticke souteleni ve valcovnach. Nazna-
cene namety dovoluji vytvorit takova kriteria sou-
tele, le mono soutelit a zlepiovat praei i za tako-
vyeh okolnosti, kdy neni moino na, pr. vyuiivat pine
kapacity dosavadnfch valcovacich trati pro nedosta-
tek oceli nebo pro nedostatek proudu ci plynu. So-
cialisticke souteleni, sprivne organisovane a zame-
iene, je nespolehlivejei cestou k vyreeeni poiadova-
nych a prikazanych vyrobne technickych ukolu
v naeich valcovnach.
Zasady racionalniho derovani pfi valcovani bezesvych trub.
Ing. Dr. techn. Bohumil P o c t a, Ostrava. 621.774.3
(Hlediska pro posouzeni jakosti a hospoddrnosti vyroby dutych pfedvalku., hlavnd podminky spolehliveho zdberu
a zhotovenf pfedvalku bez vndj?;?ch a vnitrn?ch vad. Mechanicke podminky zhbLru a rotace. Vliv tvaru a nasta-
veni vdlcu na podminky zdbdru a rotace ph dLrovdnf. Theorie vzniku dutiny pti kosem vdlcovdnf. Odinek radidl-
nich napLtf.)
Hlediska pro posouzeni jakosti a hospodarnosti
vfroby dutych pr"edvalku.
Jak znamo, pri nynejaim stavu techniky vyroby
bezesvych trub se rozpada valcovani trub ve dye
zakladnf operate:
1. v derovdni, t. j. ve vyrobu tlustostennych du-
tych predvalku z plnsho materialu a
2. ve vlastni vdlcovdni trub z dutych ptedvalkii
na hotovy rozmer, urceny vnejsfm prumerem trub-
ky a jeji tloustkou steny.
Zakladem uspeane vyroby bezesvych trub je
zhotoveni jakostnfho duteho predvalku, ktery je
vychozfm polotovarem pro dalil operate. Jak prak-
ticks zkuaenosti ukazuji, ma znacna east ruznych
vad na hotovych trubkach puvod v derovani du-
tych predvalku, a proto prave teto prvni operaci
vyroby bezesvych trub nutno venovat. zvyaenou
peci a pozornost. S hlediska technologickeho je vy-
roba bezesvych trub (a zejmana zpi?isob zhotovenf
duteho cylindrickeho predvalku) jeden z nejzaji-
mavejafch a nejpozoruhodnejafch zpusobu tvaienf
oceli za tepla. Principy tohoto technologickeho pro-
cesu nebyly dlouho theoreticky vysvetleny, pies to,
fie technicky byla vyroba bezesvych trub zvladnuta
celkem uspeane jii koncem minuleho a zacatkem to-
hoto stoleti. Teprve v poslednich tfech desitiletfch
byl princip derovani a zhotovenf duteho pfedvalku
celkem uspokojive theoreticky osvetlen, cog bylo za-
kladem dalaiho zdokonaleni technologie vyroby be-
zesvych trub, avaak ani nyni neni mono tvrdit, le
by byl derovacf proces osvetlen theoreticky v cele
afri a do vaech podrobnostf.
Bude treba jeate cellrady vyzkumnych praei, za-
merenych jak na vyzkum vychoziho materialu pro
vyrobu bezesvych trub, tak na vyzkum vlastniho
technologickeho valcovacfho procesu, aby byly
osvetleny dalaf problemy tvi enf materialu pfi
tomto zpusobu vyroby a vytvoieny p1edpoklady
pro dalaf zdokonaleni a zhospodarnenf vyroby trub.
Protole v naafi literature bylo o tomto zpusobu vy-
roby publikovano zatfm velmi malo, podavam v teto
praei nekters poznatky, ktere se opiraji jak o ruzne
cizi vyzkumns prace, tak o vlastni prakticke pro-
voznf zkuaenosti. Pozoruhodnych vysledku dosihli
v theoretickem objasneni derovaciho procesu v po-
slednich asi deseti letech soveteti vedci a vyzkum-
nici, kterf se temito problemy zabyvali s neobyeej-
nou duslednostf a prispeli podstatnou merou k mi-
moradnemu rozvoji sovetsks vyroby trub.
Dute piedvalky se zliotovujf na derovacfch stro-
jfch bud' jako. tlustostenne, kratke, dute piedvalky,
115
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
ktere se vyvalcuji na hotove tenkostenne trubky na
poutnicke valcovaci stolici, nebo se zhotovi duty,
zna6ne dlouhy a pomerne tenkostenny ptedvalek,
ktery se vyvalcuje na hotovou trubku na t. zv.
automatiku.
Existuji sice jeete jine zpfisoby vyroby bezeevych
trub valcovanim, ale princip vyroby dutych pfed-
valk>i - krome zpfisob$ vyroby vychoziho poloto-
r-f
Vr VV
kEZ f-F
Obr. 1. Rychlosti pfi zaberu sochoru.
varu lisovanim - ktere jsou ve veech piipadech
vychozfm polotovarem pro dalei valcovani, zfistava
v podstate tentyz, jak uvedeno vyee.
Hkcvni zasady racionalniho zpusobu vyroby du-
tych predvalku derovdnim jsou tyto:
1. Zhotoveni co mono nejdelsich a tenkosten-
nych prfedvalkfi. Tim se dosahne toho, ie tviFeni
materialu ph daleich vyrobnych operacich je po-
merne male, coz je vyhodne predeveim s hlediska
vykonu vyrobnich zarizeni a spotieby energie.
Obr. 2. Sily pH zSbLru sochoru.
2. Zhotoveni piedvalkfi pre=6 centrickych, s hlad-
kym vnejefm a vnitinim povrchem. To zabezpe6uje
vyrobu trub s rovnomernou tlouitkou steny po je-
jich obvode i po jejich delce, v souhlase s pr1pust-
nymi rozmerovymi uchylkami, a vyrobu trub bez
vad na vnejefm a vnitimim povrchu.
3. Zhotoveni dutch predvalkfi v dobe co nej-
kratei, coz je podminkou jednak vykonu derovaciho
stroje, jednak je vyhodne i s hlediska technologic-
R-sr
116
keho, nebol zabezpe6uje dostate6ne vysokou teplo-
tu materialu pro dalsi vyrobnf operace.
4. Zhotoveni dutych predvalkft s co nejmenei
spottebou energie, coi primo souvisi s hospodar-
nosti vyroby.
V tomto pojednani si bliie osvetlime nekterezpod-
minek hlavnich zasad racionalnfho derovaciho pro-
cesu, a to pfedeveim mechanicke pomery ph ko-
sem valcovany, pii6iny a podminky vzniku dutiny
pfi tomto zpfisobu valcovany a vliv a ii6inek tvaru
nastrojfi a jejich vzajemne polohy. Piedpokladame
pH tom spravne prohiati vychoziho materialu, in-
gotu nebo sochorfi, a jejich ohMati na pozadovanou
a plastickym vlastnostem materialu, s ohledem na
jeho chemicke slozeni, odpovidajici teplotu ohtevu.
Nejdrive si blize veimneme podminek jisteho za-
beru valcii, coz je dfilezite hlavne phi valcovani le-
govanych oceli se snizenou plasti6nosti a zvysenou
citlivosti k tvoreni tr6akfi a rfiznych vad na vyval-
cich, a podminek spravneho nastaveni derovaciho
stroje, aby vznik dutiny daval jistotu zhotoveni du-
tych predvalkfi bez vnitrnich vad.
Podminky zaberu valcu pfi kosem valcovany.
Vnejsi sily, ktere pfisobi na valcovany kov ph
derovacim procesu koseho valcovani, jsou jednak
sily odvozene od derovacich valcfi, jednak tlaky de-
rovaciho trnu a odpory treni. K nim pristupuji dale
tlaky vodicich valcfi 6i pravitek a jim prislusejici
odpory treni. Pro za6atek valcovani, t. j. pro oka-
miik uchopeni sochoru nebo ingotu valci, pfisobi
na valcovany material pouze tlak valcfi a jemu od-
povidajici odpor treni. Tlak valcfi je vyvozen obvo-
dovou silou valcfi v miste styku materialu a valc$.
Obvodovou rychlost v libovolnem miste vstupnf-
ho kuielu derovacich vilcfi miHeme vyjadrit jako
sou6in uhlove rychlosti vilcfi to a prislueneho polo-
meru R :
v=R-w (1)
Pri tom uhlova rychlost je dana vyrazem
W= Ic 30n , kde n jsou ota6ky valcfi. Pokud zfista-
vaji ota6ky valcii stale, nemeni se ani uhlova rych-
lost a obvodova rychlost v je primo umerna polo-
meru R. Meni se od ur6ite mininmalni hodnoty v' na
polomeru R' (obr. 1) ai k hodnote vmax na polo-
meru R 0, ktery odpovida nejvetsfmu prfimeruvalcfi.
Obvodovou rychlost valcfi moino rozloEti ve dve
vzajemne kolme slozky:
ve slozku rovnobeznou s osou derovani
vo =v ?sina = R - w - sins (2a)
ve slozku kolmou k ose derovani, spadajici do sme-
ru ota6eni derovaneho sochoru nebo ingotu,
vt=v?cosa=R?w-cosa (2b)
Z rovnice (2b) plyne, ie obvodova sloika rych-
losti je umerna polomeru valcfi R a zvetsuje se,
jak material postupuje od mists zaberu az k roving
prfichodu (kde R = R? = Rmax)?
Obvodove slozce rychlosti v odpovida obvodova
rychlost ota6ejiciho se sochoru nebo ingotu. Je-li
polomer sochoru nebo ingotu r, je dana jeho obvo-
dova rychlost, vyjadrena jeho uhlovou rychlosti
(' dana vyrazem
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
V idealnfm pi`fpada jsou obvodove rychlosti vaice
a darovaneho materialu v mfstg styku stejne:
V.= Vt
we ?r=w?R?cos a (4)
Se vzriistajfcim polomgrem valcu R vzrusta ob-
vodova rychlost, soucasna se vaak nasledkem tlaku
valcti na material zmenauje polomgr r. Ma-li ziistati
zachovana rovnost (4), must se zvataovat leva stra-
na rovnice, t. j. must se zvataovat uhlova rychlost
sochoru nebo ingotu ws.
Nasledkem toho,ze material na stycne ploae
vstupniho kutelu dgrovacfch valcu klouie a zkru-
cuje se, nerovnomgrnost obvodovych rychlosti se
vyrovnava. Bghem dalafho procesu darovanf se so-
1 0113
- a.
Q3
darovat, 6 min by odpovfdal minimalnimu prfimgru
kalibru v roving prtichodu.
V naryse moino sloiky tla$u N rozloiit dale ve
sloiky, ktere ptisobf ve smaru osy darovanf a ve
sloiky, ktere jsou k of kolme a pusobf ve smgru
obvodu dgrovaneho sochoru nebo ingotu:
Osove slozky
N, - toss =,N?sincp.cosa -
N4?sina =N1-sin8?sina =N?coscp?sina
tecne sloiky
N,?sina=sincp?sina
N4 ? cos a = N1 ? sin 8 ? sin a = N ? cos cp sin 8 - cos a
Obdobna lze rozloiit i odpor ti'enf T ve sloiky,
ktere spadaji do smaru osy dgrovani, a ve sloiky
Qo+e
2 4
- it
Obr. 5.
Obr. 4.
Obr. 4. Vypo6tova hodnota soueinitele tfeni
v zavislosti na uhlu sklonu valcd.
pro zab6r Obr. 5.
chor nebo ingot otacf jakousi strednf ulohou rych-
losti.
Podminky zabaru dgrovanych sochoru nebo ingotu
vaice lze vyjadrit matematickyi). Na pocatku za-
baru p$sobf na material tlak valcu N, ktery pusobf
kolmo ke stykove pf oge, a odpor ttenf T, ktery pu-
sobf ve smaru teeny dotykove kruiinice proti smyslu
relativnf ho pohybu vaice a materialu. (Obr. 2.)
Ph tom predpokladame, ie tlak valcfi N pfisobf
v takovem smaru kolmo na dotykovou plochu, to
prochazf stfedem dgrovaneho sochoru. Tento pted-
poklad je opravngn pro pifpad, kde pledpokladame
bodovy dotyk valce a sochoru v uvazovane roving,
t. j. v okamiiku zagatku zabaru. Pro dalgf prubgh
darovani muieme vaak rovngi predpokladat, to vy-
slednice tlaku na oblouku dotyku prochazf osou dg-
rovaneho ptedvalku.
Tlak valcu N se jevf v prave velikosti v ptitdo-
ryse obr. 2, ktery je narysnou rovinou, v nit vektor
N leif. Mono jej rozloiit ve dvg slozky: prva, Ni,
spada do roviny t - i; proloiene dotykovym bodem
kolmo k ose valce a druha, N2, je k teto roving
kolma.
N, = N ? cosy (5a)
N, = N -sin cp (5b)
p je uhel povrchove pl1mky kuiele dgrovacfho
valce.
V naryse se promfta sloika Ni jako sloika N4,
kdeito sloika N2 se zde jevi v prave velikosti.
V bokoryse, v ngmi se jevf sloika Ni v prave veli-
kosti, moino ji rozloiit ve dvg sloiky:
N8 = N1 - cos a (6a)
N4=N1?sin8 (6b)
S, odpovidajicf dotykovemu bodu a, zavisf na
pomgru polomgru vaice a sochoru ci ingotu v uva-
tovanem mfstg. am,x odpovida maximalnfmu pru-
maru sochoru nebo ingotu, ktery lze mezi valci jeata
6 Q0f24
~Q.
Obr. 8.
Vypodtovd hodnota sou2'initele t!eni pro za?b6r
v zi vislosti na kutelovitosti valcil.
k nim kolme, spadajfcf do smaru otagenf sochoru
nebo ingotu:
Osov' sloika T4 = T1 sin a = T ? cos 8 ? sin a
teens sloika Ts = T1 ? cos a = T ? cos 8 ? cos a
Mezi odporem ti1eni T a normalnfm tlakem
vztah
kde f je souainitel trenf.
Pak lze sloiky odporu
razy:
tgenf vyjadfit tgmito vy-
T4=f?Ncos8 sin.a
T8=f?N cos 'sic a
Podmfnkou zabaru je, aby vysledna osova sila,
skladajfci se ze sloiek tlaku N a. z odporu tfenf T,
byla vatsf net nula a piisobila vE! smyslu valcovani,
t. j. vtahovala material mezi vaice. Tuto podminku
Ize vyjadiit rovnicf :
f-N-cos a?sin akN?sin cp-cos a+N?cos p-sin a.?sin a'
f- cos89: sin cp?cotga?cos cp?sin 8:
fZ: sincp?cotga
cos a
Toto je zakladnf rovnice podmInky zabgru dgro-
vacfch valcfi, pri nfi je sochor CCi ingot uchycen
valci a vtahovan mezi ng.
Druhou podmfnkou zabaru je potadavek, ie vaice
nesmajf po sochoru nebo ingotu sklouznout, ale
must jej uvest do rotate. Tato podmfnka bude
splnana, kdyi vysledna obvodova sfla na sochoru
nebo ingotu bude vgtaf net nula a bude mft smysl
souhlasny se smyslem rotate materialu. Tuto pod-
mfnku Ize vyjadNit rovnicf :
Ti - cosa+ N,-sina~N4-cosa (10)
f?N?cos8?toss+N-sin cp?sinakN? coscp?sin8?cosa
fZcoscp - tea - since - tea (11)
cos a
117
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Toto je zakladnf rovnice podmfnky rotate socho-
ru nebo ingotu ucinkem tfenf.
Srovname-Ii rovnice (9) a (11), vidime, ie maji
spolecny Glen cos y. tg 6 a ie se rtzni druhym ele
nem jak co do velikosti, tak co do znamenka.
Aby nenastalo klouzani valet, must byt splnena
tato podminka:
f?cosa?sincp?tga?coscp?sina (12)
V rovnicich (9) a (11), resp. (12) se vyskytuje
trigonometricka funkce uhlu a, jehoi velikost za-
visi na sklonu osy valce k ose derovanf (uhel a)
a na pomeru prumeru valee a sochoru ci ingotu.
Pfesne urcenf uhlu d je obtfine, moino jej Oak
urcit s dostatecnou pfesnosti podle teto uvahy
(obr. 3):
Kdyby nebyl valet k ose derovanf sklonen, t. j.
pfi a = 0, dotykal by se sochor valee v bode m.
V tomto pffpade je d = 0. PH uhlu a = 90? by se
dotykal valet sochoru na kruinici sveho maximal-
nfho pruimeru pfiblizne v bode n, takie spojnice
mn je pribliine geometricktm mistem bode dotyku
sochoru a valee. PH libovolnem uhlu a (v rozmezi
od 0 do 90?) lze urcit kosinus uhlu 6 podle rovnice
R-e ? r
Cosamaz= R (13)
V rovnici (13) znacf : R maximilni polomer val-
ve, r polomer sochoru a e soucinitel zuieni (re-
dukce) priufezu sochoru pH pruchodu mezi valci.
Mel 6 lze pak urcit z teto emery :
a=0, 8=8min=0
a= 90?, a= a max
a:a= 8max :90
a? max
8= 900
Kdyi provedeme vypoeet soucinitele tfeni f pro
pffpad polomeru valet v miste zaberu R = 300 mm,
pro zvolenou redukci sochoru e = 0,20, pro dva
pfipady derovantch soehoru o polomereeh r = 60
a 100 mm a pro uhel povrchove pfimky vstupniho
kuzelu derovaciho valce p = 3?30', obdrMme hod-
noty sestavene v tab. I. Diagram na abr. 4 uka-
zuje zavislost soucinitele tfenf f na velikosti uhlu
sklonu derovacfch valcit a.
Hodnote soucinitele treni f, uvedene v tabulce
i v diagramu je tfeba rozumet tak, ie ph danych
geometrickych pomerech by musel byt soucinitel
tfenf nejmene tak velikt, jak je uveden v tabulce
ci na diagramu, aby bylo zaruceno, ie valcovany
sochor ci ingot bude vtaien mezi valce. eili naopak
lze pri znamem nebo pfedpokladanem souciniteli f
najft takovy iihel sklonu valet pfi znamem uhlu
jejich povrchove pfimky, ph kterem bude zaber
zcela spolehlivy.
Provedeme-li vypoeet soucinitele tfeni ph urci-
tem nastaveni valcii (a = 7?) a pfi stejnych pod-
minkach (R = 300 mm, r = 60 mm), aveak ph rixz-
nem fihlu povrchove pfimky vstupniho kuiele val-
cu cp, obdrzime hodnoty soucinitele tfenf, jak jsou
znazorneny na diagramu obr. 5.
Z diagramu obr. 5 plyne, ie vypoctena hodnota
soucinitele tfeni f se meni v zavislosti na uhlu p.
Tyto hodnoty soucinitele tfenf je tfeba opet chalpat
118
tak, ie ph urcitem danem nebo piedpokladanem
souciniteli tfeni a pfi urcitem nastavenf valcii must
mit valve urcity sklon povrchove pfimky, aby zaber
byl jisty.
Z toho, co zde bylo feceno, lze vyvodit tato pra-
vidla pro zaber valet pfi derovanf (pro zacatek
derovanf):
1. zaber je ph urcity jakosti povrchove plochy
valet tim spolehlivejsf, vim vetei je uhel sklonu
valet ;
2. zaber je ph urcite jakosti povrchove plochy
valet tim lepsi, vim mensi je uhel povrchove pfim-
ky vstupniho kuiele valet.
I~20 I
280 280
DEROVANI
A
e
A = pro derovaci stroj 2% ai 4%", B = pro derovaci
stroj 3 az 83/a".
Obr. 7. Tvary derovacich valciz.
Odhadneme-li velikost soucinitele f podle drsnos-
ti povrchu valcii a jakosti valcovaneho materialu
na 0,5 ai 0,6, vidime z diagramu na obr. 3 a 4,ze
pfi uhlu povrchove pfimky p = 3?30' musime volit
uhel sklonu valet a nejmene 6 az 7?, ma-li byt
splnena podmfnka jisteho zaberu. Naopak, pracu-
jeme-li na derovacim stroji s uhlem sklonu a = 7?,
tfeba volit valce s uhlem p nejvyse 3 ai 4?, aby
zaber byl jisty.
Duleiity je tei poznatek, ie podminky zaberu
celkem malo zavisi na prumeru valcovaneho so-
choru, pokud se deje na derovacfch strojfch obvyk-
lych konstrukci, s valci obvykltch rozmeru pro
urcity vyrobni rozsah.
Pokud jde o podminku rotate? vyjadfenou rov-
nici (11), mule byt absolutni hodnota soucinitele
tfeni f znacne mensi (radove mensi), nei jsou vy-
poctene hodnoty f jako podminka zaberu. Rozbo-
rem rovnice (11) zjistime, ie jeji druhy Glen ve
srovnani s prvnim Menem je znacne malt a zane-
dbatelnt. Za tohoto pfedpokladu zavisi hodnota
f na soucinu cos y. tg 6. PH urcitem uhlu p zavisi
soucinitel f na tg 6. Protoie ph urcitych geometric-
kych pomerech derovaciho stroje (pruimer valce,
prumer sochoru, redukce sochoru) je uhel 6 pfimo
umerny uhlu nastaveni valet a, bude hodnota f
umerna uhlu a. CIm vetsi bude a, tim vetsi bude
i vtpoctova hodnota f (obr. 6).
Zaverem moino k podmince rotate Hei, ie ph
dane jakosti povrchu valet, t. j. pfi urcitem sou-
ciniteli tfeni f, se budou podmfnky rotate zhoreo-
DEROVA'NJ
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Roe. VIII., eis. 3.
Poeta: Zasady racionalniho derovanf... Hutnicke listy.
mm
l 8II?=
a
cotga
8
cos8
tg8
f
5?
11,43005
54'11"
0,99987
0,01571
0,714
6?
9,51436
1? 4'58"
0,99982
0,01891
0,600
70
8,14435
1?15'50"
0,99976
0,02211
0,519
60
16?15'
7?30'
7,59575
1021'14"
0,99915
0,02357
0,488
80
7,11537
1?26'38"
0,99910
0,02532
0,460
9?
6,31375
1?37'30"
0,99900
0,02852
0,414
5?
11,43005
1?10
0,99979
0,02036
0,718
6?
9,51436
1?24'
0,99970
0,02153
0,603
100
21?
7?
8,14435
1?38'
0,99960
0,02860
0,506
8?
7,11537
1?52'
0,99947
0,03259
0,467
9?
6,31375
20 6'
0,99938
0,03667
0,422
PolomBr vAlcd R = 300 mm,
redukce pri i'ezu s = 0,20,
kutelovitost vAlcu 9 = 3?30' (sin p = 0,06105, cos p = 0,99813).
vat se zveteujfcfm se (lhlem sklonu valku a. Pro-
toie veak vypoetova hodnota soucinitele f je Ta-
dove menef nei skutecny soucinitel tienf f, bude
pfi veech nastavenfch valcfi, ktera piichazejf v (1va-
hu pii zachovavanf podminky rotate, podmfnka
rotate sochoru vlivem tienf vidy splnena.
Pro posouzenf geometrickych pomeru derova-
ciho stroje je proto smerodatna predevefm a
v mnohem prevaiujfcf mire podminka zaberu.
Zaver.
1. Jedna z podmfnek lispeeneho derovanf pfi vy-
robe dutych predvalku' je podmfnka spolehliveho
zaberu materialu valci derovaciho stroje. Material,
t. j. sochor nebo ingot, must byt uveden do rotate
a vtahovan mezi valce dostatecnou silou, jinak
vznika nebezpeci t. zv. pocatecnfch trcaku*), ktere
pfedstavuji vyrobni zmetky.
2. Podmfnku zaberu lze za urcitych pfedpokla-
du vyjadrit matematicky. Z tohoto matematickeho
vyjadienf plyne, ae zaber bude tfm lepef, him vetef
bude tihel sklonu valku vzhledem k ose derovanf
a cfm menef bude (lhel povrchove prfmky vstup-
nfho kuiele valcu. Tato podmfnka je veak vazana
na urcite geometricke podminky derovaciho stroje,
jako je pomer prlmeru valcfi derovaneho sochoru,
a na jakost povrchu derovacfch valeu. Dalefm cini-
telem je druh a jakost valcovaneho materialu.
Prakticke zkueenosti potvrzujf spravnost mate-
matickeho vyjadrenf podminky zaberu podle rov-
nice (9), ktera mule byt soucasne pomuckou pro
srovnanf vhodnosti konstruktivnfho provedenf ruz-
nych derovacfch stroju. Vyznam matematickeho
vyjadienf podminky zaberu je duleiity hlavne
u ocelf legovanych a u uhlfkovych ocelf s vysefm
obsahem uhliku, ktereito ocele majf pomerne lizky
rozsah teplot, pfi nicha ma material vhodne plas-
tieke vlastnosti pro zdarny prubeh derovaciho
procesu.
3. Podminku rotate lze matematicky vyjadHit
rovnei vhodnymi vzorci, ve kterych se vyskytuje
soucinitel trenf a vliv velikosti zmacknutf sochoru
ci ingotu pfi zaberu derovacfch valcu. Duleiitou
podminkou, aby sochor ci ingot byl uveden do ro-
tace, je, aby tlak valcti byl dostateene velky a vy-
volal tak velke sfly tienf, ie se zabranf sklouznutf
*) Tredk, rusky nedokat, m6m. Stecker, vyvalek, ktery
nepro?el vglci.
valcu po deravem sochoru. Zakladnim ptedpokla-
dem, vedle vhodne volene vzdalenosti mezi valci,
je spravny plasticky stay materialu. Material must
byt proh"rat rovnomerne a nesmi byt ani mfstne
(zejmena ne na koncich sochoru ci ingotu) pre-
h "rat.
Protoie rotate lze za urcitych podminek spoleh-
live dosahnout na vhodne opraeovanyeh valcich
derovacfch, je nespravne a nepHpustne napoma-
hat zaberu a rotaci tim, le se povrch valcu zdrsnf,
na Apr. zaseky, navary atp.
4. S ohledem na rychlost derovanf a tim i na
rychlost derovaciho stroje, jakoi i na rozmery
vyderovanych dutych predvalku, volt se ilhel vza-
jemneho sklonu valcu derovaciho stroje s valci
tvaru komolych dvojkuielu dostateene veliky.
Byva na pr. 12 ai 16?, nekdy i nad 16?. U derova-
cich stroju valcovacich tratf s poutnickymi stoli-
cemi, ktere majf valce sloiitejeiich tvaru a na
nichi se valcuji kra.tke, tlustostenne predvalky,
byva (lhel sklonu znacne menef. Ale tento typ de-
rovacfch stroju, stejne jako derovacf stroje ko-
toucove, nebyl predmetem tohoto pojednanf.
Uhel povrchove pHfmky vstupniho kuiele dero-
vacfch valcu se volt co nejmenef zejmena phi val-
covani legovanych oceli. Byva na pi?. 2 ai 4?, nej-
casteji 3 ai 3,5?. Na obr. 7 jsou naznaceny tvary
valcu derovacfch stroju, ktere se velmi dobie osved-
cily pro valcovani legovanych ocelf.
Vznik dutiny pfi kosem valcovani.
Kose valcovani.
Derovacf proces, pouiivany pro vyrobu dutych
cylindrickych predvalku, ktere jsou vychozim polo-
tovarem pro dalef valcovani bezeevych trub, je
v podstate kose vdlcovc ni, a to bud' mezi kuielovi-
tymi valci, vzajemne.k sobe eikmo poloienymi, nebo
mezi kuaelovitymi kotouci. Kuzelovitost valcil nebo
kotouci ma za nasledek, ie pifcny tlak na valco-
vany vychozf material se behem derovanf zveteuje,
vzajemne kose nastaveni valca, prfp. presazenf ko-
toucil vzhledem k ose derovanf dava vznik osove
aloice vnejef lily, kteri pusobf na material a vta-
huje jej mezi valce nebo kotouce.
Na obr. 8 je schematicky znazo.rnen zpilsob dero-
vanf mezi valci tvaru dvojiteho komoleho kuiele.
Derovacf valce A a B se otaceji v souhlasnem smys-
lu a uvadejf do rotate kruhovy ingot nebo sochor
M, za ktereho se vyvalcuje duty silnostenny pfed-
valek. D je trn, ktery usnadiiuje tvorbu duteho
predvalku a umoiruje pHfcne rozvalcovanf pi"ed-
valku, takie jeho vnitinf prurez je kruhovy, hladky
a tlouMEka jeho steny je co nejmenef.
Schematicke znazornenf derovanf na stroji s de-
rovaeimi kotouci je na obr. 9. A a B jsou derovacf
kotouce, ktere se otacejf ve stejnem smyslu, D je
derovacf tm, M derovany sochor. Pusobenf dero-
vacfch kotou6fi je stejne jako v piedchozim pHf-
pade pusobenf valcu: vznika dutina v sochoru
a prfcne rozvalcovanf na duty pfedvalek na vloie-
nem trnu.
Pro vznik dutiny je smerodatny pfedevefm pHicny
tlak na sochor nebo ingot. Protoie se sochor nebo
119
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
ingot mezi valci otacf, menf se bahem kaide otacky
neustale smar tohoto ptfcneho tlaku. fcinkem to-
hoto pticneho tlaku se material deformuje, puvodna
kruhovy prurez se menf v prutez ovalneho tvaru.
Velka i male osa tohoto ovalu menf bahem otacky
D
Obr. 8. Schema derov'anf v derovacim stroji s valci tvaru
dvojitych komolych kuielu.
rovnii svoji polohu. Pod Izcinkem napetf v jadte
prutezu valcovaneho materialu, manicfch svoji veli-
kost i smysl, dojde nakonec k iiplnemu uvolneni
castic materialu a ke vzniku dutiny.
Theorie koseho valcovani.
Ptedstava o ptfcinach vzniku dutiny ph kosem
valcovanf nebyla dlouho jasna a jeete nyni ji neni
moino povaiovat za pine objasnanou. Naktefi autori
theorie koseho valcovanf, jako na pt. K. Gruber2),
pticftali vznik dutiny tomu, ie Ustice materialu
se ucinkem valcu sroubovita posouvajf vpted, a to
nejen na povrchu valcovaneho.sochoru nebo ingotu,
ale tai uvnitt, pH cemz se vnittni castice materialu
pod ilcinkem valcu nucena ve sroubovite draze po-
hybuji k vnejsfmu povrchu ptedvalku. F. Kockss)
vysvatluje vznik dutiny uvolnanim vnittnfch vrstev
materialu v ingotu nebo sochoru ilcinkem posuv-
nych sil odvozenych od tlaku valcu a menicich svuj
smer pH otacenf sochoru nebo ingotu. Kroma toho
ptedpoklada, ie pod i.cinkem osovych sloiek vnej-
sfch sil se vnittnf eastice materialu posouvajf k vnaj-
sfmu povrchu.
Hodnota prate Kocksovy spociva v tom,ze na
podklada praktickych zkousek provedl systematic-
ky pruzkum prubehu tvatenf materialu pti dero-
vanf, avsak zavary, ktere na podklada tohoto pru-
zkumu ucinil, nejsou spravne. Nevysvatluje ptesne
it inek vnajsfch sil a rozloienf napati a vysvatluje
nespravne vznik dutiny a prodluiovani ptedvalku
tfm, ie dochazi k putovanf vnittnfch vrstev mate-
rialu k vnajefmu povrchu duteho ptedvalku. Kocks
provadal svuj pruzkum darovaniho procesu na du-
tych pfedvalcich, u nichi zfejma dochazelo k pted-
easnemu vzniku dutiny pled apickou darovacfho
trnu. Jde o nespravne vedeny darovaci proces.
Vyvody Kocksovy byly pfedmetem diskuse a na-
mitek. Na pt. A. Noll dokazal na podklada pokusu,
ie dutiny mohou vznikat i ph valcovanf mezi cy-
120
lindrickymi valci s rovnobeinymi osami, a podle
prubehu vlakeri je ztejme, ie nedochazi k putovani
vnitrnfch vrstev materialu k obvodu duteho pted-
valku4). Velmi podrobnemu rozboru a kritice po-
drobil Kocksovu praci G. B. Lobkowitz5). Lobkowitz
ukazuje spravna na to, ie Kocksovo tvrzenf, jako
by dutina vznikala it inkem smykovych naipatf, je
naprosto nespravne, nebot tato smykova napetf by
musela pusobit i na povrchu darovaneho materialu,
kolmo k povrchu, a material by musel byt vlastne
v radialnf rovine stfihan. Lobkowitz tuto predsta-
vu mechanismu vzniku dutiny vyvracf a nahrazuje
ji vlastnf theorii, pti riff vychazf z ptedstavy, ie
ilcinkem tlaku valcu na material vznikajf uvnitt
materialu tlakova napetf. Avsak zcela nespravne
vyklada a vysvatluje prfibeh techto napetf v pru-
tezu darovaneho materialu. Proto jeho zaver, jako
by dutina vznikala {ICinkem tlakovych napetf, je
zcela nespravny a nespravne jsou i dalsf vyvody,
ktere z teto ptedstavy Lobkowitz vyvozuje.
Tyto nazory na vznik dutiny pti kosem valcovanf
a stejna i nazory jinych autoru se ukazaly jako ne-
spravne. Zaklad pro spravny theoreticky vyklad
vzniku dutiny ve valci namahanem pfi6nym tlakem
podal E. Siebel6).
Siebel vychazf z tesenf stavu naapatf v plnem valci
namahanem pfl6nym tlakem, jak tuto fiiohu tesil
A. a L. Foppl pro pfipad namahanf v oblasti prui-
nych deformaci. Pusobi-li na valet ptfcny tlak P,
rozdelf se tfmto tlakem vyvozene tlakova napetf
v kruhovem prutezu vilce nerovnomarne, jak pa-
trno z prubehu trajektorif napetf na obr. 10. Na
libovolnou castecku prutezu pusobf jednak tlakova
napetf - aI, jednak k nim kolma tahova napetf
+ 6II-
Tato tahova napetf must byt na vnejsfm povrchu
rovna nule a maxima dosahuji ve stredu kruhoveho
prutezu. Velikost napetf ve sttedu kruhoveho pru-
tezu Ize podle A. a L. Foppla vypocitat z techto
rovnic :
3P
a?1 a
P
kde znaei:
P - prieny flak,
a - polomLr kruhoveho prutezu,
I - delku v'alce.
Stupflujeme-li ptfcny tlak tak, ie v mists jeho
pusobenf vzniknou trvale deformace, zmenf se pu-
vodna kruhovy prutez v elipticky. Trvale deformace
zustanou omezeny jen na onu cast prutezu, ktera
leif pod plochou, na niz pusobi tlak P, kdeito vatsf
cast prutezu se deformuje pouze pruine (viz obr. 11,
kde je plocha s trvalymi deformacemi vycarkova-
na.) PH vatsfm tlaku P se rozloif trvale deformace
napHf az do stredu prutezu (obr. 12), pH cemz tla-
kova napetf ma v rovine prochazejfcf sttedem pru-
tezu a v rovine kolme ke smeru tlaku minimalnf
hodnotu. Kroma toho pusobf v jadte prutezu odpo-
vfdajicf smykova napetf, ktera majf svoje maximum
v rovinach sklonanych ke smeru vnajsf shy P pod
ilhlem 451 (viz obr. 13).
Otaef-li se valec namahany pticnym tlakem, menf
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
se behem jedne otacky poloha pisobiete vnejefho
tlaku P a tim tei poloha hlavnfch smeri deformace
a poloha hlavnfch napetf. Vneje! eastice materialu,
ktere leif na povrchu valce a pod nim, jsoti vysta-
veny trvalym deformacim jen tehdy, jsou-li v mfste
pisobiete tlaku P. Naproti tomu v jidie prifezu
Obr. 9. Schema derovanf v derovacim stroji s derovacimi
kotouei.
jsou eastice materialu vystaveny trvale ucinku vel-
kych smykovych napetf, kterym nakonec nemohou
trvale vzdorovat a deformuji se. tcinkem techto
smykovych napetf, ktera udriujf pH rotaci vilce
radialni surer, se eastice materialu rozrusujf a uvol-
fiuji.
Siebel si dale velma toho, jak jsou rozdelena axi-
alni napetf v prirezu derovaneho materialu. Ve
vnejeich vrstvach materialu jsou axialni napetf tla-
kova, ve vnitfnfch vrstvach tahovi. Tato pfedstava
Obr. 10. Napeti v kruhovem prufezu pod ueinkem
pNi neho tiaku.
Obr. 11. Prilbeh trvalych deformaci v kruhovem' prMezu
pod 16inkem pfi neho tlaku.
o axialnich napetfch je zcela spravna, stejne jako
Siebelovy vyvody o ilcinku smykovych napetf, ale
nefeef jeete komplexne theoreticke zaklady derova-
cfho procesu.
Theoretickymi vyvody o vzniku dutiny pri dero-
vaclm procesu se zabyval tei J. Gassen7). Poplra
ucinek smykovych napeti v tom smyslu a rozsahu,
jak jej ro2vad! F. Kocks, a konstatuje, ie pro vznik
dutiny ph kosem valcovanf, ktere je ve sve pod-
state prfcnym valeovanfm, je smerodatny prave
tento pifeny valcovac! ucinek, pr! semi rozrueenf
vnitrnich vrstev materialu a vytvofenf dutiny je
podporovano tim, ie pivodne kruhovy prifez ma-
terialu se tlakem vilcfi men! v prifez elipticky. PH
tom si velka a mall poloosa tohoto ?eliptickeho prtii-
fezu vymeni behem jedne otacky dvakrat svoji po-
lohu. Gassen dale rozvadf na podklade pokusi uci-
hek vlivu nastavenf derovaclho trnu vzhledem k de-
rovacim valcim, pri cemi s ohledem na spoti=ebu
energie ph derovanf se jevi vyhodne pfedsunout
derovacf trn do vstupniho (derovaclho) kuiele.
Zkracuje se tim delka kuielovite easti kalibru, kde
problha zjev pilcneho valcovanf.
Pies to, ie tyto price prispely k theoretickemu
objasnenf vzniku dutiny pi kosem valcovanf, ne-
vysvetlily uspokojive v celem rozsahu tento pre-
tvirny proces. Sved& o tom i pozdejef price, jako
je na pr. pojednan! R. Mooshake]:io z r. 19388), kde
je derovacf proces spojovin se z;ievem pfedcasneho
vzniku dutiny pfed epickou derovaclho trnu.
Podrobne se zabyvali problemem vzniku dutiny
ph kosem valcovanf od r. 1940 sovetetf badatele,
kteri tento problem vyfeeili nejuspokojiveji a kva-
litativne prakticky v celem rozsahu derovaclho pro-
cesu. Abychom mohli derovacf proces spravne po-
chopit, muslme nejdfive popsat pribeh deformaci
pfi kosem valcovanf.
Kuielovity tvar vilci nebo kotouci vytvafi ve
smeru valcovani zvlaetni profil kalibru, kterym
41
Obr. 12. Prilbeh trvalych deformaci v kruhovem priltezu
pod fi inkem pfl6neho tlaku.
Obr. 13. Smykova napetf v kruhovem prtlfezu vystavenem
pfienemu tlaku.
material sochoru nebo ingotu prochizi tak, ie jed-
notlive eastice materialu vykonavajf eroubovity po-
hyb. Ve smeru podelnem se sochor. nejdrive kuie-
lovite zuiuje a vznikly duty peedvalek pak kuie-
lovite rozeifuje. Rovina, kterou miieme proloiit
kolmo k ose sochoru v miste, kde ma sochor po stla-
cenf mezi vilci nejmenef primer (piesne vzato nej-
menef malou poloosu sveho ovalneho 'prifezu) a
ktera prochazf stfedy kruhovych prUezi valci
v jejich nejveteich primerech, nazveme rovinou
prichodu. Je to roving ~ - i;, kolmi k nikresne
v pidorysu obr. 8, pfip. obr. 9. Cast kalibru od
vstupu sochoru mezi valce ai k. roving prichodu
nazveme vstupni derovaci kuzel, east kalibru za
rovinou prichodu ve smeru derovanf nazveme vy-
stupni kuzel, nebo tei kuzel pficneho rozvalcovani.
Ph uchopeni sochoru nebo ingotu valci ci kotouei
derovaciho stroje pisobf obvodova sfla ' souhlasne
se otacejlcich valci tak, ie jedna jeji sloika pisobf
jako obvodova sila na povrchu sochoru nebo ingotu
a otaci jim a druha sloika, pisob1cl ve smeru osy
sochoru nebo ingotu, vtahuje material mezi valce.
121
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Sochor nebo ingot se ve vstupnim kuzeli smaekne
a jeho kruhovy pruiez se zmgnf v prlez piibliine
ovalny. Ph tom, jak sochor nebo ingot postupuje
dale do valcu, se jeho prurez stale vice redukuje,
at v roving pruchodu je tato redukce prurezu,
s m a e k n u t f, nejvgtsf. V teto roving jsou roz-
dily poloos ovalneho prurezu sochoru nejvetgf.
SNER OTAE?Nl
Obr. .14. Slolky radialnfho tahovaho napetf.
Ve vstupnim kuieli dochazf k p i? f e n e m u
v a l c o v a n i mezi valci ai k roving, ktera se do-
tyka gpieky trnu a stoji kolmo k ose sochoru nebo
ingotu, to je kolmo k ose derovanf. V teto easti
vstupniho kuiele se pod ucinkem pifenych tlaku
dgrovacich valcu gastice materialu v ose sochoru
nebo predvalku rozrugujf a tvoHH se dutina.
TLAK TAH
W
44
VSTUPN/ KUZEL VYSTUPNI KUZEL
.~
SPIER D?ROVANl
Obr. 15. Schema rozdaleni axialnich, tangencialnich
a radialnfch nap6ti phi kosem valcovani.
V dal?i Usti vstupnfho kuiele, do ktere ui zasa-
huje gpieka dgrovacfho trnu, dochazi sice k dalgf
redukci prufezu, avgak soucasng se material pHfeng
rozvalcuje mezi valci a trnem. Zde pusobf jig trn
jako dalgf (ttetf) valet.
Ve v$'stupnfm kuieli pokraeuje toto priene roz-
valcovanf mezi valci a trnem. Tloukka steny pI'ed-
valku se zeslabuje, jeho vnejgf primer se zvgtguje,
at v ureitem okamaiku zvgtgovanf vngjgfho prfil-
122
meru predvalku a zeslabovanf stgny, prestava, pred-
valek ma prurez mezikruif (ph valcovani mezi
trnem a valci ve vsstupnim kuaeli mel tvar ovalny)
a ziskava tak svuj koneeny rozmer.
PHfene valcovani ve vstupnim kuaeli a tea ve vy-
stupnfm kuieli, spojene s redukci prurezu, must
mft nutne za nasledek osove prodluiovani sochoru,
pap. predvalku, jak lze dokazat ze zakona stalosti
objemu, ktery must v easove jednotce projit urei-
tym prilrezem. Z toho plyne, ae v materialu vznikajf
i osove napetf, vyvolana ueinkem sil piemistujfcfch
material ve smeru osy derovani.
Systematicky se zabyval problemem derovanf
I. Fomieev, ktery svoje uvahy oprel o eetne prak-
ticke pokusy a o pozorovanf provadgna na ume-
lych treacieh v derovacim stroji9). Dutina vznika
v predvalku pod ueinkem radialnfch tahovych na-
petf. Tato radialnf tahova napetf dosahujf takove
velikosti,ze rozruaf vnitrnf osove pasmo materialu,
sochoru nebo ingotu a vytvorf dutinu. Na rozdil od
theorie Siebelovy, ktera priefta vznik dutiny vlivu
smykovych napetf a jejia spravnost je prfpustna jen
potud, ae vysvetluje spontannf rozrugovanf vnitr-
nfch, osovych vrstev materialu jako neprfmy du-
sledek pHfeneho tlaku ph prfenem valcovani, theorie
Fomieevova vysvetluje vznik dutiny ucinkem ra-
dialnfch tahovych napetf, ktera jsou ovladatelna,
efmi je ovladatelny i vznik dutiny. Podle Fomieeva
mozno vhodnym tvarem nastroju a jejich vzajem-
Obr. 16. Schema nap6ti tangencialnich a radialnfch.
nym nastavenfm vest dgrovacf proces tak, ae uvol-
hovanf materialu nastava pravg na "apiece dgrova-
ciho trnu a tvorf tak predpoklad, ae predvalky maji
hladky vnitrnf povrch.**)
Vysledne radialnf tahove napetf se geometricky
sklada ze sloaek vznikajfcfch jednak ucinkem tan-
gencialnich sil, jednak roztahujicich sil na derova-
elm trnu, jednak ucinkem sil, vtahujfcfch material
do vstupniho kuiele. Vysvetlenf je patrno ze sche-
mat obr. 14.
Na elementarnf eastice a a b, stejng vzdalene od
stredu, pusobf tangencialnf shy z. Sloaka napetf
v radialnim smeru, t. j. ve smeru spojnice ab, je a
a obdrafine ji rozloaenim shy pusobfcf v bodech a
**) Toto uvolliovani materialu neni Oak zpdsobeno tim,
le by trn material ,vrtal"; to by muselo mit za nasledek
zvy?eni spotieby energie, potiebna pro derovanf. Naopak,
darbvaci proces vedeny podle principu FomiLevova me
za nasledek snilenf spotteby energie.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Roe. VIII., his. 3. Po&a: Zdsady racionalniho derovani...
a b jako ucinek obvodove sily, ktera zpasobuje ota-
ceni sochoru nebo ingotu. Napetf a je prvni sloika
vysledneho radialnfho napetf, ktere pusobf vznik
dutiny.
Druhou sloikou tohoto radialnfho napetf je na-
petf a2 jako radialnf sloika sily al, ktera zpasobuje
rozhaneni materialu na trnu a ptlsobi ve smeru po-
vrchove primky trnu.
Tretf sloikou radialnfho napetf v ose sochoru je
napetf, ktere vznik6, nasledkem srouboviteho vta-
hovanf sochoru pri prachodu vstupnim kuielem.
Pokud jde o rozdeleni osovych, tangencialnich
a radialnich napetf a jejich velikost a smysl, nejsou
jeete znama presna kvantitativnireseni. Na pod-
klade provedenych pokusy a studiem prabeha de-
formacf pri derovani lze pouze usuzovat na rozde-
leni a ucinek techto napetf, jak je schematicky
znazorneno na obr. 15.
Podle schematu osovych napetf je jasne patrno,
pros povrchove vrstvy materialu na predvalku
predbihaji pied vnitfnimi vrstvami. Ze schematu
radialnich napetf je pak zfejmo, ie jejich ucinek
na rozdeleni, rozrusenf vnitrnfch vrstev materialu
se uplatuuje pied rovinou prachodu, kde tato na-
petf pi5sobi jako napetf tahova.
Sloiky tahovych napetf podle theorie Fomice-
vovy davaji vyslednici, ktera male co do velikosti
prestoupit hodnotu meze pevnosti materialu a vy-
tvorit v osovych vrstvach sochoru dutinu. Prak-
ticka cena teto theorie spoeiva v tom, ie vytvorila
predpoklady pro vedenf takoveho derovaciho pro-
cesu, pfi nemi je zabraneno predcasnemu vzniku
dutiny. Spravnost teto theorie potvrdily prate P. T.
Jemeljanenka, Ju. M. Matvejeva a Ja. L. Vatkina
a zejmena pak pokusy I. V. Dubrovskeho a L. I.
Matlachova1o). Dubrovskij a Matlachov dokazali na
podklade praktickych pokusy vest derovaci proces
bez piedcasneho vzniku dutiny jeste piedspickou
derovaciho trnu a zavedli velmi uspesne derovani
na trnech s ,nosikem". Derovani na techto trnech
probfha pri nizke spotrebe energie a pfedvalky majf
h1adky a cisty vnitrni povrch.
Jiny vyklad o pricine vzniku dutiny podava A. F.
Lisockin 11), ktery vysvetluje vznik dutiny tim, ie
si valcovany prafez predstavuje rozdelen na sou-
stredene prstence, ktere se po sobe vzajemne rozval-
cuji. Vysvetleni je patrrlo ze schematu obr. 16. PH
vzajemnem rozvalcovani jednotlivych prstenca po
sobe se uplatuuje snaha, ie vnejsf vrstvy se roz-
valcovavaji vice nez vnitrni, a to na ukor tlousfky.
Tak vznikajf tahova tangencialni a radialnf napetf,
ktera. 2;pasobi rozrusenf vnitrnfch vrstev materialu
a vznik dutiny.
Problemem pricin vzniku dutiny se zabyvali jeste
nekteri dalsi soveteti vedci. Z nich na pr. V. S. Smir-
nov odvodil na podklade pokusy rovnici pro vypo-
cet t. zv. ,kritick6ho smacknuti", t. j. kriticke re-
dukce pryrezu, ph ktere jii dochazi ke vzniku duti-
ny sochoru pri kosem valcovani (12). Objem du-
tiny v derovacim sochoru vyjadruje empirickou
rovnici
/ ,3
vd-2,8?vot10?ad-e)? %1,
do do
vd - objem dutiny pfedvalku po valcovani,
vo - objem sochoru pied v5lcovanim,
dd - prdmer pfedvalku po derovani,
do - prdm6r sochoru pied ddrovanirn,
to - delku sochoru pfed d6rovanim,
- kriticke smacknuti (redukci) v %, pfi ktere vzni-
ku dutina.
Kriticke smacknuti (redukce) v procentech pro
uhlikovou ocel s obsahem C = 0,46 % a pri do > 2
je vyjadreno v zavislosti na teplote touto empiric-
kou rovnici.
s = 11,9-0,0096 ? t (16)
kde znacf t teplotu materialu (v rozmezi od 800 do
1300 ?C).
Pro razne teploty a razne pomery d0 odvodil V. S.
Smirnov grafickou zavislost pro kriticke smacknuti,
ktere platf pro uhlikovou ocel s 0,56 % C13).
Zhodnoceni theorii koseho valcovani.
Ph kritickem zhodnoceni theoril o pricinach
vzniku dutiny v sochoru nebo ingotu pfi kosem vat-
covani prichazfine k tomuto zaveru:
1. Theorie vyslovene K. Gruberem a F. Kocksem,
G. B. Lobkowitzem, jakoi i prvnimi theoretiky ko-
seho valcovani (F. Reuleaux a J. Torka) se uka-
zaly nespravne. Spravneji osvetluje vznik dutiny
J. Gassen, kdyi poukazuje na vylucny vliv ucinku
pricneho valcovani. Theorii prfcin vzniku dutiny
veak dfisledne nerozvadi a neosvet]'.uje.
2. Spravne zaklady pro theoretic:ke osvetleni pri-
ein vzniku dutiny- ve valci namahanem v raznych
smerech pricnym tlakem podal E. Siebel, jehoi vy-
vody byly potvrzeny praktickymi pokusy pi4i Ito-
vani hlinfkovych valeeka. 17cinek smykovych na-
petf, jimi jedine pri6ita pricinu vzniku dutiny,
plati pro pfipad ruznosmerneho namahani valce
prfcn -m tlakem ai do oblasti trvalych deformaci.
S tfmto vysvetlenim nelze veak pine vystaeit pro
theorii, ktera by uspesne vysvetlovala vznik du-
tiny ph kosem valcovani v celem souhrnu tohoto
sloiiteho a technologickeho procesu.
3. Nejbliie pravde je theorie sovetskeho vedce
Fomiceva- ktera vysvetluje theoreticky v celem
rozsahu derovaciho procesu prfciny vzniku dutiny
ueinkem radialnich tahovych napCti a diva prak-
ticky navod, jak tento vznik ovladat. Prakticke
uplatneni theorie Fomicevovy vedlo k pozoruhod-
nemu pokroku ve vedenf derovaciho procesu a
k zracionalisovani valcovani bezesvych trub potla-
cenim pfedcasneho vzniku dutiny :pfed spickou de-
rovaciho trnu.
Fomicev reef problemy derovaciho procesu kvali-
tativne, ne veak kvantitativne. Vseobecne nutno
konstatovat, ie i pies znacny pokrok v theorii ko-
seho valcovani, ktery prinesli soveteti vedci, nenf
dosud cely problem tohoto technologickeho pro-
cesu po vsech strankach theoreticky pine osvetlen.
(Pokracovkni)
123
i
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
1) S. I. Borisov: ,Usilija zachvata metalla pri pro?ivke
v kosoraspolotenych valkach." Stal', 1950, No. 11. str. 997
at 999.
2) K. Gruber: ,Aber die Herstellung nahtloser Rohre
unter Berucksichtung des Mannesmann-Schragwalz-Ver-
fahrens." Stahl and Eisen, 39. Jg. (1919), Nr. 36, str. 1029
at 1036; Nr. 37, str. 1067 at 1075.
3) F. Kocks: ?Das Schragwalzen." Stahl and Eisen, 47.
Jg. (1927), Nr. 11, str. 433 at 446.
4) A. N611: Stahl and Eisen, 47. Jg. (1927), Nr. 41, str.
1692 at 1693.
5) G. B. Lobkowitz: ?Das Schragwalzen." Die Rohren-
industrie, 20. Jg. (1927), Nr. 5, str. 71 at 74; Nr. 7, str. 103
at 104; Nr. 21, str. 339 at 347; Nr. 22, str. 363 at 365.
6) E. Siebel: ,Grundstitzliche Betrachtungen z. Schrag-
walzen." Stahl and Eisen, 47. Jg. (1927), Nr. 41, str. 1685
at 1691.
7) J. Gassen: ?Das Wesen des Schragwalzens." Archie
fur das Eisenhuttenwesen, 1. Jg. (1927), Nr. 2, str. 127 at
136.
8) R. Mooshake: ?Die technische and betrieb~ wirt-
schaftliche Entwickelung des Mannesmannrohr-Walzver-
fahrens." ZvlA?tni otisk ze Stahl and Eisen, 53. Jg. (1933),
Nr. 19, str. 465 at 488.
9) I. FomMev: ?Process pro?ivki zagatovok v diskovom
pro?ivnom stane." Stal', 1940, zvlA?tni v$'tisk z prosince,
v6novany v~rob6 trub, str. 13 at 20.
10) I. V. Dubrovskij - L. I. Matlachov: ,Raspoloienije
opravki i obrazovanija plen na trubach." Stal', 1947,
No. 7, str. 626 at 629.
41) A. F. Liso6kin: ,Popere6naja prokatka." Stal', 1946,
No. 6, str. 378 at 385.
12) P. T. JemeljanAnko: ?TAorija kosoj i piligrimovoj
prokatki." Metallurgizdat, 1949, Moskva.
13) Ju. M. MatvAjev - Ja. P. Vatkin: ,Kalibrovka val-
kov i instrumenta trubnych stanov." Metallurgizdat, 1951,
Moskva.
OCHOBbI paLLnoHaJIbHo HpOU1XBKH
IIPH HPOKaTKe 6eCIIIOBHMX Tpy6.
14Hm. u-p, B. IIoqTa.
Hpu paquonaJlbnoM cnoco6e npou3eoacmea
npoulumou 3aeomoeicu (ewlb3bl) Heo6xoauMo CO-
6J1100amb ciieayloique 2JIa6Hbie npu11 unbl:
H32omo8JleHHasi 3a2omoelca 0oJla1eRa 6blmb
OJiUHHOh u moHriocmexxoU, 2Jlaal^iou u 6e3 3KC-
gexmpu-IHOCmu, a npou3eo9cmeeRRb16 npoqecc -
Kpam'iauuluM U C MuxuMaJlbnou 3ampamou
3Hep2uu. OOHUM ua nep6blx yciloeuu paquoxaJm-
Ho2o npoqecca npoulu6KU A6JlAemcA Ha0edtiCHblu
3axeam 3aeomoei u 6aaKaMu u epatgenue ee npu
npoqecce npoKamKU. Yc.no6ua aaxeama aaeomoeKu
eajma.MU MO31CHO npe0cma6Umb 8 eu0e MameMa-
mulieeKO2o coomxoulexuA, Komopoe onpe0ensiem
eimmue e3aUMHO2o yKaoRa earlKoe u yerloe o6pa-
syiou4eu KCHyCbi mw m
Ho006HbiM c6paaoi eo3MO31cx0 onpeae.zumb
u ycsloeuA epauuexuA. Ha ocxo8GHUU pacuema
ebunelcaem, 'imo npu npuwimoM yeae HaKJlona,
o6pa3oeaHHOM OCb1O 6a.iKa U OCb10 npOWUBKu
paeHOM 6-70, Hau6onee 8b1200HblI y2o4 o6pa-
aylou4eu Koxycxocmb earmma - 3-40. BoJlbuluu
yeorl o6pa3y1ou4eu nonu3lcaem yc.oeuA xopome2o
aaxeama. zlmo vacaemm meopuu npoWu8KU Mae
mepuasa 3aeomoeKU npu Kocou npolamKe, Heo6-
xoOuMo npe34cOe eee2o yliumbieamb Oeucmeue no-
nepeliHblx OaerleHUu. HpuuuHOio 603HUKHoeenuA
nortocmu npu npoulueKe Aemmomcii pa0Uab.nHbl-
pa3pbl8Hbie HanpA3scenuA, KaK 3m0 6blJ10 aoKa3aH-
H. IoMuueebzM, eonpeNu meopuAM HeMegKux a6o
mopoe.
Ulozeni valcu valcovacich stolic.
Ing. Fr. Wiesner, Praha. 621.944
(Poiadavky na ulofen? vdlcu. Valivd a kluznd loiiska, jejich vlastnosti a proveden?. Vhodnost pro poutit? jednoho
a druh6ho druhu lozisek.)
Velke valcovacf rychlosti a s tim spojene velk6,
drive netuiene vykony novodobych valcovacich trati
byly umoineny vyvojem elektrickych pohonu a vy-
vojem ulozeni valcu. Loiiska valcil ve valcovacich
tratich pracujf za nejnepriznivejgfch podminek,
jsouce vystavena nebezpecf zndiitenf okujemi
i chladici vodou, vysokym teplotam a castym na-
razizm. Vyroba pfesnych loiisek s nejmensim sou-
6initelem treni umoinila pouifvani mnohcva1covych
valcovacich stolic a tim i' hospodarne valcovani ai-
rok fich pasii za tepla i za studena.
Jelikoi u moderni vicevalcove valcovacf stolice
jsou pracovnf valce uloieny pouze ve vodicich lo-
iiskach, pfenagi se vsechen radialni tlak na operne
valce, jejichi prumer byva nt kolikanasobna vetMM
a dovoluje proto pouiitf mohutnych opernych lo-
iisek.
Na ulotenf valcu valcovacf stolice jsou pfi pro-
vozu kladeny tyto poiadavky:
1. Musi byt schopno zachytit spolehlive vysoke
valcovacf tlaky, cinfcf ai nekolik set tun.
2. Musi pracovat beze men, i kdyi toto vysoke
zatfienf trva del?f dobu.
3. Musf mft co nejmeniiho soucinitele tfeni, aby
124
nebylo nutno pohanet operne valce, nybri aby se
tyto valce otacely pttsobenim tfeni od pohinenych
pracovnich valcil.
4. Musf byt dobfe utesneny, aby se zabranilo vni-
kanf vody a okujf, nebot na valce pusobf behem
provozu vodni sprchy, ktere mail ze U el zbavit val-
covany material okuji a ochladiti valce.
Uvedene poiadavky splnujf dnes jen dva druhy
loiisek a to :
a) valiva loiiska,
b) kluzna loiiska s olejovym filmem.
a) Valivc loiiska.
Vyhodou valivych loiisek je pfedevsim jejich
malt' soucinitel tfenf, ktery podle A. Palmgrena
cini pro dvourada naklapecf loiiska asi 0,0018. Opo-
tfebenf jest rovnei velmi nepatrne, mazanf a obslu-
ha jednoducha. Nevyhodou maze byt za jistych
okolnostf nepffznivy pom6r mezi vnej fm a vnitf-
nfm pramerem loiiska, ktery nuti ke zvethenf pru-
meru operneho valce nad hodnotu nutnou k zame-
zeni prilhybu. Kaid ' cep valce byva uloien bud' ve
ctyfradem kuielikovem loiisku soustavy ,,Tim-
ken", jak to znazorfiuje obr. 1, nebo ve dvou dvou-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
fadych naklapecich valeekovych 1oziskach, vole-
nych podle okolnosti obvykle z fad' 230, 231 nebo
232 podle ,SKF". Tato loiiska, prave tak jako ku-
telfkova, skytaji dostate6nou bezpecnost k zachy-
ceni pffpadnych men:3ich axialnich sil, vznikajicich
hlavne nasledkem neste jnomernosti valcovaneho
materialu. Valeekova loiiska jsou bud pevn6 nata-
Obr. 1. Ctyifade kutelikove lotisko soustavy ?Timken".
iena na konicky cep, jak to znazoriiuje obr. 2.,
anebo suvne nasazena na cep valcovy, coi je zna-
zorneno na obr. 3. Prvnf z obou zpusobu zarueuje
lepil pracovnf podmfnky, neboe spojenf cepu s lo-
ziskem je pevne, pffpadne vymontovanf loiiska jest
veak obtfine a provadf se vtlaeenim oleje mezi
vnitfnf kroutek a eep. Uloieni celeho loiiskoveho
telesa v kulovych plochach, aby i pfi pffpadnem
prohnutf valce byla obe loiiska stejnZ zatfiena, pro-
vadf se zfidka, protoie stavitelne loiiskove teleso
s dvoufadymi naklapecimi valeekovymi loiisky
umoifiuje stejnomerne rozdeleni zatiienf na obe lo-
iiska i tehdy, nejsou-li vile v obou lotiakach a
Obr. 3. Suvne nasazenf vfileekoveho loiiska na eepu.
jsou-li prumery obou vnejefch krouiku naprosto
stejne.
Volba vlastnich loiisek se r"fdi znamymi smer-
nicemi udavanymi vyrobci. lYnosnost loiiska pro
ureite otaeky se opravuje s ohledem na potfebnou
nejmenif trvanlivost v hodinach, ktera byva pro
uvaiovane nejvyeei zatiienf valcovacf stolice sta-
novena nejmene hodnotou 5000 hod., coi pfi jedne
osmihodinove dennf smene odpovfda dobe dvou let.
PH tom je nutno uvaiit, ie se stoupajfcfmi otackami
unosnost loiisek klesa, na coi je tfeba u valcova-
cf ch stolic s promennym poctem ota ek brat zfetel.
Pfi tomto zpisobu volby loiisek pracujeme a fa-
dou ,bezpe6nostf".
1. NejvyMho valcovaciho tlaku, pro ktery byva
stolice konstruovana, se zpravidla nedosahne.
2. Loiiaka jsou namahana pouze pfi vlastnf val-
covacf praci, ktera 6inf podle druhu valcovaneho
materialu 30 ai 75 % pracovnf doby.
3. Skuteena trvanlivost loiiska byva nekolikana-
sobkem doby udavane vyrobcem.
Rozmer 6epu operneho valce je dan dovolenym
namahanim materialu v ohybu. Vypofteme ho z val-
covaciho tlaku a ze vzdalenosti od stfedu loiiska
VNt o LCE 1
FKa
300 500 700 D00
VNITlOl1.0 IALIVEN0 L021$KA Vmm
Obr. 4. Vztah mezi vnitfnfm prtrmerem. loiisek a vnejbim
prilmerem va1cfi pfi rdzne unosnosti loiisek.
k vetknutf cepu do telesa valce.:Pak, vychazejfce
z prumLru eepu, zvolime podle shora uvedeneho zpu-
sobu vhodne loiisko, pH cemi beremne ohled na vnej-
ei primer valce, ktery jest ureovan potfebnou odol-
nosti proti prohnutf a byva asi 0,4 ai 1,0 delky
vfilce.
Zavislost vnitfniho prumeru loiisek (prumeru
cepu), jejich unosnosti a vnejaiho primaru valve
podle H. P. Lemma ukazuje obr. 4. Uvaiovany po-
eet obratek loiisek jest zde n = :12/min. Jsou to
ov?em obratky pomerne nfzke, nebof na pf. u nej-
rychlejsi valcovacf trati cinf konecna rychlost pasu
120 km/hod, cili operne valve pfi prumaru 1300 mm
konaji pfibliine 500 obratek za minutu. U'nosnost
valiveho loiiska pfi tomto po6tu ota6ek klesne v po-
meru k unosnosti pri 12 otaekach/:min asi na jednu
tfetinu.
b) Kluznd loNska s olejovym filmem.
V pHpad6 kluznych loiisek jest situate jinn nei
v pfipade loiisek valivych. ~atfm co loiiska valiva
vyrabejf svetozname firmy ve vhodnem provedeni
pro kaidy ilcel a vyrobci valcovacich stolic je ku-
pujf hotova, vyrabi si kluzna loiiska obvykle aim
spotrebitel; kterym jest v tomto pfipade vyrobce
125
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
valcovaci stolice. Jejich jakost a ii6innost zavisf na
tom, jak dokonale se podaii vyrobci zvladnout pro-
blem mazanf. Mazani kluznych lozisek se pohybuje
v rozmezi od pfimeho styku povrchu ota6ejiciho se
hfidele s povrchem loziskove pane az do 6ist6 hy-
drodynamickeho mazanf, kdy je mezi panvi a 6epem
nosny olejovy film, ktery zmensi treni na minimum.
Dosazeni tohoto stavu jest cilem vsech vyrobcu
kluznych lozisek.
Hydrodynamicke mazani se pro svoje vynikajici
vlastnosti pravem poklad& za idealni. Silny nosny
olejovy film slouzi nejen
ke zmen6eni treni, jehoz
,,yy
PANEV LO2IS}fA
Obr. 6. Excentricke ulozeni hridele v panvi loziska.
sou6initel se zde pohybuje mezi hodnotami 0,01
a 0,005, nybrg i k prenosu tlaku. Hfidel plave na
olejovy vrstv6 a tim je opotr"ebeni loziska vylou6eno.
K dosazeni hydrodynamickeho mazanf je vsak
nutno splnit ur6ite pfedpoklady. Jde zde o 6iste
proud6ni, ph n6mz se pohyb mazacf tekutiny m6ni
v tlak, jenz zvedne hridel z pane a uskute6ni tak
jeho plavani na olejovem filmu. Pom6ry v rovno-
b6zne mazacf mezefe, t. j. lezi-li st"red 6epu pfesn6
ve stfedu loziskoveho otvoru, znazornuje obr. 5.
Hfidel se ota6i obvodovou rychlosti v a rychlosti
l4IVKY
0. -3
KONEC
NOSNE &S TI
KLUZNE PLOCUY
\ BVOD
HIDELE
-1 ? f
Obr. 7. Prubehy tlaku.
jednotlivych olejovych vrstev v mezefe jsou fim6r-
ne jejich vzdalenosti od pane, nebof nepatrne od-
stredive sily lze zanedbati. Mnozstvi kapaliny do-
pravovane mezerou mute stejn6 snadno prouditi
kterymkoliv jejim prufezem; proto nevznika nikde
tlak. Paralelnf mazaci film tedy neni nosny a ne-
muze proto pfenaseti hydrodynamicky tlak. Vzda-
lime-li stied hridele od- stfedu pane o vzdalenost
e (vystlednost), vznikne mazacf mezera excentric-
keho tvaru, jejfz prufezy nejsou vsechny stejne.
Jelikoz vsak kazdym prufezem mezery musi prote-
kat stejne mnoistvi maziva, vznika v zuzenem mis-
t6 sblizenf proudovych vlaken, a to je spojeno se
vznikem tlaku. Excentricke ulozeni hfidele v panvi
loziska znazornuje obr. 6. V pripad6 a) znazorn6nem
na tomto obrazku 6ini pom6rna vystrednost
X= Rc r =1-Rh? r =0,8
a v pfipad6 b) je X = 0,95
126
Na obr. 7. jsou k t6mto ob6ma p?ipadum zakresle-
ny piislusne prub6hy tlaku. Z obrazku jest zr"ejme,
ze s ohledem na plochy tvar po6atku kiivek tlaku
je pro unosnost loziska sm6rodatny pouze maly ilsek
jeho obvodu v okoli nejmensi sirky mazaci mezery,
ktery odpovida stredovemu fihlu asi 30?. Ostatni
6asti pane jsou pro nosnost bez vyznamu.
Chceme-li dosahnouti v mazacf mezere co nejv6t-
siho tlaku a tim i nosnosti, musime zajistiti toto:
a) aby mnoistvi maziva, vtla6eneho do mazaci
mezery, bylo co nejv6t6i,
b) aby tomuto mazivu bylo uniknuti z mazaci
mezery co nejvice znesnadn6no.
Ob6 uvedene podminky si vlastn6 odporuji, nebof
plnime-li prvou tim, ze zv6t9ime mazacf mezeru
k dosazeni hojn6jsiho pruchodu maziva, odporuje-
me druhe, nebot mazivo'muze z mezery op6t lehce
unikati. Zmensime-li mezeru, abychom splnili dru-
hou podminku, odporujeme podmince prvni. Pouzi-
tim Reynoldsovych theorii o proud6ni z r. 1885
a pozd6jsich vyzkumu Sommerfeldovych muzeme
po6etn6 stanoviti nejvyhodn6jsi pom6ry pro mazacf
mezeru. Prom6nne vlivy, pusobici na lozisko b6hem
provozu, jako ohfati, vnitini pnuti i ruzne nepies-
nosti phi vyrob6 a montazi, vsa.k zpusobuji, ge
spravny tvar klinovite mazaci drazky phi obvykle
nepatrne villi v lozisku (0,1 mm na prum6ru) ne-
byva zachovan. To ma za nasledek libovolne a ne-
ovlivnitelne zhorseni nebo zlepseni mazacich pod-
minek. Abychom uvedene libovolne pusobici 6inite-
le vyriadili a za kazdych okolnosti zachovali pro ma-
zanf vhodne podminky, museli bychom zv6t9iti ukos
klinu mazaci mezery 5 az 10krat. To by znamenalo
zv6tsiti excentricitu a vuli v lozisku rovn6z pet ag
desetkrat, a tim bychom dosp6li k nefinosne hodno-
t6, nebof yule by pak 6inila phiblilne 1,5 % pru-
m6ru loziska. Je proto nutno odd6liti od sebe ex-
centricitu loziska a ukos klinu mazaci mezery, cog
vyresili E. H. Waring a pozd6ji nezavisle na n6m
W. Frossel zpusobem znazorn6n -m na obr. 8. Zna-
zorn6nym konstruktivnimresenim loziska je bran
zfetel i na drive zmin6nou okolnost, ze pro nosnost
olejoveho filmu je sm6rodatna, pouze cast obvodu
v rozsahu 30? okolo nejuzsiho mista mazacf mezery.
Rozd6lime-li takto kluznou plochu loziska na 6tyri
6asti, vytvori Si kazda z nich vlastni nosny film,
a mezery mezi jednotlivymi plochami lze vyuzit pro
bohat6 dimensovane pfivody maziva. Kazda z kluz-
nych ploch pusobi na rotujici hridel samostatn6 si-
PANEV ILO2ISKA
Obr. 8. Obr. 10.
Obr. 8. Excentricita loziska a ukos klinu mazaci mezery.
Obr. 10. Promenne veliLiny, vyskytujici se u kluzneho
loziska.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Roe. VIII., is. 3. Wiesner: Uloteni vdleu vdleovaeieh stolic.
lou, takie by se nezatfieny hffdel umistil pfesne
v ose loiiska. PH jeho zatfienf s jedne strany se
zmengf mezera klinu zatfienf' plochy, to pfisobi
zveteenou silou, zatfm co protilehli strana, kde se
mezera zvethila, pusobf silou pfislusne menif. Sily,
ktere vyvozuje loiisko, se automaticky vyrovnivaji
se silou pfisobici zvencf a nastane rovnovaha. Lo-
iiska se etyfmi plochami se hods pro v5ti;f a lo-
iiska se tremi plochami pro menef pri mery.
1 2 3 4 5 6 7
OBVODOVA RYCHLOST V m/ssc
Obr. 9. Srovngni unosnosti valivych loiisek a kluznych
loiisek s hydrodynamickym mazdnfm.
Vlastnosti loiiska, teto konstrukce jsou:
1. Po obvodu loiiska jest vytvofeno n6kolik nos-
nych filmi s odpovidajicfmi nosnymi silami.
2. Vylouceni kovoveho dotyku mezi hffdelem
a pfinvf loiiska a proto vysoka trvanlivost.
3. Vysokfi trvali nosnost, pohybujfci se mezi 80
a 200 kg/cm2.
4. Moinost zaehyceni nekolikanasobne vyaafho
razoveho zatfienf, ktere ov:Aem podstatne zavisi na
dobd trvani razu a viskosit6 maziva, nebol: k hydro-
dynamicke nosne sue pfistupuje jeste odpor ma-
zadla proti vytlaeeni z mezery a tento odpor mfiie
dostoupiti zna&ych hodnot.
100
10
2
1
0001 001 01 1 1o too
SOMMERFELDOVO 5SLO So.py/Q,
Obr. 11. Zdvislost hodnoty f/~ na Lisle So.
5. Nepatrne ztraty tfenfm, jehoi sou6initel se
pohybuje mezi hodnotami 0,01 ai 0,005.
6. Vhodnost pro nejvyssf i nejniisf otficky. Nej-
menaf dosud vyzkousena obvodovi rychlost cinila
0,00005 m/sec. a nejvysgf 31 m/sec., obe ph speci-
fickem zatfienf p = 150 kg/cm2.
7. Bezhluenost a tlumici ilcinek.
8. Pffpustnost nepatrne viile v loiisku, anii se
tim ohrozf funkee mazfini. Byla provedena loiiska
s vfilf 0,01 % prfimeru, kdeito u obvyklych cylin-
drickych loiisek cinf tato vile 0,1 at 0,2 % prfi-
meru.
Za mazivo mohou slouiiti nejrfiznejAi tekutiny,
ktere majf potfebnou viskositu, nevyparuji se za
teploty panujici v loiisky a nepos`kodf material lo-
iiska. System mazfinf mfiie byt bud' obeiny tlako-
vy nebo jen ponorny, dovolf-li to tepelne pomiry.
Hydrodynamickfi noanoat se vypoCte ze vzorce :
kde znaCi:
P - nosnost
'1 - viskositu
v - obvodovou rychlost hfidele
C - nosnou hodnotu loiiska, z'avislou na tvaru
mezery.
Shora uvedene poznatky ukazujf, ie kluzne loii-
sko s hydrodynamickym mazfinfm je schopno sou-
We a valivymi loiisky. Co do nosnonti, potvrzujf to
i zkouiky provedene asi pled osini lety E. Heide-
broekem, ktery srovnaval unosnost dvoufadych na-
klfipecich valivych loiisek SKF fady 22300 s odpo-
vidajfcfmi kluznymi loiisky. Vysledky pokuafi, ktere
jsou graficky znazorneny na obr. 9, ukazujf, le pfi
q9=1
0
Obr. 12. Kluzne lofisko soustavy ?Morgan".
pouiiti dokonaleho mazanf tlakovym olejem mail
kluznfi loiiska, zejmena pH vyeaf obvodove rych-
losti, znacne vetef unosnost. V obrizku jsou jako
usecky naneseny obvodove rychlosti v metrech za
vtefinu a jako poradnice specifickh unosnost p,
ktera je pro valivfi loiiska vypoetena jako
P=bjd,
kde znaCf :
Q - zatiteni
b - Af ku loiiska
d - prtYmer vnitfniho kroutku.
Hodnoty mLrne unosnosti jsou pro kluznfi loiiska
znfizornena silnymi carami, pro valiva loiiska ea-
rami slabymi.
Volba loiiska. Promenne veli&ny, vyskytujfcf se
u kluzneho loiiska, znazorfiuje obr. 10. Nosey film,
vlastnf strojnf soueast pfenaejfcf tlaky hf1dele na
loiisko je nakreslen silne. Mazivo ma viskositu
v kg. s/m2, hffdel se toei ilhlovou rychlosti c _
= n/9,55. Ze zatfienf P kg a rozmerfi b a b v met-
rech vypoCCteme merny tlak
P = b D kg/m2.
Z rozdilu prilmerfi DP - DH = S v metrech, t. j.
z tlouafky mezery, vypocteme re:lativnf tlou.fku
mezery
s
Na obvod6 pfisobi treni F v kg; delime-li je tla-
kem P, obdrifine soueinitel tfeni f = F/P. Znfizor-
127
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Wiesner: Ulo,leni v(ilca vdlcovacich stolic. Roc. VIII., bls. $.
nenf vysledku si znacne zjednodusfine, uvaiujeme-
li misto samotneho soucinitele tfeni f pomer tohoto
soucinitele k relativnf tlousEce mezery ~, tak zvane
,,tfecf cislo f/~. Toto treci cislo jest ve velmi jedno-
duche zavislosti na bezdimensionalnfm cfsle So, od-
vozenem ze shora uvedenych velicin a nazvanem po
Sommerfeldovi.
P p9
D
b?W=-
So= l'
rl'
Znazornfine-li zavislost hodnoty f/4 na cfsle So
pff pouiitf dvojite logaritmickeho papiru, obdrzime
podle G. Vogelpohla diagram znazorneny na obr. 11.
Tento diagram byl nakreslen na zaklade vypoctu,
nacei byla jeho spravnost ovefena cetnymi zkouska-
mi a pokusy. Tfeci cfslo loziska must leieti uvnitf
carkovaneho pruhu. Diagram slouif kontrole sprav-
nosti konstrukce k posouzenf tfeni a posouzenf po-
uiivaneho maziva.
Na obr. 12 jest vyobrazeno kluzne loiisko s ole-
jovym filmem soustavy ?Morgan", vybavene axial-
nfm kluznym vedenfm. Mimo tento typ se tei pouif-
va loiisek, ktera maji axialnf vedeni provedeno
s pomoci 'valivych loiisek. Byva vyhodne, jak je
to znazorneno na obrazku, vloiiti mezi cep a panev
loziska jeste pouzdro upevnene na cepu. Zvetsi se
tim kluzna plocha a pouzdro mule byt uvnitr ku-
ielovite, col umoinuje zesfleni nebezpecneho ohy-
bem namahaneho prufezu cepu. gifka kluzne plochy
cinf asi 60 az 90 % prumeru loiiska. Merne zati-
1000
E
E
800
600
400
400 1
Ol I I I 1 1 10 .5
400 000 800 1000
VNIT4144 PANVE KLUZNEHO L02ISKA
Vmm
Obr. 13. Zavislost prumeru kluznych v5lcovfth ploch
loiisek na jejich iunosnosti a vnej?ich prumerech valcu.
lent nezavisf na poctu otacek a maze podle H. P.
Lemma dosahovat ai 200 kg/cm2 pH otackach men-
sfch nez n = 18, doporucuje se vsak voliti zatfieni
niiei.
Na vnejsf prumer valce nemivaji vliv rozmery
kluzneho loiiska s olejovym filmem. Toto lozisko
dovoluje pri stejnem vnejsfm prumeru valce vetsf
prumer valcoveho cepu, nez by byl moiny pff lo-
iisku valivem. Zavislost prumeru kluznych valco-
vych ploch loiisek na jejich unosnosti a vnejsich
prumerech valcu podle H. P. Lemma znazornuje
obr. 13. Krivky A, B, C znazoriiujf unosnost loii-
sek tehoi prumeru, ale promenliveho pomeru sfr-
ky b, ktera v pffpade A cinf 60 %, v pfipade B 72 %
a v pffpade C 90 % prumeru D.
.Pro spravny chod a trvanlivost loiisek jak va-
128
livych, tak loiisek s olejovym filmem, je dulelite je-
jich bezvadne utesnenf. Chladici voda, stekajicf po
valcfch, a okuje z valcovaneho materialu nesmi do
loiiska vniknouti. Nejcasteji se provadf tesneni
s gumovou manietou, obepjatou a pfitlacovanou
k cepu vinutou prulinou. Obr. 14 zobrazuje tesnenf
labyrintove a obr. 15 tesneni na horizontalnf a ver-
tikalnf plose podle R. L. Pearsona.
Obr. 14. TLsneni labyrintove.
Obr. 15. Tesneni na horizontalni a vertikalni plo?e podle
R. L. Pearsona.
Od roku 1932, kdy byla po prve provedena kluz-
na loziska s olejovym filmem, stala se tato loiiska
v konstrukci valcovacfch stolic vainym soupefem
valivych loiisek, ktera ai do to doby ovladala pole,
nehledfine-li k loziskum bronzovym a k loiiskum
z umele pryskyrice. Neni mono vseobecne urcit,
ktery drub jest lepsi. Valiva loiiska se vyznacujf
zasadne nejni .Mm soucinitelem tfenf a majf vyho-
du lehkeho rozbehu. Jejich vyrobci se snail odstra-
nit nevyhoalu, kterou jest prflis velky vnejsi pr{1-
mer vzhledem k prumeru vnitfnimu, konstrukci no-
vych typo, u kterych je tento pomer pffznivejef.
Existujf vsak pfipady, ve kterych ma kluzne lozisko
s olejovym filmem zrejmou pfevahu nad valivym.
Je to zejmena za vysokych otacek a dlouho trvajicf-
ho zatilenf. Duleiita jest vsak volba vhodneho ma-
zadla, ktere must vidy odpovidati provoznfm po-
merum.
Literatura.
1) Kulba6nyj I. G.: Mechaniceskoje oborudovanie pro-
katkich cechov. Metallurgizdat 1946.
2) Pearson L. R., Journal of the Iron and Steel Insti-
tute. 1947.
3) Lemm H. P., Stahl and Eisen 1950.
4) Vogelpohl G., Stahl and Eisen 1950.
5) Frossl W., Stahl and Eisen 1951.
YcTaHoBKa BaJIKOB npOKaTHbIx cTaHOB.
HH}K. cp. B1H3Hep
Aemop cpaenueaem munbi noaulunnuKoe Ka-
ienusl C cIOnbMcetluu, cayalcaulux a.aii ycmanoeiu
ea.auwe a npoiamnblx Knemax, a uMeHHO ux Kon-
cmpyKmuenble ceoucmea u I eaecoo6pa3rxocmb
npu.Menenuii Kaaxcao20 u3 yKa3axxblx munoe
noaulunnuKoa.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Zavislost ztrat morenim na zpusobu valcovani jemnych ocelovych plechu.
Ing. Josef T e i n d 1, Ostrava. 621.944-415
(Podstata mofen?. Vliv ruznych cinitelu na ztrdty mor"en?m. Povrch plechu a ztrdty mofen?m. Provozni pokusy
s plechy, vdtcovanymi za horka s poutit?m ru=e atmosf cry zahr"?vactch peci a r4izneho zpusobu vblcovdn?. Prak-
tick6 dusledky.)
Mofeni ocele, pochod, jfmz se majf odstranit Tab. I. Ztrata motenim podle Eisenkolba.2)
s povrchu ocele kyslicniky (okuje), bylo theoretic-
ky zkoumano nekolika badateli, ktetf popisovali
jednak slozenf vrstvy okujfl), jednak mechanismus
moriciho procesu2.3,4,5,0). Jedna z vrstev okuji,
wUstit, FeO, se snadno v kyselinach rozpouetf,
Fes04 naproti tomu tezce, Fe203 je pak ve srovnanf
s FeOsestkrat pomaleji rozpustny. Heinz Bab-
lik7) naael pak u HCl vetsf schopnost rozpouatet
okuje nez u H2SO4.
Zokujeny plech, ponoreny do kyseliny, se roz-
pouatf tak, ze nejprve kyslicniky zeleza reagujf
s kyselinou podle rovnice:
Fe5O2 + z H2X = (3y - 2z) FeX + (z - y) Fe2X3 + z H2O.
Dostane-li se kyselina az ke kovu, rozpoustf se
zelezo a vyvijf se vodfk:
Fe + H2X = FeX + H2.
Tato vedlejsf reakce podporuje mefeni, nebof
vodfk, ktery se vyvijf, odpryskava zbyvajici okuje;
proti tomu vodfk, vyvijejfcf se v atomarnfm stavu,
vnika do ocele a vyvolava zname bubliny (puchy-
ire)8).
Vetaina badatelu se domnfva, ze mofeni je ciste
chemicky proces rozpouetenf FeO a mechanicke
odpryskani okujf pusobenim vodiku. TJeprve sovet-
eti badatele V. 0. Kroenig a E. M. Sareckij9) doali
mei?enim elektrochemickych potencialu clanku Fe
(anodicka mfsta) - Fe (katodicka mfsta) - okuje
(katoda) k zaveru, ze morenf je elektrochemicky
proces rozpouetenf ocele a redukce vyseich kyslic-
niku na FeO vybijejicim se vodfkem. FeO je v ky-
seline rozpustny a podporuje odpryskavanf okuji.
Dale zjistili prevazne jen Fes04, ktery p isobi jako
aktivnf depolarisator. Fe20s se prakticky vubec ne-
redukuje. Vyvoj vodfku na anode. vznika cinnostf
lokalnfch clanku ocele.
Na anodickych plochach jdou ionty Fe++ do roz-
toku, na katodickych se vybfjejf vodfkove ionty, na
vlastnfch mikrokatodach ocele se vyvijf vodfk. Ve
vrstve okuji pusobf vodfk na kyslicnfk Fes04 a re-
dukuje ho na FeO, ktery je v kyseline lehce roz-
pustny.
Kteif jsou cinitele, ovladajicf rychlost reakei pri
mofeni? Theoreticky lze Nei, ze jak koncentrace,
tak teplota kyseliny ma velky vliv, a Eisenkol-
bova2) zkoumani to potvrzujf. Na rychlost roz-
pouetenf okujf a kovoveho zeleza v kyseline sirove
ma vliv spfse teplota nez koncentrace kyseliny. Po-
uzfvame proto pki pokusech, jez dale uvadfm, slabe
kyseliny strove 4 aZ 5% a teploty asi 60 ?C. (U ky-
seliny some je jiz rozpustnost okujf a zeleza za
normalnf teploty znacna a stoups s koncentracf
kyseliny.) Je-li v moiicf lazni dosti kyslfku a po-
hybuje-li se lazni, stoups rychlost morenf.
t sporna moridla, kterych pri pokusech pouii-
llou?tka
plechu
v MM
Ztrata mofenim
?
v /O
Prdmer
?
v /o
0,2
5,45 : 5,3 : 4,3 : 4,1
4,7
0,25
4,7 : 3,7 : 4,3
4,2
0,3
2,9 :3,6:3,1 :2,5
3,0
0,4
2,45:2,70
2,6
0,45
2,5 :2,7
2,6
0,5
2,8
2,8
0,6
2,2
2,2
1,0
1,56 : 1,6
1,6
vame, maji dvojf vyznam: jednak chranit kov pr"ed
rozpoustenim v kyseline, jednak urychlit roz-
pouetenf kyslicnfku a snfzit dobu mofenf ; soucasne
s tim zmeneit mnozstvf vodfku, vnikajfcfho do
ocele.
Je tf'eba jeete podotknout, ze se moff okuje bud',
po valcovani nebo po zfhani - t. zv. cerne a ?bile"
mofeni (?bile" na pr. pied pocinovanfm). Oba dru-
hy okujf jsou rozdflne svym slozenfm - valcovacf
okuje se dajf obvykle lehce vymorit, kdezto okuje
po zfhani se moH ph vyeef teplote (90 ?C).
M1uvf-li se o mofidle a mysli-li se tim na pr. ky-
selina sfrova, neodpovida to ph mofeni plechu
pravde. MoH se v louhu, ktery obsahuje kyselinu
sirovou a siran zeleznaty, ktery pusobf taktolo) :
snizuje pusobenf na povrch kovu a soucasne pod-
poruje rozpouetenf okujf, aniz prodluriuje dobu
mofenf.
Ztrata morenfm je v morfrnach dulezita velicina.
Zelezo rozpuetene moiidlem je,prakticky ztraceno;
i kdyz se z neho ziska zelena skalice, znamena piece
jen ztratu, nevyrovnanou zelenou skalicf. Ztrfitu
mofenim urcoval Eisenkolb2) laboratorne a sestavil
ji v tabulkich v zavislosti na teplote valcovani pro
jednu tlouefku plechu. Tato tlouefka plechu byla
krome Who zanesena do tabulky s vysledky v labo-
ratori, v nichz Eisenkolb zjistil ztratu mofenfm.
Eisenkolb jiz pozoruje, ze ztrata mofenim (mnoz-
stvf okujf) nesouhlasi zcela s vyvalcovanou plo-
chou, ale ze zavisi na tlouefce plechu a na tom, phi
jake teplote jsou plostiny a packy valcovany a jak
Jakost
Tlouleka v mm
Ztr' to motenim v %
I. II.
Mol'en6
1,0 a vice
1,0
0,80
plechy
0,60-0,99
1,50
1,20
10,40-0,59
2,--
1,70
A. 0,26-0,39
2,50
1,90
0,18-0,25
3,00
2,50
Lelten6
1,0 a vice
1,00
1,40
plechy
0,60-0,99
1,50
1,80
0,40-0,59
2,00
2,30
0,26-0,39
2,50
2,50
0,18-0,25
3,00
3,10
129
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
jsou v pecich vystaveny pfimemu zokujeni. Tab. I
ukazuje Eisenkolbovy vysledky a tab. II. vysledky,
s nimiz po6ital jeden zavod ve svych mofirenskych
kalkulacich. Ze srovnani je videt velky rozdil do-
konce jig ve dvou hodnotach, pouzivanych pro
kalkulace.
Ztrata mofenim nezavisi totiz jen na tloust',ce
plechu, na zpusobu mofeni v ruznych kyselinach,
VNIV NI
TABULE
IPISEDTA2NA ST LICE L HOTOVNI STOLICE J
Obr. 1 - schema valcovani jemneho obaloveho plechu.
na teplotL, ale zavisi zvla?ta na tom, jakym zpuso-
bem byl plech vyraben. Je proto tato ztrata more-
niYn zcela jinn, valcuje-li se plech za vysoke tep-
loty nebo za teploty nizke, zahfivaji-li se pa6ky
(svazky ohnutych plechu) v oxyda6ni nebo re-
duk6ni atmosfere zahfivacich peci atd. Zpusob val-
covani, o nemz se dosud zpravy v literature nezmi-
uovaly, ma na ztratu mofenim zasadni vliv.
Pokusy, ktera dale uvadim, se zabyvaji jednak
zkoumanim vlivu pecni atmosfary na povrch ple-
chu a packu v souvislosti se ztratou mofenim, jed-
nak vlivem zpusobu valcovani na ztratu mofenim.
Podminky mofeni byly pfitom v provozu pomerna
stejna. Mofidlem byl louh, zpracovany methodou
Agdeho, a byla do neho pridavana cerstva kyselina
sirova. Koncentrace volne H2SO4 v louhu byla
ovaem rozdilna podle kadi, v nichz se postupn6 ple-
chy mofily, prechazejice z jedne kad6 do druhe
(tH kad6 asi se 4, 5,5, 3 % H2SO4), aby pak nako-
nec byly oplachnuty ve tfech kadich, v posledni
s tekouci vodou. Teplota louhu byla asi 60, 48,
Silne reduk8ni
Mirn$ redukCni
Normalni atmosfera
Normalni atmosfera
D
h
At
atmosfera
atm
osfera
ru
vym
u:
VnBjii I
vnitf'ni
vnejlf
I vnitfni
vnejli
I vnittni
vnejli I
vnittni
tabule
tabule
tahule
tabule
Celkovy poCet tabulf,
kusy
574
2272
555
2306
580
1728
825
2341
Z toho la plechu kusy
-a [%]
138[24,-]
2050[90,0]
400[63,-]
1878[81,5]
463[80,-]
1429[82,5]
720[87,20]
2115[90,30]
Ha plechu kusy a [%]
436[76,-]
222[10,-]
155[37,-]
428[18,5]
117[20,-]
299[17,5]
105[12,80]
226[9,70]
Z Ha plechu v %
i
I
jednotliva druhy vynictu:
0
-/0
0/
0"'0'
0
% 0
o/
0
o~
0
% 0
50
8
o~
0
30
Zatriene plechy
1,37
7,40
2,55
10,85
18,83
25,40
,
,-
Kratke plechy
3,90
41,-
19,40
46,50
16,25
17,70
8,50
28,80
Zilky a dirky
1,37
19,40
i -
-
10,25
39,40
8,50
20,20
Statene plechy
-
-
2,80
-
2,70
-
1,70
Zavalcovana skalice
9,60
4,28
-
-
-
a jine nFeistoty
0,46
9,-
0,65
0,90
-
-
0,95
7,80
Okuje
-
-
1 46,50
-
23,02
0,70
-
-
Vymet materialu
-
0,90
-
0,70
1,75
0,70
-
8,70
Vymet fipravny
4,60
11,15
9,-
12,60
20,50
7,05
9,50
-
Skvrny z motirny
-
-
-
7,05
5,12
6,35
64,-
2,80
Cerny povlak
88,30
11,15
21,90
9,-
-
-
-
-
130
40 ?C, hustota 1,22, 1,19 a 1,14 ?Be. Doba setrvani
v kazde kadi 7 minut. Louh obsahoval asi 250 g
FeSO4, 7 H2O v 11, a byl vymeiiovan, kdyg pfi mo-
feni stoupl obsah skalice asi na 500 g/l. Podle vy-
sledku hromadnych pokusu, provedenych s velkym
mnozstvim plechu, nemaji tyto podminky moreni
takovy vliv, jaky ma vlastni jakost povrchu mo-
feneho plechu nebo packu.
1. Pokusy s ruznou atmosferou zahrivacich peci
na packy.
PH valcovani plechu rozmeru 530 X 760 mm na
obalove a konservova plechy se pozoruji pfi valco-
vani a zvlasta po mofeni a suseni a gihani zjevy,
jez nesouhlasi s vysledky mofeni obvykle zjistany-
mi: plechy jsou mnohdy potazeny povlakem 6er-
nych nazi, jez nelze ani mytim, ani ostrym proudem
vody, ani zihanim odstranit. Plechy se valcovaly
na valcich delky 800 nebo 1000 mm (na delku nebo
na sirku), do tlouitky 0,28 dvakrat (obr. 1), nad
0,28 mm jedenkrat ohybane. Pouzilo-li se ?k pred-
valcovani plostin trati trio, ohybaly se plechy je-
denkrat.
Plostina, jejiz delka je aifkou konecneho plechu,
se rozvalcovala dvema pruvaly na predvalek delky
asi 500 mm." Pfedvalek se protahl na delku asi
1400 mm k prvnimu ohybani na hotovni stolici. gel
pak do pece a zahfaty se rozvalcoval dvema pruvaly
na delku asi 1300 mm. Obstfihl se hfbet, pacek se
rozlepil a jednotliva listy se slozily ke druhemu
ohybani. Pote se ohnuly bud do jednoho packu
(cog bylo lerpsi pro vykon), nebo do dvou packu
(cog znamenalo mensi vykon a vice okuji) ; toto
ohybani do dvou packu se obvykle provadelo u ple-
chu tlouslky 0,20 a 0,22 mm.
Ohnute pa6ky se nalozily do koau a mofily se
(namacely) v kyselin6 sirove 10% s velkym obsa-
hem zelene skalice (500 g/l a vice), aby se pfi dal-
sin valcovani nelepily. Po tomto nama6eni do ky-
seliny sirove se zelenou skalici se vracely pa6ky do
pece a zahfate se pak valcovaly na hotovo asi pati
Tab. III. Vznik okuji a ii zmefit. Z toho
vyplyva, 2e
prvy problem, ktery ph normalisaci jakosti nutno
uva it, jsou dva zakladni typy vlastnosti vyrobku:
a) vlastnosti meutelne,
b) vlastnosti nemefitelne (aspoh v danem Casovem oka-
mEiku).
Druhy problem: majf se jakosti normalisovat podle po-
utitf, nebo naopak pufazovat poutiti k urCitym jakostem?
Tfeti problem: stanovenf jmenovitych hodnot a jejich
odstuphovanf.
Ctvrty problem ph normalisaci jakosti hutnich vyrob-
kii je, le jejich jakost je slozena nejen z vlastnf jakosti
?) V tbto kapitole podSvSme vj:h1edovfi sm8r normalisace
Jakosti hutnfch vyrobkil, protote zakladni uvahy o norma-
lisaci jakosti jsou uvedeny v knize ,Normalisace", kterou
vydala knihovna ministerstva hutniho pramyslu a rudnych'
doll.
materialu (oceli, hliniku, mCdi atd.), nybrt i z jakosti
(pfesnosti) rozmertC, ve kterych jsou vyrobky dodavany
(tyCe ruznych prAfezd, plechy, drat a j.).
Jakost rozmerd je nutne rozdelit do techto zakladnich
skupin:
A - fichylky jmenovitych rozmerl'i (h8, hll atp.).
B - uchylky geometrickeho tvaru - nekruhovost, val-
covitost, rovnost, rovinnost, souosost, rovnobeznost.
C - povrch - trhlinky, 9upinky, drsnost.
Zdsadni volba jakostf.
2. Muieme zasadna itici, to pro kaldy vyrobek nestabf
jedna jakost. Cim vy33'f je jakost, tim je i vyroba naklad-
nej9f. Proto je nutne uvazovat a vzajemne sladit hle-
disko vyrobcovo s hlediskem spotfebitelovym. Hutnf vy-
robky jsou pro kovoprt mysl polotovary, ktere se dale
zpracovavajf, take respektovanf jen hlediska vyrobcova
mule pfivodit velke narodohospodafske ztraty, mnoho-
nasobne vet?f, net byly fispory dosazene ph vyroba po-
lotovart. PH normalisaci je proto tfeba postupovat velmi
obezfetne a neuvazovat jen moznosti technickt, nybrc
i ohledy narodohospodafske. Timto zpusobem se dosud
ph normalisaci jakosti nepostupovalo a nepostupuje.
Nade vim vladne snaha dosahnout co nejvetsiho vyro-
beneho mnoistvi jak v hutich, tak i v kovoprumyslu.
Tyto snahy v Obou odvCtvich jsou motne, ale jen ph
splneni techto to pfedpokladd:
a) le kazde jakost je pfesne urCena,
b) to je dosaieno urCtiteho minimalniho mnotstvf kazde
jakosti v urCtitem obdobi,
c) ge plan vyroby je den nejen samotnym mnoistvim,
nybrl i jakostf.
Prvnf podminka tedy je, to jakost je pfesne urCena.
Tento fikol se mnoha pozorovateliim zda jednoduchy.
Z tohoto nazoru vyplyvajf Lasto nemoine kratka terminy
138
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
na provedeni norem jakosti ur6iteho vyrobku. Je proto
tieba v tomto pojednani ukazat, jak ma norma jakosti
vznikat, 6eho je tfeba dbat a jake nova testy je nutno
hledat zejmena pro stupfiovani jakosti ureiteho vyrobku.
Ph nekolika jakostech je tfeba se pfi normalisaci roz-
hodnout, v jakem rozsahu se jednotlive jakosti maji
pohybovat, protote pro katdou jakost a pro kaidy znak
jakosti je nutne dovolit ureitou vyrobni toleranci, t. j.
ureity znak se mute pohybovat mezi meznfmi hodnota-
mi. Vet?inou jde o velmi slotity problem, protoie jakost
urCiteho hutniho vyrobku neni dana hodnotou jedineho
znaku. Jednotlive znaky zivisi vzijemre na sobe ruznym
zpusobem, t. J. tesnost vztahu, vyjadreni LiselnL koefi-
cientem korelace, je rtlzna. V?echny znaky vyskytujfcf se
na vyrobku (pfesneji fe6eno ,ve vyrobku") maji urCitou
kfivku 6etnosti (viz normu CSN 2240 Statisticki kontrola
jakosti a knihu Dr. Janko ?Jak vytvafi statistika obrazy
sveta a tivota"). Zpracovani fad hodnot znaku hutnich
vyrobku neni price jednoduch:. Krome toho musi byt
hodnoty jednotlivych znaka k disposici, t. J. musi byt jit
po del?i L'asove lldobf systematicky zaznameniviny. To
se dosud neprovidelo, aspofi ne v takovy mife, aby
mohly byt vyvozovany spravne normalisaeni dtisledky.
Jetto u hutnich vyrobku je jakost vesmes dana n6ko-
lika znaky, je fakt, to nenf motne hovorit o dne?nf nor-
malisaci jako o normalisaci soustavne. Dnegnf normy
zachycujf dosud jakosti tak, jak vyvojovy neorganisovan6
vznikaly. Okolnosti, ktere myly vyznam pfi tvorb6 ja-
kosti ruznych hutnich vyrobku, je mnoho. Nebudeme je
uvidyt v?echny, nybri jen vyLet nejhlavnyj?fch:
1. technicke (konstrukenf, vyrobni),
2. cenove,
3. odbytove - obchodnf,
4. pffsun surovin (pffsadovych prvku a p.),
5. kartely,
6. reklamnf.
Prolinani tychto okolnosti bylo fusty nahodne a nepro-
jevovalo se u vgech druhu i velikostf vyrobku stejnou
myrou. Rozhodujicf je, fe ze v?ech tychto vlivu vzniklo
velike mnotstvf jakosti, ktere se nakonec of nedalo ani
vyrobne zvlidnout. Vyrobnf mnoistvf byla pfilig male.
Zabalo se tudit jit pied lety tak zvan6 normalisovat. Tim
byl minen takovy vyb8r ze vgech dosud vyrabynych ja-
kosti, ktere se:
a) nejvice prodivaly,
b) nejsnize vyribyly.
Systematika normalisace jakosti Medina nebyla. Na pf.
u uhlfkovych ocelf se zustalo u ureite fady pevnosti
34 - 37 - 42 - 50 -60 - 70 - 80. Je nutno si polotit
otizku: je tato fada zduvodnitelna jak vyrobn6, tak kon-
struk6ny? Diva konstrukterovi mofnosti vhodneho od-
stupffovini jakosti tam, kde musi zm6nit jakost, protoie
potfebny prafez je ut bud pfilig veliky nebo z jineho
duvodu nevhodny? Odpovyd je mono dit zcela jasn6 a
jednoznaCny: fada se nehodi ke stupf ovinf. Ui jen z Who
duvodu, fe se stupfiuje pevnost, kdeito o tainosti nebo
mezi. prytatnosti se vubec neuvaiuje.
U slitinovych oceli je situate dnes jegty many pfe-
hledni. Ur6uje se sice chemicke sloteni v ur6item od-
stupfiovfinf, ale slitin je tolik, to lze pfedem ffci, to jich
tolik neni tfeba. Zejmena v kapitalisticke ciziny mu-
teme posoudit situaci z toho, to se vyskytuje - jen
v Evrop6 - pies 5000 ruznych zna6ek konstruk6nfch
ocelf. I kdyi uvitime, to vyrobca je mnoho, take na kat-
deho pfipada jen 64st zna6ek, piece jen je videt, to po6et
znatek - a tim i jakosti - je takovy, ie nemute but
oprivn6n. N6kteri ocel se odebiri proto, le ma vysokou
pevnost, jinn z duvodu meze prutatnosti, jinn z duvodu
tafnosti nebo nirazove price, dalgf se opet dobfe kali
atd. Jak videt,je znaku, podle kterych si spotfebitel vy-
bfrfi, zna6ne mnofstvi. Pfi tom jsme je?ty neuvedli hle-
disko cenove. Nyktery spotfebitel chce getfit na oceli
a vybere si ocel levnejgf, t. J. tu, za nit zaplatf men?f
t> 0,02 , a navrhy na sestrojeni
pfislulnych theoretickych diagramy. Konstatuje Be ph
tom, le theoreticky vzorce odvozenc A. I. Celikovem pine
vyhovuji praktickimu pouliti pfi valcovani za studena
na hladkych vilcich, pfi oby6ejn6m zpilsobu valcovani,
i ph valcovani s tahem, i s pfihladnutfm k pruinc defor-
maci valcil. Dr. Pa.
Alexander Geleji: VYpoCet sal a energie pfi tvafeni
v oblastitv&rniho stavu kovu.
Madarskc Akademickc nakladatelstvi v Budapelti vy-
dalo v rote 1952 zajimavou knihu profesora Alexandra
Geleji: ?Die Berechnung der Krafte and des Kraftbedarfs
bei der Formgebung im bildsamen Zustande der Me-
talle", ktera je vysledkem Cetnych dfivLj?ich praci prof.
Geleji, znamaho odbornika v oboru theorie valcovani a
konstrukce valcovacich zafizeni, lisd, tainych stolic atd.,
v oborech, kde nutno poCitat s tvarnymi vlastnostmi ma-
terialu. Tato kniha navazuje na dffvaj?i knihu tahot auto-
ra vydanou v roce 1948.0)
Kniha ma sloulit konstruktarilm vfilcovacich zafizeni
jako prakticky pomilcka, ktera fell theoreticky problimy
PRUBEH P. rditf P(VNOSTI
Zi8bOV[M 09-LOUKU
k.
k/Po L(BLROVEM OBLOwu
Obr. 1.
vypoctu sil a energie ph r iznych zpt s,:)bech tvafeni kovil
za tepla i za studena. Odvozeny vzorce maji nahradit
v praxi poutivanc empiricka vzorce, jejicht rozsah poutiti
je omezen tim, to Be jich di povit?ini) poutit jen na ta-
kovc pfipady vypo6'ti, kdy navrhovana zafizeni.je podob-
nc tomu zafizeni, na jehot podklad8 byly empiricka vzorce
sestaveny. Prof. Geleji fe?f celou probiematiku jinak vel-
mi nesnadnych a slotitych vypoCtil theoreticky a odvozuje
takto rovnice, kterc maji obecnou platnost a kterc Ize
aplikovat na nejrilznij?f pfipady tvafeni kovil za studena
a za tepla. Jeho vzorcil bylo mnohokrate poutito kon-
struktyry a byly prakticky vyzkougeny, a to nejen v Ma-
(farsku, ale i v zahraniCi, cot nejlipe potvrzuje jejich
spravnost a vgestrannou upotfebitelnost.
V prvnim oddile knihy Be autor zabyvfi vgeobecnymi
zakony tvafeni v oblasti plastickych deformaci. Rozvadf
zde, aby Be porozumilo vyvodtlm v cIalilich oddilech knihy,
zakony Mohrovy a Coulombovy, zakor.Ly o stalim objemu
kovu ph tvafeni a o pfetvarnc praci. Vysvitluje zasady
a zakony zpevf ovanf kovil za studena a vliv rychlosti
na velikost pfetvarnaho odporu.
V druhim oddilu jsou obsateny v;ypoCty pfetvarnaho
odporu a spotfeby energie ph kovan( a lisovani. Pro p8-
?) A fimek kiplikeny alakftfisanAl fillepo er6k cs era-
szukseglet meghatirozSsa szAmitas latjan. Budapest, 1949. nakl.
MArn8ki Tovabbkipza IntE zet.
141
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
chovani mezi dvama rovnobetnymi plochami kovadliny
a beranu he odpor proti pechovanf vyjadfit rovnicf:
-
..m
1
1-?2h
kde znabf:
km stfedni odpor proti p6chovani;
kf rozdfl hlavnich napatf kf molno v?ak polotit
rovno pevnosti zpevn8naho materialu;
? sou6initele tfeni na stykova p1o?e nistroje a tvafenaho
materialu?
1 ?ifku pi chovan@ho materialu;
h vjIku pachovan8ho materialu.
V dalaich vyvodech si autor vaima vlivu rychlosti a tep-
loty a vypoaftava, jaka sily se pfenaaejf na stojan lisu
nebo bucharu. Odvozuje piitom tei vzorce pro spotfebu
energie.
V oddilu, ktery je vanovan valcovani ty6f a plechu,jsou
rozebrany nejdfive velmi podrobn6 zakladni prvky val-
U ocell s vyaaim obsahem uhliku, manganu a chromu
je kf podle Ekelunda
1,4 + C + Mn + 0,3 ? Cr
kf = 100 ?(1400 - t).
V techto rovnicfch zna6f t pffslu?nou teplotu materialu
v ?C, C, Mn a Cr obsah uhliku, manganu a chromu v pro-
centech.
Pro vypotet energie potfebn6 pro valcovanijsou v kni-
ze uvedeny tyto rovnice:
valcovacf moment
M=1) F?km r,
energie potfebna pro valcovani
L=71 'F'km'Vk,
vykon motoru, ktery pohani vilce
_ F'km'Vk
N -~~ 75
V rovnicich (5), (6) a (7) zna6i:
F redukci prufezu, t. J. ubl r prAfezu;
r polomSr valce.
Pro sou6initele 71, ktery je vyjadfen pomerem vilco-
vacfho momentu pokusn6 zjistdneho a vypofteneho, na-
lezl prof. Geleji na podklada pokusu tuto rovnici:
covaciho pochodu, rychlost valcovani, relativni rychlost
kovu, velikost irbaru, podminky zabaru, prdbah specific-
k6ho tlaku podll oblouku zabaru a sily, ktera piisobi na
valcovany kov, a tlaky na valce. Stfednf hodnota odporu
kovu proti valcovani je vyjadfena rovnici:
P
kde zna6i:
km stfedni odpor ph valcovani;
P tlak valcri;
Id d6lku zab6rov6ho oblouku;
b ?ifku valcovanaho materialu.
Stfednf odpor pfi valcovani lze vaak vyjadfit tat v za-
vislosti na pevnosti materialu (zpevneneho) kf a obvodova
rychlosti valcil vk:
km = kf? 1 5,5??' 1la ' i'r'k ,
kde je:
km stfedni odpor ph valcovani;
kf pevnost materialu (zpevni naho);
? soubinitel t1enf mezi valci a valcovanym kovem;
1d dalka oblouku zabaru;
h tlou?tka materialu po valcovani (vzd(Llenost mezi valet);
vk obvodova rychlost valcri.
Z rovnice (2) a (3) he po6itat celkovy tlak kovu na
valce P.
Pokud jde o pevnost materialu kf v zavislosti na tep-
lota, podita se u mekkych uhlikovych oceli v rozsahu
teplot 800 ai 1300? podle tato rovnice:
kf = 0,015?(1400-t).
142
V taco rovnici znaaf
vanaho kovu.
71=1,05-0,8?hh
i
Pro sledovanf prlib6hu valcovani a pro rozdeleni odporu
pfi valcovani, prfp. specifickeho tlaku po oblouku zabaru,
je dtiletite znat ihel, ktery ur6uje misto styku kovu s val-
ci, kde je relativni rychlost kovu vzhledem k vilcum
nulova. Tento uhel To he po6itat z rovnice
C???sina-(1-cos a)
p0=arc sin 2C?
kde znal'i:
A sou6initel tfenf;
a f1hel zab6rov6ho oblouku;
C koeficient, ktery podle pokusio se rovna 5,8.
Rozdaleni relativnich rychlosti a potfebneho odporu
v ohnisku deformace je patrna z obr. 1.
Pro uraeni koeficientu li pit valcovani oceli nad teplo-
tou 700 ?C molno pouMt rovnice:
? = 1.05 - 0,0005?t,
ve kter6 t je pfislu?na valcovacf teplota.
V dalaich kapitolach oddilu o valcovani jsou probrany
theoretick6 zaklady vypoetli valcovani v kalibrovanych
valcich a vypofty tlakir, sil a energie na podkladL empi-
rickych vzorcli podle Puppeho a vypofty s ohledem na
chladnutf materialu ph valcovani. Kroma Who autor
knihy naznafuje postup vypo&u spotfeby energie cela
valcovacf trati. Tyto vypoi ty jsou doplnany fetnymi
6fselnymi tabulkami a praktickymi pfiklady.
Zvlaatni oddil je venovan valcovani trub, a to jak da-
rovacimu procesu, tak valcovani na poutnick6 stolici.
Pokud jde o theorii valcovaciho procesu samotnaho, opi-
raji se vypoaty o theorii d6rovani a vznik dutiny podle
prof. Siebela, ktera vysvatluje vznik dutiny 1 inkem smy-
kovych nap6tf. I kdyl je tato theorie pfekonana sprav-
nejaimi theoriemi sovatskych badatelir, mozno vypoLta
prof. Geleji poulit s velko'u vyhodou pro jejich pomi rnou
jednoduchost. Celkova spotfeba energie pro darovanf je
vyjadfena rovnici:
LA + LSH + LSD
r1PS = 75
V tato rovnici je:
LA energie potfebni pro pfetvirnou praci ph d6rovacfm
procesu;
LSH energie potfebna k pfekonani odporu tfenf mezi valci
a d6rovanym materialem;
LSD energie potfebna k pfekonani odporu tfeni mezi d6ro-
vacim trnem a darovan$m materialem;
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Energie pottobni pro pretv*rnou praci pti dbrovfini je
dfina rovnici
v nit je:
F celkovA redukce prdfezu;
v stfednf obvodovk rychlost vA1cd;
k odpor materiAlu proti deformaci.
Energie pottebnA k ptekonini odporu tteni mezi vAlci
a materiAlem je vyjfidfena rovnici
LSH = 2'P'?'v:,
v nit je:
P tlak pdsobfcf na vAlce;
v= relativnf rychlost materiAlu vzhledem k valcdm;
At soutinitei tteni.
Energie pottebnA k pfekonAnf odporu tfeni mezi trnem
a materiAlem je vyjfidfena rovnici
LSD = 2' PII'tt-vg
Vyznam jednotlivych blend rovnice je obdobnk jako
u vyrazu pro prfici tteni na vAlcich.
PAty oddil knihy je vLnovAn vypobtdm pti taieni tybf,
drfitil a trubek. V tomto oddilu jsou odvozeny theoreticky
rovnice ptedevlim pro vypobet tain6 sily. Autor knihy
se pfitom zabyvA tet urbenfm velikosti nejvyhodn6jliho
tihlu taineho kroulku. Vypobty doplfuje betnymi pfikla-
dy, diagramy a tabulkami.
Pro vypobet sttedniho pfetvfirnAho odporu pti taieni
plnych tybf je uvedena rovnice:
kfm - Pm
1 F2f?'1+
Y
V teto rovnici je:
k stfedni pfetvArny odpor;
k.f stfednf hodnota pevnosti materiAlu (aritmeticky stied
pevnosti materiAlu pied tafenim a po talent);
P. fi + f2 ' kde je: P tafnA sila, fi prdiez tybe pied
tafenim, f2 prdfez tybe po taieni;
F = fl-f2, redukce prdfezu;
At soudinitel tfeni;
a tihel povrchove pifmky kulelovite Usti taInL&ho
kroutku.
Optimfilni velikost tihlu a taineho kroutku je vy-
j$dfena rovnici:
km?F?tt
ac 0,77'f2'Kfm (11)
ZAvislost mezi tainou silou a iihlem kroulku je znfizor-
nena na obr. 2, 3, 4. Na tbchto obrfizcfch jsou znfizorn6ny
kfivky zfivislosti pro rtlznA redukce prtlfezu F.
Jak je z diagramti patrno, je geometrickym mistem
nejvyhodn6jlich fthltl a pti rdznych redukcich prOfezu
F parabolickA kfivka.
V kapitolAch o taieni trubek je felen pfipad tatenf
trubek na trnu. Odvozene rovnice jsou srovniny s vy-
sledky praktickych pokustl a shoda je ve vAtlin6 ptfpadd
velmi dobri.
ZAvAretn6 oddily knihy vAnuje autor vypodtdm ptipadd
lisovfini hlubokotainAho materiAlu a oi:ybfini plechd. PH
ohybini se vypodty opiraji jednak o theorie elastickych
vlastnosti materiAlu, jednak o theorii plasticity kovA.
ZAverem knihy je velmi bohaty ptehled literatury, kte-
rA pojednAvA o vlech moinych pfipadech tvAteni ma-
teridlu za tepla i za studena. Je uvedena 8etni literature
nAmeckA, anglickA, maei'arskA, ale t6i francouzskA a
ruskA. Tento podrobny a vyderpfivajici seznam literatury
je rovn6i velmi cennym pfinosem knihy.
Kniha je velmi cennou pomtlckou pro ty, kdot se za=
jimajf problematikou tvAteni kovtl kcvAnim, lisovAnim,
vilcovinfm a tatenim a jeji hodnota tkvi v tom, to
theoreticky a matematicky felt problematiku techto pfe-
tvfirnych procesd. Tim dopliiuje a nahrazuje mnoh6 at
dosud poutivan6 empiricke vzorce, na r..8l byli konstruk-
teti vAlcovacich a talnych zafizeni at dosud odkizini.
Dr. Ing. habil. Dr. rer. nat. Fritz Eisenkolb: Das Tiefzieb-
blech. (Hlubokotainy plech.)
Vydala Akad. Verlagsges., Lipsko (1951), str. 364, obr.
188, s tabulkami norem.
V NDR vylla tato kniha byvalAho vedouciho vyzkumu
Karlovy huti v Liskovci u Frydku, pfedtim vedouciho
vyzkumu VAlcoven plechu BAiiskA a hutnf spolebnosti
v Rotavd. Dr. Eisenkolb nenf v literature nezndm a zA-
kladni jeho pojednAnf, jet jsou nyni rozlifena v objem-
nou knihu, vylla ve ?Stahl u. Eisen", v ,Archivu f. d.
Eisenhiittenwesen", .. Kaltwalzwerk" atd. Jak to u knih
.podobnAho druhu byvi,jsou dye fxvodni kapitoly vAnovA-
ny at do str. 92 zdkladnfm pojmtlm a '7yrobM plechA, po-
btnaje Martinovou pecf, konvertry, elektrickymi pecemi
a zvlfiltnfmi zpdsoby vyroby, jet se vetlinou v praxi ne-
osvAdbily, vyrobou ARMCO teleza atd. Ale dbelem knihy
je ukizat, jakA jakost se nejlepe hodi pro vyrobu hlubo-
kotatnAho plechu.
V oddilu popisujicim dalM zpracovAnf ocelovAho bloku
na ploltiny, plechy a pfisy venuje Dr. Eisenkolb pozor-
nost vyrob,6 ploltin, jak se provAdf na :pf. v Tfinci, a sle-
duje pak soustavn6 cestu ploltiny od zahtfvaci pece at
ke konebnAmu vyrobku - hlubokotalnAmu plechu. Vlf-
mA si velmi podrobn6 provoznich jednotlivosti a popisuje
vAlcovaci pochod, jak se provAdi v Liskovci. ZdA se, le
i nekter6 fotografie jsou vzaty odtamtud. 0 vAlcovacim
strojnim zarfzeni se zmifiuje jen strubnA, prAvA tak jako
na pf. o vAlcich a zachAzeni s nimi. Autor si Oak vlimA
modernich zafizenf, jet se nynf ve vAlcovnAch plechu za-
vAdbjf a jet maji usnadnit prAci dAlniktAm (automaticke
stoly, ohybabe, automatisovanA tria a pod.).
V oddilu o dpravA plechu je popis t:ihAni rtiznAho dru-
hu, moteni, leltAni (hlazeni), olejovAni, pti berm je samo-
zrejmA, to ubel knihy nedovoluje popisovat ani zaffzenf,
ani theoreticky zAklady jednotlivych pochodd.
VAlcovAni ocelovych pAstl je znAzo:rnAno na pffklad4
zarizeni DEMAG v Dinslakenu, postavenAm r. 1938 a
pracujicim at do konce vAlky.
Kapitola III si vlimd theoretickjch i praktickych
podminek, ddletitych pro vyrobu hlubokotalnych plechtl.
Nejprve se rozliluji dutiny u neuklidnAnych a uklidnAnych.
blokd, pochody pri liti, odmAlovfini, nekovovA vmAstky
a zkouleni primArnich odmflenin v pioltinfich. UvAdi se
tfineck6 rozdAleni bloku pro volbu materiAlu spolu s ji-
nym rozdAlenim z jinych zAvodd. Zminka je o polouklid-
nAne oceli, jejii vyroba se dosud v NAmecku mAlo ujala.
Dodriovfini tloultky plechu pro hluboky tah je zAkiadni
podminkou odbArateltl plechu a nejtAtli podminkou pro
vyrobce. Jde o vAlcovAnf za horka, kdo je nemoine merit
za horka tloultku vAlcovanAho plechu a urbuje se proto
vAtlinou jen dAlka plechu, jet pti danA vAze ploltiny mA
dAt tfidanou tloultku. Dr. Eisenkolb, znaje tyto tAikosti
ze sv6 praxe nebo z rozhovortY se zAkazniky v zAvodA
i mimo'zAvod a v normalisabnich jednAnich, mohl o tAto
ddlelitA vAci Nei mnoho rozumnych pfipomfnek.
Teprve v tAto kapitole pojednAvA Dr. Eisenkolb o theo-
rii motenf, vzniku okujf, pdsobeni kyseliny, vyvoje vodi-
ku, pdsobenf fispornych mofidel, rAznych zptaobtl moteni,
pochody pti vAlcovAni za studena (nale: obvykl6 ,hlazeni"
143
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
s malym prodlougenim) a ifhani hlubokotainych plechu.
Rozliluje ruzne druhy lihanf, pouiivane pti zihani hlu-
bokotainych plechu, podava obraz o ochranne atmosfete,
tvoreni vlnitych okraju ph taieni kalilku a ptieiny tohoto
zjevu, a pojednivi o vlivu nekovovych vmestku na
vlastnosti hlubokotazneho plechu.
Vlastnosti hlubokotainych plechu jsou ptedmetem iivah
ve IV. kapitole. Hlubokotaine plechy jsou plechy z mekke
oceli s malym mnozstvim jinych ptimisenin, kde uhlik
nema ptekroeit 0,12 %. Autor se nezmihuje o plechu
s vetlim mnozstvim P, Cimyslne ponechanym v ocelich SM
v mnoistvi 0,1 %. Pro vlastnosti hlubokotainych plechu
jsou duleiite ptimileniny C, Mn, Si, S, P, N2, Cu, Cr, Ni,
Al, 02, Mo, V, Ti a j.; jejich vliv Dr. Eisenkolb zkouma,
zvlilte pro ruzne iieely pouiiti (svarovini, smaltovani,
odolnost vuei korosi a pro hluboky tah). V oddile o zkou-
leni hlubokotainych plechu pile autor o odbirani vzorku
pro zkoulky ploltin na hluboky tah (vhodnost materialu
pro valcovani na hlubokotaine plechy) a o ruznych me-
thodich zkouleni hlubokotainosti plechu a o jinycb
zkoulkach. Sam je autorem mnoha navrhu.
V oddile o tfideni plechu se popisuji jednotlive chyby,
vznikle v ocelarne, a chyby ve vileovre, poefnajie valco-
vinim a kon6ic transportem. Soutasne je zkoumin vliv
techto chyb na hluboky tah. Zkouma se dale, ktere plechy
se hodi pro hluboky tah a sleduje se prubeh lisovani.
V dallich odstavcich se popisuji eary Liidersovy (zname
jako Lary Cernovovy, puvodne jim prvnfm popsane), je-
jich pti6iny a moinosti, jak jim zabranit. Starnuti plechu
schopnost smaltovani, moinosti pokovovani galvanickymi
povlaky, roztavenymi kovy - zinkem, olovem, cinem -
difusnimi povlaky, platovanim a sttikanim kovovych
vrstev jsou dalli odstavce. Vykladem o svatitelnosti
rezaveni plechu a o prfsadaeh pro dosaieni vysoke hlubo-
kotainosti (zvylenfm obsahu C na 0,15 % atd.) se kniha
kon.61. Ocele pro hluboky tah a zvlaltni ueely obsahuji
Mn, Cr, Ni, ale i Mo, Ti a j. ve vetlim mnoistvi. Zave-
reena kapitola se zabyva vyhlidkami pro hlubokotaine
plechy, zvlalte vzhledem k jejich jakosti.
Dr. Eisenkolb, ktery je dnes profesorem a teditelem
institutu pro nauku o materialu na vysoke Akole tech-
nicke v Draidanech, doplnil svou knihou pomerne skrov-
nou literaturu o valcovani oceloveho plechu a jeho pouiiti
pro hluboky tah. Nejen hutnfci, ale zvlaste odberatelb
plechu budou mat z knihy velky ulitek. kit.
Mieczyslaw Markuszewicz a Jerzy Haas: Wady hutniczych
wyrob6w stalowych. (Vady hutnickych ocelovych vy-
robkti.)
Vydaly Padstwowe wydawnictwa techniczne. Katowice
1952. Str. 224, 316 obrazku, cena ZI 80.- viz.
Je to atlas chyb a vad, jei se vyskytuji na vyrobcfch,
a mi byt pomuckou pro pracovniky v hutnicke vyroby
i pro zikazniky polovyrobku a hotovych vyrobkil. Zvlilte
ma slougit technicke kontrole. Nizvy chyb se tidi navr-
lenymi terminy komise pro kontrolu vyrobku PKN
v norme PN/H - 01020. Krome toho jsou uvedeny nizvy
ruske, nemecke, anglicke a francouzske. Vady se deli
systematicky na nekolik skupin a u kaide se uvidi, jak
vada vznika, jak vypadi a jak je mogno ji zabranit.
.Kaldou vadu doprovizi obrizek. Jde o vady surovych
odlitku, vady materialu, tvateneho plasticky, vady ma-
terialu, zpracovaneho tepelne, vady materialu, mecha-
nicky obrabeneho, vady moteneho a 6ilteneho materialu,
vady zullechteneho materialu pozinkovanim, pocinova-
nim. Dale je popisovin material svarovany a spajeny a
chyby materialu zahtivaneho. Krome toho se_ popisuji
chyby, zpusobene neodpovidajicimi vlastnostmi technolo-
gickymi, fysikilnimi a chemickymi a chemickym sloie-
nim. Na konci knihy je obsihla literatura z celeho sveta.
Citovany jsou i knihy u nis tegko dosagitelne.
Nedostatkem kaideho takoveho atlasu je, le samozrej-
me neobsihne vlechny chyby. Tak na pt. samotny atlas
chyb pti valcovani a zullechfovanf plechu'pozinkovanim
a pocinovinfm a lakovanim, nemluve o vyrobcfch z ple-
chu a jejich chybach, by mohl byt jednim nebo nekolika
dily nauCneho slovniku. Ale je ovlem treba ptiznat, ze
v dobach nalf praxe, na pt. v zavodech na tviteni ba-
revnych kovu a slitin, by byly podobne atlasy vykonaly
144
jiste sve dflo a pomohly by vytelit a odstranit mnoho
chyb. Proto je i kniha, na ktidovem papite v nejkras-
nejlim vybaveni vydana, jasne psani, velmi uiiteena a
instruktivni, a pomaha pti torn orientovat se v zahranieni
literatute a doplnit si tam na popisech i vyobrazenich to,
co v je v knize jen struene zaznamenino. Krome Who je
kniha ukazkou pekne spoluprace polskych huti, ptfp. je-
jich vyzkumnych fistavu s Hlavnim institutem metalur-
gie. Jinak by nebylo mohlo vyjit tak pekne dilo. kjt.
Inz. Cezary Murski: Uzbrojenie walc6w i oprowadnice.
(Vyzbroj valcu a ptevadebe.)
Vydaly Patstwowe wydawnictwa techniczne. Katowice
1950. Stran 96, 122 obrazku. Cena Zl 27.-.
Literatura v celem svete - s vyjimkou Celikova, Kul-
baeneho, Zaroleinskeho - se nezabyvala ptilil speciilni
otizkou vyzbroje valcu a kniika Murskeho je patrne je-
dina, ktera se venuje vyhradne teto otazce. Zvetlent
rychlosti valcovani vyiaduje neustaleho zlepsovani a
zpresfiovinf vyzbroje valcu. Proto se take polske valcov-
ny, jejich konstrukteti i valciti museli seznimit s nej-
novejsimi vynalezy v teto oblasti. Kniha je urcena zvlas"te
tern konstrukterum vilcoven, ktefi maji za iikol projek-
tovat nove vilcovny, ma je pfipravit hotovymi vykresy
s hlavnimi rozmery na feleni konkretnfch problemu.
Kniha je bohate ilustrovana jasnymi vykresy. Opira se
nejen o literaturu zahranieni, ale zejmena o vlastni price
autorovy.
Nedostatkem knilky je, ie se nezabyva konstrukci
vilcu na pt. pro valcovani kolejnic a venuje se takfka
vyhradne profilum malym a sttednim. A piece i pti
valcovani jinych vyrobku vznika odpad, zpusobeny ne-
dostateenou konstrukci a nedostateenym vyzbrojenim
vilcovacfho zarizeni, valcu. Ani valciti plechu tam bo-
huiel nenajdou mnoho poueeni.
Jinak je to kniika, kteri nema tem6f obdoby svym
speciilnim zam6fenim. Zvlalte nale literatura, jak zni-
mo, je chuda na knihy z oboru strojniho zarizeni valco-
ven, jsou-li vubec jake. kjt.
Prof. Inz. Wladyslaw Kuczewski: Metalurgia zelaza.
D11 H. (Proces vysokopecni.)
Vydaly Panstwowe wydawnictwa techniczne. Katowice
1952. Cena Zl 38.00. Dil III. Procesy vyroby ocele. Vyllo
tamtei. Cena Zl 33.00. Stran 240 a 216.
Po prvnfm dflu Metalurgie ieleza vychizeji nyni dalli
dva dily, jel ptedstavuji pozoruhodnou prici v oboru
theorie hutnickych procesu. Autor, ktery jig od roku 1911
uvetejnil fadu puvodnich praci o vysokopecnim procesu,
mohl zalogit obe knihy na svych zkulenostech a doplnit
je zvlalte sovetskymi vyzkumy, z niehi na prvem misO
jmenuje otce sovetske metalurgie, akademika M. S.
Pavlova, spolu s jeho lkolou mladlich spolupracovniku.
Kapitola I. se zabyva pohybem materialu a plynu ve
vysoke peci a referuje o pracich Redkovych, uvetejne-
nych ve Stalj 1948, e. 2, 121. Sleduje, zmenu rozkladu
vsizky, prochazejfci pecemi ruzneho prutezu a velikosti,
rozklad plynu, a ptechazi pak k theorii vysukopecniho
procesu, jemut je venovana kap. II. Shrnuty jsou v ni
stark vysokopecni diagramy, rovnovihy mezi kyslieniky
a plyny, podrobne je probrana theorie Pavlovova a vliv
reakce 2CO = CO2 + C na prubeh redukce leleza, re-
dukce kyslieniku vodikem, redukce uhliLitanu aid., zuhli-
eenf, popis reakci paliva s ruznymi druhy rud, zvlalte
sovetskych. Nakonec jsou popsany vysokopecnf strusky.
V kap. III. pojednava o teplote, tlaku a chemickem
slogeni vysokopecnfch plynu, o chodu vysoke pece, zjil-
fovanem podle ktivky teploty podll jeji vylky. Kap. IV.
podava hmotnou i tepelnou bilanci pece, kap. V. jedni
o sloieni vysokopecniho plynu, kap. VI. o podminkach,
vyroby ruznych druhil suroveho ieleza, kap. VII. o roz-
merech vysokych peel, kap. VIII o vlivu podminek chodu
vysoke pece na jeji vyrobnost a na zugitkovini koksu, a
kap. IX. o chovini koksu ve vysoke peci.
Jak videt z obsahu, jde spire o knihu, zabyvajicl se
theorif a chodem vysoke pece, nei o knihu strojnickou?
Plati to take o III. dflu knihy, o procesech ocelirsky ch.
Take zde je v fivodni kapitole d6kladne probrina theorie
vyroby oceli a jejf fysikalne-chemicke zaklady, theorie
thomasovinf a theorie procesu Martinova. Jsou popsany
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Rot. VIII., his. 3. Literdrnni hlidka.
jednotlive zpisoby martinovinf a nove smery v tomto
vyrobnim zpisobu, Martinovy pece a jejich provoz. Kniha
kon6i kapitolou o boji o dobre ocelove odlitky. Take
v tomto dale je velka pozornost venovana sovetskym vy-
zkumsm i praktickkm zku?enostem.
Uspofadanf obou techto dils je velmi pfehledne. Knihy
jsou skvelym dikazem, jak je motno spojit fysikalne-
chemickou theorii hutnickkch process s praktickkmi
znalostmi provozu. kjt.
Mrg. inii. Stanislaw Woloszyn: Wykaz material6w stoso-
wanych do wyrobu urzadefi odpornych na korozje.
Padstwowe wydawnictwa techniczne. Katowice 1952.
Stran 144, Z1. 14,00.
Kniha je seznam materialu poutivaneho k vyrobe za-
fizeni odolavajiciho korosi, sestaveny podle abecedy. Jde
hlavne o primysl chemickk. U katdeho druhu materialu
je udana hranice teploty a sloteni v procentech, v jakych
mono materialu pouttt. Jsou rovnei vyjmenovany kovy
i nekovy, jet se pro dane prostredi nehodi. V knize jsou
v?ak sestaveny i barevne kovy a jejich slitiny, ocele, liti-
ny, plasticke hmoty a jiny nekovovy material a stru6ne
je zaznamenina i technologie kovu, potfebni pro iplnej?i
obraz charakteristiky materialu. V knftce je jedine ten
material, ktery se osv6d6i1 v primyslove praxi. Nekde je
vyroba zbytetne ze ?iroka rozvadena.
Krome toho si autor v?ima i rsznych jinych vlastnosti
materialu net korose (na pf. tvrdosti, metalograficke
struktury atd.) a vysvetluje pojmy, jicht se poutiva v hut-
nictvi. Popisuje take zna6kovini oceli a u jednotlivych
zna6ek uvadii polske ozna6eni podle norem. N6ktere pro-
cesy tepelneho nebo chemicko-tepelneho zpracovani oceli
jsou vystitne zaznamenany. Kdo se zabyval pokovovanim
at ut jakymkoliv zpssobem providenym (ponofovanim do
roztavenych kovs, galvanicky atd.), o6ekava od knitky
podrobnej?i informace, kdy he toho ktereho materialu
poutit, ty v?ak to nenaleza, protole knitka je svym za-
mefenim pouze informa6nf smernici pro poutitf toho
ktereho materialu v praxi. Proti tomu zase na pf. kapi-
tola o poutitf kyseliny strove a materialu pro zafizeni,
jet pfichazejf do styku s kyselinou sirovou od nejvy??ich
do nejnit?ich koncentraci, je podrobne rozvedena.
Autor vykonal svou knitkou zasloutenou praci a po-
vedlo se mu dat konstrukterim, mistrsm a technikim
pfehled o materialu, ktery ma odolivat korosi, a o pro-
stfedi, v nemt se takoveho materialu poutiva. kit.
B. V. Cetlin:
Technika bezopasnosti v maRnostrojenii. (Bezpe6nostni
technika ve strojirenstvi.)
Vydal Oborongiz, Moskva, 1952; 607 str., obr. 274, tab. 83.
A. F. Vlasov:
Technika bezopasnosti pH rabot6 metalloretu?6ich stan-
kach. (Bezpe6nostni technika pfi praci na obrib6cfch
strojich.)
Vydalo Statni vedecko-technicke vydavatelstvf stroji-
renske literatury, Moskva, 1951, str. 192, obr. 121.
Maloktery stet venuje tolik pe6e a prostfedki na
ochranu pracujicich a zaji?teni bezpe6nosti price jako
Sovetsky svaz, cot se obrati i v technicke literature.
Z bohate sovetske literatury uvadime zde dv6 knitky,
venovane otazkam bezpe6nostni techniky v prsmyslu.
YJ6elem knihy B. V. Cetlina je dat technickym kadrim
zakladni znalosti bezpe6nostni techniky a prsmyslove
hygieny ve strojirenstvi a v prsmyslu zpracujicim kovy.
V prvni Usti knihy se vyklidajf obecne otazky bezpe6-
nostni techniky a hygieny, v druhe 6asti specialnf otazky
bezpe6nosti jednotlivych technologickych pochods.
Kniha za6ina vykladem organisace ochrany price
v SSSR a sovetskych zakoni o ochrane price a probira
potadavky bezpe6nostni techniky kladene na rozmisteni
zivodnich budov na pozemku zavodu, na budovy a je-
jich osvetlenf, ventilaci a topenf, na ochranu pied h1u-
kem a vibraci, na poji?tovacf vyrobni zafizeni, zahzeni
elektricki, nakladaci a vyklidaci price a zafizeni, trans-
port, provoz parnich kotli, tlakovych nadrtf, potrubf,
kompresori a odstfedivek, peci, zplynovacich generators
a su?ek.
Ve speciiini Usti se probira bezpe6nostni technika
v horkych provozech, a to ve slevarnach, v kovirnich,
v dilnach pro tepelne zpracovanf, pfi svafovani a obra-
beni kovs, ph zpracovani slitin hoNiku, ph zpracovanf
dfeva, ph praci, za ktere se vylu6u.je tvrdy prach, ph
pracich spojenych s vylou6enim nebo poutitfm jedova-
tych nebo tfravych latek, ph pracich s hoflavymi lat-
kami a ph pracich s roentgenovinim, radiografif a elek-
tronovou mikroskopif.
V pfiloze je uveden podrobne vyznam hoflavych a je-
dovatych tekutin a plyns a jejich fysikalnd chemicke
vlastnosti.
Kniha A. F. Vlasova je v6novana vyhradnd bezpe6-
nostnf technice pH obrabenf kovs na strojich. V knize
jsou popsana zikladni bezpe6nostni opatfenf, ktera se
musi vzit v ivahu ph projektovanf a provozu soustruhs,
brousicich strojs, frezovacich strojs, vrta6ek, obrabecich
strojs pro rychlostnf tezani zavits rotujicimi noti a
strojs pro opracovanf kovft elektroji.skrovym zpssobem.
Rovnet se uvadejf zpssoby a prostfe:dky pro odstran6ni
kovovych hoblin od strojs a z dilny.
Kniha je sestavena po die materiili Moskevskeho a
Leningradskeho vedecko-badatelskeho istavu ochrany
price VCSPS, fady kovoobrab6cich z;ivods a jinych or-
ganisaci a je ur6ena pro bezpe6nostrtf techniky, pro ve-
doucf provozi a projektanty mechanickych dilen.
Take v teto knize autor nejdfive vyklada zasadnf, pro
v?echny stroje spole6na bezpe6nostnf opatfenf a pak pro-
bira v jednotlivych kapitolach bezpet!nostnf opatfenf pro
specialnf skupiny strojs. Z.
Celostitni konference se 6tenafi 6asopisu SovEtska veda -
Chemie.
25. dubna 1953 prob6hne v Praze celostatni konference
se 6tenafi 6asopisu Sov6tska v6da - Chemie.
Konferenci svolava odddlenf chemie Ceskoslovensko-
sov6tskeho institutu spolu s ministerstvem chemickeho
prsmyslu. Vkolem konference bude zhodnotit 6innost
6asopisu s hlediska toho, jak pomaha ph vyutivanf so-
vetskych zku?enosti k rozvoji chemic:ke v6dy a chemic-
keho prsmyslu, a sou6asne maji z konference vyplynout
podn6ty, jak vibec zlep?it u nas vyutivanf sovetskych
zku?enosti z oboru chemie ve v?ech pramyslovych a ved-
nich odvetvich.
Pofadatelstvo konference vyzyva pracovniky z oboru
chemie ze vsech iastavs, zivodi, laboratoff, ?kol, u6i1i?t,
a institucf, aby jit nyni zahajili pfipravy na konferenci,
aby za podpory organisaci strany, odbors a odbo6ek SCSP
organisovali pfipravne diskuse a zajistili vyslini delegats.
Dals"i zprivy d konferenci budou uvedeny v rozhlasu
a v dennim tisku.
Oprava.
Ve 12. 6fsle Hutnickych lists, ro6. VII., bylo na str. 650
v 61anku
J. Adam: ,Elektrojiskrov6 zpevrovani ostff nastroji
v podnicfch a zavodech ministerstva hutniho prsmyslu a
rudnych doli"
v levem sloupci, 3. odstavec shore omylem uvedeno:
,,Dnes v?ichni pracujici na?eho hutniho sektoru vedf,
jakych obrovskych ?kod bylo napichano jen ve Spoje-
nych ocelarnach na K1adn6 a v Zelezdrndch V. M. Molo-
tova v Vinci zbourdnim vysokych peci,..."
I kdyt katdy z hutniki vi, to v Tiinci k tadnemu zbou-
rani vysokych peci nedo?lo, pfesto k informaci ?ir?i ve-
fejnosti uvidfine tuto zpravu na pravou miru. Redakce.
145
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Rozdil dneani a dfivej?f vychovy inienyru-valcftu,
vzpominime-li na pt. na ptednasky prof. Ing. V. Macky na
VSB v letech dvacitych a tficitych, je tento: Pfednasky
7 valcpven byly zafazeny do hutniho strojnictvi a mely
proto stopy tohoto strojnickeho zamereni: alo o konstruk-
ce stolic a celeho valcovacfho zatizeni, o vypoeet kon-
strukci bez ohledu na hutnicky pochod, ktery pri valco-
vani probiha. Schazely ov9em take pfedbeine zaklady
z fysiky kovu, ktera tehdy byla v poeatcich. Nerozliso-
valy se vilcovny pro ocel a pro barevne kovy a slitiny
a posluchaei dostavali povsechny ptehled jen v ramci
jednoho strojnickeho ptedmetu. Nechceme tim nijak sni-
iovat vyznam techto prednasek. Zvlagte osoba ptedna3e-
jiciho, kolem nfi bylo vidy mnoho spore, po letech
hodnocenych jako studentsky odpor k naproste solidnosti
prof. Macky, byla tehdy zarukou odbornosti strojnick(!
(znimy vyrok Mackuv: ,Kdybych byl na Titanicu a ten
ztroskotal a ja se dostal na osamely ostrov, kaidy by
musel poznat, ie jsem strojni inienyr ...").
Pohled na nynejsi VSB s jejfmi pokusy reformovat
studium a specialisovat je a zvlaste pohled na praci ka-
teder na vysokych 9kol4ch hutnickeho typu ve SSSR
ukazuji obrovsky rozdil nizoru na vychovu hutnich inie-
nyru-valcfta drive a nynf. Je jasne, ie prevr?atne zmeny
v hospodatenf kapitalistickem a socialistickern must se
odrafet i v systemu vychovy inienyru. Vseobecna vy-
chova inienyru ve smernicich dob dtfvej?ich nemohla
uspokojit ve SSSR poiadavky prumyslu a splnit ukoly,
jei na ne klade zvla?te rozvoj hutniho prumyslu. Spe-
cialisace tohoto prumyslu si vynucuje i specialisaci na
skole. Ale nejen to: socialisticke methody price v zavo-
dech si vynucuji i zmenu prace na vysokeskole, zvlaste
zmenu prace nejduleiitejaiho einitele na Akole, katedry.
Poeatky reforem, ktere nyni proiivame, mail svuj vzor
v sovetskych akolich, jak nim je vylieil prof. Dr. F. N.
Bidulja. Na zaklade jeho zpriv a rad je delina v ees-
koslovenskych pomerech reforma studia na inienyra-
valcife. 0 temi thematu psal nedivno Ing. Jerzy
Bazan, kdyi referovall) o specialni praci katedry valco-
vini na vysoke akole technicke ve SSSR, a v dalsfm
podim ptehled o tomto referate.
Katedra se sklada z vedouciho katedry, ktery je nej-
dalefitej3l silou v teto oblasti Skoleni; pak je to vedecky
sekretat, ktery je soueasne zistupcem vedouciho, obyeej-
ne jeden z nejlep?ich docents; dale jsou to ptednasejfcf
docenti, ve vedeckym stupni nejmene kandidati nauk, a
koneene asistenti-inienyti a aspiranti, pracujici na diser-
taci a soueasne pomihajfcf katedte jako asistenti.
Vedouci katedry ptednasf, odpovfda za vykonani roz-
kaza vedecke rady i feditelstvi a vede schuzky katedry,
jei se konaji nejmene jednou za dva tydny. Schaze ka-
tedry je nova forma kolektivnf price. Je to mocny na,-
stroj k vyufitf vaech vedeckyc sil katedry pro praci ve-
deckou, ale soueasne i pro ptfpravu studenta pro jgho
pti?tf praci v zivode. S pomoci kritiky a sebekritiky2) na
schuzich katedry hodnoti se nejen price kaideho pted-
nasejicfho,. ale schvalujf se zde take price kandidatia
i price diplomove a po jejich vykonani se zde provadi
i jejich poeateenf obhajoba.
Obrovsky rozmach sovetskeho prumyslu a ovsem take
sovetske technicke literatury nuti katedru, aby vycho-
vavala sve eleny a ptipravovala tak vyspele kadry peda-
goga pro vychovu pfAtfch inienyra-valcftu. Proto dava
vedouci katedry referovat svymi spolupracovnfky o vs"ech
vLdeckych novlnkdch a protokolovat vysledky rozhovora.
Clenove katedry jsou zavazini. aby se zueastnili rozhovo-
ru a tak rozmnoiili material pro prednaaky. Prednasejici
se snail v pfednaskach vyklidat studentam vetsinou jen
146
Vychova inienyru-valciru v Sovetskem svazu.
Ing. J. Teindl.
veci, jei se v praxi jii osvedeily, a nezatefuji je theoriemi,
jei by studenti mohli nekriticky prijimat. Vsechny mo-
nografie a ptirueky must byt opatreny komentatem a po-
znamkami, aby si studenti mohli ueinit kladny i zaporny
obraz o kaide veci.
Krome materialu eiste theoretickeho je materiilem vy-
chovy inienyru-valciru vse, co o novinkich v zavodech
publikuji easopisy tuzemske i zahranieni. Organisace
vedecke eitarny umoffiuje pfedna9ejic1m f aspirantum
rychly a lehky ptehled. Knihovnik ma krome seznamu
literatury take moznost dat vedeckym pracovnfkum vy-
tah z kaideho dfla.
0 hodnote ptednasek podavaji si navzajem zpravu jed-
notlivi elenove katedry. Behem Skolniho roku must kaidy
glen katedry podat zpravu o vysledky hospitaci, aby se
tak stale kontrolovala jakost a hodnota vykladu ptedni-
sejicfch. Ponevadz mladf pfednasejici majf stale potiie
se svymi vyklady, stars se o ne vedouci katedry a diva
jim koneene rady a navody.
Katedra zve easto na ptednasky pfibuzne katedry (na
p1. kovanf, metalografie); jejich elenove se pak zueastni
schazi katedry a ptispfvaji svymi poznimkami ke zlep-
seni ptedna9ek katedry. Ale tato price nevy6erpAvS
katedru, jei by se snadno mohla odtrhnout od vychovy
a jeji materialnf podstaty. Pramysl a vyroba je dialek-
ticky svazek vedecke theorie s praxf a proto se katedra
snail byt ve stalem styku s vyrobou. V eem zaleif tento
styk?
TvurLI schopnosti dolniku zpbsobily pfevrat v nejedne
oblasti. Stachanovski methoda prace ma sve ptedstavitele
i ve valcovanf a pomoc, kterou stachanovci ptinaseji pru-
myslu, nezamyka se do pancetovych pokladen, ale pee-
dava se take vedeckym institutum. Proto zvou katedry
nejlepsf valcfte, delniky i inienyry, aby spoleene s nimi
na schuzich katedry lesili duleiite vyrobnf otazky. A za-
vody zase iadajf eleny katedry, aby jim sdelili nejnovejsi
vysledky sve vedecke price.
Vedeetf pracovnici uzaviraji smlouvy se zavody, kdyi
byli ptedtim prodiskutovali iikoly, jei jim zavod klade.
Smlouva se tyki i financova:ni price. Katedra provede
ukol ve sve laboratori a ziskane vysledky sdeli zavodu.
Mnohdy zase zavody maji potff'e s fegenim nejakeho
problemu a iadajf si rychle pomoci. Pak vysfli katedra
skupinu svych pracovniku, aby kolektivne piimo na zi-
vode fesila fikol.
Odchovanci katedry, ktetf ptijdou na zavody, schazeji
se s nynejsfmi eleny katedry na zavodech a sdeluji jim
sve vedomosti, jichi dosahli na zaeatku sve price v za-
vodech. Sebrany material z techto schazek je rovnei
predmetem rozhovora katedry.
elenove katedry divaji sve monografie a piiruLky
tisknout. Jejich vydavinf je ptfsne kontrolovino. Vaichni
cienove katedry maji vedecke ukoly. Zvla?tnf pozornost
se venuje aspirantiim, kterf mail bud ukoly eiste theore-
ticke nebo prakticke. Price, uznaiie kolektivem katedry
a vedoucim katedry, pfedavaji se rade fakulty. Jsou za-
kladem pro ziskini. titulu kandidata. Katedra ma take
mnoistvi vykresa valcoven, kalibracf, schemat valcoven
atd., jei slouii studentum jednak jako material pro cviee-
ni, jednak jsou jim pomoci pH pracich diplomovych.
Samoztejmym doplnkem theoreticke price katedry jsou
jeji laborator"e. Zatfzenf laboratofi umoziiuje studium
vlastnosti kovu a slitin po tviteni za horka a za studena
a studium zjevu, jei probihaji ph plasticke deformaci.
Ti, kteti pracuji v techto laboratofich, se stale snail, aby
jejich vyzkumne price byly blizke potrebam provozu.
Laboratornf valcovaci stolice jsou pfevaine male sto-
lice - duo, o prameru valca 125 ai 150 mm a delce valcu
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
200 mm. Stolice mail v?echny pffstroje potfebne pro me-
fenf tlaku valcu a mefici pfistroje, zapisujici vgechny
ridaje duletite pro provoz vilcovny. Na techto pokusnych
valcovacich stolicich se zkoumajf take v?echny vady, jet
se vyskytuji pfi valcovanf v provoze. V laboratoffch by-
vajf valcovaci stolice o rychlosti nad 30 m/sec. a na
10 kW. Na techto stolicich se zkoumajf otazky, tykajiei
se tfenf, poCita se a konstruuje kalibrace. K umoineni
dukladneho praktickeho studia kalibrace maji laboratone
velike valcovaci stolice. Nekde se nahrazuji stolice - duo
stolicemi trio a nekdy mail valcovaci stolice primer val-
cu 400 mm a pohon o 400 kW. Take se uifvajf vicevalcove
stolice (na pf. gestivalcove) pro valcovanf pasku, s navi-
jiky. K valcovacim stolicim naleli ovsem take ohffvaci
pece se veemi meficimi pffstroji a fadni mechanicka
dilna.
Takto organisovana katedra vychovivi studenty od
tr"et?ho roku studia, po pfipravnych dvou letech a dvou-
tydennf praxi. Je tfeba pfipomenout, le student tohoto
technologickeho smeru posloucha pfednagky o roentgeno-
grafii, nauky o kovech (metalografii), t. j. pfedmety, jeO
mu davaji moinost novodobe aplikace theorie a experi-
mentovanf. Mylili byehom se, kdybychom se domnivali,
ge student teprve pozde se dostane do styku s provoznim
pfedmetem po pfedchazejicich dvou pfipravnych letech.
PH v?ech katedrach tvoff se krougky vedecke. Za pracf
krouiku odpovida vedouci katedry a vedoucimi skupin
jsou Clenove katedry. Studenti mohoti byt cleny krouiku
jig od prvniho roku sveho studia. V prvnf fazi sve price
pomahajf star?im kolegum. Kdyi nabudou zbehlosti, po-
tfebne pro experimentovani, mohou konat take samostat-
ne price. Thematika techto praci je ruzna, poefnaje drob-
nymi fragmenty praci nspirantskych pies ikoly zavodu
at po nevelike provozni price na jejich pracovigtfch.
Price tohoto druhu provadeji studenti pfevatne behem
tfeti praxe, trvajici deset tydnu.
Vyvrcholenfm techto pracf jsou tridenn? vedecke kon-
ference. Na nich studenti, elenove krouiku, za it asti
svych kolegu a u6itelskeho sboru referujf o svych pracfch
a branf je pied namitkami. Vysoka iiroven a nalegita
vnitfni pffprava techto konferenei L`ini z nich duleiite
Nnitele ve vedecke praci. Rozhodti z profesorskeho sbo-
ru oceni kaidou z` pracf a zhodnocenf praci je pak novou
pobldkou k zapojeni studentu do price. Ukizalo se, to
navykne-li si ingenyr experimentovat a analysovat vy-
sledky, pak dovede take hluboce a kriticky se chopit
price v zavodech.
Specialisace za6ina od tret?ho roku. Student posloucha
v prvnim semestru asi 30 dvouhodinovych vykladu o plas-
ticke deformaci kovu. Materialem pro vyklady je kniha
I. M. Pavlova ,Teorija prokatki", shodna s programem
schvalenym ministerstvem vyggiho vzdelanf. Vyklady
tyto poslouchajf vgichni posluchaei oboru technologickeho,
t. j. metalografove, posluchahi specialisace tepelneho
zpracovanf, kovanf a valcovanf.
Druhy semestr tfetiho roku vyplnuji vyklady o theori+
i:dlcovdn?, asi 15 dvouhodinovych pfednagek. Zabyvajf se
i kinematikou a dynamikou pochodu valcovanf a sou-
easne se experimentuje v laboratorich o techto theoriich.
Ve cviCenich, vedenych asistenty-inienry, se krome
theoreticke podstaty valcovanf poefta kalibrace a pro-
vadf se podle toho, jak si studenti zvykajf na valcovaci
stolice prumysloveho typu. Material, ktery se zpracuje,
je olovo, hlinfk a telezo. Valcuje se za horka i za stu-
dena; valcuji ov?em jen nejjednodu?gf profily. CviC'eni
zaefnajf 15minutovym ai 20minutovym vykiadem, aby se
studentum pfipomnely theoreticke zaklady a narysoval
'se plan jejich price. Behem price se kontroluje jeji po-
stup a po cvi6enfch je kolokvium.
Theorie valcovanf kovu da studentu nej?ir?f zaklad pro
jeho pffgti praci v zavode. Jako hlavni pfedmety je tfeba
uvesti: technologie, kalibrovani, stavba stolic, valcovaci
za horka a za studena zaroveh s valcovanim trub. Kagdy
z techto pfedmety pfednagf zvlagtni docent a pfednagky
doplhuje cviCenfmi.
Material pfedna?ek se stale doplt'iuje a kontroluje no-
vinkami z easopisu a ze schiizf katedry. Celkovy pfehled
techto vykladu je v knihach Zaros"i lnskeho, Celikova a
Vinogradova. Nektere z techto knih jsou jig star?i a proto
docenti doplfiujf vyklady novinkami, a pak je i ph
zkougkach poiaduji na studentec:h. Ponevadf mezi
pfedmety, jet jsme jmenovali, neni pfesna hranice, za-
hyva se katedra jejich obsahem tak, aby se pamef stu
dente nepfetegovala zbyteCnostmi.
Behem pfednagky se mute student ptat a prosit o objas-
neni. Studenti mail take pravo zfskat informace z porad
(,,konsultaci"), aby se vyklady pfedn?t?ejicfch behem pra-
videlnych pfednagek zbyteene neprocllulovaly. Nemuge-li
pfedna?ejici okamiite dat studentu objasneni, da je
pozdeji, ai se odpovedne na vee pfipravf. Tyto dopliiky
jsou materialem pro pfedna?ky a sclruze katedry.
CviCeni byvajf nejen laboratorni, ale i podetnf. Ve cvi-
eenich se uef posluchaCi o valcovacich stolicfch ne ze
schemat, ale ze skute6nych vykresu, zalotenych na zku-
senostech v zavodech. Prave tak je tomu s kalibracf, kdy
ov?em student eerpa take z literatury. Pokud jde o val-
covaci stroje, je theoreticky i vykresovy material velmi
komplikovany a pfedna?eC' nema moinost je vyeerpat
ve svych vykladech. Pak to delajf ve cvidenfch asistenti,
informovanf vedoircim pfedna?ejfcim. CviCCenf z techno-
logie, kalibrovani a valcovanf jsou zapsana v segitech
a pomahajf studentu pfi projektu kursovem, ktery je jed-
nou z podminek pfechodu ze Ctvrteho roku do piteho
Kursovy projekt je pracf, pfi nii student ma vykazat, le
ovladl material, probrany na cviCCenich. Objem kursoveho
projektu neni veliky (40 stran na stroji a nejvfc 4 vy-
kresy), Student dostane disposice, jak ma projekt vy-
pracovat a zvla?te co ma zpracovat dukladne. Behem sve
price ziskava student informace od 6lena katedry, ktery
se mu venuje a ma pro nej take k di:.posici potfebny ma-
terial. Po skonCenf projektu student tranf svuj projekt
pfed komisi Menu katedry, kterou vede profesor nebo
starss"i docent.
Studenti delajf zkou?ky; katedra pi?ijima k nim pfi-
hla?ky, ktere potvrzuje profesor. Studenti si vytahuji
losy s otazkami a maji pul hodiny easu na pffpravu
svych odpovedf.
Na vychove studentu se podilejf take zavody behem
praxe studentu, kdy se jim venuji in:ienyfi a mistfi. De-
legit katedry dohlfii na praktikujici studenty, je jim po-
radcem a sbfra zku?enosti. Vedoucfrni praktikantu jsou
vedouci pffslu?nych oddeleni zavodu. Mail dat studentum
potfebny material a ristnf objasneni technologickech po-
chodu v praxi, aby mladf odbornfci vrikali do technologie.
Kontroluji take praci instruktoru, pfidelenych praktikan-
tum. Instruktory jsou misth a vrchn.f mistfi, kteff mall
pomoci mladym odbornfkum vniknout do specifickych
problemu zachizenf s valci, stolicemi atd. Ponevadf
mistry jsou prevagne inienyfi a technici, majf studenti
prflegitost seznamit se zeela s provoznfmi problemy.
Jsou tfi druhy praxe; prvni, o nii jsme se jig znfmili,
druhi, kdy se student pfideluje do skupiny, aby pracova]
s delniky a seznimil se se v?emi podrobnostmi. Tfeti
praxe je pfeddiplomova, kdy student musf sebrat mate-
rial pro praci diplomovou a seznamit se co ,nejvfce s vy-
robnimi jednotkami. Student posloucha referaty vyznae-
nych delniku a ingenyru a seznamuje se zvla?te s me-
thodami stachanovskymi, aby je rnohl uplatnit v pfi?tf
diplomove praci jako jeden z prostfedku ke zvygeni vy-
roby. Nezapomina se take na bezpe?inost price. Vyklad
na tomto poli dostane student vet?inou v zavode; diva
mu ho instruktor v dobe praxe, objasfiule mu zvlagtnosti
kaideho pracovniho mista. Delegat katedry kontroluje
stale studenty, pta se na jejich zfskar.;e vedomosti a upo-
zorhuje je na podrobnosti; kontroluje take zapisky stu-
dentu a hodnotf je s pomoci instruktoru a vedoucich od-
delenf. Sko1a, chtejfc vzbudit co nejvetli zajem poslucha6A,
vyhla?uje na nejlepe absolvovanou praxi konkursy.
Diplomova price, ktera zakoneuje pitilete studium, di
diplomantovi moinost vykazat se kvalifikaci pro samo-
statnou praci v zavode. Jsou dva typy themat diplomo-
vych; jeden - projektovanf novych objektu, druhy -
dobudovanf stavajicich. Plan diplomove price dostane
student pled odjezdem na pfeddiplomovou praxi, ktera,
jak bylo jig zmineno, ma mu umoinit sbfranf materfalu.
Zavody samy davaji na vyzvu ?koly navrhy na themata
diplomovych pracf. Rady o ekonomickkeh podminkach
projektu, o konstruovanyeh peelch, o elektrickych zaff-
zenich atd. davaji studentum pfislu?ne katedry. Diplo-
mova price ma mit asi 110 stran psanych na stroji a asi
147
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
15 vykresu formitu A 1. Katedra se stars, aby diplomova
price diplomanta nemela charakter akademicky, ale aby
se blizila realnemu projektu. Po dokonl'eni price brini
student prici pfed vedoucim katedry a jejfmi 6leny. Po-
sitivne ohodnoceni price je dina rade ?koly ke koneene-
mu ohodnocenf. Nekdy se price delajf kolektivne tak, ze
se spolel:ne projektuje vet?f objekt a rozdeluji se eisteen6
price mezi v?echny eleny. Zabyvi-li se diplomova price
projektem pfestavby zafizenf jiz existujicfho v zivode,
jsou oponenty diplomantu i pracovnici ze zivodu. Jsou
to nejlep?i delnici, inzenyfi, ktefi se mnohdy sami po-
ui i 6tenim price i rozhovorem o ni.
Tak se tvofi na katedrach noveho typu novy zptisob
price, odli?ny od zpdsobu stareho.
Literatura.
1) Ing. Jerzy Bazan: Hutnik XIX (1952), 6. 10, str. 340 at 345.
2) V. Stoletov: Nektere otizky price na vysoke ikole. ,Vy-
soki Skola", floor 1952, L'fs. 4 a 5, str. 93 at 107.
J. Zdanov: 0 kritice a sebekritice ve vedecke prici. ,,No-
vi mysl" VI (1952), 6fs. 2, str. 110 at 124.
Konference o pri:lkove metalurgii.
Technicka sekce Ceskoslovenske akademie ved v Praze
sdeluje, le pofidi za spoluprice Vyzkumneho ustavu
pri?kove metalurgie ve Vestci a za pfispeni Vojenske
technicke akademie konferenci o pri?kove metalurgii
v Brne ve dnech 12.-15. dubna 1953. Ulelem konference
je vymena vedeckych poznatku a praktickych zku?enostf
mezi vyzkumnymi pracovniky, odbornfky z vyroby i z fad
spotfebitelu. Konference ma zarovefi ukAzat nova testy a
moznosti v oboru pri?kove metalurgie i v oborech pfi-
buznych.
Konference bude pracovat v plenu a v techto peti sek-
cich: Vyrobni a kontrolni methody, Slinute karbidy, Dia-
mant, korund a nejtvrd?i litky, Aplikace pre?kove me-
talurgie v elektrotechnice, Ruzne aplikace pre?kove me-
talurgie, zejmena ve strojirenstvf a chemicke technologii.
V pl@nu bude pfedneseno 11 pfedna?ek. V sekcfch bu-
dou prednesena puvodni sdelenf, referaty a pfedem pfi-
pravene diskusni prispevky. Celkem je na programu
9.pfedna?ek, 19 puvodnich sdelenf, 3 referaty a 10 diskus-
nich pffspevku.
Predni?ky a referaty pronesou pfednf ceskoslovenstf
odbornici, jako: Ing. Dr. C. Agte, Ing. J. Belak, Ing. J. Bi-
can, Ing. Dr. W. Espe, Ing. J. Fla?ar, Ing. J. H611, doe.
Dr. Ing. L. JenfLek, Ing. Dr. J. JiHs"te, Ing. Dr. J. Kalol:,
prof. RNDr. J. Ka?par, dot. Ing. Dr. F. Klikorka, doe.
RNDr. A. Kochanovski, Ing. J. Koloc, Ing. L. Kritky,
Ing. Dr. M. Krejefk, Ing. J. Lauschmann, K. Majkus, K.
Maly, Ing. R. Marx, Ing. Z. Ministr, Ing. Dr. J. Myl, Ing.
I. Nemec, Ing. Z. Noga, Ing. K. Novak, Ing. K. Ocetek,
Ing. M. Petrdlfk, Ing. Z. Pie, Ing. V. Prochizka, P. Ri1-
ziCka, Ing. A. Smajler, Ing. V. Smerik, RNDr. H. Smolka,
Ing. K. Trizuljak, Ing. J. Vacek, Ing. Dr. A. Vambersky,
J. Varcl, J. Zfzala a da1H.
V ramci konference uspofada Cs. spoleCnost pro ss"ireni
politickych a vedeckych znalostf, krajski odbo6ka v Brne,
dne 14. dubna 1953 ve 20 hodin predni?kovy veCer na
thema ,Elektronovi mikroskopie ve vede a v prumyslu".
Zijemci, kterym snad nebylo pozvinf zaslano, obrafte
se na adresu: redakce Hutnickych listu, Brno- Zabovresky,
MuCednicka 8, kteri poda bliz?f informace. 7r?
Pfihla?ovatel>im vyn&lezu.
Ufad pro vynilezy a zlepgovaci namety ve snaze urych-
lit a zpresnit patentove ffzeni upozorl5uje zadatele, aby
pfi podivini prihlagek vynalez& se ffdili platnymi pfed-
pisy. Rovnez zidi, aby v osobnim i korespondenCnim styku
s UVZN vzdy uvadeli jednaci eislo a 6fslo pfihla?ky. PIi-
slusne tiskopisy, jakoz i potfebne informace obdrzf zi-
jemci v podatelne uvedeneho &adu v Praze II, Viclav-
ske nimestf 19. -TUV-
Knihy a cdsopisv dosle redakci
Seznam elinku, zajimajicfch na?e ftenafe. Fotokopie
techto elanku mohou obdrzeti odberatel6 v redakci
Hutnickych listu.
Prumyslove vydavatelstvi, Praha II, Spileni 51.
J. S. Aljakrinskij - A. I. Parmenov: Operativnf plano-
vini a dispeCerska fizenf v kalirnich. Kniznice Stitniho
ufadu planovaciho, sv. 14, 1952. Cena broz. 24 KCs.
A. S. Azarov: Velmi vykonne obribeni hffdeld ve stro-
jfrenstvi. Kniznice kovoprumyslu, sv. 145, 1952. Cena broz.
69 Kes.
V. A. Batmanov: Elektricke svafovani litiny pfi opra-
vich strojniho zafizeni. Kniznice kovoprumyslu, sv. 105,
1952. Cena 48 KCs.
J. P. Gerbuk: Operativni planovanf v kovarnach. Kniz-
nice kovoprumyslu, sv. 141, 1952. Cena 24 K6s.
A. M. Ginberg: Galvanoplastieka vyroby pfesnych du-
tych soueisti. Kniznice kovoprumyslu, sv. 75, 1952. Cena
41 Kes.
K. S. GonCarenko: P6rovite chromovini strojnich sou-
Usti. Kniznice kovoprumyslu, sv. 91, 1952. Cena 24 Keg.
J. GorodLckij - P. M. Poljanskij: Kontrola rozmeru
a jakosti povrchu pneumatickymi zpusoby. Kniznice kovo-
prumyslu, sv. 113, 1952. Cena broz. 44 KCs.
I. Z. Jasnogorodskij: Ohfev kove a slitin v elektro-
lytu. Kniznice kovoprumyslu, sv. 102, 1952. Cena broz.
34 KCs.
K. J. Jemelin: Lehke jefaby a Uelne pomucky pro
montiz ocelovych konstrukcf. Kniznice kovoprumyslu,
1953. Cena broz. 22 Kes.
J. G. KopanLviC: Konstrukce souzisti z plastickych
litek a lisovacich forem. Kniznice kovoprumyslu, sv. 110,
1952. Cena broz. 49 KLs.
148
Vyzkumnj listav ochrany materidlu: Korosni sbornik.
Kniznice chemickeho prumyslu, sv. 14, 1952. Cena 412 K6s.
B. I. Kost6ckij: Odolnost strojnich sou6 stf proti opo-
tfebenf. Kniznice kovoprumyslu, sv. 95, 1952. Cena broz.
76 Kes.
S. T. Nazarov: Kontrola jakosti svaru. Kniznice kovo-
prumyslu, sv. 135, 1952. Cena broz. 70 KCs.
L. M. O.l?evec: Hlavni otazky planovanf kovoobrabe-
ciho zivodu. Kniznice kovoprumyslu. Cena brof. 60 Kes.
S. M. Poljak - B. V. Sorokin: Dne?nf zpusoby lisovanf.'
Kniznice kovoprumyslu, sv. 125. Cena broz. 66 KCs.
A. V. Potechin: Sdruzene volne a zapustkove kovinfna
klikovych lisech. Knilnice kovoprumyslu, sv. 132, 1952.
Cena 37 Kes.
B. J. Rjabi1ikij: Plinovinf vyroby v hutich. Kniznice
hutniho prumyslu, sv. 25, 1952. Cena viz. 184 Kes.
V. P. Romanovskij: Nekolikaoperaenf postupove liso-
vini. Kniznice kovoprumyslu, sv. 116, 1952. Cena brol.
30 Kes.
D. P. Strugov?Cikov: Vyroba nfzkouhlikove oceli. Kniz-
nice hutniho prumyslu, sv. 22, 1952. Cena broz. 67 Kes.
Uplnd mechanisace svafovani. Kniznice kovoprumyslu,
sv. 107, 1952. Cena broz. 35 KCs.
Uplni mechanisace vyroby v kovarnach a lisovnich.
Kniznice kovoprumyslu, sv. 120, 1952. Cena broz. 61 Kes.
Ing. A. W6jcik: Technologicke a jakostnf problemy ty-
eove mosazi. Kniznice hutniho prumyslu, sv. 19, 1952.
Cena broz. 117 Kes.
Vydavatelstvo ROH-Price, Praha II, Vaclavske nim, 23.
B. A. Anniskij: Naklidinf a vyklidanf v hutnich pro-
vozech. Sbfrka Technicka pffruCky Price, sv. 123, 1952.
Cena broz. 11 Kes.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
V. Amosov: Ctvrt stoletf u martinski pece. Sbirka Pr i-
kopnfci socialisticki price, sv. 55, 1952. Cena brof. 21 K2's.
K. Augustin: V boji za splntnf plinu. Knifnice Odbo-
rif, sv. 51, 1952. Cena 5 K6s.
B. Dobrovolny: Stachanovski nistroje. Sbirka Knihovna
Svazu zamestnanci] v kovopriimyslu, sv. 19, 1952. Cena
brol. 47 Kos.
B. Dobrovolny - F. Blabolil: Lisafski abeceda. Sbirka
Technicko pffrufty price, sv. 139, 1952. Cena bros. 87 K'6s.
B. G. Fastovskij: Ciltinf oceli plamenem. Sbirka Tech-
nick6 pffruLky Price, sv. 125, 1952. Cena brot. 45 K&
E. Hamernik: Zavid6nim novych pracovnich method
k zpfestiovinf technicko-hospoditskych norem. Knifnice
Pracufeme pro mfr, sv. 19, 1952. Cena brot. 3 Kfs.
F. Hamr: Tvarovi broulenf. Sbirka Technicko pffru6ky
Price, sv. 150, 1952. Cena brol. 123 K6s.
M. S. Lebed6v: Broulenf kov8. Sbfrka Technicki pfi-
rutky Price, sv. 124, 1952. Cena brol. 63 K&
A. G. Nazarov: Svafovinf litiny za studena. Sbfrka Za
vyllf produktivitu price, sv. 7, 1952. Cena brol. 9 Kfs.
M. I. Panfilov: Rychlotavby. Sbirka Prdkopnfci socialis-
tick6 price, sv. 65, 1952. Cena brof. 89 KL's.
P. Petrov: Sleval?i stachanovci. Sbirka Prtlkopnfci so-
cialisticki price, sv. 63, 1952. Cena brol. 36 K6s.
N. I. PitZrskov - K. G. Rjazancev: Pokyny pro vefejn6-
ho inspektora price v Sov6tskem svazu. Knifnice ochra-
ny a bezneenosti price, sv. 6, 1952. Cena brot. 14 KLs.
P. V. Sev6enko: Zkulenosti svifece-stachanovice. Sbfr-
ka Knihovna Svazu zam6stnancii v kovopriamyslu, sv. 23,
1952. Cena brof. 14 KLs.
A. V6.clavovi6 - F. Bllek - F. Sev&k: SoustrufnicW
automaty. Sbirka Technicko pffrut'ky Price, sv. 133, 1952.
Cena brof. 178 K6s.
M; Zdvesky - M. Tilnovsky: Lisovaci nistroje v praxi.
Sbirka Technick@ pffrueky Price, sv. 113, 1952. Cena
brol. 170 K?s.
StMnf nukladatelstvf technicko Iiteratury, Praha IT,
Spileni 51.
M. V. Batanov - N. V. Petrov: Ocelov? prufiny. 1953.
Knifnice kovopr&myslu. Cena bros. 82 Kds.
S. I. Eliasberg: Aglomerace. Provoznf vysledky novoho
aglomeral'niho zivodu. 1953. Knifnice hutniho prilmyslu.
Cena brof. 16 K6s.
S. N. Filipov: Sefizovini vilcovacich stolic. 1953. Knif-
nice hutnfho pr0myslu. Cena brof. 57 Kits.
A. M. Jampolskij: Oxydovinf a fosfitovinf kovd. 1953.
Knifnice kovoprzimyslu. Cena brol. 22 K6s.
I. E. KontoroviL: Tepelni zpracovini oceli a litiny. Kni-
ha IT. Legovan6 oceli. 1953.. Knifnice hutniho prOmyslu.
Cena viz. 103 Kfs.
Ing. Zdenka Laulmanovd: Rozvoj techniky v Nimecki
demokratick6 republice. 1953. Sbirka Technika lidovych
demokracii, sv. 3. Cena bros. 85 K6s.
Prof. A. P. Sokolovskij: Technologie strojfrenstvf. 1953.
Knifnice kovoprt]myslu. Cena viz. 172 K6s.
Jaroslav Stipina: Nirodnf podniky v ob6anskoprivnfm
styku. 1953. Cena brot. 46 K6s. Normativnf pfirufka. Roz-
d6leni a ozna6ovinf nifadi. Tffda 24 - Dist I. 1953. Knit-
nice kovoprdmyslu. Cena brol. 7 KLs.
Technickovedecko vydavatelstvf, Praha IT, Krakovski 8.
E. A. Cudakov: Pokrokovi technika v sovitskom strojf-
renstvf. Sbirka Mali knilnice sovetski techniky, sv. 26,
1952. Cena brot. 10 K&
A. I. Kalirin: Strojirenski technologie, 1952. Cena viz.
380 K6s.
Ocel a konstrukter. Soubor pracf. 1952. Sbirka Soubor
pfednilek a statf, sv. 3. Cena viz. 180 K6s.
Obsah: J. Rufieka: Pfedmluva. Z. Eminger: Metalurgic-
ky pochod, tuhnuti a vady oceli se zfetelem na jejf jakost.
Z. Holub: Tvifenf za tepla a jeho vliv na jakost oceli.
Vl. Kolelev: Krystalograficki mfi2ka jako ziklad moder-
niho pojeti pochodtiz, probfhajicich v materiilu. J. Benel:
Deformace za studena a jeji vliv na vlastnosti materiilu.
J. Jedli6ka: Svatitelnost oceli. R. Pokorny: Tefenf ma-
teriilii za vyslfch teplot, jeho theorie a zkulebni metho-
dika. A. Chitkov: Relaxace materiild za vy?lfch teplot.
Z. Eminger: Vliv vyrobnich faktorti na mez te6eni oceli
za vyllich provoznfch teplot. V. Kolelev: Zkfehnutf oceli.
A. Ci{itkov: Vyznam promenlivych na:mihinf v technicki
praxi. Vl. Marcelli: Mi teni namihinf ve strojnich souiis-
tech. L. Prd?ek: Ufitf statistickych method pfi kontrole
vyroby. Z. Eminger: Novi slevirenski a hutnieke, po-
chody.
Strojnicky sbornik. Technicko-vedecki price v oboru
strojniho intenyrstvf. Obsahuje tyto pro hutniky zajimave
price: Z. Eminger: Mechanicko hodnoty nikterych auste-
nitickych ocell pfi nizkych a nejnitlfch provoznfch teplo-
tich. P. Kohn: Pffspevek k pevnostnfrau vypoLtu staticky
zatftenych tenkostinnych desek a skotepin z ocelf s vy-
raznou mezi kluzu. A. Chitkov: PfetitenI strojnfch sou-
Usti za provozu a a i1nava materiilu. R. Brepta: Opotfe-
benf lopatek metaciho stroje.
Akademija nauk SSSR. Izvestija sektora fiziko-chimiies-
kovo analizae Moskva-Leningrad - formit B5.
Tom XVI, vyp. 2. 1. D. Fajnerman: Plasticki deformace
pfi tfenf. (7 str.) M. V. Vrackij: ZmLny velikosti zrna n6-
kterych ocelf za jejich rekrysta)isace pfi zpracovinf za
tepla. (36 str.) A. K. Malylev: Kinetika a mechanismus
rdstu zrna austenitu. (8 str.) V. D. Sadovskij: Rozpad zbyt-
koviho austenitu pfi popoultinf a jeho vliv na vrubovou
houievnatost oceli. (7 str.) A. P. Guljajev: Slofenf a struk-
tura tuhych roztokil ve speciilnich legovanych ocelich.
(9 str.) A. T. Grigorjev - D. L. Kudrjavicev: 0 slitinich te-
leza s manganem. (13 str.) A. T. Grigorjev - D, L. Kudr-
javcev: Vyzkum slitin feleza s manganem a chromem. I.
Oblast austenitu. (21 str.) I. 1. Kornilov - V. S. Michejev -
O. K. Konenko-Gra6eva a dallf: Rovnovitny diagram
ternirnf soustavy Fe-Cr-Al. A. M. 13ordzyka: Odolnost
tuhych roztokfi Cr, Ni a' Mg v feleze y vd i teplu. (10 str.)
A. S. Zajmovskij: Magneticki vlastn-:)sti ferromagnetic-
kkch tuhych roztoktt. (22 str.) B. G. I.ivi ic: Vkaz koloidniho
rozpadu tuhych roztokti ve vysokokoercitivnfch slitinich.
(19 str.) S. Gercriken - Z. Golubenko: Vliv deformace na
rychlost difuse zinku v mosazi a. (9 str.) S. Gercriken -
A. Geller - V. Trofimenko: Vliv tfetfho prvku na rychlost
difuse zinku v mosazi a. (6 str.) A. P. Smirjagin: Hranice
tuheho roztoku a v soustavy Cu-Al-Ni. (19 str.) S. A. Po-
godin - N. Ch. Abrikosov - N. M. Elchones: 0 vlastnostech
beryliovych bronzd s nizkym obsahem berylia a s pfisa-
dami dallieh slofek. (15 str.) D. A. Petrov: Tuho roztoky
a stirnutf slitin. (22 str.) V. G. Kuznl;cov: Roentgenogra-
fickk Vyzkum ternirnfch tuhych roztokd na zikladL hli-
nfku. (19 str.) A. A. Badajeva - P. Ja. Saldau: 0 ternir-
nfch tuhych roztocfch m6di a berylia v , hlinfku. (26 str.)
V. I. Michejeva - VI. P. Vasileva - O. N. Krjukova: Fysi-
kochemickk rozbor hot Ikem chudych slitin Mg-Al-Cd.
(24 str.) A. M. Korlokov - P. Ja. Salda.u: Rozpustnost zin-
ku a ceru v hofffku v tuhom stavu. (14 str.) Ja. E. Afa-
nasev - N. N. Bachmetov: Vlastnosti lisovanych hofL'f-
kem bohatych slitin Mg-AI-Zn. (14 str.)
Akademiia Nauk SSSR. Institut oblbej I neorganl eskoj
chimli imeni N. S. Kurnakova. Moskva - Leningrad.
Izvestija sektora fiziko-chimiLeskovo analiza.
Tom. XV. 1947. Tom. XVI. vyp. 2, 1946 Tom. XVI. vyp. 3,
1948. Tom. XVI. vyp. 4, 1948. Tom. XIX. 1949
Nakladatelstvo Slovenskej Akadimle vied a umeni, Brati-
slava.
Svira6skk sbornfk. 1952. Cena viz. 450 K6s.
Primy slovo vydavatelstvf, Praha IT, Panski 2.
L. I. Gotlib: Povrchovi kalenf plamenem. 1951. Knifnice
kovoprilmyslu, sv. 41. Cena kart. 64 K6s.
S'titnf nakladatelstvi technicko literatury, Praha IT, Spa-
leni 51.
N. E. Cernobajev: Tavba v indukLnfch. peeich. 1953. Knif-
nice kovoprimyslu. Cena broi. 23 Ki s.
Vysokopecnf strusky. 1953. Knifnice hutniho pr>Smyslu.
Cena brol. 13 Kis.
Technicko-vl5deck6 vydavatelstvf, Praha II, Krakovsk$ 8.
L. JeniLek: Zhospodirnini vyroby teleza a ocell. N6kteri
problimy a moinosti. 1952. Cena viz. 180 Kips.
Ing. Dr. Vl. Maier: Polarograficko rozbory. 1952. Sbirka:
149
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Chemicka technologie. Technicke rozbory. Cena broz.
120 Kes.
A. K. Trapeznikov: Kontrola materialu a vyrobku roent-
genovymi paprsky. 1953. Mali kniznice sov6tske tecliniky.
Cena bros. 18 Kes.
Hutnik, Praha II, Viclavske nam. 23.
Roe. III., eis. 1, leden 1953. V. VavIich: S novym ,Hutni-
kem" do posledniho roku Gottwaldovy petiletky. A. Iva-
nov: Novy zpusob registrace a vykazovani pracovnich
irazu. J. Vejchar: Plasticke latky a ?etteni kovy. K. Mot-
iik: Jak iettit legujfcimi kovy. J. Kaloe: Tlspora barev-
nych kovu upravou povrchu. J. Trapl: Plyn - zaketny
neptitel oceli. - Zpracovani oceli na ilabku. R. Suchopd-
rek: Navatovani zapustek a okrajovych nastroju. V. Ko-
finek: Nektere podminky a einitele vykonu valcoven -
Volne kovanf s vahadlern a bez vahadla pod hydraulic-
kymi kovatskymi lisy vykonu 1000 az 15 000 t. N. Tbpor-
kov: Prace podle grafikonu v Martinove ocelarne zavodu
,,Srp a kladivo".
Sovetska vida - Chemie. Praha I, Narodnf ttfda 14.
Roe. II., eis. 6, 1952. V. K. Semeneenko: 0 zakladnieh
otazkach kvantove chemie. V. V. Sepel: Ptehled praci
v oboru chemie, ved chemii ptibuznych a chemicke tech-
nologie, poctenych Stalinskymi cenami za rok 1951. Pro
hutnfky maji vyznam tato abstrakta: 633, 635, 636, 639, 640,
688, 689, 690, 691, 692, 754, 757, 758, 760.
Za socialistickou vedu a techniku. Praha II, Krakovska 8.
Sv. 3, Ms. 1, leden 1953. J. Fukdtko - J. Semrdd: 0 vy-
chove techniku k hospodatskemu mysleni. V. Kubr: Plan
technickeho rozvoje na rok 1953. J. Dostdl: Zavidenf so-
vLtskych standardu do nirodniho hospodatstvi CSR. Mao
Ce-tun: 0 subjektivismu a individualismu. - VBdecki pra-
coviate Ceskoslovenske akademie ved. V. Vesely: Tech-
nicko-ekonomicke rozbory vyzkumnych ukolu. D. Granin:
Tvorivost je povinnosti kacdeho incenyra. - Moskevska
vysoka Skola technologicka D. I. Mendelejeva.
Dokiady akademli nauk SSSR. Moskva, Volchonka 14 -
format B5.
Tom LXXXVII, eis. 4, 1952. A. V. Jogansen: Spektrofoto-
metricka meteni. (4 str.) Ju. A. Bagarjackij: Podstata pii-
rozeneho starnuti hlinikovych slitin. (5 str.) V; M. Bere-
tiani: Zjev zvratu v umele starnutych slitinach druhu
Al-Chu-Mg a v duraluminiu. (4 str.) A. E. Bresler - V. I.
Zabavin - A. M. Zubko: Roentgenograficky vyzkum koksu.
(4 str.) Ja. Je. Geguzin - L. O. Markon - B. Ja. Pines:
Samodifuse a viskosnf teeenf (spekanf a teeeni za tepla)
u slisovanych kovovych prasku. (4 str.) A. M. Jelistratov:
Sfteni Roentgenovych paprsku krystalem starnoucf sli-
tiny. (4 str.) G. V. Karpenko: 0 mezi korosivzdornosti.
(5 str.) M. M. Kurtepov - G. V. Akimov - N. N. Bardii:.
Korosni vlastnosti nerezavejicich oceli v oxydaenich roz-
tocich. Korose ocelf v roztocich kyseliny chromove.
(2 str.)
Tom LXXXVII, efs. 5, 1952. V. S. Kogan - B. Ja. Pines:
Rovnovalne diagramy soustavy In-Pb. (3 str.) E. M. Sa-
vickij - V. F. Terechova: Metenf vnittnich pnuti vznika-
jicich v polymorfnich kovech za ohievu. (3 str.) M. M.
Kurtepov - G. V. Akimov: Korosnf vlastnosti legujfcich
prvku nerezavejfcfch oceli v oxydaenich roztocich. Korose
chromu. (2 str.) G. V. Karpenko: Vliv frekvence zm6n na-
peti na odolnost oceli proti unave pti praci v povrchove
aktivnich a korosne aktivnich prosttedich. (4 str.) Ju. P.
Nikitin - O. A. Jesin - S. I. Popel: Elektrokapilarnf jevy
pti ruznem slozeni kovu a strusky. (3 str.) A. Rozen - Ja.
Sevelev: Nektere vztahy pti difusi plynu v tuhem telese.
(4 str.)
Tom LXXXVII, efs. 6, 1952. G G. Lemmlejn - M. O. Klija:
Zvlattnosti zacelovani trhlin v krystalu pri snizovanf tep-
loty (4 str.) V. S. Kogan - B. Ja. Pines: K mikrometho-
dice fazove analysy slitin. (4 str.) I. 1. Kornilov - L. I.
Prjachina: Vliv teploty na liruvzdornost slitin Al-Mg.
(4 str.) M. M. Kurtepov - G. V. Akimov: Korosnf vlast-
nosti nerezavejicich oceli v oxydaenich roztocich. Vliv
okyslieovadel na elektrodove potenciily a kinetiku elek-
trodnich pochodu na nerezavejfcfch ocelfch. (3 str.)
150
American Foundryman. 616, South Michigan Avenue,
Chicago 5, Illinois - format A4.
Vol. 22, No 5, listopad 1952. K. M. Smith: Stiasacf ob-
klopny formovacf stroj pro sttedne a znaene velke odlit-
ky. (3 str.) Piskove vmestky v ocelovych odlitcich. (3 str.)
J. C. Soet: Dobte sestrojeni ventilaenf soustava pomaha
slevarne lozisek pti praci. (4 str.) D. C. Williams: Ma pev-
nost za tepla za klesajfcfch teplot vliv na tvotenf trhlin
za horka? (4 str.) W. A. Morley: Zakla.dnf uvahy pti na-
vrhovanf mechanisace male slevarny. (6. str.) P. J. Killaby
- B. J. Taylor - W. C. Winegard: Odmesovinf b6hem liti,
pozorovane radioaktivnim antimonem. (1 str.) R. W.
Schroeder: Znalcovy poznamky ke vstupu do r. 1952. Vy-
roenf uenovska rozprava A. F. S. (3 str.) J. P. Holt: Zku-
site zisaditou vyzdivku? Zde je voditko pro vybir laru-
vzdornych hmot. (6 str.)
Engineering. 35/36, Bedford Street, Strand, London, W.
C. 2 - format B4.
Vol. 174, eis. 4532, 5. prosince 1952. Symposium o odlit-
cich z hlinikovych slitin. (3 str.) Hlinik ze Zlateho pobtelf.
(2 str.)
Sv. 174, eis. 4537, 9. ledna 1953. Vyvoj formovani do
skotapliny. (2 str.) Tvorenf a vynalezavost. (2 str.)
Vol. 175, eis. 4539, 23. ledna 1953. Hlinfkovy hangar. (3 str.)
G. M. Boyd: Sifeni trhlin v deskach z mekke oceli. (3 str.
pokrae.) Vlada a slevarny litiny. (2 str.) Svatovanf v lod-
nim strojnictvi. (3 str.)
Vol. 175, efs. 4540, 30. ledna 1953. Ochrana oceli postf?ikem
hliniku. (1 str.)
Vol. 175, efs. 4541, 6. unora 1953. Meehanicke vlastnosti
legovanych ocelf pro ptesne odlitky. (4 str.) Vysoke Skoly
technickeho smeru a prumysl. (2 str.) Portalove konstruk-
ce svarovane z ocelovych trubek. (1 str.)
Vol. 175, eis. 4542, 13. unora 1953. 20 t elektrieki oblou-
kova pec v zavodech East Hecla, Sheffield. (3 str.) A. P.
M. Fleming: Pokrok ve vycviku inzenyru. (2 str.) Zavod
na vyrobu eernych svornfku s indukenim ohtevem. (3 str.)
Mezikrystalicke trhliny v namotnich skotskych kotlich.
(2 str.)
Vol. 175, eis. 4543, 20. unora 1953. Vlastnosti teeenf za tepla
oceli pro energeticke centraly. (2 str. pokrae.) P. L. Teed:
Titan - prehled. (2 str.)
Engineers Digest. 120, Wigmore Street, London, W. I.
format A4.
Sv. XIV. Ns. 1, leden 1953. F. Lieneweg: Mericf postupy
a methody pro vyloueeni meffcfch chyb teplomeru. (3 str.)
I. A. Smolyanitzkyi: Odstrai ovani zbytkovych napeti
v odlitcich mfstnfm indukenim ohfevem. (3 str.)
Foundry Trade Journal. 49. Wellington Street, London,
W. C. 2 - format B5.
Sv. 93, cis. 1891, 27. listopadu 1952. Ultrazvuk ve sle-
varne. (2 str.) Zakaznikovo hledisko. (7 str.) Hospodar-
nost ve slevarne. (4 str., pokrae.) Evropska konference
o produktivite slevaaren. (2 str.)
Sv. 93, efs. 1892, prosinec 1952. Vyvoj formovani do sko-
iapliny. (4 str.) Hospodirnost ve slevarne. (3 str., dokone.)
H. Hartley: Vyroba plynovych zatizenf (pfistroju) a smal-
tovacf pramysl. (4 str.)
Giesserel. August-Thyssen-Strasse 1, Dusseldorf - for-
mat A4.
Roe. 40, efs. 1, leden 1953. A. Wittmoser: Pfispevek
k otizce krystalisace tvarne litiny. (9 str., pokrae.) H. M.
Hiller: Nove zkusenosti s ocelemi pro formy pti tlako-
vem litf. (9 str.) A. Heuvers: Jacob Mayer, vynilezce oce-
love litiny. (3 str.) H. Jungblut: Obnovovinf slevaren-
skych sbfrek v Ni meckem museu. (4 str.)
Roe. 40, Ms. 2, leden 1953. F. Schulte: Nove konstrukce
kuploven se zvlagtnim zfetelem ke kuplovnam s horkym
vetrem. (8 str.) F. Roll: Dalai pffklady tvorenf plynovych
dutin. (2 str.)
Hutnik. Katowice, ul. Stawowa 19 format A4.
Roe. XX, eis. 1, 1953. J. G6reeki: Cary pfieneho ohybu a
sit deformace prutezu vyvalku. (8 str.) S. Balicki: Olo-
veny bronz jako nahradnf material za cfnove loziskove
slitiny. (7 str.) J. Szalillski: Mechanisace a organisace
oprav peel SM. (4 str.)
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Chaleur & Industrie. 2, Rue, de Tanneries, Paris XIIIe -
format A4.
Vol. 34, dfs. 330, leden 1953. R. Cadiergues: Fysika a geo-
metrie zmdn zafenim. (17 str. pokrad.) G. Costes: Nova
tepelna centrala rafinerie ve Frontignan. (11 str.) G. Bory:
Oloha poradniho inienyra pH vyvoji pramyslu ve Francii
a v cizind. (3 str.)
Vol. 34, is. 331, unor 1953. R. Cadiergues: Fysika a geo-
metrie zmLn zafenim. (12 str. dokond.) R. Rousselet: Or-
ganisace patentni a dokumentadni slutby v prcimyslu a
spoluprace obou sluteb. (6 str.)
Iron and Coal Trades Rewiew. 49, Wellington Street,
Strand, London, W. C. 2 - format B5.
Vol. CLXVI, Is. 4424, 23. ledna 1953. J. H. Chesters:
Vzri]st myllenky. Vyzkum provozu v pecich SM na mo-
delech. (10 str.) Udriovani strojniho zatizeni v telezar-
nich a ocelarnach. Vleobecna problemy zpasobu price a
person$lu. (3 str.) Technika ocelovych ingota. IV. H. O.
Howson: Povrchovd vady ingota. Tvofeni bublin. (4 str.,
pokrad.)
Vol. CLXVI, is. 4425, 30. ledna 1953. J. E. Pluck: Oprava
a udriovani peel SM. (4 str.) Technika ocelovych ingota.
V. H. O. Howson: Vnitini struktura ingotil. Vliv stupn6
oxydace. (10 six.) Vyroba velkych zalomenych hfidela.
(2 str.)
Vol. CLXVI, dis. 4426, 6. unora 1953. D. A. Oliver: Hos-
podafeni kovy. Dodavka a konservace deficitnich kovil.
(6 str.) Technika ocelovych ingota. V. H. C. Howson:
Vnitfnf struktura ingota. Vliv na mnoistvf odpadu a zpa-
sob valcovani. (5 six.) S. G. Williams: Oprava a udriovani
peel SM. (4 str.)
Vol. CLXVI, is. 4427, 13. unora 1953. Nova 20t obloukov6
pee v Sheffieldu. (3 six.) A. W. Wallbank: Vliv nedostatku
kovil na galvanoplasticky pramysl. (5 str.) Technika oce-
lovych ingota. VI. H. O. Howson: Pomocna zafizenf lief
jamy. (7 str., pokrad.)
Vol. CLXVI, 61s. 4428, 20. unora 1953. Hospodafstvi s kovy.
III. R. Wilcock: Zpracovani na tepla novdjlich ocelf zn.
En. (5 str.) Technika ocelovych ingota. VI. H. O. Howson:
Pomocna zatizeni lief jamy. (6 str., pokrad.) Podzemnf
transportni soustava. (2 str.) R. W. Evans: Oprava a udrio-
vani peci SM v USA. (4 str.)
Iron & Steel. Dorset House, Stamford Street, London, S.
E. I. - format A4.
Vol. XXVI, is. 2, unor 1953. J. Taylor: Vyroba suroveho
ieleza. Ptehled pokroka v pochodu v rote 1939 at 1952.
(5 str.) C. S. Darling: TJspora paliva. (1 str.) H. L. Cox:
Unava ieleznych kovil. (6 str.) Udriovani strojniho zaff-
zenf. (3 str.) J. O. Ward - J. R. Rait: Ferritickd ocele. Vy-
voj v odolnosti proti tedeni za tepla. (4 str.) S. Y. Chung
- H. W. Swift: Cylindricka plechy. (4 str.) Formovani do
skof?epiny. Mechanisace procesu. (2 str.)
Litdjnoje proizvodsvo. Moskva, NLglinnaja 23 - for-
mat B5.
Rod. 1952, is. 12. Za dalli rozvoj uplnd mechanisace a
automatisace sl6varensk6 vyroby. (1 sir.) K. S. Lipovska-
ja - B. A. Arbuzov - V. Z. Chejsin: Pralkove pojivo pro
sldvarenska jadra. (5 str.) L. A. Gasparjan: Technicko-
hospodaiska fidinnost poulivanf rychle schnoucfch formo-
vacich pfska. (1 str.) V. I. Vlasov: Vliv zpilsobu transportu
forem na jakostocelovych odlitka. (1 str.) M. V. Dubin-
skij: Komora pro Liltdnf odlitka vrhinim ocelovyho
pisku v maloseriova vyrobd. (2 sir.) P. P. Berg: Odhad
teploty ohf?ivajfci se sldvarenske pfskovd formy. (4 str.)
A. A. Lebeddv - L. 1. Sokolskaja: Vliv ndkterych tech-
nologickych dinitela na dobu tuhnuti odlitka. (4 str.) N.
N. Rubcov: Vznik a vyvoj zikladnich zpasoba formo-
vanf. (4 str.) A. A. Popov: Pouiitf pojiva KT pfi liti pis-
ka. (1 sir.) P. P. Baryylnikova - K. S. $danjuk - N. D. Ko-
lotilina: Pouiitf pojiva ,,P-Orgavtoprom" pro jadra 1. tkidy.
(1 str.) A. A. Strteme.nij - M. A. Okun: Zkulenosti s po-
uiivanfm rychle schnoucich pfska (2 str.) S. A. Skomoro-
chov: Nova methods pro kontrolu jadrovych piskil na vaz-
nost a houtevnatost za syrova. (3 str.) M. P. Samojlov: Jad-
rova smds pro foukaci stroje. (1. str.) I. F. Kurtov - N. V.
Sadin: Odolnost proti opotf?ebenf isothermicky zakalena
litiny. (4 str.) L. N. Vladimirov: Novinky pfi vyrob6 od-
litkil podle vytavitelnych modeld. (1 str.)
IzvLstija Akademli nauk SSSR. Otddlenije technideskych
nauk. Moskva, CharitonLvskij pereulok 4 - format B5.
Rod. 1952, dis. 10. O. A. Jesin - A. I. OkunLv: Kinetika
vzajemndho udinku kovu a strusky s hlediska ionova
theorie. (11 str.) B. M. Robinskij - L. M. Rybakova: Dro-
beni krystalickych blokes a vyvin mikronapdtf v kovu pki
plasticka deformaci. (6 six.) M. M. Karnauchov: Rudny
'pochod v peci SM bratti Gorjainovych.. (5 str.) S. K. Sa-
barin: K historii vzniku platinovaho pramyslu v Rusku.
(8 str.) S. I. Korlunov: Synonyma v technickam nazvo-
slovi. (7 str.)
The Journal of the Institute of Metals. 4, Grosvenor. Gar-
dens, London S. W. I - format A4.
Vol. 81, Part 6, unor 1953. A. G. Quarrell: Nova technika
hutnickdho vyzkumu. (29 str.) L. G. Tottle: Poutivani
diamantovdho pralku pro metalograficka 1e3tani. (5 str.)
P. J. E. Forsyth: Poulfvanf mikroskopu za tepla. (2 str.)
G. K. Williamson: Pouiivani Geigerova poditade pfi vy-
zkumu difrakce Roentgenovymi paprsky. (6 str.) W. R.
Pitkin - D. J. Jones: Pralkova metalurgie v hutnickem
vyzkumu. (5 str.) W. H. L. Hooper - J. Holden: Ndkterd
methody m6feni povrchovych zmdn, pouifvanych k zjil-
tdni obrazcil vzniklych napatfm taheni na kovovam po-
vrchu. (5 str.) A. Binns: Pkistroj k samodinnamu zapiso-
vani diagramu zatilerif napdtf. (3 str.) C. W. Weaver:
Zkouleni za tepla slitin Nimonic pro plynova turbiny.
(5 str.) G. J. Metcalfe: Atmosfaricka korose a korose pod
napLtim slitin Al-Cu-Mg a Al-Mg-Si ve stavu po uplnam
tepelnem zpracovanf. (12 str.) J. B. Matthews: Mdfeni po-
mt rnych tvrdostf jemnych pralkovych clastic. (7 str.) Dd-
leni krystala v hliniku pfi tedenf za tepla. (6 str.)
D. McLean: Skluz na hranicfch zrn v hliniku pfi tedenf za
tepla. (10 str.) C. W. Roberts: Mezikrystalicka korose v li-
tych slitinach Zn-Al. (11 str.) W. B. Pearson - W. Hume
Rothery: Sloienf slitin Cr-Mn pod 1000 ?C. (5 str.)
Journal of the Iron and Steel Institute. Grosvenor Gar-
dens, London, S. W. I. - format A4.
Vol. 173, Part 2, unor 1953. G. B. Thomas: Vyvoj valcovani
lirokoptfrubovych nosnikil. (10 str.) L. H. W. Savage -
R. T. Fowler: Zaehovanf tepla ingotu. (10 str.) J. D. Hob-
son - J. Hewitt: Vliv vodiku na pevnost oceli v tabu.
(10 str.) C. Edeleanu: Korose zrny pod napatfm v neko-
rodujicich chromniklovych ocelich. (11 str.) T. B. Rolls -
E. C: Slater: Distribute elektfiny v telezarnach a ocelar-
nich. (14 str.) Korose oceli pod fosfatovym pokovovanim
a ochrannymi povlaky. (Diskuse ke 4 dlankilm. 7 str.)
Journal of Metals. 29 W., 39th Street, New York 18 -
format A4.
Vol. 4, is. 9, zaif 1952. J. P. Morris: Vliv Mg na aktivitu
siry v tekutdm teleze a ve slitinach Fe-C. (2 str.) L. B.
Ticknor - M. B. Bever: Sludovaei teplo kova skupiny IB
v tekutdm cInu. (5 str.) E. E. Reynolds - J. W. Freeman -
A. E. White: Vliv chemickdho slotenf na pevnost v tahu
slitin Cr-Ni-Co-Fe-Mo-W-Cb za teploty 1200 OF. (13 str.)
O. D. Sherby - J. E. Dorn: Vzajemna vrtahy tedenf za tepla
v smLsovych krystalech a hliniku. (6 six.) G. Ross - S. A.
Peabody: Rafinerie v Monterrey pounva plynulaho po-
chodu pro zmdkdovanf a odstffbfovani olova. (4 str.) Vy,-
bavenf valcovny plistroji zlepluje vyroliu i jakost. (3 str.)
B. a W. obrovsky lis lisuje tdikd pancafe a prorati ingoty
pro duty vykovky. (2 str.) Razna zarizenf v zavoda prova-
ddjicim rafinaci zrna v lehkych kovech. (5 str.) W. T. Ro-
gers - L. T. Sanchez: Utiti kysliku v Bessemerovd kon-
vertru. (6 sir.) 1. S. Servi - J. T. Norton - N. J. Grant:
NLktera pozorovanf tvofenf submikroskopickych zrn v hli-
niku o vysoka distotd phi tedenf za tepla. (7 str.) S. F.
Reiter: Kinetika rekrystalisace nfzkouhlikova oceli (8 sir.)
W. Rostoker: Pozorovini parametru n fitky ve fizi a a
TiO v soustav8 Ti-O. (2 str.) R. Steinitz - I. Binder - D.
Moskowitz: Soustava Mo-B a n6kter& vlastnosti boridil
inolybdenu. (5 str.)
151
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Vol. 4, bis. 10, fijen 1952. G. A. Lilliequist - C. G. Mickel-
son: Vlastnosti ocelove litiny zlepsene pfisadami prvku
vzacnych zemin. (8 str.) R. W. Diamond - B. P. Suther-
land: Ini:enyr neleleznych kovil hledf vstfic nejvet?im
naroktlm po stoleti pokroku. (3 str.) Novy vyrobnf pochod
dovoluje pokovovati nektere kovy karbidem wolframu.
(2 str.) Vyzkum na postupu. Symposium - 14 vztahu.
(6 str.) P. Rautala - J. T. Norton: Soustava W - Co - C.
(6 str.) J. Gurland - J. T. Norton: Uloha spojovaci faze
v cementovane slitine karbid wolframu-kobalt. (6 str.) D.
Caplan M. Cohen: Oxydace nekterych slitin Fe-Cr za
vysokych teplot. (9 str.) E. S. Bumps: Modely namahani
v tybinkach pro Charpyho razovou zkou?ku mekke oceli
o obsahu 0,20 % C. (4 str.) D. K. Das - S. P. Rideout - P.
A. Beck: Intermediarni faze v ternirnich soustavach Mo-
Fe-Co, Mo-Fe-Ni, Mo-Ni-Co. (5 str.) J. Washburn - E. R.
Paker: Zvla?tni deformace (kinking) zinkovych mono-
krystalovych tahovych zkou?ek. (3 str.) L. H. Beck - C. S.
Smith: Rovnovazny diagram Cu-Zn, zji?teny v sousedstvi
faze /3 kvantitativni metalografif. (5 str.) N. K. Chen -
R. B. Pond: Dynamicke tvoieni kluznych pasku v hliniku.
(8 str.) R. Lowrie: Mechanicke vlastnosti mezikovovych
sloubenin za zvy?enych teplot. (8 str.)
Vol. 4, bis. 11, listopad 1952. A. P. Thompson - J. A. Mus-
grave: Germanium, vyrobene jako vedlej?f vyrobek, na-
bylo vyznabneho vyznamu. (6 str.) A. D. Schwope - W.
Chubb: Male pffsady zvy?uji pevnost zirkonu za zvyse-
nych teplot. (3 str.) Mangan. (2 str.) Tvarna litina slubuje
vlastnosti ?ede litiny, temperovane litiny a oceli. (3 str.)
T. H. Harley: Zku?enosti se zebrovitou klenbou pece SM.
(1 str.) J. B. Giacobbe - A. M. Bounds: Vyber materialu
ma vyznam pro Bourdonovy trubky. (2 str.) T. I. Moore -
L. A. Painter: Zavod na elektrolytickou vyrobu zinku
v Monsanto, Illinois. (11 str.). C. Goldberg: Pomtieka pro
vytvorenf stereografickeho obrazu pfi praci s krychlovy-
mi krystaly. (2 str.) G. F. Huff - G. R. Bailey - J. H. Ri-
chards: Brani vzorku tekute oceli k urbeni rozpus-teneho
kyslfku. S diskusf. (6 str.) Diskuse k 30 blankum, proslo-
venym na sjezdu hutniku v unoru 1952 v New Yorku.
(60 str.)
Metalen. Den Haag, Scheepmakerstraat 1-3 - format A4.
Cis. 1, leden 1953. A. B. Krayenhoff: Vzrustajicf vyroba
evropskych slevaren. (3 str.) Studium principu zafezu.
(3 str.) W. G. R. de Jager: Med a slitiny medi. 10. Be-
ryliova med. (3 str., pokrab.)
Cis. 2, 31. ledna 1953. P. G. Boting: Pouiitf isothermickeho
kalenf manganokfemfkove pruzinove oceli. (5 str.) J. G.
Hofman: Narodnf vystava kovoprumyslu v Detroit, Mi-
chigan, USA. (5 str. pokrab.)
Cis. 3, 15. iunora 1953. L. van Ouwerkerk: Ceta E. C. A.
pro zkou?eni hmot bez porusenf. (9 str. pokrab.) J. G. Hof-
man: Narodnf vystava kovoprumyslu v Detroit, Michi-
gan, USA. (4 str. pokrab.) W. G. R. de Jager: Med a sli-
tiny medi. 10. Beryliovi med. (3 str. pokrab.)
Montanzeitung. Universitatsstrasse II, Wien I - format A4.
Rob. 69, seg. 1, leden 1953. A. Kieslinger: Pfirozene zaru-
vzdorne tvarnice. (4 str.)
Prace Institutu metalurgii. Ul. K. Miarki 12-14, Gliwice -
format A4.
Prace I Met. 4, prosinec 1952, seg. 6. L. Kozlowski: Mbfeni
magneticke permeability a koercitivni sily na tybovych
zkou?kach z magneticky mekkych hmot. (8 str.) J. Cho-
dorowski: Vztah mezi popousteci kfehkosti a mezi po-
vrchovou a mezikrystalickou korosf konstrukbnich ocelf -
manganove TM 1 a manganokkemikove TMS 1. (14 str.)
M. Orman - E. Zembala: Technologie vyroby kovoveho
baria. (9 str.)
Przeglad mechaniczny. Mickiewicza 10, Warszawa - for-
mat A4.
Rok XII, seg. 1, 1953. J. Chodorowski: Z vyzkumu chro-
mokfemikove oceli silchrom pro motorove ventily. (6 str.)
J. Ogerman: Vyroba velmi tenkych dratQ methodou elek-
trickeho le?t8ni. (3 str.)
152
Revue de 1'Aluminium. 77, Bd. Malesherbes, Paris-VIIIe -
format A4.
Vol. 29, bis. 194, prosinec 1952. J. Patrie: Ukaz pasivace
hliniku ponofeneho do dusfkateho prostredf. (7 str. po-
krab.)
Revue de Metallurgie. 25, Rue de Clichy, Paris (IXe) -
format A4.
Vol. 50, efs. 1, 1953. M. Hetzler - A. Michalski: Zkou?eni
polotovaru ultrazvukem. (13 str.) H. De Leiris: Objasnbni
vztahu mezi vadami materialu a lomy v provozu. (7 str.)
G. Vidal: Prostfedky k urbeni meze pevnosti na f navu za
tepla v atmosfefe normalnf a kontrolovane. (14 str.) F. H.
Willeumier: Tvrdost a vrubova houzevnatost nekterych
ocelf jako funkce teploty kaleni a popou?teni. (14 str.) G.
Batta - L. Scheepers - L. Winandy a dalsi: Morenf spe-
cialnfch oceli. (8 str.) P. Leroy: Zlep?eni zpusobta pfed-
chozf rafinace Thomasova suroveho ieleza o vysokem ob-
sahu kremiku bistym kyslfkem. S diskusi. (15 str.)
Sheet Metal Industries. 49, Wellington Street, Strand,
London, W. C. 2 - format AS.
Vol. 30, Cis. 310, unor 1953. A. McLeod: Zarfzeni pro re-
dukci pasku z kfemfkove a z nekorodujici oceli vilcova-
nych za studena. (12 str.) J. D. Jevons: Jak muie provoz-
nimu inzenyru pomoci hutnfk. (10 str.) N. B. Rutherford:
Zkou?ky se zpetnym ziskavanfm zinku ze zbytku a ?ja-
kost" zfskaneho kovu. (16 str.) Unava kovu. (11 str.) R.
Wilson: Nejnovbjsi pokroky v ultrazvukovem zkou?eni
tenkych kovovych plechu nebo desek. (13 str.)
Rob. 73, seg. 3, 29. ledna 1953. A. Pomp: Zakladni uvahy
o 2ihani za studena valcovane paskove oceli. (6 str.) W.
Feige - A. Neuhaus: Zkusenosti se btyfkomorovymi pe-
cemi pro zihani v hrncich. (9 str.) J. Keutmann - H. M.
Junius: Konstrukce a provoz lihani u elektricky vytapi -
nych prubeznych pecf s valeekovou nisteji pro Iihani svit-
k& za studena valcovanych pasku. (12 str.) O. Meurer - H.
Fechner - H. Pannek: Konstrukce, prace a provoz poklo-
povych zihacich peci s prevalovanim ochranneho plynu a
s teplo vodicimi deskami pri vyrobe pasku za studena.
(8 str.) H. D. Feldmann: Vyzkum spotfeby sily a prace pfi
lisovani ruznych druhil oceli za studena. (10 str.)
Rob. 73, seg. 4, 12. unora 1953. H. Buchholtz - R. Pusch:
PfRiny jemnych povrchovych vad pfi tepelnem zpraco-
vani nelegovane oceli. (9 str.) K. Lohberg: Pfedpoklady
k vyrobb tv.drne litiny, jejf vlastnosti a poutiti. (7 str.)
G. Maassen: Pouzitelnost sfrou nasyceneho spekaneho 2e-
leza jako kluzneho materialu. (4 str.) W. Dehne: Nova
vysokopecni forma. (3 str.) H. Kramer: Vyroba, vlastnosti
a pouiiti isolabniho materialu Vermiculit. (3 str.)
Zia ekonomiju materialov. Moskva, Sljuzovaja nab. 10 -
format A4.
Cis. 4, 1952. Rozsahly program boje za komunismus.
(8 str.) Ja. Smoljanskij: Materialove bilance a hospodar-
nost. (7 str.) P. Karpov: 0 zvysteni jakosti vyroby. (7 stn)
L. Volodarskij: Za dal?i zlepseni statistiky norem. (6 str.)
D. Ryikov: Stavba strojix a hospodarnost kovy. (6 str.)
L. Miller: Zku?enosti s uspornosti barevnych kovu pfi
obrabenf. (5 str.) Dosahnout snileni vahy stroju pfi zlep-
seni jejich jakosti. (8 str.) I. Dobrov - K. Smirnova: Zku-
?enosti s odstfedivym litim ozubenych kol. (3 str.) Z. Pug-
kin: Zivotnost zatizeni. (2 str.)
Cis. 5, 1952. Zajistit v r. 1953 znabnou hospodarnost ma-
terialovymi zasobami. (8 str.) N. Smirnov: Socialisticke
soutbzenf - mohutny binitel pro hospodafenf materialem.
(7 str.) V. Gokin: Racionalnf vyber materialu pro konstruo-
vanf stroju. (9 str.) N. Semenenko: 0 vyuziti druhotnych
energetickych zdroju prumyslu. (6 str.) I. Syro?ntatnikov:
Cesta ke' zvy?enf koeficientu vykonnosti. (8 str.) M. Ga-
linov: Hospodarnost pohonnymi a provoznimi hmotami
pfi ffzeni automobile. (3 str.) V. Derevjacenko: Zasobar-
na v boji za hospodarnost kovy. (3 str.) V. Glejzer -
A. Matckov: Hospodarnost kovy pfi opravb zaffzenf.
(3 str.) J. Jakimbuk: Nekolikanasobna oprava opotfebe-
nych nastroja. (3 str.)
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Ro~hledy
Velice bychom vitali, kdyby 6tendr"i , Rozhledd" zauji-
mali k jednotlivym vytahum kriticke stanovisko a zasi-
lali ndm je v rozsahu 5 az 10 tiskovych fddku, abychom
je mohli k informaci hutnickk vefejnostf uver"ejniti.
Bylo by take vhodne upozorniti, zda se podobny vy-
zkum u nds nebo jinde jiz konal, jake byly vysledlcy a
zda methoda ve vytahu uvedend le zavedena v praxi a
jak se osv6deila.
VLTime, ze soutinnost 6tendr`d s redakci v tomto smeru
bude miti pro nail vyrobu prakticky vyznam.
Tyto pflsp6vky zasilejte redakci pod ozna6enim: Po-
zndmky k ,Rozhleddm" s uddnim, o ktery vytah se
jednd.
Vnitfni stavba hutnickeho materialu (metalo-
grafie, roentgenografie, fraktografie, fysik'alni
chemie, atd).
A. V. Archarov 669.112.227.1: 669.112.287.342
Nektere otazky orientaeni a rozm6rove analogie pfi
martensiticke pfemene austenitu v oceli.0)
Podrobne poznanf mechanismu fazovych pfemen, zvlas-
ta u bezdifusni pfemany austenitu v martensit v ocelich,
a to zejmena v oceli uhlfkove, je velmi d&lezita.
Zakladni stranku tohoto mechanismu objasnil v rote
1930 K. V. Kurdjumov.
Aveak Kurdjumov nepopsal mechanismus martensitic-
ke pfemany dostate6n46 nazorne krystalograficky a ste-
reografickou projekcf (princip minimalnosti atomovych
p1?emen a maxima podobnosti vychozf a tvoficf se krysta-
licke mffzky) a vztahy mezi spojujfcfmi se mfizkami
austenitu a martensitu.
Princip, a prilbeh atomovych preman, jakoz i vzajemne
vztahy mezi mrizkami austenitu a martensitu maji pod-
slatny vyznam pri kaleni oceli. Prve ureujf polohu mar-
tensitickaho bodu, jeho posunutf a kinetiku pfemeny,
druha pak mikrostrukturu oceli.
1. Geometricky obraz spojeni krystalickych mfizek
austenitu a martensitu pfi bezdifusni, uspofddane prie-
stavbe.
Pfedevzfm nutno nalezti v austeniticka mffzce pfed-
obraz budouci zakladnf mffzky faze a.
0 tomto pfedobraze uvazoval jiz Bain, ale jeho sche-
ma bylo ve sve zakladnf Usti pochybena. G. V. Kurdju-
mov objevil 24 moznych orientaci, mezi nimil jsou orien-
tace vyplyvajici ze schematu Bainova.
PH tom jako predobraz faze a byl Bainem spravne uva-
den stereocentricky, tetragonalnf hranol, ziskany z krych-
love mffzky austeniticka pootoaenim dvou krychlovych os
v jejich obecna roving o 450 pri zachovani polohy tfetf
osy.
Podle toho, ktera osa zilstava nezm6nena, jsou mozne
tri zpdsoby pfedobrazu v austeniticka mffzce.
Pfedobrazem krystalograficky roviny rhombickeho do-
dekaedru - mrizky - jest oktaedricka rovina v mrfzce
austenitu; pfedobrazem prostorove uhlopfikny faze a je
ilhlopti6na krychle v austenitu.
Pfestavba mffzky jest uskuteCHovana pomernym pre-
mistanim atomic.
Aby byly splneny Kurdjumovem objeven6 orientai;nf
mffzky, ziistava nepohybliva oktaedricka plocha, ve kte-
ra je pofateCni atom a pies ni probihajfcf uhlopNCna
smery.
Vyulitim trI moznych zpusobli sestrojenf tetragonalniho
hranolu - pfedobrazu a moznosti volby jednoho z dvou
lihlopffknych smert~ v oktaedricka plose se dostane 24
raznych poloh zakladnfho geometrickaho prvku skloubenf
mfizek fazi y a a v jednd a teze austeniticka mffzce.
?) Izv6stija AN SSSR, Serija fizibeskaja, Tom XVI., No 1
(1951), str. 9 al 15.
Z kazde z.techto 24 poloh zakladnfho prvku pfeskupenf
lze sestrojit krychlovou fazi a a dosahnout takto 24 rflz-
nych poloh fazi a vzhledem k vychozf mfifce y.
Na obr. 2 je patrno sestrojenf pro jednu z techto 24 po-
loh ve forma axonometricke projekce.
Na axonometrickych prllmetech jest- zvla?ta nazornO
vidat charakter a velikost pohyba atomil pfi pfestavba
mffzky.
2. Krystalogeometrieke vztahy, nutne pro zaddtek mar-
tensiticke pfem6ny.
Z obr. 1 je patrno, le atomy pod nepohyblivou ihlo-
pffCnou oktaedricka, austeniticka mffzky se pohybuji pfi
pfestavb6 jen velmi malo. Zfejme, kfm mens"i jest pohyb,
tim leheeji se uskute6huje pfestavba; proto lze jeho ve-
likost uvalovat jako kriterium moznosti pro pfestavbu.
Aby k pfestavba mohlo dojiti, nesmi rozdil f1h1opfiCen
zakladnfch krystalickych mffriek (111) austenitu a (101)
martensitu pfevygovat urCitou kritickou hodnotu. '/eli
kost techto fihlopfiCen pak zavisi na teploty (nasledkem
rozdilt koeficienttl tepelneho roztahovanf austenitu a
martensitu).
V literatufe se uvad6jf parametry martensiticke mffzky
za normalnf teploty. Pravdepodobne :koeficient tepelna
roztazivosti v martensiticke mfifce se blfzi koeficientu te-
pelna roztazivosti zeleza v uhlikate oceli.
Koeficient tepelna roztazivosti austenitu je pro vsechny
obsahy uhliku 26,7. 10-8.
Pro fazi a je koeficient tepelna roztazivosti uveden v ta-
bulce I.
Tabulka I. Koeficienty tepelna roztazivosti faze a v za-
vislosti na obsahu uhliku v oceli.
Obsah uhliku
v oceli %
0,33
0,57
0,82
1,16
1,52
Koeficient tepelna roztalivosti
pro rozmezi teplot 20 ?C + tm
13,5 -10-9
12,4 -10-6
12,3 -10-6
11,0.10'8
10,6 ? 10-8
153
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Tab. II. Zavislost rozmeru zakladni krystalicke mfiiky martensitu a teploty poLatku martensiticke pfemLny tm
na obsahu C v oceli.
Obsah
Rozmery zakladni krystalicke mkilky
martensitu za normalnl teploty
Teplota
Uhlopffena
krystalicke
OhloptlLna
krystalicke
Pomerne
prodlouleni
uhliku
v oceli %
hrany elementarnf krysta-
ke mfiik
li
tihlopfiLna
krystalicke
poLatku
martensiticke
mffiky(101)
martensitu
mffgky(111)
austenitu
D=Pa-Pm
v A
E = D 100
Pa
y
c
mfl
(101)
pfemenyv ?c
za teploty
tm Pm v A
za teploty
tm Pa v A
V%
A v A G V A
P v A
0,33
2,856
2,899
4,792
340
4,993
5,090
0,097
I 1,30
0,57
2,853
2,927
4,985
280
5,000
5,093
0,093
1,83
0,82
2,849
2,958
4,998
220
5,010
5,097
0,087
1,70
1,16
2,845
2,958
5,016
170
5,024
5,105
0,081
1,57
1,52
2,843
3,041
5,041
100
5,045
5,110
0,065
1,27
Rozdil t hlopfi6en krystalicke mriiky ma velikou hod-
notu za vysokych teplot a zmeneuje se ph ochlazovani.
PoLatek martensiticke pfemeny (martensiticky bod) sou-
visi s dosaienim kriticke hodnoty tohoto rozdilu.
Hodnoty pro vypoLet tohoto kriteria jsou v tabulce II;
kriticky rozdil se pohybuje mezi 1,5 at 2 %; pohyb atomu
pak od 0,03 at 0,05 A.
Z tabulky II je videt, ie kriticka hodnota A D se po-
nekud zmenguje zvysenim koncentrace C v oceli;
C v austenitu zteiuje pfemisteni atoms] ieleza.
Za dane teploty se pfemena uskuteLni tam, kde sniie-
na koncentrace C umogfuje, aby pfestavba probehla pre
hodnoteAD, odpovidajfci teto teplote; pfemena je opozde-
ra a zdrtovana ve zbylych, dosud nepfestavenych eastech
austenitu, a to proto, le v techto eastech austenitu je vetsi
koncentrace C, kterA pak vyiaduje niili hodnotyL D k pfe-
mane na martensit. Ke sniieni A D dochazi ph dalsim snt-
geni teploty, cog pak umoitiuje pfestavbu austenitu v mar-
tensit i v Lasticich s vetH koncentrace C.
Toto zjis"teni itplne souhlasi s nazorem G. V. Kurdju-
mova o prtlbehu hodnot prugnosti austenitu s nerovno-
mernym rozdelenim C v zavislosti na manici se teplote.
3. Krystalogeometricke vztahy, podmil ujici poruseni
soudrinosti mezi spojenymi mfiikami austenitu, a tear
martensitickech fttvaru.
Pfestavba austeniticke mfiiky se rozsifuje v urLite ob-
lasti; potom nastava oddeleni martensitickeho krystalku
od ,matefsk6" austeniticke mfiiky.
Tvar a rozmery primarniho martensitickeho krystalku
jsou urLeny vzdalenosti od mist vzniku pfestavby mfiiky
do mist poru?enf vzajemne souvislosti v ruznych smerech.
Tyto vzdalenosti jsou pro razne krystalograficke smLry
riizne.
Vzdalenost mezi kaldou dvojici postupne vznikajicich
dislokaef v danem smeru zavisi na pomeru meziatomo-
vych vzdalenosti podel tohoto smeru ve vychozi a tvbfici
se mfilce, jinak feLeno, vzdalenost mezi dislokacemi je
urLovana pomerem vychozi meziatomove vzdalenosti
k velikosti pomerneho pohybu atomy pfi pfestavb6.
Podle obr. 1 budou vznikat dislokace pfedevgim podll
smeru diagonaly oktaedricke mfiiky, zachovavajici svoji
polohu ph pfestavba (podel tohoto smeru atomy dosahuji
nejmen?iho pfemisteni). Na zaklade Liselnych ttdajti v tab. I
Ize miti za to, ie dislokace podel tohoto smeru mohou
vznikat na vzdalenost 130 at 300 A. (Men?i hodnoty vzda-
lenosti v uvedenych mezich odpovidaji men?imu obsahu
C v oceli).
Atomy rozloiene v teie oktaedricke ploge jako zacateLni
fada jsou pfemfstovany na tim vet3i vzdalenost, Lim dale
je diagonalni fada vzdalena odrady nehybne. Prva dislo-
kace vznika na vzdalenost asi 18 az 22 A od nepohyblive
?ady.
V plo?e, kolme k oktaedricke mriice, vznikaji dislokace
ve vzdalenostech, ktere jsou nasobky 20 at 25 A od nepo-
hyblive tihlopfi6ne fady.
Martensiticky krystalek bude mit tear prodlougeny ve
smeru diagonaly oktaedricke mfiiky austenitu a pfibliine
stejne male rozmery v pff6nych smerech (8 at lOX men3i
net v podelnem). To znamena; ie martensiticky krystalek
154
musi mit jehlicovity nebo vfetenovity tear, zploitely
v jednom z pNCnych smeru.
V urCitych legovanych ocelich se HE orientaCni pomer
austenitovych mfiiek a faze a ph martensiticke pfemene
od urCeneho orientaCniho pomeru pro jednoduche ocele.
S oktaedrickou (austenitickou) plochou v techto pfipadech
je rovnobCtzna plocha rhombickeho dodekaedru faze a,
pHslu?ne mfiiky austenitu a faze a jsou spojeny smerem,
podle nehog jsou rozloieny obe ithlopfiCny. Pak jsou dislo-
kace, vznikajici ph prestavbe mf lky, rozlozeny stejne
fidce podel techto tzhlopfi6en. Ve smerech kolmych k ok-
taedricke ploy"e je vyskyt techto dislokaci mnohem Lastej-
11. V takovych ocelich bude miti potom primarni marten-
siticky krystal tvar pfibliine rovny pasku, uloienemu v
rozmezi pavodni vrstviCky atistenitu, a to rovnobein6
s jeho oktaedrickou plochou. Hk.
A. Portevin 621.791:669.18
Studie svafitelnosti ocell methodou stanovenou podle
zavislosti spadu teploty a rychlosti ochlazovani.?)
Zjisteni sklonu k zakaleni a metalografickych zmen,
ktere nastanou v zakladnim materialu behem svarovani,
je molno provest obdobnou zkouskou,jako je urCeni pro-
kalitelnosti podle Jomminyho. Tepelny cyklus probihajici
ve svafovanem materialu se vsak znaCne 1iAAi od cyklu
tepelne zpracovanych ocelovych soueasti. Tak na pfiklad
hodnoty, ktere mugeme vyCist z diagramu S (isothermicky
rozpad austenitu), nemuzeme kvantitativne aplikovat na
tepelny cyklus probihajici ve svaiovane soueasti.
Navahme-li na ocelovy plech housenku podle obr. 1,
vidime pod svarem jasnou pfechodovou vrstvu. Na obraz-
ku je jeji pole ohraniCeno Larkovan8. Studujeme-li
v tomto pismu dva od sebe vzdalene body M a N, zjis-
time, le struktura i tvrdost v obou mistech jsou odlisne.
Material byl v obou mistech vystaven rtiznym maximal-
nim teplotam; rychlost ochlazovani byla rovnei rozdilna.
Svafovanim se tedy vytvofi v zakladnim materiale dva
gradienty: gradient maximalnich teplot a gradient rych-
losti ochlazovani. Hodnoty obou Liniteltl zavisi na roz-
meru soueasti (zvlas"te tlou?tce materialu), jeji pocateeni
teplote a pohlcene tepelne energii.
Aby bylo moino reprodukovat tepelny cyklus, probi-
hajici na vsech mistech svafovane soueasti, je nutno
dodriet th podminky: 1. rychly ohfev, 2. maximalni te-
pelny gradient, 3. gradient rychlosti ochlazovani muss
byt nezavisly na gradientu teploty. Z kaide maximalni
dosagene teploty m{zie byt ochlazovano r&znou rychlosti.
Tento problem byl vyre?en methodou zalogenou na za-
klade zavislosti spadu teploty a rychlosti ochlazovani
takto: Ze zkousene oceli se Last vyfizneea opracuje do
tvaru valeCku o priimeru 25 mm a delce 60 mm. V jeho
ose se navrta otvor o prumeru 2 mm. Valecek se ustavi
svisle a na spodni plose se ohfeje kysliko-acetylenovym
plamenem. Po skonCeni ohfevu se otvorem valetku pro-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
hani voda pod tlakem, a to tak dlouho, at se vale6ek
ochladf na teplotu okoli. Pak se rozffzne ve smeru osy,
fez se vybrousi a leptd.
Vy?e uvedenym tepelnym zpracovanim se vytvofi ve
smeru osy OY tepelny gradient a ve smeru osy OX gra-
dient rychlosti ochlazovfini (obr. 2). Katdemu bodu M
pfechodove vrstvy svafene souefisti odpovldfi bod m te-
OCNLAZENI
Obr. 2.
pelne zpracovaneho vzorku. Protote v obou mistech pro-
bihal tyt tepelny cyklus, bude tam tea. shodnfi struktura
i tvrdost.
Poloha bodu m na zkou?enem vdleeku zdvisf na sva-
fovacich podminkfich. Tak na pffklad bodu M, ktery leii
v blizkosti svaru naneseneho elektrodami o prumeru
3,2 mm, pfipadne 4 mm a 6,5 mm na ocelovem plechu
o obsahu 0,28 % C a tlou?tce 10 mm, odpovfdajf na zku-
?ebnim valeLku tyto body: y = 1,5 mm, x = 1,47 mm,
4,25 mm a 7,25 mm. Vfileeek byl na spodni strane ohffvfin
plamenem kyslfko-acetylenovym po dobu 1 min. 30 vt.
Hoffik mel vykon 600 litru za hodinu.
Ochiazujeme-li behem navarovfini housenky uvedenymi
elektrodami plech vodou, eimz menime podminky ochla-
zovdni a pfiblitujeme se pffpadu nat-afovanf housenky
na tluste plechy, pak se koty x bodu m na vzorku meni
takto: x = 1,4 mm, 1,84 mm a 3,25 mm. Timto zpusobem
najdeme ve?kere body na zku?ebnim vzorku, jet odpo-
vidaji strukturou a tvrdosti bodum prechodove vrstvy
svaru, ktery byl proveden za ruznych podminek na temt
materialu o ruznych tlou?fkfich. Tento vztah plati pro
v?echny druhy ocelf, ktere maji stejnou tepelnou vodivost.
Uvedend zkou?ka nahrazuje serii zkou?ek Jomminyho,
nebot pro katdou hodnotu y muteme vynest krivku
tvrdosti Hy = f (x), jet odpovfda dosatene teplote. Mu-
teme ji poutit ke studiu svafitelnosti v?ech druhu ocelf.
Je ovgem nutno presne stanovit dobu ohfevu, kterfi od-
povida danemu zpusobu svarovanf. Dale je motno teto
metody poutft pfi studiu povrchoveho kalenf, vlivu kys-
likoveho fezania nfinosovych svaru na zakladni material.
Koneene mono takto studovat vegkere problemy metalo-
graficke v pffpade, to material je ovlivnen tremi promen-
nymi einiteli, to je dobou ohfevu, maximalnf teplotou
a rychlosti ochlazovfini. Zfi
Specialni kovy a slitiny.
R. 1. Jaffe - S. M. Weiss
Poutitf slitin india.?)
Indium je nejmekCi kov, ktery je je?te na vzduchu stil-
ly. Je velmi plasticke a lze je temef nekonetne tvfifit,
anit ztvrdne. Vdlcovdnim naopak mekne, ponevadt jeho
rekrystalisatni teplota je pod normalnf teplotou.
Duletite je ve slitinach s olovem, cinem, kadmiem a vis-
mutem. Utiva se ho tam, kde se nepotaduje vysokd pev-
nost a vy??i taveci teplota. Nejvy??i taveci teplotu maji
slitiny In-Pb, ktere jsou mimo to nejpevnej?f a nejtvrd?i.
V oblasti slitin s vysokym obsahem india je nejlepgf
tvrdici pffsadou vismut, po nem nasleduje kadmium a olo-
vo. Cin se v indiu rozpou?ti za normfilnich teplot jen mfilo
a take jeho vliv na pevnost je nepatrny.
Tuhy roztok india v cinu ho v?ak velmi fiitinne zpev-
fuje. Olovo zpevfiuje indium site mene, ale ponevadt je
jeho rozpustnost v olovu mnohem vet?i, je nejvys""?f tvr-
dost dosatitelnfi ve slitinach Pb-In vet?i net ve slitinach
Sn-In. V kadmiu a ve vismutu je In prakticky neroz-
pustny.
Hlavni poutitf india je ve vyrobe lotisek pro letecke
motory. V motorech Pratt a Whitney se utiva ocelovych
pfinvf, platovanych stfibrem, pak vrstvou olova, do ktere-
ho se po 500 hod. za teploty 150 ?C difunduje indium. Zfs-
k5 se tim povrchovd vrstva, obsahujicf.10 % In, cot odpo-
vfdfi tuhemu roztoku In v Pb. Pevnost lotiskoveho kovu
tim stoupne; hlavne v?ak se zlep?i jeho odolnost proti ko-
rosi organickyfni kyselinami v mazarilech, anii se zhor?i
jeho odolnost proti iinave. Podobne :indium, difundovane
do kadmiove lotiskove slitiny (asi 0,4 % In) nesnitf jejf
pevnost, ale zvy?i odolnost proti korosi.
V pfijkfich pfisada In nezvy?uje pevnost spojeni tak, jak
by odpovidalo jeho zpevfiovacimu vlivu na Sn a Pb. Pfi-
sady 10, 25 a 50 % In k pfijce Sn-Pb 50/50 dokonce snitujf
pevnost spoju ve stfihu, pravdepodobne proto, to pfijkfim
dodava tuto pevnost tuhy roztok Sn a Pb, ale v ternarni
soustave In pravdepodobne snituje vzfijemnou rozpustnost
Sn a Pb. Pfijky s indiem maji v?ak vet?f odolnost proti
vlivu alkalif.
Pfisada 1 at 2 % In do olovene pajky s 3 % Ag pod-
statne zlep?uje jeji pevnost. Ma.
Vlastnosti materii lu.
L. Lomas 669.14.018:621.785.7
Popou?teci kfehkost ?)
Kfehkost oceli pfi popou?tenf lze oznatit jako ztrfitu
tatnosti, kdyt je material udriovfin na teplote pod bodem
pfemeny nebo pozvolna ochlazovfin. Ztratu tatnosti zjistf-
me, podrobime-li ocel vrubove zkousce za normalnf tep-
loty. SkuteCna pfieina ztraty tatnosti nebyla dosud zji?te-
na. Greaves, Fell a Hadfield uvfideji v tab. I. hodnoty
ukazujicf, vliv ruznych teplot na ocel o sloteni 0,26 % C,
0,07 % Si, 0,66 % Mn, 0,02 % S, 0,026 P, 0,84 % Cr a
3,53 % Ni.
Tab. 1. Vliv ruznych teplot na ocel o sloteni 0,26 % C,
0,07 % Si, 0,66 % Mn, 0,02 % S, 0,026 % P, 0,84 % Cr
a 3,53 % Ni
'F
N
N N
co
O
O
aaa
1A
p
.
1
b
sto
N. 7 Q. N
v t/Ltv. palec
I v ?/,
H a.GW
P
-lb
I.
33
48,2
38,4
22,5
56
237
8
II.
31,3
48,7
38,8
21,0
56
240
59
I. - znabf tepelny zpracovanf kalenim do oleje z 850 ?C a
zchladnutfm v peci s 650 ?C.
II. - znabf tepelny zpracovanf kalenim do oleje z 850 ?C, po-
pou?tynim na teplotu 650 ?C s prudkjim ochlazenim do
vody.
Na mikrostruktute oceli neni popou?tecf kfehkost pa-
trna. Nekteff autoti jsou nazoru, to popou?teci kfehkost
je vyvolfina pfili? vysokym obsahem fosforu, av?ak stejny
iikaz lze pozorovat i u ocelf s obzvla:ite nizkym obsahem
fosforu, vyrfibenych v elektricke pecii. Bylo tyt tvrzeno,
to kfehkost oceli je vyvolfina vylouCenim karbidu na hra-
nici krystalt%. av?ak nutno poukfizat na to, to ani mikro-
struktura neukazala pfi velkem zvet?enf tfidne takove vy-
lueovani. Nektere ocele, ma.jici vyjimefne bohatou dendri-
tickou stirukturu, maji minimalni vrubovou houtevnatost.
Jindy bylo zji?teno, to kfehkost pfi popou?teni, ktera je
Basta u oceli vyrfibenych v pecich SM, se nikdy nevysky-
tuje u oceli vyrdbenych v kelimku.
Je duletite, aby se vlastni popou?tecf kfehkost neza-
mefiovala s kfehkosti za modreho 2dru (230 at 350 ?C).
Jakmile se popou?teci teplota uvnitf, tohoto teplotniho
pfisma zvy?i, sniii se tvrdost a soueasne poklesne hou-
Ievnatost. To si lze vysvetlit tim, to kdyt ocel zakalfine
tak, abychom obdrieli martensitickou strukturu, zustane
malfi Cast austenitu nezmenena ve strukture. Austenitic-
kfi slolka je mekka a tatna, avs"ak ;ikmile je ocel po-
pu?tena na teplotu pfesahujicf 230 ?C, austenit se roz-
klfida a produkty tohoto rozkladu rozptyleny ve zbytku
struktury snitujf houtevnatost oceli. MnotstvI austenitu
nestaCi k zvet?eni tvrdosti oceli, ale snituje rfizovou pev-
nost. Popustime-li v?ak ocel na teplotu nad 370 ?C, kfeh-
kost mizi.
155
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Popougteci kfehkost, ktera je zde uvatovana, vyskytuje
se za znaene vyggich teplot a projevuje se tim, ze zvygi-
me-li popougtecf teplotu, houzevnatost se nezmensf ani
nezvetgf. Popougtecf kfehkost mule vgak byt do ureite
miry odstran6na rychlym ochlazenfm z popougtecf teplo-
ty ve vod6, jakmile bylo dosateno normalni oeekfivane
houzevnatosti. Tyto podminky se vyskytuji hlavne u oceli
chromoniklovych, obsahujfcich 0,3 at 0,7 % uhliku; ale
i u oceli stejneho slozeni, podrobenych stejnemu zpusobu
zpracovanf, objevuji se znaene nesrovnalosti. Popoustecf
kfehkost mute se vyskytovat take u uhlikovych oceli.
Z poslednich vyzkumu vyplyva, rie popoustecf kfehkost
je nfisledek starnuti oceli neb nejakeho pffbuzneho zjevu.
VUv pf?sadovych prvkfi.
Vliv pffsadovych prvk{t na popougt6ci kfehkost je za-
jimavy. Jak se zdfi, vyvolavfi obsah 0,5 % Mn nachylnost
ke kfehnutf oceli; to tfeba mit na zfeteli pH poutfvanf vy-
sokeho obsahu Mn k vyrovnani vlivu velkych prufezu.
Manganove ocele ztraceji easto at 50 % vrubove houzev-
natosti, byly-li postupne ochlazovany z teploty 600 ?C neb
z teploty vy??f. Pokud se ty6e techto oceli, mono ffci, ze
spravnym postupem je rychle ochlazeni po popou?teni za
teploty 600 ?C. ZvlagtS u velkych prufezix zabrani se vzniku
popou?t8ci kfehkosti. Pfisada 0,3 at 0,5 % molybdenu ma
za nasledek jen velmi male sniteni nebezpeei vzniku po-
pougtecf kfehkosti.
Takove ocele by v?ak mely byt bezpodmineene ochlazo-
vany z popougtecf teploty v oleji, jelikoz tento zpusob
zvy?uje odolnost materifilu proti vzniku popousteci kteh-
kosti. Podobne se da poutfvat ochlazovanf v` oleji tet
u oceli nachylnych ke vzniku popoustecf kfehkosti a ob-
sahujfcich molybden.
Chrom nesnituje naklonnost ke vzniku popougtecf kfeh-
kosti. Ocele nachylne ke vzniku popougtecf kfehkosti se
nezlep?i ani pffsadou niklu. Vliv kfemiku na popougtecf
kfehkost ocelf nebyl pfesne zjigten. Nektere zkusenosti
ukazujf, to kfemiCito-manganove ocele o 0,4 at 0,5 %
uhlfku zvet?uji nachylnost ke vzniku popougtecf kreh-
kosti, zvy?f-li se obsah kfemiku. Kfehkost u kfemieito-
manganovych oceli nepusobf mnoho potitf, pokud obsah
kfemiku je asi 1,5 % za pfitomnosti 1 % Mn, Krome toho,
jakmile obsah manganu nepfesahuje 0,6 %, muzeme bez
jakehokoliv vazneho nebezpe6i vzniku popougt6ci kreh-
kosti pfipustiti obsah at 3 % Si.
Titan v oceli, jak se zda, ma vliv na snilieni vrubove
pevnosti po normalisaci za vysokych teplot. Vliv wolfra-
mu na popougteci kfehkost nebyl dokud pine zjigten. Ne-
ktefi badatele povaluji jeho vliv za negkodny, zatim co
jini badatele ho povatuji za rovnocenny molybdenu. Jiste
v?ak je, le wolfram nema takovou schopnost snizovat na-
chylnost k popougteni kfehkosti jako molybden.
Dnes je snaha pfidavat molybden do oceli obsahujicich
4 at 6 % Cr a ureenych k pouziti za vysokych teplot, aby
se snftila nAchylnost k popougteci kfehkosti.
Slitina obsahujici 25 at 30 % chromu se stave kfehkou
pfi postupnem popou?tenl v tepelnem rozmezi mezi 600 at
370 ?C. Proto se tato ocel ohffva na 760 ?C at 820 ?C a
rychle zakalf ve vod6 z teploty nejmene 7000. To je ob-
zvlagte tadouel u trubek.
Ocel nachylne k popougt6ci kfehkosti ztraci znaene na
sve houtevnatosti, kdyz se'zvolna ochlazuje z popougtecf
teploty kolem 620 ?C, i kdyl mute byt odolna vuei razu
po rychlem ochlazeni z t6le popougtecf teploty.
Jak bylo jiz zmfneno, rychleho ochlazovanf se pouziva
jako prostfedku k zamezeni popougtecf kfehkosti. Avgak
ocele nachylne k teto vade jsou krehke za popou?tLsni
v rozmezf teplot 450 at 600 0 C, zvlagte j e-li popougtecf doba
delgf. Jakmile se timto zpusobem vytvoff podminky pro
vznik kfehkosti, ani rychle ochlazeni z popougtecf teploty
nezabrani pine ztrate tatnosti. Neni zcela jasne, prof se
tak deje, av?ak zda se, le jde o vyluCovani nekterych
gkodlivych slotek, ktere pfechazejf za teploty 600 ?C a vyge
do tuheho roztoku a vyluCuji se za nitgich teplot, je-li
ocel bud' postupne ochlazovAna neb znovu ohfata na tep-
lotu 600 ?C a vyge.
Je v?ak moino zvolit takovy obsah uhliku a pfisad, aby
se docilila co nejmen?i naklonnost ke vzniku kfehkosti.
156
Lamavost za modreho taru.
Nektefi spottebitele oceli zam6huji popougtecf kfehkost
s jinymi jevy a obzvlfi?te s lfimavostf za modreho tfiru,
t. j. za teploty 150? at 370 ?C. Lfimavost za modreho tfiru
se vyskytuje bud' za pracovni teploty, nebo za niz?fch tep-
lot. Kandy druh oceli ma jinou teplotu, pfi nit vznika lfi-
mavost za modreho cfiru. Tato teplota by nemela byti po-
uzivana pfi popougtenf. Spodni hranice tohoto nebezpee-
neho rozmezi teplot je normaln6 kolem 260 ?C. Jakmile
je zapotiebi popou?tet ocel za teploty v rozmezi 260 ?C at
480 ?C, mel by se zjistit dotazem u vyrobce rozsah po-
pousteci teploty u toho ktereho materialu. Volba popouste-
ci teploty iidf se ruznymi einiteli a zavisi na pf. na tom,
zda se obrabi pled kalenfm nebo po nem, na rovnacich
ukonech a pffpadne na velikosti pozadovane tvrdosti. Tato
lamavost je dulezita u hlubokotaznych oceli. Vrubove
zkou?ky na Izodovu pfistroji ukazaly, le v pffpade znaene
lamavosti za modreho zaru vrubove pevnost klesa
z 90 stopliber na 10 stopliber i mene. Mayer.
A. Kohn
Vliv obsahu plynu na vlastnosti oceli a zpnsoby jejich
odstrat ovanf?) 669.18
Ze zkugenostf je znamo, to je velmi nesnadne odplynit
tekutou ocel tak, abychom dostali odlitek bez vnitfnfch
vad. P6rovitost odlitku vznika pH tuhnutf a ma na ni
vliv nejen obsah plynu v tavenine, ale i druh formy, do
ktere se odleva. Mechanicke vlastnosti oceli zhorgujf hlav-
ne obsah kysliku, dusiku a vodfku. Do taveniny se tyto
plyny dostanou v nfsteji ze vsdzky a stykem se spalnymi
plyny. Proto je nutno venovat odplyneni oceli pH taveni
zvygenou pozornost. Bylo napsano jil mnoho praci, ktere
fe?f tento problem. Avsak pfesna znalost fysikalne-che-
b
0 10 25 35 50
STIACENI V Vo
mickeho procesu, ktery probfha pfi naplynenf tekute oceli,
pfi uvolnovani plynu a jejich chovanf pfi tuhnutf, kovanf
neb valcovanf, dosud chybf. Duvod spoefva v tom, to ne-
byla vypracovana dostateCne citliva methoda pro kvanti-
tativni zjigtenf techto plynu a jejich vliv na vlastnosti
oceli. V posledni dob6 vsak byly v tomto smeru uCineny
znaene pokroky. Nyni jsou jit k disposici pffstroje, s po-
moci nichl jest moino dosahnout dostateene pfesnych me-
feni a podle Who vyvodit tadane z5vecy.
Vyroba Thomasovy oceli o nfzkem obsahu dusiku
Spatne mechanicke vlastnosti Thomasovy oceli jsou pfi-
suzovany velkemu obsahu fosforu a kysliku, ktere pfe-
chazeji do taveniny bChem vyroby. Tyto ocele obsahujf
tet mnohem vetgi mnotstvf dusiku net ocele vyrobene
Martinovym zpusobem. Rovnet dusik pusobi zhoubne na
vlastnosti oceli. Jit po mnoho let byly hledany zpusoby,
jak snitit jeho obsah. Delo se tak zmenou podminek dmy-
chanf vetru do konvertoru. Av?ak teprve behem posled-
nich dvanacti let byly podniknuty v zavodech mnoha zemi
systematicke zkougky, jet vedly ke zdarnym vysledkum.
V rote 1940 byl vypracovan v Nemecku tavici proces
HPN (Hamborn-Phospor-Nitrogen), jimt se v tavenine
sou6asne snizf obsah fosforu a obsah dusiku klesne pod
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80S01540R002200020004-7
0,012 %. Tento zpAsob vyroby se roz?ifil na poLatku valky.
Tak bylo motno vyrobit znadne mnofstvf Thomasovy oceli
vhodne pro tvAteni za studena.
Rafinace se to provadf v konvertoru,jehot tlou?fka vy-
zdivky dna jest opotfebena na 2/3 neb 3/4 pfivodni tlou?f-
ky. Na poMtku prvni periody zkujfiovanf se pfidave ruda,
20 30
STLAEEM V %
Obr. 2.
a to v mnofstvf 3 at 5 % vahy vsazeneho tekuteho suro-
veho feleza. Desoxydace se dosahne z jedne tfetiny pff-
danim ferromanganu v tuhem stavu do konvertoru a ze
dvou tfetin roztavenou zrcadlovinou, jet se vleva do pan-
ve. Rovnef v Nemecku byl vyzkou?en zpi5sob vyroby
s boenim dmychfinim vetru. Tim bylo dosaleno snffenf
obsahu dusiku z normelnfch 0,016 % na 0,008 To. Tento
zpdsQb vyroby oceli jest zaloten na my?lence, to snite-
nim vy?ky taveniny, kterou prochAzi vitr, zmen?f se rovn6i
mnofstvf dusiku, ktery mite tavenina zadrfet. Zlep?eni
site nastane, av?ak za cenu velkych potitf: je nutno zdvoj-
nasobit dobu foukanf, trvanlivost vyzdfvky v cylindrove
Usti konvertoru a jeho dna jest men?i a ztraty propalem
se zvy?ujf o da1?f 3 % n5sledkem toho, te' se behem dmy-
m
-10 0
TEPLOTA VE K
chant vytvoff kouf bohaty na felezo. Proto bylo bo6ni
dmychanf nahrazeno v rote 1943 ?ikmym foukanim (souff-
lage incline), Cimii byl obsah dusiku snifen z normelnfch
0,016 % na 0,01 %.
V Anglii konal podobne pokusy H. A. Dickie a dosahl
znaSneho zlep?eni jakosti Thomasovy oceli. Zv6t?enfm
vnitfniho prdmeru konvertoru snifil vy?ku taveniny, jif
prochazf vitr. Vsazka byla stejna Jak za normelnfch pod-
minek. Castedny tlak dusiku pfi styku s laznf se redukuje
pfid'anim felezne rudy neb okujf z valcoven. Za techto
okolnosti vznikne pffma oxydace, Limt se zmen?f potfebne
mnotstvi dmychaneho vzduchu a zrychli se probihajici
reakce. Protofe se tim znaLnL snf2f mnofstvf dmychaneho
vetru, bylo dosaleno sniteni obsahu dusiku v oceli z nor-
malnfch 0,012 at 0,015 % na 0,008 at 0.012 %. Z1ep?eni ja-
kosti oceli, jet bylo dosaleno pffsadami felezne rudy neb
okujf, vedlo hutniky k tomu, aby za tymf Uelem poufili
dmychaneho vetru, obohaceneho kyslikem, a to bud bez
uvedenych pffsad nebo s nimi. Vyzkuxny, ktere byly pro-
v'adeny od roku 1947 v rdznych zemich., bylo dosafeno za-
jfmavych vysledkil.
Ph obohaceni dmychaneho vetru asi na 30 % kyslfku
a phsazenim okuji se vyrobi ocel, obsahujici maximalne
0;005 % at 0,006 % dusiku.
PeL'livou kontrolou v?ech operacf pfi vyrobe oceli v Tho-
masove konvertoru dos5hli BelgiLane snftenf obsahu du-
b
10
4
: 4
:
00 ,zo -m o +a
TEPLOTA VE ?C
siku na 0,07 % at 0,012 %. Obohacenim dmychaneho v6tru
na 30 % kysliku a ochlazenim l5zne pfisadou felezne rudy
neb odpadu a 60 kg paleneho vapna not tunu suroveho fe-
leza byla vyrobena ocel o obsahu 0,004 % at 0,006 % du-
siku.
V soueasne dobe byl proveden pokus s dmychanim v6tru
obohaceneho kyslikem na 30 % a pfed skoneenim oduhli-
eenf byla do konvertoru vstfiknuta smes kysliku a pary.
Timto zpusobem byla vyrobena ocel, jejif obsah dusiku
se pohyboval mezi 0,0018 % at 0,0023 %. V praxi se v?ak
teto nove techniky vyroby oceli nepoutiva. Je nutno ove-
Nt si ji je?te dal?fmi zkou?kami.
Rovnef zkou?ky provedene v jedne ocelSrne na v~robu
Thomasovy oceli ve Francii potvrdily, to je mono po-
utitim dmychaneho vetru, obohaceneho kyslfkem na 30 %,
snifit obsah dusiku na 0,003 % a pfisazenim suroveho fe-
leza neb okujf je?te vice.
Mechanicke zkou?ky, provedene na Thomasovy oceli, vy-
robene vy?e uvedenymi novymi zp4soby, dAvajf vy??f hod-
noty net u oceli vyrobene v Thomasove konvertoru nor-
157
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
milnim zpirsobem. Na obr. 1 jest vynesena zavislost vlivu
deformace v tlaku na pevnost v tahu, a to pro Thomaso-
vu ocel vyrobenou normalni:m zpusobem (a), a pro Tho-
masovu ocel, vyrobenou v konvertorech s dmychanim
vetru obohaceneho kyslikem (b). carkovane jsou vyzna-
eeny vysledky zjistene u fy Cockerill a plnou earou vy-
sledky fy Ougree. Na obr. 2 jest vynesena zavislost pev-
nosti v tahu na deformaci v tlaku pro oba zpirsoby vyro-
by Thomasovy oceli. Mechanicke zkougky byly provede-
ny na plechach o sue 2,5 at 3,5 mm po normalisaLnim zi-
hanf.
Ocele majici nizky obsah dusiku jsou houievnatejsi po
deformaci a starnutf. Na obr. 3 at 5 je vynesena zavislost
lV
b
s
-10 0
tEP(.OTA VE ?C
razove prace na teplote u Thomasovy oceli, vyrobene nor-
malnim zpilsobem (Lary a zjistene raznymi autory) a
s dmychanfm obohaceneho vetru kyslikem (b). Diagram
obr. 3 plati pro ocele tfhane& a deformovane o 5 %, obr. 4
pro ocele po zihini, deformaci o 5 % a starnuti, obr. 5
ukazuje prizbeh razove prace za r11znych teplot pro oba
druhy oceli ve stavu tihanem.
Dmychinim vetru obohaceneho kyslikem je tedy mozno
vyrobit ocel mnohem vyssich mechanickych vlastnosti,
jet snese vetii deformace za studena, net je tomu u nor-
milne vyrobene Thomasovy oceli. Odolnost teto 'oceli
proti korosi a svaritelnost jsou rovnei vy??i.
Zaverem mozno ffci, to vyzkum vyroby Thomasovy
oceli, jet by se svymi mechanickymi a jinymi vlastnost-
mi rovnala Martinove oceli, je na dobre ceste. Ing. Z.
R. Durrer
Svetova vyroba ieleza v r. 1951!) 669.18(100),,1951"
Svetova vyroba v r. 1951 se proti roku 1950 zvysila o 15
mil. t suroveho zeleza a slitin zeleza na 147 mil. t a o 20
mil. t surove oceli a ocelove litiny na 209 mil. t. Z 209 mil. t
surove oceli bylo vyrobeno ze suroveho teleza asi 118 mil. t
a zhutnenim odpadu asi 91 mil. t (44 %), t. j. o 11 mil. t
(o 1 %) vie net v r. 1950. Pozoruhodne je, ze pies v?e-
obecny, nekolik let trvajicf nedostatek odpadu se pro vy-
robu surove oceli zfskalo (vezme-li se v irvahu propal) asi
o 12 mil. t odpadu vie net v r. 1951.
Do vysokych peel bylo v r. 1951 pfisazeno stejne mnoz-
stvf odpadu jako v r. 1950, t, j. 10 mil. t. Protole vyroba
suroveho zeleza stoupla, je podil odpadu na jeho vyrobe
v r. 1951 men?f, net byl v r. 1950.
K vyrobe zeleza bylo v r. 1951 spottebovino asi 110 mil. t
158
odpadu. Spoleene s odpadem poutivanym ve slevirenstvi
(i se zlomkovou litinou) byla svetova spotfeba odpadu
v r. 1951 asi 120 mil. t a dosahla tim rozsahu prumerne
svetove vyroby surove oceli v poslednich letech pied
valkou.
Vyroba v jednotlivych oblastech se zvyAila takto:
V severoamericke oblasti (USA a Kanada) se zvysila
vyroba suroveho zeleza o 5 mil. t na 67 mil. t a vyroba
surove oceli o 8 mil. t na 99 mil. t. Vyroba v Kanade (2,3
mil. t suroveho leleza a 3,2, po pr. 3,1 mil. t surove oceli)
se celkem nezmenila, o 6isla nahoie uvedeni se zvyiila
vyroba v USA.
V zapadoevropske oblasti se zvysila vyroba suroveho ze-
leza o 5 mil. t na 44 mil. t a vyroba surove oceli o 6 mil t
na 58 mil. t, tedy asi ve stejnem pomeru jako svetove vy-
roba, a to hlavne zvysenim vyroby v zemich Schumanova
plnnu. Vyroba surove oceli ve V. Britannia klesla skoro
o 1 mil. t. Pies to je V. Britannie svou vyrobou skoro 16
mil. t stale jeste na prvem mi:ste, za ni je zipadni Nemec-
ko s vyrobou skoro 14 mil. t a Francie s vyrobou skoro
10 mil. t. Ve vyrobe suroveho zeleza postoupilo na prve
misto zap. Nemecko (skoro 11 mil. t), na druhy misto klesla
V. Britannie (10 mil. t), na tretim miste je Francie (skoro
9 mil. t). Tyto tai zeme dohromady, bez Sarska, vyrobily
v r. 1951 asi 38 mil. t surove oceli a asi 29 mil. t suroveho
teleza, tedy o 2 mil. t surove oceli a o 2 mil. t suroveho
zeleza vie net v r. 1950. Vyroba v Belgii a v Lucembursku
dohromady se zvkAila o 2 mil. t suroveho teleza a o 2
mil. t surove oceli na 8 mil. t suroveho zeleza a 8 mil. t
surove oceli.
V SSSR a v zemich lidove demokracie se zvy?ila vy-
roba suroveho zeleza o 3 mil. t na 27 mil. t a vyroba su-
rove oceli skoro 0 5 mil. t na 40,5 mil. t. Na celkove vy-
robe t6chto zemi se podilf SSSR 82 % ve vyrobe suro-
veho zeleza (v r. 1950 rovnei 82 %) a 76 % ve vyrobe su-
rove oceli (v r. 1950 77 %). Vyroba surove oceli v SSSR
a v zemich lidove demokracie se rovni vyrobe surove
oceli ve V. Britannii, v zapadnim Nemecku. a ve Francii
dohromady.
Ostatni oblasti zvysily svou vyrobu suroveho leleza o 2
mil. t na 9 mil. t a vyrobu surove oceli o 2 mil. t na 12
mil. t. Na tomto zvy?eni ma hlavni podil Japonsko, ktere
zvy"silo vyrobu suroveho leleza o 1 mil. t na 3,4 mil. t
a vyrobu surove oceli skoro 0 2 mil. t na 6,5 mil. t. Japon-
sko je ted v fade zemi vyribejicich surovou ocel na les-
tem miste (USA, SSSR, V. Britannie, zap. Nemecko, Fran-
cie, Japonsko). Take ostatni zeme vyrobily vie net v r.
1950. V tab. I je uvedena vyroba suroveho leleza a su-
rove oceli.
Tab. I. Svetova vyroba suroveho teleza a surove oceli
v mil. t
1950
11951 d 950 11951
Severoamericka
Zapadoevropska
SSSR a zeme lid. demokracie
Ostatni oblasti
Svetova vyroba I 132
1147 1189 1209
Zaverem uvadi autor, ze spotfeba zeleza bude asi v bu-
doucnu pravd6podobne jeite stoupat, ale ie pro nejbli21i
Leta je vyrobnost dosavadriich zavodu skoro prilis" vyso-
ka, nenastanou-1i nepfedvi:dane udalosti. Co se tim mini
a prof prave imperialisticke zeme tolik zvysuji svou vy-
robu, je zfejme. Jiste je, to pro mirove budovani a pro
dalgi vystavbu valkou znieenych mest a zavodu bude
jeste dlouho potfeba zvysovat vyrobu teleza a oceli.
Ber.
Vyroba oceli a ocelaiske pece.
K. G. Speith-H. Biicken
Pokusy s vftobou oceli chude dusikem
v malem konvertru.?)
Vyroba oceli chude dusikem klade na provoz Thoma-
sovy ocelarny fadu potadavkil, ktere se daji jen tezko
splnit. Pouziti vetru obohaceneho kyslikem ke sfoukinf
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Dm
?ni tru-
tru-
Lazeii
y
bice v
pOO
pomer
Objem
Vnitfni
Pruiez dmy?-
Druh
konvertru
-
prumer
I
vs?ka
ru_
p
konvertru
plocha
ni trubice
meru k
po6et I
prumer
v min
vs?ce
v m'
v m'/t
v m'
v m'/!
V crosl
vcmyt
V Mm
alni
220
480
2
870
I
2
85
I
2
77
4
1
42 ~
440 ~
14,7
may
11
~
900
90
5
1
,5
3
1,7
5,6
0,6
3
2,0
8
13,7
oceli chude dusikem slibovalo v mnoha pfipadech ur6ite
zlep?enf.
Charakteristicke rozdily mezi praei s normdlnim a s ma-
lym konvertrem ph foukdni atmosferickym vzduehem.
Maly konvertr je svym tvarem podobny normalnimu
konvertoru; hutnicky pochod me v?ak nisledkem ?patne-
ho pohybu lazne a zna6nB nepffznivych pomeru teplotnich
jiny prubeh. V tab. I jsou srovnany hlavnf rozmery nor-
malniho a maleho konvertru.
U maleho konvertru je pozoruhodny nepriznivy pomer
prumeru konvertru k hloubee lazne a vetsf vnitrnf plocha
v m2/t. Prtikez dmy?nfch trubic na t suroveho leleza
je u obou konvertru pfiblitne stejny. Tlak dmychanbho
0,012
0,008
0,004
O
0
Obr. 1.
vetru je u men?iho konvertru o neco nit?f net u velkeho.
Na poZatku bylo foukino tlakem 1,5 atp., pak byl tlak
s ohledem na vyhoz sniten na 1,2 atp. a kratce pied do-
foukavanfm zvy?en opet na 1,8 at 2,0 atp. Vsazka vapna
musela byti proti normilnimu konvertru snitena ze
118 kg/t suroveho feleza na 81 kg/t; od chlazeni vsazky
odpadem muselo byt u maleho konvertru upu?teno. Licf
pAnev, pouffvana u maleho konvertru, ma nepriznivy po-
mer povrchu lazn8 k objemu; u maleho konvertru je
7,52 m2/m3 proti 3,65 m2/m3 u normalnf lief panve. L`asto
se stave, fe i pH dostateLne teploty lazne tvoff se v panvf
,,svln6" a vylevka musf byt easto ut behem liti propa-
lovana kyslikem.
PH prvnich pokusech bylo pozorovano, to obsah N2
v surovem ieleze behem 20,8 min. stoupl z prumerne
hodnoty 0,0042 % na 0,0107 %. Tim se take potvrdila stars
zku?enost, ' ziskana u maleho konvertru, to u taveb v opo-
tfebovanych konvertrech he oiekavat krat?f dobu foukanf
a nii?f obsah N2 (tab. II).
PH dal?f fade pokusu byl pozorovan prubeh zkujnenf.
At do pfechodu se tavenina chova prakticky stejne jako
u velkeho konvertru (obr. 1). Pfechod?) jest ostfe vyhra-
nLn. Mnotstvi P zustava nad 1,5 % tak dlouho, dokud la-
zeta obsahuje vice net 0,1 % C. Vapno je pfi pfechodu
z vet?i Usti nerozpu?tene a ielezo je nasledkem stoup-
nutf tavi ci teploty spalenfm C a maleho mnofstvi uvol-
nLneho tepla huste tekute. V periode odfosfofeni nena-
stava redukce Mn ze strusky. Absolutni doba dofoukavani
je dvojnasobna proti dobe u normalnfho konvertru; vzta-
ieno na t suroveho feleza je skoro sedmnictkrat vet?i.
Zvla?ti po6inajfc obsahem 0,2 % P probiha zestruskovanf
P velmi pomalu (tab. III).
Tab. III. Absolutni a na vsazku vztaiena doba foukanf
u normalnfho a maleho konvertru pH provozu
s neobohacenym vLtrem.
Drub
Absolutni doba
foukanf
Doba foukanf na
t suroveho teleza
konvertru
pfed
po pie-
cel-
pied
po pie-
cel-
l
choduI
kova
h
de
chodu
kova
chodem
,m
o
c
normalnf
17'18''
3'42"
21'
35"
8"
43"
maly
16'18''
6' 9"
22'27'
515i)"
2'15"
8'14"
Obsah N2 stoups prumerne od 0,0034 % na 0,0063 % at
do pfechodu a We at na 0,012% v periode dohotovenf.
Pozoruhodne je, le pies dlouhou dobu foukanf nestoupi
v malem konvertru obsah N2 tak, jako v konvertru nor-
malnim. Vliv doby foukanf, zvla?te dofoukavani, na
stoupani N2 v ieleze je naslQdkem male rychlosti nadusi-
Lenf zabrzden.
Obsah Fe v koneene strusce je pH :koneLnem obsahu
0,069 % P prumerne 23,42 %, tedy dosti vysoky. U nor-
malnfho Thomasova provozu je takovy obsah Fe jistym
x0012
a 0,008
$0,004
ukazatelem vysoke teploty lazne. Tohoto duvodu u maleho
konvertru nenf. nebot teploty taveb leaf vidy na spodni
hranicl. Hlavnim ddvodem male odfosfofovaci rychlosti
po pfechodu a silneho struskovinf Fe je male mnofstvi
sizeneho vapna; podle J. Weltera Linf propoiteny obsah
volneho vapna u taveb v malem konvertru v prum6ru
3 %, u normalnfho konvertru vidy nad 10 %. Vyzdfvka
konvertru vydrif prumerne 20 taveb, piida asi 5 at 7 ta-
veb. Nasledkem spotfebovaneho mnoislvf dolomitu byla
struska bohata na MgO, ktere je?te zhor?uj'e odfosfofenf.
Prubeh tavby provedene pro srovnini ve 30t konvertru
je zachycen na obr. 2. Vsazka odpovida obvyklym pome-
rem v tamej?f Thomasove ocelarne. Tlak vzduchu se kid]
vyhozem; zprvu byl 1,7 at 1,8 atp a v periode odfosfofeni
Sloteni suroveho feleza
Doba
1. pie ou?ka
Posledni ledzkou?ka
Druh
k
t
v ?i
0
pfed-
dofou-
%
%
onver
ru
I
C Si
I
Mn P
I '
S N,
f
ken!
I I '
Mn P N
I
Mn
P
I '
N
noes
stars
3,76 I
3,74
0,46
0,48
0,83
0,87
2,02 1
1,98
0,086 1
0,089
0,00351
0,0044
16, 30"
14' 10"
6' 13" 1
5' 25"
0,047
0,051
0,278
0,143
0,01211
0,0104
0,027 I
0,038
0,081
0,076
0,0132
0,0104
159
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
plynovym horakem se vyzdivka konvertru ohfila jen na
povrchu. Prvni tavba byla behem foukani vyzdivkou tak
silne chlazena, to nebylo nutne pfisazovat chladicf pro-
stredky. Az do pfechodu bylo foukano neobohacenym
vetrem, take nasledkem chladiciho ueinku vyzdfvky
obsah N2 stoupl znaene mene net u dosud popsanych po-
kusu. V dobe dofoukavani byla rychlost nadusieeni nej-
prve mala (0,0005 %), nebof chladicf ueinek zdiva jeste
pasobil; potom tato rychlost stoupla at na 0,0012 %
N2/min. Protoze doba dofoukavani byla nasledkem obo-
haceni foukaneho vetru kyslikem zkracena na 4 rninuty
proti 7,5 minutam ph provozu s neobohacenym vetrem,
obsahuji tavby v kratkem ease, v nemi jsou pfivedeny
na dostateene vysokou teplotu, vesmes jen 0,009 % N2
a byly pH tom dobie odlevatelne. Zvlastnosti maleho kon-
vertru je vysoky obsah Fe ve strusce, ktery, relativne
hodnoceno, Teti u techto taveb s prumernou hodnotou
24,2 % je to vyge net pH provozu s neobohacenym vet-
rem, cot je zrejme neprajemny nasledek silneho zahrati
tavby kyslikem na konci foukani. Je-li u studeneho
konvertru ut nekolik minut pied pfechodem prifoukavan
kyslfk, pak dosahne lazen i konvertr dfive vys'`Ai teploty.
Tomu odpovfda koneeny obsah N2 v techto tavbach:
0,011 at 0,012 %. Take pii pfechodu jsou pramerne hod-
noty N2 uz o neco vys"si net u taveb, kde je vzduch obo-
hacovan kyslikem at po pfechodu.
Druh
Doba foukani
no t suroveho teleza
Odfosfoiovacf
Rychlost nadus'eenf
v % N/min
Obsah N. v leleze v %
a o
konvertru
plyd
Po
rychlost
v %/min
pfcd
po
pfechod
konec
pfechodem
pfechodu
pfechodem
pfechodu
normalni
35"
8"
0,376
15,10-'
260,10-'
0,0078
0,017
ma1 t'
51591,
2' 15"
0,242
18,10-1
76,10-'
0,0063
-0,012
byl zvy?en na 2,3 at 2,5 atp. PH pfechodu byl obsah P
1,5 %, pak vsak rychle klesal. Odfosfofovaci rychlost byla
0,375 % P/min. proti 0,242 P/min. u maleho konvertru.
Prabeh kfivky Mn je vyjadren prumernou hodnotou
0,33 % v kovu. Jakmile klesne obsah P pod 0,4 %, nastava
nova oxydace Mn za soueasneho spalovani Ye, take jeho
obsah ve strusce dosahuje pramerne 10,4 %. Obsah N2
stoups at do pfechodu rychlosti 0,00015 % N2/min. no
0,0078 %, pak stoups rychlosti 0,0026 % N2/min at do
0,017 %a. V tab. IV. jsou obsaleny odfosfofovaci a nadu-
sieovaci rychlosti pro normalni a malt' konvertr.
90,012
= 0,008
f
4or
ZAkladni znaky, kterymi se li3f malt' konvertr ph pro-
vozu s neobohacenym vetrem od normalnfho konvertru,
jsou tyto:
1. Znaen6 deli doba foukani na t suroveho teleza
pied pfechodem, zv1AtA pak po pfechodu.
2. Podstatne menHH odfosfofovaci a nadusieovaci
rychlost.
3. Nitsf obsah N2 ph pfechodu a na konci foukani.
4. Kfivka Mn je plynula.
Tavby provedene v malem konvertru s vetrem
obohacenym kyslikem.
Provedeni pokusnych taveb s vetrem obohacenym kys-
11kem v malem konvertru bylo uleheeno tfm, to teplo,
obsalene v malem mnoistvi koufovych plyna, stacilo
kryt ztraty tepla vlastniho konvertru a panve. Skoro vidy
se Lilo bez poruch a bez tvolenf ,svifi", v panvi, aekoliv
obsah vapna byl zvy?en z 81 kg na 120 kg/t suroveho te-
leza. V mnoha plfpadech byl pfasazovan je3te odpad nebo
ruda k chlazeni Lazne. Tim bylo dosaleno pfiblitne tycht
podminek jako u velkeho konvertru neobohaceneho vet-
rem. Soueasne s krat9i dobou foukani se projevilo zvy-
Aeni vsazky vapna pfiznive na trvanlivost vyzdivky kon-
vertru a pady. Trvanlivost konvertru stoupla z 20 na
30 taveb,trvanlivost pady z 5 at 7 na 8 at 10 taveb.
Prvnf pokusy byly provadeny s obohaeenam vetru kys-
likem na 30 % 02 od poeatku foukani at skoro do konce.
V3eobecne se oeekavalo, le poklesem partialniho tlaku
dusiku a zkracenim doby foukani obsah N2 v lazni kles-
ne. Obsah N2 byl v9ak 0,014 % at 0,021 %, pramerne
0,0177 % N2 proti obsahu 0,012 % N2 ph dmychana neobo-
haceneho vetru. Silne zkracena doby foukani i dofouka-
vani je patrne z tab. V. Obsah Fe ve strusce je pfaznivej9i
net ph foukani neobohacenym vetrem.
Prabeh zkujneni je patrny z obr. 3. Kfivky jednotlivych
taveb maji mensa rozptyl, jako vAechny tavby rfoukan6
kyslikem. Rozdfly ve slotena suroveho teleza, ve vyzdivice,
v jakosti dna a ve zv1' tnfch podminkach foukani se na-
sledkem urychlenych reakci neobjevuji. U velkeho kon-
vertru je take prabeh foukani rovnomerny.
ZvlaAte pozoruhodny s ohledem na obsah N2 je prabeh
foukani prvnf pokusne tavby. I pies dlouhe pledehrivarli
160
Doba foukani
Druh foukani
pled pie-
Po pie-
dohro-
chodem
chodu
mady
neobohaceny vltr
16'18"
6'9"
22'27
vitr obohaceny kyslikem
10'48"
4'
14'48
Vetla poeet pokusnych taveb dokazuje, le spravne vo-
lenym mnotstvim chladiciho prostfedku a spravnou vol-
bou vhodneho okamtiku musi byt dosaleno toho, le tavba
pfijde k pfechodu s nepralis vysokou teplotou a tim po-
kud mozno s nizkym obsahem N2 a 2e po pfechodu tep-
lota mute ostre stoupat (pokud mozno) teprve v po-
slednich minutach, po pfipade vteiinach foukani.
U mnoha pokusy, ktere byly provade"ny s tohoto hlediska,
osvedeilo se nejlepe za6it s foukanim kysliku nekolik
minut pled pfechodem, plidat kritce po obohaceni rudu
a v poslednich minutach dofoukavani piidat mimo to
50 kg odpadu. Tyto dostateene teple tavby obsahovaly
jen 0,007 %, po pripade 0,008 % N2. Prf vyssim obohaceni
vetru (na 40 at 50 % 02) byla doba foukani jeste dale
zkracena. Jako chladiciho prostredku mohlo byt poutito
100 at 140 kg rudy a 50 at 200 kg odpadu. P11 tom tavby
dosihly dostateene teploty a obsah N2 byl 0,008 at
0,009 % (obr. 4).
4017
at
2 0,000
X
40,004
a
C
f N
's
s
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Pfednosti, ktere se ukazaly u maleho konvertru pfi
obohaceni vLtru kyslikem, mohou byt shrnuty takto:
1. Vyroba dobte teplych a tedy dobte odlevatelnych
ocell, kterych lze ph provozu s neobohacenym vetrem jen
tetko dosahnout.
2. Snileni obsahu N2 asi na 0,008 % proti 0,012 % pH
provozu- s neobohacenym vetrem.
3. Zkraceni doby foukani skoro 0 1/3.
4. PH zvygeni vsizky vapna na 120 kg/t surov(!ho te-
leza proti 70 at 80 kg pfi provozu s neobohacenym vetrem
Linf jegte spotfeba 25 kg odpadu a 25 kg rudy na t suro-
veho teleza.
5. ZnaLne zvet?eni tivotnosti pildy a vyzdfvky kon-
vertru.
6. Lep?i ovladinf prilbLhu teploty regulaci stupne obo-
haceni.
Pusobeni pr`?sady rudy na obsah N2.
V prilbehu pokusil se take pfi praci s vetrem obohace-
nym kyslikem ukazalo, ie pfisada rudy ma velky hut-
nickk vyznam; s pomoci teto pffsady bylo moino dosah-
nout pravidelne nizkeho obsahu N2. Dilvod byl hledan
nejprve ve vet?im chladicim uLinku, trvajicim delsi dobu.
Pfi chlazenf rudou byla v druhe polovine spalovanf C
udriovana teplota a tim i rychlost nadusiLenf nfzka. To-
hoto Uinku he v zisade dosahnout take s pomocf od-
padu. Poutitf rudy skyta proti tomu je?te to vyhodu, to
jejim pfisazenim pfichazf do lazne vet?f mnoistvf 02.
Uvatujeme-li, to 100 kg rudy obsahuje 90 g Fe203, odpo-
vide to 24,8 kg, po pfipade 17,4 Nm3 02. PH provozu ma-
leho konvertru to znamena, to v reakLni dobe 2 minut je
foukany vitr obohacen na 32 % 02 a vftr, obsahujici
32 % 02, obohacen at na 42 % 02. Tim se dosahlo dalgf-
ho urychleni prilbehu foukani za souLasneho ochlazent.
Pfisada slouLenin teleza a kysliku v rozmezi, kdy prvni
krivka Mn ukazuje na nedostatek 02, pilsobf zvygenf te-
kutosti vipna a rychlejgi vazbu P. Pfisadou rudy se tedy
podaff znaLneji snitit obsah P at do pfechodu, net je to
moine pfi chlazenf odpadu. Vlivem chladiciho ticinku
rudy je zabraneno zvyseni teploty pied pfechodem, spo-
jene se zestruskovanim P. Po pfechodu se nisledkem ma-
leho mnolstvi P, ktere se ma zestruskovat, doba foukani
zkrati. Tim lze take vysvetlit, le na prilmernou rychlost
nadusiLeni ma take vliv pfeloieni spalovani P s pomoci
rudy ve smyslu nitgiho obsahu N2.
Vliv obohaceni vLtru kyslikem na zestruskovan? Fe.
Kdetto struska u taveb z maleho konvertru, zkujne-
nych neobohacenym vetrem, ph prilmLrnem obsahu P
v oceli 0,069 % obsahuje 23,42 % Fe, dosahuje stredni
obsah Fe ve strusce u taveb sfoukanych vetrem oboha-
cenym kyslikem ph obsahu 0,060 % P v oceli jen 19,23 %.
Pfi obohaceni vetru kyslikem az do konce je moine oLe-
kavat zvligt silnej?i zestruskovani Fe, neboe ph danem
obsahu Fe v lazni jde oxydace pfes kysliCniky feleza a
jejich redukce P ph trvale vysokem mnotstvi 02, kter&
je stale k disposici, je nefiplnej?i net obvykle.
Je vyhodne pracovat v poslednich minutaeh s neobo-
hacenym vetrem, anii je se tfeba obavat nebezpeLI, ie
tfm stoupne obsah N2 v lizni. B. Richtof pfisel ke stej
nemu pozorovini a stejne tak W. von der Esche.
Obohacen? dm1%chaneho vLtru kyslikem pfi taveni
v normdlnim konvertru.
Nejaky Las po skonCeni pokusil v malem konvertru
bylo pfikroCeno k pokusilm v 30t konvertru s foukinim
vetru obohaceneho 02. Byly vyrabeny tavby se stup-
nem obohaceni vetru na 28 at 30 % a 30 at 32 % 02 za
soutasne pfisady odpadu a rudy a odpadu, rudy i vipence.
Nejlepe se osvedCil stupeii obohaceni 30 at 32 % 02 a na-
sledujic? chlazenf vipencem. Podafilo se vyrabet tavby
s obsahem 0,005 at 0,007 % N2. Obsah P letel mezi' 0,031
at 0,055 %, prilmerne u 9 taveb na 0,045 % P, a obsah Fe
mezi 10,4 at 11,9 %, primLrne 11,0 %. Obsah P v surovem
teleze je 2,1 %. Dobfe sfoukatelne surove ielezo, pfiznive
formy konvertru a v?echny vlivy, ktere lze pozorovat ph
foukani dobre Thomasovy oceli neobohacenym vetrem,
majf take ph obohaceni vetru kyslikem svoji ilcinnost.
Vcelku lze fici, ie analogicke pfeneseni pokusil v ma-
lem konvertru do provozu ve velkem skyta uspokojivb
vysledky, take malt' konvertr pfe!dstavuje cennou po-
moe, pokud pokusy ve velkem nemohou byt prov$dLny
pro nepffznive pomexy. Bet.
N. Skalla
Vliv alkillf na mfitovi pece SM.?) 669.183.213.4'
V poslednich letech ziskala na vyznamu pec SM, cele
vylotena zasaditym materialem. Stil.ymi vyvojovymi pra-
cemi, ktere se zabyvaly jak jakosti pouBtych zasaditych
tvarnic, tak konstrukel, byla zvygena iivotnost horni Usti
pece SM tak, to do popfedf poCala vystupovat otazka ti-
votnosti komor, zvla?te mfitovf. Poutitfm specialnfck
tvarnic na urCitych Lastech pece se dosahlo skoro stejne
tivotnosti jednotlivych Usti pece, take se poet malych
oprav snitil. Ph sniienem poCtu malych oprav nenf v?ak
mono opravovat mfiiovi komor Lil tLnim nebo vymenou
nLkterych vrstev tak Lasto,jak by bylo tfeba. Odstavenf
pece jen pro opravu komor nevede vgak ke zvygenf ti-
votnosti horni Usti pece, a proto se snatime udriet pec
v provozu bez odstavenf co nejdele a odsunout odstavenf
pece, 1 kdyi to ma za nasledek jejf hornf chod. U peel
s velkem poCtem taveb milte vgak ;porucha na komorach
vesti k pfedCasnemu odstaveni pec:e, Limi se znemoinf
pine vyutitl hornf Lastl pece.
Neda-li se zaruCit dalgi iivotnost pece, must se znovu
vyzdit horni i dolni Last pece dfive, net bylo planovano,
i kdyt se tfm zvygf spotfeba zasaditych tvarnic. na 1 t
oceli.
Proto nechybely snahy dosahnout pokud mono dlouho
nezmCnCnych tahovych pomCril zlepgenim vlastnostl ne-
zisaditych tvarnic, poutfvanych pro mfitovf, zmCnou je-
jich tvaru i uspofadani v mfitovf a jednoduchym a 66in-
nym zpilsobem Ligteni.
Tvarnice maji mitt takovou jakost, aby i po delgi provoz-
ni dobe byla zaruCena nezmenena nebo jen malo zhor?e-
na vymena tepla.
Pf!6iny nedostateCne tivotnosti mfilovi je nejen vliv
vysoke teploty komor, kolisini teplot, ale hlavne letavy
prach. V nem jsou obsaieny hlavnC kapiCky strusky a te-
leza, kysliCniky teleza, vapenny a rudny prach a latky
pfinesene palivem do pece.
Otazkou letaveho prachu v souvislosti se tivotnosti mH-
iovych tvarnic se zabyval Chesters a zjistil v prachu kys-
liLniky teleza a vapno, alkalicke six-any a kysliCniky zin-
ku a olova. Bylo zji?teno, ie alkafie byly pfitomny i v opo-
tfebene vrstve tvarnic; jejich obsah byl v?ak tak malt',
ie nemilie byt povaiovan za hlavnf pfiCinu tak velkeho
opotfebenf. Opotfebenf se pfipisuje hlavne vlivu kyslibnf-
kil teleza a obsahu vapna a zavisf na zpilsobu vedeni tav-
by a na konstrukci komor. V analysach letaveho prachu
peel SM, ktere mely malou iivotnost mfitovf, je napadny
vysoky obsah alkalii. Tento obsah alkalii byl tak znaCny,
to mel urCity vliv na iivotnost nezisaditeho mfiiovi. Alka-
lie byly obsazeny v poletavem prachu techto peel jako
sirany.
Poti a vyvolane pilsobenim alkalii na mfiiovi jsou bei-
ng u sklafskych peel. Vliv alkalii na mritovf sklafskych
peel studovali Petrie a Brown a take popsali 3 pflpady
pogkozeni mfitovi u peel SM. V komorach sklafskych peel
a peel SM dochazf k pronikani alkalii do hornich vrstev
tvarnic, cot vede k tvorbc nefelitu (Na20. A1203.2SiO2).
Dosahne-li pronikani urCite hranice, poCinaji se krajnf
vrstvy nadymati a odlupovati. Ten to zjev se vyskytuje
u peel SM hlavne v plynovych komorach, ale probiha tam
pomerne pomalu, takie nemi zvla:itC velky vliv na ii-
votnost mfiiovi. Odlupovinf nenf tak znaCne, aby nastala
zmena prilfezu; nadymanfm se v?ak tvoff piece jen iso-
laLni vrstva, kteri zhorguje vymenu tepla.
Ve vzduchovych komorach, kde je vy?gf teplota (1300 ?C),
nastiva silnej?i odtavovanf hofejgieh vrstev mfiiovi. Na-
hodile pfili?ne zvygeni teploty ve v:zduchovych komorach
vede proto v kratkem Lase ke sniienf tahu pece. V jed-
notlivych pfipadech se zjistilo, le horni vrstvy mfiiovi
vzduchovych komor 30t pece SM ztratily po 500 tavbach
asi 2/3 pizvodnfho objemu; byly u 5 at 6 hornich vrstev
odtaveny do tvaru ilzkeho klinu a mely tenkou povrcho-
vou vrstviCku Lerne glasury. Voiny prilfez pod temito
vrstvami byl silne zixten ztuhlymi zbytky z taveb a leta-
vym prachem.
*) Radex-Rundschau (1951), i`. 1, str. 25 at 28.
161
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Problemem napadani mffzovi alkaliemi se zabyvali i dal-
91 badatele. Insley sledoval zivotnost zaruvzdornych tvar-
nic poulitych pro mffzovi sklafske pece a obsahujicich
velke mnozstvf kyslieniku alkalickych prvku. Zjistil, le
krajnf vrstvy se skladajf hlavne z nefelitu, carnegieitu
a korundu. PH pracovnich teplotach pod 1520 'C tvofil
carnegieit ochrannou vrstvu; nad touto teplotou nastavalo
silne opotfebenf.
V jedne evropske ocelarne byly provadeny pokusy se ?a-
motovymi tvarnicemi s obsahem 43 % A12O3, ale nepfi-
nesly vyznaCne zlep?enf zivotnosti mffzovi. PH tom bylo
zji?teno, le v peci SM pfistupuje k tomu ve srovnanf se
sklafskou peel je?te vliv kyslienike zeleza.
Pozoruhodne, nikoliv v?ak pfekvapujici je stoupanf ob-
sahu alkalif v dolnfch vrstvach. Je napadne, le v pff-
padech po?kozeni mfizovf alkaliemi v americkych pecich
SM, ktere sledoval Petrie, Cinilo stoupnuti obsahu kysliC-
nfku leleza v krajnf vrstve jen nekolik procent, kdezto
u jedne evropske ocelarny obsahovala tato vrstva az 39,3 %
Fe203 (tab. I).
Tab. I. Obsah kyslieniku ve vzduchove komofe pece SM
V %.
Vrstva Fe2O3 CaO
K2O
Na5O
1-2.
39,3
3,3
5,0
2,0
3.
34,8
1,5
8,0
2,5
4.
26,3
1,9
10,0
2,3
5.
10,4
1,7
11,0 {
2,6
To ukazuje, le pary bohate na Fe203, pfitomne, kdyz
laze1Y intensivn6 vah (u rudneho pochodu) nebo kdyz od-
luCovanf par ve struskovych pytlich je znesnadnCno vy-
sokym obsahem strusky, maji znaCny vliv na snileni Ii-
votnosti mffzovi.
0 pevodu alkalii v odpadnich plynech a v letavem pra-
chu se zmifiuje Petrie jen kratce; Hka, ze mohou pochazet
z oleje nebo z koksu.
Z literatury a z patente je znamo, ze pfi vyrob6 nepa-
lenych zasaditych tvarnic se jako vazne latky pouzfva
latek organickych, MgC12, MgS2 anorganickych kyselin,
ale tel alkalickych bisulfate. Analysy reznych druhu che-
micky vazanych chrommagnesitovych tvarnic evropskeho
i americkeho puvodu ud4vajf, le nejlep?f vyrobky jsou
bez alkalif a jen nektere druhy obsahuji asi 0,4% kysliC-
nfke alkalickych prvku.
Tab. II. Obsah alkalif v letavem prachu pecf SM v `/c.
KysliCniky
Pee
PoCet taveb
alkalickych
K2O
Na$O
prvku
A
14
-
16,9
1.8
A
56
-
17,7
3,3
A
60
-
15,9
2,1
A
165
-
18,8
3,3
A
185
-
14,7
1,8
A
439
13,9
-
-
B
-
10,8
-
-
C
-
8,6
-
-
Z tab. II. vysvita, le podil alkalif v letavem prachu fa-
dove nezavisi na poetu taveb pece. Kdyby alkalie pocha-
zely z vyzdivky, musel by se jejich obsah s poCtem taveb
zmen?ovat. Neff tedy molne uvadCt v souvislost vysoky
obsah alkalif v letavem prachu s nepalenymi zasaditymi
tvarnicemi, ktere jsou vazany alkalickymi bisulfaty.
Ani vodni sklo, pouzivane k prfprav6 malty, nenf pfRi-
nou vysokeho obsahu alkalif v letavem prachu, i kdyz pff-
na?f dosti velke mnozstvf alkalif. Tak na pf. bylo ph pfe-
stavbe celozasadite 30t pece SM vytvoleno sodnym vod-
nim sklem asi 200 kg Na20. Pfesto v?ak obsahovaly alka-
lie letaveho prachu pfevaznC K20, ktery nemohl pocha-
zet z pouliteho sodneho vodniho skla. Ani pffsadove hmo-
ty, jako ruda, vapno, bauxit a v posledni fade i odpad, ne-
mohou pfichazet v fivahu jako bClne zdroje alkalif.
Rozhodujicf vyznam maji v?ak paliva. Rozbor ruznych
druhe uhlf, poulivanych k vyrob$ generatoroveho plynu,
dal vysledky uvedene v tab. III.
162
Druh
Uhll obsahiije v %
Popel obsahuje v %
uhli
K=O
Na20
Popela
KLO
Na20
D
0,28
0,068
9,97
2,83
0,68
E
0,054
0,080
4,65
1,16
1,71
F
0,137
0,116
9,10
1,51
1,29
Obsah prachu v generatorovem plynu jest asi 0,5 g/m3.
PoCftame-li pro 60t pec spotfebu plynu 6 000 m3/hod.,
pak vychazi z toho zatizenf mffzovi 70 kg letaveho prachu
denne jen z paliva. PH velke tekavosti alkalif, zvla?te
draselnych soli, je stoupanf jejich obsahu vysvCtlitelne,
nebof v generatoru se vypafuji a pak kondensuji z plyn-
ne faze na jemny prach a dostanou se tak s topnym ply-
nem do pece.
Take topne oleje obsahuji 1,0 % kyslieniku alkalickych
prvku, takle i u pecf vytapCnych olejem mule dochazet
k pfekvapujfcimu po?kozovanf mIllovi.
V jedne zapadonCmecke ocelarny, kde se karburace
provadela hnedouhelnym prachem, se vyskytlo znaCne
opotfebenf mrfzovi, ktere nemohlo byt odstraneno ani po-
uiitim tvarnic s vysokym obsahem A1203.
Ani v jinych ocelarnach se pouzitfm techto specialnich
tvarnic nedosahlo pine uspokojivych vysledku; zivotnost
peel se tim sice zvy?ila, ale nedosahlo se idealnfho stavu,
aby zasadita horni east pece mohla zustat v plnem provo-
zu a mohla byt pine vyuzita bez chledu na dolni Cast
pece.
Svym zpesobem ma snad zasadita horni Cast pece vliv
na silne opotfebeni nezasaditeho mffzovi, kdezto u kyse-
lych peel mohou vyskytujfci se alkalie nebo kysliCnfky
"zeleza reagovat na chladnejli Cast pece (svisle tahy ply-
nove a vzduchove) a jako alkalicke nebo zelezite kremi-
Citany odkapat do struskovych pytlu. To neni molne u ce-
lozasadite pece bud vubec nebo jen v malem rozsahu a re-
akce pak probfhajf na tvarnicich mffzovi.
Potfze zpesobene alkaliemi se nedajf vzdy odstraniti
zmCnou druhu uhlf nebo topneho oleje, protoze ocelarny
poulIvajf uhlf nebo oleje z blizkych zdroje s ohledem na
pfepravnf vylohy.
Zlep?enf se da dosahnouti tfm, le se na mfizovf poulije
zasaditych tvarnic, ktere se osvCdCily jako velmi vzdorne
proti alkalifm. Jako pfiklad he uvesti, le v tunelovyeh
peeieh, ktere jsou jiz nekolik let v provozu, kondensuji
alkalicke pary na takovych mistech klenby, ktere nejsou
vydany velkemu tepelnemu namahani a proto se podo-
baji vzduchovym a plynovym komoram peel SM, a zpu-
sobuji tam velke ?kody. Na dinasove klenbC se utvofila
krapnikovita usazenina obsahujicf 24,0 % kyslieniku alka-
lickych prvku. Zasadite tvarnice vydrzely na tomto mfstC
nekolik roke beze zmCny a bez opotfebenf.
Arbey a Grigsby popsali poulitf zasaditych tvarnic pro
mfizovf sklafskych pecf a dokazali, le zivotnost techto
tvarnic mnohem pfedCl zivotnost tvarnic ze ?amotu, di-
nasu i specialnich tvarnic. Prachove usazeniny na tvar-
nieieh byly drobive, jen na hornf vrstve byly pfipeCeny.
Pozoruhodne jest, le plny ttspech zasaditeho mfizovf se
dostavil teprve potom, kdyz byla konstrukCnimi uprava-
mi zlep?ena chemicka odolnost zasaditych tvarnic. Proto
neprinesly pokusy se zasaditym mffzovim ve vzduchovych
komorach pece SM, provedene bez konstrukCnich uprav,
oeekavane uspCchy. Bef.
K. Mayer - H. Knfippel - H. J. Ddrmann
Zkujnov'anf Thomasova suroveho zeleza smCsi plyn?
C02-02.`) 669.184.2:669.173.23
Dosud k vyrobC oceli PN pouzivane zpesoby (HPN, MA,
foukanim vCtru obohaceneho kyslikem) davajf ocele
s obsahem N2 od 0,004 do 0,012 %. Pokusy provadCne s pfi-
davanim pfehfate vodni pary do dmychaneho v6tru
(PoruH, Belgie) a foukanim vCtru obohaceneho kyslikem,
ph pfedbLlnem pfedzkujnLni suroveho leleza kyslikem.
davajf ocele s obsahem N2 od 0,003 do 0,006 %. Lim nil?i
je obsah N2, P a 02 takto vyrabenych ocelf pH obvyklem
obsahu C, tim odoln6j?1 jsou tyto ocele proti starnutf.
Vliv N2 na starnutf pfevy?uje trojnasobn6 vliv fosforu.
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
E. Varnant foukal do konvertru smasi plynu CO2 a O2
a dosahl v oceli obsahu N2 znatn6 pod 0,003 % a ocel
m$la proto malou nachylnost ke starnuti. Kyslik a kysli&'-
nik uhlieity odbiral z normalnfch lahvi, a aby zabrinil
tvofeni tekuteho kysliLnfho uhlieitaho pfi zplyfiovanf,
smisil pfed foukanim 02 s CO2 v nidrti a teprve takto
utvoi`enou smus foukal do konvertru. Pokusy provid6l
ve dvou konvertrech no obsah 25 a 30 t. Mnolstvf smesi
i
44
~
-o
IN.
SU
Y
V NO ELEIA
0 so 100 150
DOOA O0CNAM' V T. 00BY PAEDOMYCNACI
C02-02, pf ivadene za minutu, musi by t nejmeni tak
velka, aby tlak zkujhovaciho plynu zabranil vnikani
lazna do dmysnich trubic, umistenych v pud6 konvertru.
Ma-li byt mnofstvf vyvinuteho tepla no l t suroveho
feleza tak velka jako ph foukanf normalniho vi tru, pak
je podle E. Karvata mnofstvf smasi C02-02 jen
0,28nasobek mnofstvf vetru.
Celkovy prufez dmysnich trubic u konvertru poufiva-
nych k pokusum byl 320 cm2 a 430 cm2. Aby byl v dmys-
nich trubicich udrien nejmensf absolutnf flak 2,6 kg/cm2,
byla celkova prufezova plocha pro foukanf smesi zmen-
sena asi no 180 cm2.
Kyslidnik uhliixity, dodany v tekutam stavu se usklad-
rluje ve vysokotlaka nadrli o obsahu 13,1 m3. Protofe by
smasna nadre pro mnofstvi smissi C02 - 02, poti:ebna za
minutu, byla pf'flis velika, zplyr uje se kysli6nik uhli2'ity
pf'fmo z vysokotlak6 nadrfe a vede se do vi trovodu. Od-
pafova6 se sklada z dvojiteho spiriloviteho potrubi. Za-
tifenl vyhf?evna plochy odpai?ova6e je 80 000 kcal/m2/hod.
Koeficient pfechodu tepla (ocelova roura - tekuty kys-
liLnik) byl odhadnut no 6000 kcal/m2/hod. Odpafova6 se
vytapul nasycenou parou o tlaku 3 at 4 kg/cm2.
Poufiti tH zkujfiovacich plynu (vzduchu, C02 a 02)
umolffuje dalekosihle obmi ny foukanf, no pf.
A. foukanf plynnou smi sf CO2 - 02 b6 hem doby tavby;
B. foukanf normalnim vetrem po url:itou z;ast tavby,
po kter6 nasleduje foukanf plynnou smi si C02-02;
C. foukanf v6trem obohacenym kyslikem po urlritou
dobu tavby, po kter6 nasleduje foukanf plynnou.smt sf
C02 - 02.
Ph vsech t5chto zpusobech lze pracovat s odpadem,
s vapencem nebo s rudou. Vedenf tavby je tafsf net pfi
b$fnem Thomasova zpusobu. Spaln6 plyny z konvertru se
skladajf pfi foukanf sm8si C02-02 jen z CO a COz;
plamen z konvertru zaff ph tom stale silni a neni motno'
pozorovat ukon6eni foukanf podle plamene. Vyvin koure,
zvlast6 ke konci foukanf, je velmi silny. Doba trvani
tavby a prubeh teploty se da tMko rozpoznat obvyklym
subjektivnim pozorovanim. Bezvadnaho vedenf tavby se
da u tohoto zpusobu dosihnout of po vytvoi`en1 objektiv-
nfch mofnosti pozorovanf prub8hu tavby. Podil kysliku
S B /2 /
DOBA OMYCHAM Vmn.
163
v plynn6 smesi muss byt s ohledem no trvanlivost dna
pokud moYino nizky. Jak Varnant z.1istil, zpusobuje 50
a vice procent 02 ve smisi plynu pi`edftsne upotiebenf
dmysnich trubic.
Pfi pokusech bylo sfoukivino ielezo o prumarnam slo-
zenf 3,60 % C, 0,28 % Si, 0,93 % Mn, 1,78 % P, 0,055 % S
a 0,008 % N2. PrumLrna teploty suroveho ieleza, m6fen6
optickym pyrometrem ,Pyropto", byly 1205 ?C. Doba fou-
kinf tavby byla prumtsrni asi 18 minut, specificka doba
foukanf byla 0,67 min/t. Proti norm.alnfmu Thomasovu
pochodu nenastalo 2adne zkraceni doby taveni. Pro tavby
foukana jen sm5si CO2-Oz je spec.ficka doba foukini
0,39 min/t., tedy asi stejny jako ph prici s vatrem obo-
hacenym kyslfkem.
Vyhodnoceni v7%sledkv, pokusu.
K vyhodnocenf bylo poutito vysledk$ 30 taveb, repre-
sentujicich asi 800 t oceli. Na obr. 1 je patrny prfibeh ta-
veb, zkujni nych ruznym zpusobem.
Prubeh kfivek obsahu N2 v lazni ph foukanf smisi
C02-02 se list od stejnych kfivek ph obvyklem Tho-
masovi zpusobu a ph foukanf vitrern obohacenym kys-
lfkem pfedevsim tfm, to po dosaienf nejmensfho obsahu
N2 v felezne lazni zustava tento obsah jii nezm6n6n.
Obr. 2 ukazuje prubeh zkujnenf, ana:.ysu odpadnich ply-
nu, jakof i spotf'ebovan6 mnofstvf smi si C02 - 02 z tav-
by, ktera byla zpracovana nejprve normalnim zpusobem,
t. j. foukinim vetrem nepatrni obohacenym 02; ke konci
oduhlieenf byl vftr odstaven a tavba byla dohotovena
smi si C02-02. Obsah N2 je z podatku stejny jako pfi
normalnfch tavbach a zustava stejny i po plel`azenf no
smi s. Ph foukanf smusf CO2- .02 obsahuji odpadni ply-
ny skoro 100 % (CO2 + CO). Plynna faze se list od plynna
faze Thomasova zpusobu v periods fosforu. Prumi ny
obsah C02 ve smi si je 56 %, v pom6ru k celkove spotf?eba
kysliku vsak jen 52 %. Licf teplota byla normalni.
Obr. 3 ukazuje priibt h zkujni nl tavby, kteri byla fou-
kana jen smi sf C02-02. Obsah N;, k]esi take b6 hem
oduhli6eni stejny jako ph foukanf normalnim vetrem a
zitstava po dosafenf nejniiisf hodnoty v periods fosforu
nezmen6n. Foukany C02 nema zfejma iiadny vliv no
pokles N2 bahem oduhliCenf. Odpadni plyny jsou sloceny
buhem cele doby tavby skoro ze 100 17v (CO a C02). Zatim
co u normilni Thomasovy tavby je pomer CO k CO2
v odpadnich plynech no poUtku oduhli6enf roven pru-
m6rne 3 a behem oduhli6enf vystoupf no priimernou hod-
notu 5 at 7, je ph teto tavby tento prumi r nejvice 3,7.
Teplota je pomerni nfzka. Tavba byla kritce pied pi'e-
fazenim skoro ztuhla, take mnofstvi 02 ve smasi muselo
byt zvetseno no 50 %.
>
~
yo
~
Co
i
3 o
1
L
rn
.
fo
0
o
c
So
SOOy Y
OENCE
a
--
---co
10
S
~ o-
1
,sue.
O
Q
200
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Na obr. 4. je videt nejobvyklej?i prubeh kfivek obsahu
N2 pro beinou Thomasovu ocel foukanou normalnim vet-
rem, vetrem obohacenym kyslikem a smesi C02-02,
ve srovnani s oceli SM.
Rozmezi obsahu N2 saha u pokusnych taveb C02-02
od 0,002 do 0,006 %; pfi jedne tavbe dosahl dokonce
lazeu rudou, odpadem nebo vipencem silneji nei pfi pro-
vozu vzduchem, musi byt obsah 02 v periode oduhliceni
vygsf, i kdyi v peride CO2 - 02 ma byt obsah 02 s ohle-
dem na trvanlivost pudy pod 50 %. Obohacenf foukaneho
vetru kyslikem pied periodou C02-02 mule byt pouiito
ke zvy3eni teploty lizn6 pied prefazenim na C02-02,
aby se pro ochranu pudy behem foukanf smesf C02-02
obsah 02 ve smesi mohl udriovat pokud mozno nizky.
Takovy pracovni postup neni vAak po strince hutnicke
opine sprivny, nebot nastivi nredCasne zestruskovanf
ieleza. Celkova spotreba C02-02 je u pokusnych taveb
pro pfipad B a C prumern6 30 m3/t suroveho ieleza. Pfi
foukanf C02-02 PO celou dabu tavby se na l t suro-
veho ieleza spotfebuje prumerne 60 m3 CO2 a 48 m3 02.
Tato spotfeba CO2 - 02 j e asi o 27 % vyssf nei theore-
ticki spotreba C02-02, uvadena Karvatem. Teplota od-
padnich plynu je podle udaju mezi 1300 al 1350 ? C. Pro
smes 48% 02 a 52% CO2 jsou udivany pomery (s ohledem
na tepelnou ueinnost), ktere jsou rovnocenna pomerum
pfi foukanf vzduchu. Tyto hodnoty nesouhlasf docela
s vypofty provedenymi Karvatem, odpovidajf veak dobre
praktickym vysledkum pokusu.
Hospoddfskd stranka provozu.
S ohledem na spotfebu chladiciho prostfedku neni
zpusob C02-02 tak vyhodny jako foukanf vetrem obo-
hacenym kyslikem. Cena CO2 je skoro tak vysoka jako
cena Cisteho kysliku; za tohoto pfedpokladu je naklad
na 1 t surova oceli pfi zpusobu CO2 - 02 0 1,40 ai
1,80 DM vyssf nei pH normalnim Thomasovu zpusobu,
kdeito pfi foukanf vetrem obohacenym kyslikem o 0,30
al 0,70 DM niisi. Hospodarnost zpusobu C02-02 je
tedy zarueena jen tehdy, je-li moino s jistotou poeftat
s vy??i cenou takto vyrabene oceli. Bef.
E. C. Wright 669.74:
669.184.054.82
Zfskavanf manganu z rud, z BessemerovSch
a z Martinovjich strusek v USA.")
Autor popisuje zpusob vyroby ?um6l6
manganove
rudy" ze strusky. Tento zpusob se tyke vyroby manganu
ze strusek, odpadajicich pfi Bessemerove procesu. RoCni
spotieba manganu americkym ocelifskym prumyslem je
v souCasne dobe odhadnuta na 700.000 t. Velke vetlina
tohoto manganu je ziskivina z bohatych manganovych
rud, ktere jsou z 90 % pfivazeny z Brazilie, Indie, Jiinf
Afriky a Zlateho pobreif. Zbyvajicich 10 % je americki
manganove ruda z Montany.
Zkou?ky ukazaly, le vyuiiti nizkoprocentnich americ-
kych manganovych rud k vyroby manganu je prozatim
nehospodirne. Je vsak jii divno znamo, ie ocelafsky
prumysl vyvaii na odval tolik manganove strusky, kolik
kovoveho manganu potfebuje. Nektere strusky tohoto
druhu jsou v tab. 1.
4 1 12
DON OdOaN/ Vlw
obsah 0,01 %.' Varnant zjistil pfi svych pokusech znaenc
nil obsahy N2 v oceli. Foukinf smesi CO2 - 02 do kon-
vertru dovoluje s velkou provozni jistotou udriet N2
v oceli na maximilni hranici 0,004 %. Pravdepodobne
bude mono obsah N2 jegte sniiit.
Ocele vyrobene foukanfm C02-02 se hods pro vy robu
hlubokotaineho materialu. Foukat smes C02-02 PO ce-
lou dobu tavby nedava, s ohledem na dalsi snfieni obsa-
hu N2, iadne dal?i vyhody a vede k neunosne vysoka
spotfebe C02-02 na t. Obmeny B a C jsou s ohledem
na dosaieny obsah N2 v oceli rovnocenna.
Smes CO2 - 02 ma obsahovat pokud mono pod 50 %
02; podil 02 ma vsak byt nejmene takovy, aby konenni
teplota tavby dovolovala bezvadne odlevanf. Chladime-li
0
20
164
cf T
OnASO
PL
3JNo
---
LEL P
I
P.
0
-V %
0441,
0v 0, 1
EL S
0%
1
~
OBSAH N., V V. - 0'
Obr. 4.
Tab. I. Analysa strusek z misiCe, strusek Bessemerovych
a Martinovych.
I
Strusky I
z misiCe
Bessemerove
strusky
Strusky z peel SM
MnO
34,10
23,90
24,10
15,10
20,80 7,17
FeO
10,70
20,24
20,50
44,59
27,00 15,02
SiO2
54,50
53,44
50,30
21,28
24,30 17,05
CaO
0,40
0,50
2,45
11,71
14,20 46,85
MgO
-
-
-
3,11
5,70 8,00
P2O2
-
-
-
1,32
3,30 1,51
A1202
0,20
-
-
2,20
3,00 -
Obsah Mn se pohybuje kolem 20 %. Cetne pokusy zfs-
kavat Mn louhovinim, tavenim nebo obohacovanim pfi-
nesly jen nepatrne uspechy. Ve struskach chudych SiO2
mute byt mangan vylouhovin H2SO4 a ziskavan elektro-
lysou; velika spotfeba H2SO4, jakoi i vysoka cena proudu
pro elektrolysu einf tento zpusob hospodafsky neiunosnym
(asi 12 ai 14 kWh/kg elektrolyticky ziskaneho Mn). Pri
taveni nepfipravenych strusek redukenimi prostredky
redukuje se Fe a P, takie pfi tomto zpusobu vyroby je
moine ziskat slitiny o nizkem obsahu Mn a o vysokem
obsahu P, ktereito slitiny jsou pro ielezafstvf neupotfe-
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Tab. II. Analysy surovaho feleza, ptedfoukanaho feleza
a strusky.
Surov' feleozo
obsahuje v /o
Tep_
Iota
?
PtedpracovanA
felezo
of
obsahu je v /o
Struska obsa-
huje v /o
om1r
Mno
ve
FeO
C I Si I Mn
C
V
C I Si I Mn
MnO I FeO I SiO
strusce
4,40
1,00
4,00
1424
4,00
0,87
3,79
51,95
7,47
40,24
6,95
4,00
0,87
3,79
1462
3,96
0,61
2,84
52,89
6,18
41,00
8,56
3,96
0,61
2,84
1474
3,91
0,42
2,34
52,65
7,33
40,64
7,18
3,91
0,42
2,34
1507
3,83
0,28
1,55
52,20
7,62
39,92
6,85
3,83
0,28
1,55
1525
3,77
0,09
0,77
49,76
10,63
39,12
4,68
bitelne. Strusky s vysokym obsahem Si, jako jsou strus-
ky odpadajfci u Bessemerova procesu, jsou nerozpustni
v kyselina surova a maji nepffznivy pomi r Mn : Ffi, jsou-Ii
redukovany na kov ptfmo ve vysoke peci.
E. C. Wright ptedk1adi zpilsob, jfmf je mofn6 hospo-
dirn6 ziskivat Mn z Bessemerovy strusky, Je znamo, le
Mn a Si oxyduji pied C. Na ne?tasti Bessemerovo surov6
felezo obsahuje ve v6t?in6 americkych zivodil 0,6 % Mn,
take strusky obsahuji v?eobecn6 men6 net 20 % MnO.
Podle tidajil literatury a podle fivah pisatele bylo by
t
as 1,6
OBSAW M, V KOVU V Ye
vyhodnaj?i foukat Bessemerovo felezo s obsahem 1 of
8 % Mn. Takove surova felezo milfe byt ziskfino ptidd-
vinfm strusky SM, Bessemerovy nebo nizkoprocentni
manganov6 rudy do vsizky vysoki pece. Vyroba surova-
ho leleza takoveho slofeni bude mat za nasledek nepatrn6
zvy?eni nakladil, nebot dopravni vylohy jsou male. PH
foukfini feleza tohoto druhu v Bessemerova konvertru je
mono ziskat strusky, kter6 odpovidaji slofenim afric-
kym manganovym rudam a obsahuji asi 38 at 40 % Mn,
12 at 16 % Fe, 3 of 20 To Si02.
Prvni pokusy s Bessemerovym surovy m felezem obo-
hacenym manganem byly provfidany v laboratoti a daly
strusky o chemickem slofeni, uvedenam v tab. II.
Vztah mezi obsahem Mn v kovu a chovanf se Mn k Fe
ve strusce je patrny z obr. 1.
Strusky, kteri obsahuji 6tytnfisobn6 mnofstvi MnO
net FeO, vznikaji, je-1i obsah Mn po foukinI v konvertru
nad 0,8 % Mn. Je-li po6fite6nf obsah Mn 7 % a vy??f,
mohou byt ziskfiny strusky s obsahem asi 57 % MnO,
MnO
Fe0 je
v tomtb ptipad6 8,7.
Price v laboratoti potvrdily, le Mn a Si oxyduji
v Bessemerova konvertru nejdtive, a to drive, net je
obsah C podstatni snifen a obsah N2 podstatni zvy?en.
Ptedfoukany kov v konvertru ma za vysokych teplotje?-
ti vysoky obsah C, cot je pro dal?f zpracovani mezikovu
na ocel zvla?t6 fidoucf. Tfmto zpilsobem mohou byt zis-
Mn
kfivfiny strusky, kter6 mail pomir Fe priznivaj?f
net 5; tfm jsou LcisteenL hodnotn6j?1 net africk6 rudy.
Jsou-1i strusky ptedfoukiny v kysel6m konvertru, majf
nlzky obsah P a S. Oxydace feleza se zna6n6 zpomalf,
obsahuje-li lazes vice net 0,8 % Mn.
Pom6r Fe je tam ptiznivaj?i, dim je po6fite6ni obsah
Mn v Bessemerova feleze vy??f. Sfoukame-li Bessemerovo
Vsazka
kg I
Fe I
P I
Mn
SiO, I
AI,O,I
CaO I
MgO
ruda Mesabi
1120
56,5
0,07
50,75
9,62
1,00
-
-
ruda Cuyuna
454
47,8
0,25
4,62
12,26
3,00
0,50
1,5
struska SM
272
13,0
0,80
8,00
1'3,00
2,00
47,00
8,0
vapenec
369
0,50
0,03
-
.3,00
1,00
53,00
1,0
koks
908
0,7
0,02
-
15,75
3,00
-
-
spotteba koksu: asi 900 kg/t surovaho teleza,
mnofstvi strusky: asi 600 of 700 kg/i; surovaho feleza.
lelezo s obsahem 4 % Mn na 0,8 % Mn, pak obsahuje strus-
ka asi 30 kg Mn na 1 t Fe. Oddi if-li se 80 % teto strusky
od lazn6, upravi a roztavi, lze ziskat asi 24 kg kovoveho
MA. Protofe americke ocelarny sfizeji p iblifn6 50 % su-
roveho leleza a 50 % oceloveho odpadu, milfe hutni zfi-
vod, pouiivajicf tohoto vyrobniho zpilsobu, ziskat zpit
z Bessemerova surovaho leleza se 4% Mn asi 12 kg Mn
na 1 t oceli. Spotteba Mn je tedy 6 of 7 kg Mn na 1 t oceli.
Mcife-li hutni zfivod vyrabat jako polovinu sv6 vyroby
suroveho feleza Bessemerovo surova lelezo s obsahem
4 % Mn, milfe kryt, podle mfninf pisatele, svoji spotte-
bu Mn.
Je-li ocelaisky prdmysl s to zpracovivat v pecich SM
surova felezo o obsahu 0,5 of 1,0 % P, milfe divat k dis-
posici velka mnofstvi strusky SM k vyrob6 Bessemerova
surov(!ho feleza, bohateho Mn. Protole ocelitsky prilmysl
na jihu Spojenych stitil pracuje jif de1?f dobu ilspfi?n8
s 0,8 % P v surovam feleze, je tento zpilsob, podle nizoru
autora Lclfinku, snadno proveditelny.
V tab. III je ptiklad slofeni vsizky pro vyrobu Besse-
merova suroveho leleza s obsahem 4 % Mn a 0,5 % P.
Timto zpilsobem milfe pracovat hut a 3 vysokymi pe-
cemi a 10 pecemi SM na 300 t a ziskfi zp6t velkou Lfist Mn,
kdyf 2 vysoka-pece a 7 peci SM pracuje s normfilnlm su-
rovym lelezem. Tyto pece vyrfibfijf 75 of 100 kg strusky SM
na t oceli, s obsahem 8 % Mn a 0,8 56 P. Tietf pec vyrfibi
Bessemerovo surov6 lelezo s obsahem 4 % Mn a 0,5 % P,
pti 6emf mi]fe byt foukanim v konvertru ziskino zp6t
24 kg Mn na 1 t surovaho leleza, zatim co ptedfoukany
kov se zpracovfiva v da1?fch 3 pecfch SM.
Zpracovanim umile manganove rudy s obsahem 50 %
MnO, 40 % Si02, 10 % FeO, ziskane v konvertru, mil-
le-me vyrabat silikomangan se 60 % Mn, 15 % Si a 20 % Fe.
0 hospodarnosti popsaneho vyrobni:ho zpilsobu bude se
moth mluvit teprve tenkrat, of bude provedeno vice
zkou?ek v provozu. Projevi se tam take zvy?enf vyrob-
nfch nakladil u vysoki pece pti vyrob6 Bessemerova su-
roviho leleza o vy?3im mnofstvi Mn, nebot mnolstvi
strusky a spotteba koksu stoupne. Sfoukfinf v konvertru
bude mit za nasledek nove nfiklady.,
Odhad vyrobni ceny umili rudy pti obsahu 50 % MnO
je asi 6 centil na kg Mn.
Nizkoprocentnf manganova jihoafrick6 rudy, kterf maji
podobny obsah Mn,stoji v souCasna dob6 55 centA za jed-
notku Mn, t. j. asi 5,5 centil/kg. Z toho vyplyva, le nfi-
klady na vyrobu strusky jsou vat?f. Na druh6 strand je
srovnani dfilano za ptedpokladu vyroby strusky, obsa-
hujici jen 50 % MnO; pti vy??fm obsahu Mn vyrobni na-
klady pravdepodobnd poklesnou. Bet.
Zpracovani tvasenim (kovani, lisovani,
v&Icov&ni, taieni).
Erich Schauf
Casovb problbmy oceli na plech a pas*) 669.14.018
Pofadavky prdmyslu na jakost plechu siln8 stouply,
vilcovny se v?ak mush prizpilsobiti nejen t6mto pofadav-
kilm, nybrf i vlastnostem oceli, z nit se plechy vyrib6jf,
cot se neobejde piirozen? bez obtiff. Hlavni poladavky
zpracovatelA plechA jsou ptesnost v tlou?tce, bezvadny
povrch, dobrfi tvarnost, hlubokotalnost a povrch vhodny
pro pocinovanh, zinkovani, lakovani a smaltovfini.
Aby se dosfihlo stejnomarnosti v tlou?tce plechu, smf
metrova vAha plo?tin kollsati jen v rozmezf t 4 %; toto
165
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
rozmezi v?ak easem stouplo at na 10 %, ba dokonce i vice.
Pro valcovani za studena ma miti pas vyvalcovany za
tepla stejnomernou ?lfku po cele sve delce a stejno-
mernou tlou?iku jak po deice, tak i po ?ifce. Vykyvy
v tlou?tce pas* se zmlrnily. Tlou?tkove rozdily 0,50 mm
na ?lfku se zridka vyskytujl; obvykle lei! mezi 0,15
a 0,30 mm. Pfleinou jest rozdilna tvrdost pasu vyval-
covaneho za tepla, zpusobena nestejnomernym ohfevem
bram nebo ochlazenim pasu; tato rozdilna tvrdost ma
je?te dal?i nemile nasledky v podobe potrhanych okra-
jovych pruha, pfetrtenych pasu valcovanych za stu-
dena, po?kozenych nebo zlomenych pracovnich i oper-
nych valce. Povrch plo?tin a pasu valcovanych za tepla
ma byt prost zavalenych okuji a jinych povrchovych vad,
ktere se pfenasejl na plech.
Jak veliky vliv maji vsechny tyto vady na vyteiek, je
patrno z nekolikamesleniho prazkumu, ktery byl prova-
den v zavode Wissen a ph nemt bylo shledano, ie 58,2 %
vymetu bylo zavineno nedokonalym polotovarem. Podle
pfi6in pfipadalo z toho na:
zavalcovanou strusku 33,2 %
drsny povrch 17,8 %
zbytky taruvzdorneho materialu na povrchu 3,3 %
puchyfe 1,3 %
ostatni vady 2,6 %
Tvarnost oceli zavisi na vhodnem chemickem sloieni,
obsahu vmestk*, na vycezeninach, dutinach, na stejnomer-
nem jemnozrnnem slohu, ktereho se dosahuje hlavne te-
pelnym zpracovanim. Miva na ni vliv take sloieni, stej-
norodost a Listota oceli.
V seznamu ocell (Stahl-Eisen-Liste SEL) jest uve-
deno 14 druhn oceli. Toto vysoke 6islo vyplyva z rozde-
leni podle zp*sobu vyroby: Thomasova, Martinova a po-
dle stupne desoxydace: uklidnene, neuklidnene. Nasleduje
pak pfehled znaeek.
V zajmu odberatele by se doporueovalo poet drub*
zmen?it.
Jako pfiklad vlivu sloieni na tvarnost uvadi autor vlka
pro plechovky:
Plech Tvrdost HV C Mn P N
tvarny 100-120 asi 0,11 0,22-0,30 asi 0,02 0,007
prutny
po tvafeni 140-175 asi 0,11 0,45-0,50 asi 0,06 0,02
Na zaklade statistickeho ?etfeni v zavode Wissen bylo
zji?teno, le uhllk ve vet"sine prlpadu leg v pfedepsanych
mezich, jeho obsah byva v?ak podkro6ovan, coi znamena,
to omezeni obsahu uhliku nahoru neeini ocelarnam pot!-
le. Obsah Si v uklidnenych ocellch byva pfekra6ovan,
eemut se da snadno odpomoci. Je?te vice byva prekraeo-
van obsah manganu. P a S jsou velmi nizke, hluboko pod
pfedepsanou hranici, take snlieni jejich meznich hodnot
by bylo motne. Vcelku byly vykyvy ve sloieni vet?l, nez
je pflpustno; proti roku 1949 nastalo vss"ak zlep?eni.
Na pasech valcovanych za studena z neuklidnene hlubo-
kotaine oceli se vyskytlo mnoho vmestka ze taruvzdor-
neho materialu v pruzlch, ktere zaujimaly skoro celou
Sifku pasu. Ve stejnou dobu byly pramenem obtiti odmi-
?eniny, stateniny a puchyfe v oceli. Odmis"eniny fosforu
a siry zp*sobuji trhliny a lomy, odmlgeniny siry maji
nepflznivy vliv na poeatek rekrystalisace. Zadouci je
proto vrchn! hranice obsahu siry 0,035 %, nebo odstranen!
easti ingotu s vy?s"!m obsahem siry. Puchyfe se vysky-
tuji obeas jako epidemie, ktera postihuje nejen neuklidne-
nou ocel, ale i ocel uklidnenou. Tyto vady se projevuji
nepriznive ph zpracovanl plechu (lisovanl, pocinovan!).
Na celem svete se tenke plechy vyrabeji z uklidnene
oceli, jelto ph valcovani mene lepl. V Nemecku se bere
uklidnene ocel i na hlubokotaine plechy o tloustce nad
0,63 mm. Material z uklidnene oceli je hutny a prosty
dutin a pfipisuje se mu je?te stejnomern(! chemicke slo-
ieni a men?;i stupen odm!?enl, coi je podle zku?enosti
pochybne. Nevyhodou je znaeny obsah kysliLniku prvka
poutitych na uklidneni. Z nich zvla?te A1203 zpasobuje
povrchove vady. Naproti tomu plech z uklidnene oceli ma
velmi eiste okrajove pasmo, neeistoty jsou nahromadeny
ve stredni Usti a proto mene nebezpeitne. Plech je dale
prost Al a Si, ktere sniiuji tvarnost. Nevyhodou jsou okra-
jove dutiny, silnej?i odmi?enl a sklon k starnuti. Zda se,
to se v cizine podafilo tyto vady zmirniti.
166
Vyroba plechu kon6i oby6ejne prachodem valci za stu-
dena asi pfi 1% uberu mimo u plechu z oceli Thoma-
sovy. Jetto u spotfebitele jsou plechy na sklade dele nel
3 meslce a ph lakovani se zahflvaji na teplotu 200 at
220?, zalezi velmi na sklonu k starnuti. Sniieni tohoto
sklonu je daleiitym hutnickym ukolem, nebot zestarly
plech jest tak kfehky, le nesnese ohyb o 180?.
Vytetky jednotlivych druhe plechu jsou:
StVIIIc z oceli Mbk6 valcovane za tepla 40,3 %
STVIIIc z SM oceli valcovane za studena 50,5 %
STVI z SM oceli valcovane za studena 71,7 %
Vyteiek plechu z uklidnene oceli Mbk se sniiuje je?te
ztratami pfi iihani, morenl, stfihanf a vymetem na pou-
hych 300 kg z jedne tuny oceli. Plechu StVI se vyteii
v bezvadne jakosti 66 %. V rote 1951 se vyteiek zvy?il.
V 61inku jsou obrazky vad a diagramy cetnosti znazor-
nujlci sloieni oceli.
Poznamky k eldnku.
Nazor autoruv, ie pro 5 druhn plechu jest 14 druhn
oceli mnoho, je spravny. Sloteni tavboveho vzorku ne-
hraje ph oceli na plechy takovou roli jako sloieni plo?tin
a toto se easto od tavboveho vzorku odchyluje zvla?te
u neuklidnene oceli.
Sloieni plos""tin pochazejlclch z jedne tavby je razno-
rode a je proto vyhodne, rozdellme-li plo?tiny podle jejich
chemickeho sloieni a poulijeme-li jich vhodne pro ureity
druh plechu. Pak vystaclme u oceli SM temer s jednim
pfedpisem chemickeho sloieni tim sp!?e, le obsah P a S
je ve vet?ine pripadu velmi nizky, jak se autor tei sum
zminuj e.
Bohuiel, neurcujeme dosud beine v oceli kysllk pro
nedostaeujici vybaveni laboratofl. Pravidelne sledovani
obsahu kysliku v hlubokotaine oceli je nutne a osvetli
nam mnohou zahadu. Rovnet i ureovani vodiku je pro
hlubokotatnou ocel velmi dalelite.
Proti cizine poutlva se u nas na velmi tenke plechy ne-
uklidnene oceli, ov?em za neustaleho boje s lepivosti,
ktera zastava stalym problemem, stejne jako epidemie
puchyffi, ktera se u nich easto objevuje. Ing. Otta.
Vyroba a zpracovani nezeleznf ch kovu a slitin.
G. M. Nikitin
Vyroba antimonov8ho bronzu Br Sn N7-2.?) 669.75:669.35.6
Podle Normalu S 1-667-48 ma bronz Sn N7-2 sloieni:
Sb 7-8 %, Ni 1,5-2,5 To, neeistot < 0,75 %, zbytek Cu.
Struktura slitiny poz*stava z mekke faze a, sestavajici z tu-
heho roztoku Sb a Ni v Cu, a tvrde faze B, ktera obsahuje
30 at 40 % Sb. Struktura i rozdil v tvrdosti obou hlavnich
fez! davaji pfedpoklad pro uiiti slitiny jako loliskoveho
materialu. Podle normalii je slitina ureena pro sou66sti
namahane tfenim a tlakem do 280 kg/cm2 ph kluznych
rychlostech do 5 m/vt, pro ozubena kola, pouzdra obra-
becich stroja, elektromotor* a podobne, a nahrazuje ci-
novy bronz Br OF 10-1.
Mechanicke hodnoty bronzu Sn N 7-2 a OF 10-1 od-
litych do su?enych forem jsou obsaieny v tab. I.
Antimonove bronzy lze tavit v kaide beine peci, je
v?ak treba pamatovat na to, le antimon je v clnovych
bronzech neiadouci a ie nutno kelimekradne vycistit.
Slitina se bud natavuje z eistych kova nebo z pfedsli-
tin Cu Ni 80/30 a Cu Sb 50/50. Komponenty antimonovych
bronz* jsou nachylne k tvofeni hydride, ze kterych hydri-
dy medi a niklu jsou tuhe, antimonu plynne. Slitina ne-
smi byt pied tavenim vlhka, aby se zabranilo porovitym
Vlastnost
Br Sn N 7-1
1 Br OF 10-1
pevnost v kg/mm2
18
20
tainost v %,
4
3
tvrdost HB
90
90
merna vaha g/cm2
8,6
8,6
tavici teplota v ?C
1050 ai 1080
945 al 970
zabihavost v cm
22 (1150 ?C)
45 (1150 ?C)
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
odlitk$m. K ochrana slitiny slouti vrstva dfevaneho uhlf,
ktera se pted nahozenim na povrch lazn6 vypaluje. Od-
litlvy se vidy liji do dobte vysu?enych forem.
Do rezehfata pece a kelimku se nasadi mad a nikl nebo
madinikl a tavf v neutralnim nebo lope v slab6 oxydabnfm
prostfedf. Po pfehfati na 1250 ?C se tavba desoxyduje fos-
forovou medf (0,25 % Cu P 90/10), promicha a nasadf Sb
nebo pfedslitina Cu Sb.
Laze1Y se znovu co nejrychleji pfehfeje na 1250 at 1270 ?C,
znovu desoxyduje 0,25 % Cu P a kontroluje na naplynani.
Roste-li vzorek, ochladi se kov na 1030 ?C, rychie ohfe-
je na 1250 at 1270 ?C a vyjme z pece.
Nasazuje-li se vat?f mnoistvi vratneho materialu, nebo
tavi-li se slitina v silna oxydal nfm prostfedf, mfite vznik-
nout velmi stala a velmi tetko struskovatelna slouSenina
Cu3N12SbO6, jejft pfitomnost silna zhor?uje mechanick6
vlastnosti slitiny. Proto se v tom pfipada lazeh kryje nd-
kterym basick'm materialem, sodou, vapencem nebo dolo-
mitem, kter6 vzniku tato sloueeniny zabranf.
Pro formy se utiva pisku o zrn4ni 70/140 s prody?nostf
60 at 70 a pevnostf ve smyku 0,25 at 0,3 kg/cm2 pfi vlh-
kosti 6 at 8 % a mfsi se asi 80 % star6ho, 15 % 6erstv6ho
pisku a 5 % ohnivzdorna hliny. Jadra se hotovf z pisku
o zrneni 50/100 s prody?nostf 120 at 125 a pevnostf ve
smyku 0,3 at 0,5 kg/cm2 v syrovem a 4 at 8 kg/cm2 v su-
?ene m stavu. Jadra se hotovf z pisku se 2 at 3 % vlhkosti.
Methody liti antimonov'ch bronzli jsou tyt6i jako u ci-
novych bronzd; formy se su?f 12 at 18 hodin pti 300 at
350 ?C, jadra 10 at 15 hodin pfi 150 at 180 ?C. Licf teplota
je 1150 at 1200 ?C pfi tenkost5nnych a 1100 at 11500 pH
tlustosti nn'ch odlitcfch. Ma
Specialni kovy a slitiny.
J. L. Everhart
Vlastnosti a poutiti hafnia*) 669.29:546.832
V poslednfch letech byla vyrobena fada novych kujnych
kov& Ndkterych, jako titanu a zirkonu, se jit poutiva
v prdmyslova v'roba, jin6 se teprve podinajf prtxmyslova
vyrabat.
Jeden z techto novych kovil je hafnium. Tento kov byl
laboratorna vyroben asi pfed tficeti lety a teprve asi dva
roky se vyrabi jodisadnim procesem ve tvaru tyLf o vaze
asi 5,5 kg.
Hafnium i zirkon se nachazeji spoleena v rudach. Obsah
hafnia v rudach kolisa mezi 0,2 at 15 % obsahu zirkonu.
Vlastnosti hafnia i zirkonu jsou v mnohe m smaru znaLe-
na podobny a proto je rozdruieui obou kovtl obtitne a je
mono je provost jen chemickou cestou.
Po rozdruteni obou kovt se ziskava hafnium v kovo-
ve m tvaru podobny jako zirkon.
Hafnium se slutuje dychtivy se veemi plyny mimo plyny
vzacn6. Pro velkou slu6ivost s kyslikem neda se hafnium
desoxydovat. PH vat?im mnoistvf rozpu?tynyho kysliku
hafnium trvale kfehne a proto je nutno vynovat velkou
pozornost taveni, aby kov ztlstal kovateln'. Taveni se
provadf v obloukove peci s argonovou atmosfesrou, Simi
se ziski List' kov pro dal?f zpracovani. Hafnium se dale
zpracovava kovinim, anii hrozf nebezpeLf pffli?n6 oxy-
dace. Kombinaci tvafenf za tepla a stuaena se z nyho vy-
rabLjf drity a tyLe.
Vlastnosti hafnia jsou podobny vlastnostem zirkonu
a titanu a jsou patrny z tab. I.
I
Hafnium I
Zirkon I
Titan
Specificka v'ha, g/cm3
13
6,5
4,5
Tavecf teplota, ?C
1976
1846
1726
Tepelna vodivost, kcal/
hod. ? m ? ?C
-
14,3
12,06
Koeficient roztaiivosti
od 0 ?C do 20 ?C
3,4 x 10-8
3,1 x 10-6
5,0 x 10-6
Elektricky odpor mikro-
ohm-cen
30
40
60
Elektricka vodivost v %
5,7
4,3
3,1
Modul pruinosti kg/cros
1,460.000
984.000
1,055.000
Odolnost proti oxydaci za tepla je znatna. Zkou?ky,
ktera byly provadany v klidnem vzduchu za teploty.
740 ?C, prokazaly, to hafnium a zirkon se okyslidujf tamaf
stejna, av?ak za teploty 900 ?C bylo okyslieenf hafnia po-
lovieni okysli6enf zirkonu.
Odolnost hafnia proti korosi se stale zkouma. Obecna
se da ffci, to odolnost hafnia proti anorganickym kyse-
linam se podobi odolnosti titanu. Z:irkon, hafnium a titan
vzdoruji pfiblitna stejna 10% roztoku kyseliny strove,
hafnium ma ponakud vy??f korosivnf odolnost net ostatnf
oba kovy ve sm6si kyseliny some a. sfrove v pomaru 1:1.
AN
V?echny uveden6 kovy v'borna odolavaji Uinkdm 20%
roztoku NaCl, hafnium ma v?ak v tomto pfipad8 ponakud
hor?i odolnost net ostatni kovy. V 50% roztoku NaOH
ma hafnium vy??i korosivnf odolnost net titan, ale men?f
odolnost net zirkon.
Tyto prozatfmni v'sledky ukazuji., to hafnia lze poutft
v korosivnim prostfedf pro zvla?tni a6ely.
Hafnium mono tvafet za tepla na vzduchu at po teplotu
900 ?C. Kova se stejn6 jako zirkon lehkymi razy, aby ne-
do?lo k jeho praskanf.
Na obr. 1 je patrny vliv kovanf za studena na hafnium,
titan a zirkon. Hafnium je nejtvrd?i z t6chto tfi kov$.
Bez ohfevu je mono provost redukci at o 30 %. Pfiro-
zena tvrdost hafnia RB 78 se zvy?1 po zpracovani za stu-
dena, na pffklad po redukci o 60 %, na RB 102.
S tvafenim za studena nenf dosti zku?enostf, je v?ak
pravdapodobne, to hafnium mute b -ti oh'bano, tateno
i lisovano stejna jako zirkon, ov?ein s men?imi redukce-
mi, protoie ma vy??f pfirozenou tvrdost net zirkon.
Krystalicka struktura hafnia je podobny struktufe hot-
6iku; kovy s touto strukturou se zpracovavajf We net
kovy, majicf strukturu podobnou telezu nebo madi.
Moinost svafeni se da u hafnia zlep?it podobny jako
u zirkonu ohfevem na 200 ?C.
PH teploty 1315 ?C se myni krystalicka struktura hafnia
ze ?estereSny soustavy (cot je jeho struktura za obj6ejn6
teploty) v soustavu krychlovou, stfedov? centrickou.
Tato transformace je stejnyho druhu jako u zirkonu
za teploty 860 ?C, nebo u titanu za teploty 886 ?C.
Za studena tvafenee hafnium dokonale rekrystalisuje za
teploty 780 ?C.
Hafnium lze spajet podobnym zptitsobem jako zirkon,
svafuje se obloukovd nebo odpoNovy v inertnf atmosf6te.
Oblast svaru musi b't dokonale kryta, ma-11 byt zacho-
vana kovatelnost svaru.
PH zavadynf novyho kovu setkavame se vtdy s tfm,
to jeho praktick6 poutitf je motny tehdy, at jsou vyhod-
noceny v?echny jeho specificke vlastnosti. Kromy zvla?t-
niho poutiti v oboru atomovy energie, ktery neni blue
znamo, nepoutfva se ho se je?ty ve vyt?fm myfitku
v pri myslov6 vyroby. Prozatim se ho poutiva v elektro-
technice pro elektronky a v pro?kovy metalurgii ve smysi
s mydf, stfibrem a nikiem.
-C-k-
0 tvrzenbm cinu.*)
669.6
ObyCejn' ,cin" lit' nebo kovanf? se po valcovanf vel-
mi snadno bortf a pfedmyty, jet se z nyj vyrabyjf, ztra-
ceji svdj tvar. Liter soufasti se Lasto spojujf s valcovanymi
nebo soustruten'mi Lastmi spajenim, cot je?ty vice pfispf-
va ke ztraty tvaru. Ndkdy se tfm stivajf ?pfedmyty ne-
potfebn6.
167
Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
 Declassified in Part - Sanitized Copy Approved for Release 2012/05/15: CIA-RDP80SO154OR002200020004-7
Hutnicke listy. Rozhledy.
Byl ul.'inen pokus legovat cfn s antimonem nebo medi,
ale ziskana slitina je velmi kfehka pro zpracovanf ko-
vanfm a soustruienim, i kdyz vyhovuje pozadavkum s1e-
vani. V posledni dobe byla nalezena slitina obsahujfci
1% % vizmutu s malymi pfisadami antimonu a medi.
Tato slitina je mnohem tvrdsi nez oby6ejny cfn, odleva se
do bloke, jez se behem valcovani stavajf mekLimi, a pak
se zase soustruzf a kova a konecene tepelnym zpracova-
nfm se ztvrzuje. Typicke slozenf slitiny a jejf vlastnosti
ve srovnanf s obyl'ejnym ?cinem" (do nehoz jsou, jak zna-
mo, obvykle pfidany antimon a med) jsou tyto:
Slozeni (zby-
tek : cfn)
Tvrdost podle Vickerse
tepelne
valcovana
zpraco-
S
Cu
Bi
lit4
a soustru-
vane 3 hod
zena
na teplote
150 ?C
ObyLejny cin
6
1,5
-
23
13
18
Nova doporu-
eovana slitina
6
2
1,5
29
13
28
PH tepelnem zpracovani slitina se nekdy povleka eer-
nym povlakem. Povlak se di odstranit lestenfm, nebo se
do slitiny za taveni pfida 0,1 % P, jako fosforovy cfn s 5 %
fosforu. kjt.
Vseobecne hutnicke problemy.
Novy vyvijee kyslfku!)
Ve Francii byl zhotoven stroj (obr. 1), v nemz mozno
vyrobit kyslik na kteremkoliv miste, tedy nezavisle na
kyslfkarne nebo dodavkach kyslikovych lahvi. Kyslik se
v tornto stroji vyvine rozpadem chemicky pfipravene
hmoty tvaru valeeku. Rozpad se deje v zesobnfku, z nehoz
plyn klesa trubkou do eistiee a shromazduje se v nadrzi.
Reduk6nim manometrem, jenz je umisten na vystupnf
trubce, je mozno vyregulovat potfebny pracovnf tlak
Rozpad vsazky trva 6tvrt hodiny a v nadrzi je 1 m3 kys-
liku. Zpetny ventil zamezi vnikanf vytvoreneho plynu
z nadrze do zesobnfku. Tak je mozno plnit zasobnik
i pfed odLerpanim kysliku z nadrze. Cinnost zafizeni je
tedy nepfetrzita. Kyslik je nahromaden v nadrzi pod tla-
kern 15 az 18 atm a j e ho mozno odbfrat maximalne 2 m3
za hodinu. Obsluha tohoto stroje je stejna jako u acety-
lenoveho vyvijel